francouzština

Máme nové sešity!

Po vlastních sešitech jsem toužila dlouho 🙂 A teď jsou konečně tady! Představujeme vám naši vlastní řadu linkovaných sešitů A5. V nabídce je šest jazyků: angličtina, němčina, francouzština, italština, řečtina, španělština. Sešity vznikly ve spolupráci s grafickým studiem RedGreenBlue. V tuto chvíli je v nabídce pouze jeden typ, a to linkovaný sešit A5 se šedesáti […]

Deset lingvistických zajímavostí o čtyřjazyčném Švýcarsku

Ze čtyř úředních jazyků je nerozšířenější němčina – tou mluví přes 62 % obyvatel, a to specifickou variantou němčiny zvanou Schwyzerdütsch. Druhým nejrozšířenějším jazykem je s téměř 23 % francouzština. Na třetím místě je italština s 8 %. Rétorománsky mluví zhruba půl procenta populace. Typickým švýcarským poděkováním je obrat Merci vielmal, který kombinuje francouzské merci […]

Hromy, nebo svíčky? (Líza Getta)

Na 2. 2. připadá prastarý svátek Hromnice, jenž původně vzešel z keltských oslav Imbolg, popř. Imbolc, které se již od dob neolitu konaly v noci z 1. na 2. února. Proč se tento svátek jmenoval zrovna Imbolc, zůstává dodnes záhadou. Většina lingvistů se shoduje na tom, že název vzešel z keltského i mbolc (v břiše), což odkazovalo k […]

Vánoční idiomy pro každou příležitost (Líza Getta)

Mít z něčeho druhé Vánoce, vypadat jako vánoční stromeček… Idiomů s vánoční tematikou není v češtině mnoho, podobně jako v jiných jazycích. Těch pár je ale natolik výstižných, že se dají poměrně snadno naučit a trefně použít nejen o Vánocích! Ein Gefühl wie Weihnachten und Ostern zusammen Když mají Němci z něčeho pocit jako o Vánocích a Velikonocích zároveň, […]

Vánoční jazykové cukrovinky (Líza Getta)

Rozmanitost českého vánočního cukroví se zdá být ve srovnání s ostatními zeměmi unikátní. Ačkoliv je dnes jedním z neodmyslitelných symbolů křesťanských svátků, jeho kořeny najdeme v pohanských tradicích ze 16. století. Cukroví bylo tehdy spojeno s oslavami magické noci zimního slunovratu a mělo sloužit k odvrácení zlých sil. Obřadní pečivo, jak se mu tehdy říkalo, […]

Deset lechtivých výrazů ve francouzštině

Svět lásky a vztahů je plný slangových označení ve všech jazycích, Francouzi jsou ale zvlášť kreativní! Posuďte sami:  un petit cinque-à-sept – malá od pěti do sedmi (rychlovka mezi koncem pracovní doby a návratem domů k manželovi/manželce) coup de foudre – blesk (láska na první pohled) un petit chauve à col roulé – plešounek s rolákem […]

Proč jsem frankofilka aneb 10 tipů frankofilům pro radost (Zdeňka Fromková)

Jsem frankofilka. Miluji vše spojené s francouzštinou a Francií. Potřebuji diáře s Eiffelovkou, sešity s potiskem levandule, hrnky s nápisy „Paris, je t’aime“, francouzská vína, která jsou skvělá, i když za ně v supermarketu dáte 3 eura (vyzkoušeno na vlastní kůži). Potřebuji do Francie jezdit, mluvit s místními, chodit do „boulangerie et pâtisserie“, jíst „tarte au citron“ a bagety. Sýry. Chci […]

Dělivý člen ve francouzštině (Ladislav Vorel)

Každý Čech, který se začne učit nějaký západní cizí jazyk, se velmi záhy dostane ke gramatické látce, kterou ze své mateřštiny nezná. Tou neznámou látkou jsou členy, kde nejčastěji používanými pojmy jsou člen určitý a neurčitý. Při studiu dalšího jazyka (např. němčina po angličtině) je na jednu stranu výhodou, že problematikou členů člověk prošel již v prvním cizím jazyce, na […]

Tajné jazyky kolotočářů, domorodých léčitelů i kriminálních živlů

Světští, jarmarečníci, podomní obchodníci… Prostě lidé na vozech. V západní Evropě, především v Německu, Švýcarsku a Francii žijí rozptýleni příslušníci „národa“ světských – Jenische. Ostatně, také čeština zná pro cirkusáky a kolotočáře slovo jaunerák z německého Jauner. (fotografie zdroj: Wikipedie) Jazyk světských podobně jako většina tajných nebo šifrovaných jazyků pracuje s nějakým známým základem (v tomto případě […]

Jak se učí francouzština v Cizinecké legii (Ladislav Vorel)

Pojem Cizinecká legie je široce známý, ale málokdo má přesné informace, jak to tam vlastně chodí. Jedná se, laicky řečeno, o jednotku francouzské armády, jejíž členové jsou výhradně cizinci, kteří se mohou ucházet o členství, ať jsou z jakékoliv země na světě. Cizinecká legie je otevřena dokonce i pro samotné Francouze, kteří ale mohou sloužit jen […]

Opravdu se mám pustit do té francouzštiny? (Ladislav Vorel)

Tak tuto otázku si jistě položilo mnoho lidí a ještě mnohem více lidí si určitě alespoň jednou v životě řeklo (nebo jen pomyslelo), jak by bylo fajn umět francouzsky. Ano, umět francouzsky je opravdu fajn, častým problémem ale je, že mnozí onu touhu umět francouzsky nikdy nezrealizují, a to i tehdy, mluví li jinak třeba i […]

Něžná a nenápadná... i taková může být jazyková xenofobie

Jazyková xenofobie má řadu podob, tu drsnější jsme si ukázali v článku Xenofobní čeština na výrazech typu němkyně, šváb nebo uher. Někdy je však jazyková xenofobie relativně něžná a nesympatickému (většinou sousednímu) národu prostě jen přisuzujeme vlastnosti, které jsou obvykle považovány za nevhodné nebo směšné. Tento druh lingvistické xenofobie se většinou maskuje ve frazeologismech, zatímco ten […]

Shoda ve francouzštině (Ladislav Vorel)

Před mnoha lety jsem doprovázel jednu skupinu Francouzů při jejich návštěvě Prahy. Když jsem se jich zeptal, co jim jako rodilým Francouzům dělá ve francouzštině největší problém, většina z nich okamžitě odpověděla:,,L´accord“. Ano, l´accord neboli shoda může potrápit nejen ty, co se francouzštinu učí jako cizí jazyk, ale dokonce i samotné Francouze. A proč i samotné […]

Orientujete se v minulých časech jazyka, který právě studujete a víte, jak se jednotlivé časy jmenují a tvoří? Pokud ne, nevadí. A nevadí ani to, pokud se v tom svém cizím jazyce orientujete velmi dobře, ale zajímá vás, jak to vypadá v jiných jazycích. A jestli k tomu všemu máte rádi srovnávací tabulky, pak je to ještě lepší […]

Svatý Martin přijíždí na bílém koni a přináší...babí léto

Věděli jste, že v románských jazycích je svatomartinský svátek spojen s klimatickým fenoménem, kdy po prvních podzimních chladných dnech přicházejí znovu dny teplé a světlé a který je u nás nazýván babím létem?  V době, kdy mám pravidelnou dušičkovou depresi a kolikrát se u toho už brodím prvním roztátým sněhem, na jihu se otvírá „nové“ […]

Le français en ligne (Ladislav Vorel)

Je možné naučit se jazyk bez internetu? Tak jistě, možné to je, stačí podívat se jen ,,pár let“ zpátky a jinak to nešlo. Ovšem nevyužít dnes internet při učení se cizímu jazyku nebo při jeho zdokonalování znamená vyhnout se velmi užitečné možnosti, jak si studium cizího jazyka zkvalitnit, zpříjemnit a obohatit. A neplatí to jen […]

Francouzské passé composé a pomocná slovesa (Ladislav Vorel)

Učí li se člověk francouzštinu a nějakou dobu vytrvá (nebo musí vytrvat…třeba ve škole), velmi brzy se dostane ke gramatickému jevu nazývanému ,,passé composé“. Jedná se většinou o první seznámení se studenta s tím, jak francouzština vyjadřuje minulost, a od této chvíle už ho čeká jen další a další nesmírně zajímavá cesta do rozmanitostí francouzských vyjádření […]

Kde hledat v Praze kousek Řecka, Itálie či Francie?

Také máte svá oblíbená místa, kam si chodíte pro motivaci a „nasávat atmosféru“ jazyka, který studujete? Pokud ano, budu ráda, když mi napíšete a pomůžete mi tento článek rozšířit. Jste milovníci Itálie a italštiny? Pak jistě nebudete zklamaní, pokud navštívíte cukrárnu/kavárnu/gelaterii Dolce Abbraccio. Ručně vyráběná zmrzlina a každé ráno čerstvé croissanty. Italové dobře vědí, proč se scházejí právě […]

Co myslíte, je těžší naučit se správně psát francouzsky nebo anglicky? Někdo by možná hned řekl, že těžší je přece anglický pravopis, jelikož má spoustu nepravidelností, nelogičností a záludností. Ovšem někdo jiný zase třeba namítne, že francouzský pravopis je sice mnohem strukturovanější a pravidelnější, ale pokud člověk francouzský pravopisný systém plně nechápe, může být horší […]

Radosti a strasti francouzského "co" (Ladislav Vorel)

Výraz  „co“ patří při výuce cizích jazyků k prvním slovům, které se student dozví a se kterým brzy umí tvořit základní věty. Zeptáme-li se kohokoliv, kdo se byť nedávno začal učit anglicky, jak se řekne „co“, pak většinou bez dlouhého váhání odpoví: „What“. Odpověď na stejnou otázku pro začínajícího němčináře také nebývá složitá a řekne pravděpodobně […]

10 slov s tak trochu divnou etymologií

vánoce Na tom, že Vánoce jsou výpůjčka z němčiny, není tolik divného – v češtině je výpůjček z němčiny dost a dost. A není to jen taková ta klasika jako kšeft a štrúdl, ale stovky dalších – méně průhledných – slov jako třeba lev, cíl nebo lano. V případě Vánoc však nejsou ty cestičky zcela jasné. V němčině je Weihnachten, […]

Deset nejčastějších francouzských příjmení a jejich původ

Dneska jsem si pro vás připravila seznam deseti nejčastějších francouzských příjmení a jejich rozbor. Tak jdeme na to! Martin Bernard Dubois Thomas Robert Richard Petit Durand Leroy Moreau Martinů žije ve Francii 235 000, Bernardů 105 000, všechna ostatní příjmení už mají méně než sto tisíc zástupců. Příjmení Martin, Bernard, Thomas, Robert, Richard jsou zároveň mužská křestní […]

10 věcí, které musíte mít, pokud jste se zamilovali do francouzštiny

Když Vás bere francouzština… Nákupní lístek na tento týden: 2 putumayo cédéčka, plakát Eiffelovky, fotokniha Provence, Taschen Paris, Amélie z Montmartru, Dobrý ročník…. Ale copak copak? Kdo se nám to tady zamiloval do francouzštiny? Pro začátek Vám bude stačit: Nějaké to Putumayo… Vysvětlovat, co je to Putumayo, je nošení dříví do lesa. Prostě takové pečlivě vybrané […]

Co je okcitánština?

Okcitánština je románský jazyk, kterým se mluví v jižní Francii, na malém území severního Španělsku (Val d´Aran) a severozápadní Itálie. Je to jazyk s bohatou historií, dnes bohužel výrazně na ústupu. Jako úřední jazyk je uznán pouze v Katalánsku, naopak ve Francii, kde jím mluví největší počet mluvčích, nemá výraznější podporu. Okcitánština má svého nositele […]