Další várka celkem zvláštních českých etymologií

Baví Vás etymologie?

Mě strašně!!! A tak potom, co jsme tu v Jazykovém koutku řešili příjmení nebo třeba exotická zvířata, přichází další dávka slov, která spolu nemají společného nic, tedy kromě prapodivné etymologie…

Skopčáci

Vždycky jsem si říkala, proč se vlastně hanlivě říká Němcům skopčáci. Oni snad mají něco společného se skopcem? A ejhle, oni přicházeli „z kopců…“. Když o tom tak přemýšlím, tak ani to označení Němci není kdovíjak milé… Mnohá etnonyma jsou klasickým příkladem jazykové xenofobie.

Šumafuk

Šumafuk je výpůjčka z francouzštiny. „Kašlu na to“ se francouzsky řekne je m´en fous (čti žmafu). A od toho pak „je mi to šumák“ a další varianty.

Felčar

Z německého Feldscher nebo Feldscherer, polní nebo venkovský doktor. Na tomhle slovíčku mám ráda, jak je krásně rozkročené po celé Evropě. Z němčiny šlo do švédštiny, ale také třeba do rumunštiny nebo bulharštiny. A všude znamená něco trochu jiného. Více také zde.

Štrozok

Ukládáte si peníze do banky nebo do štrozoku? Za tímhle zvláštním slovíčkem se skrývá prachobyčejný německý Strohsack, tedy něco jako „pytel slámy, slamník“…

Dokořán

Vždycky jsem si myslela, že tohle slovo nějak souvisí s okem nebo se slovem otevřít. A ejhle, ono to pochází ze slovního spojení „do kořenů“.

Rival

Slovo „rival“ je odvozeno od latinského „rivus“ (řeka). Původně šlo o sousedy, kteří bydleli vedle sebe u řeky. Ale jak šel čas a sousedů přibývalo, tak bylo čím dál tím těžší dělit se o vodu. Malé okénko do lingvistické archeologie 🙂

Amok

Ha, konečně nějaká exotika. Slovo „amok“ je z malajštiny, kde znamená „šílený, bláznivý“ a tohle slovo se používalo k popsání stavu, ve kterém se nacházeli kuřáci opia.

 

Čufty, džuveč a patližán

Tahle prapodivná slovíčka jsou všechna balkanismy, a dost možná je ani neznáte (ale Vaše babička ano). Do Čech se dostávala různými kanály. Kontakty s Balkánem tu byly už v době Osmanské říše, je například doloženo, že čeští zajatci sloužili v osmanských janičářských jednotkách, po návratu se jim pak říkalo například Turek, Tureček, Jančárek, Jančařík (v souvislosti s janičáry). Dalším možným kanálem byli bulharští zelináři, kterých u nás na trzích před světovými válkami bylo víc než dost. Jedno takové velké tržiště bylo třeba tam, kde je dnes křižovatka U Bulhara… (kousek od Hlavního nádraží v Praze).

Baví vás jazykové zajímavosti v češtině i v cizích jazycích?

Nahlédněte do nového titulu z nakladatelství Jazykový koutek:

vložil/a | rubrika: , ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.