Jak používat tú a Usted
Čeští studenti španělštiny bývají často nejistí v používání vykání a tykání ve španělštině. Zatímco my to v češtině přeháníme s vykáním a ve školkách musí děti často vykat učitelkám, španělština používá téměř výhradně tykání, a to třeba i na vysoké škole.
Kdy tedy vykat
Vykání s Usted je již vyhrazeno jen velmi malému okruhu případů, mohli bychom je shrnout do dvou kategorií:
1) Pokud dva lidé cítí určitý odstup, při prvním kontaktu použijí Usted, aby již po několika větách přešli do tú. Usted tedy dělá takového předskokana. Bývají to například situace, kdy se seznamujete s rodiči svých kamarádů, partnerů apod. Pokud byste setrvávali v Usted, budete upozorněni, abyste přešli do tú (Pero trátame de tú!). Se staršími lidmi nebo s lidmi, kteří jsou společensky výš postaveni než Vy (a chcete jim projevit úctu), můžete vždy začínat na Usted a jakmile se hovor přátelsky rozjede, můžete automaticky přejít na tú.
2) Stává se, že někdo, kdo je společensky velmi vysoko postaven nebo se cítí víc na úrovni (například zbohatlíci), důsledně svým podřízeným nebo prostě lidem ve svém okolí vyká, aby je udržel ve vykání ve vztahu ke své osobě. V tomto případě má tedy Usted určitý nádech snobismu nebo povýšenectví. Může to být například ředitel podniku nebo třeba rektor. Ale nutno dodat, že taková situace je spíš výjimečná, i lidé výše postavení většinou stojí o sympatie svých podřízených a tykat si s nimi je jedním ze způsobů, jak navodit přátelskou atmosféru.
Docela často se studenti ptají, jak je to u lékaře a s řemeslníky. Zhruba to odpovídá bodu jedna. Když přijde zedník k Vám domu, je to tak půl na půl. Buď Vám bude hned tykat nebo začne vykáním a v případě, že bude práce trvat déle a bude potřeba něco řešit, určitě přejde do tykání.
Pozor důležité
Přechod do tykání se většinou koná bez formalit typu Tak asi si budeme tykat, ne? nebo Můžeme si tykat apod. Ne, ne, ne, jde se rovnou na věc.
Tykání
Pár dalších příkladů, které jsou pro Čecha nezvyklé.
1) Tykají si i děti na základní škole se svými učiteli, ale také děti na střední škole a v poslední době je tykání stále rozšířenější i na vysokých školách.
2) Tyká si i novinář s politiky, třeba s předsedou vlády.
3) Tyká si mladší při setkání se starším.
4) Tykáme všem těm „neznámým“, které každodenně člověk potkává – vrátný, pošťák, prodavačka apod.
Rozhodně nedoporučuji taktiku, se kterou jsem se víckrát u českých studentů setkala: Když nevím, s Usted nic nezkazím. Také jsem se setkala s názorem, že pokud jste cizinec, je vždy lepší vystupovat zdvořileji nebo formálněji. Ani jedno není pravda. Usted je pro spoustu lidí studené a nepřátelské. Trváte-li na něm, můžete z výše popsaných důvodů i urazit.