10 zvláštností života ve španělsky mluvících zemích
Chodí se mnohem později spát. A mnohem později se večeří. Pokud jste k někomu pozváni na večeři, není nic neobvyklého, když tahle společenská událost končí o půlnoci a ještě se pak pokračuje někam ven.
Španělé se při pozdravu líbají na obě tváře, první nastav pravou tvář. Stisk ruky je vyhrazen formálním příležitostem nebo setkáním s někým starším, příp. s někým, koho mají lidé ve velké úctě. Ale i takový člověk dá často přednost polibku na tvář.
Všechno obvykle začíná později a často se na někoho čeká. Typickým příkladem je výlet. Když Češi jedou na výlet, domluví se na pevnou hodinu, spíš dřív, aby se toho víc stihlo, a vyrazí se. Když Španělé jedou na výlet, domluví se orientačně den, a když se vyrazí v jedenáct, je to zázrak. Spíš se ještě čeká na Juana a Pedra a Antonia…
Ve Španělsku si všichni tykají. Vykání sice ve španělštině existuje – a najdeme ho i v českých učebnicích, ale hooodně dlouho byste hledali dva lidi, kteří si vykají. Můžete bez obav tykat i neznámým lidem.
Ve Španělsku, ale i v zemích Latinské Ameriky jsou lidé mnohem „kontaktnější“. Rádi se dotýkají jeden druhého, přátelsky se plácají po rameni, spíš se při družném rozhovoru dotknou Vaší ruky apod. Váš osobní nedotknutelný prostor se přechodem hranic do španělsky mluvící země poněkud zmenší…
Jídlo je společenská událost, společné rodinné večeře nebo večeře přátel jsou mnohem častější než u nás. Placení je většinou otázkou toho, kdo večeří pořádá nebo vás pozve. Někdy se také náklady dělí rovnoměrně. Ale nikdy byste neměli platit pouze svoji část a odejít, to se bere jako neomalenost.
Řidičské umění všech jižních národů je u nás už téměř opředené legendami a platí to i o Španělech. Obecně platí, že čím víc na jih, tím je větší pravděpodobnost, že řidič projede na červenou. Takže chodci, pozor!
Mate vás, že mají Španělé tak dlouhá jména? Ano, hodně španělsky mluvících má dvě křestní jména a dvě příjmení. Není to však pravidlem, někdy používají zkrácenou variantu svého jména a někdy je těch jmen opravdu méně. Ze začátku trvá déle, než se člověk v jejich jménech vyzná. Například ve jméně známého španělského básníka je první jméno křestní a zbylá dvě jsou příjmení: Federico García Lorca. Se vší pravděpodobností je García příjmení po otci a Lorca po matce.
Pokud je čas, siestu si nenechá nikdo ujít! Takže se nedivte, pokud vás po obědě pošlou odpočinout. Často zavírají i obchody, zvláště pak ty menší a soukromé. Velké obchodní řetězce mají samozřejmě otevřeno pořád.
Pokud vám skáčou do řeči, je to projev zájmu. V češtině je zdvořilé poslouchat a ptát se nebo reagovat, až váš protihráč domluví. Ve španělštině je tomu naopak. Je zdvořilé reagovat, doplňovat a ptát se hned.
