Jak se lze (na)učit porozumět cizímu jazyku

Každý, kdo se zabývá nějakým cizím jazykem a neostýchá se ho v cizině nebo ve styku s cizinci používat, jistě někdy zažil situaci, kdy prostě nerozumí tomu, co mu ten druhý říká.

Pokud člověk s nějakým jazykem začíná, tak se taková situace samozřejmě opakuje velmi často. Nemusí to ovšem působit nijak velkou psychickou újmu, vždyť je přece přirozené, že člověk ze začátku prostě nerozumí a dokonce klidně poprosí o zopakování věty v pomalejším tempu.

Ale co když se cizímu jazyku učíme několik let a zjišťujeme, že nám porozumění ve styku s rodilým mluvčím stále dělá potíže? Je jistě velmi frustrující, když se např. po pěti letech studia němčiny zeptáme rodilého mluvčího: ,, Wie spät ist es?“neboli ,,Kolik je hodin?“a po odpovědi s údivem zjišťujeme, že stále nevíme, kolik těch hodin opravdu je.

Nebo se v Madridu plynně španělsky zeptáme na cestu a poté, co je nám poskytnuta odpověď, se díváme do mapy stejně jako předtím….a samozřejmě s tou mapou počkáme, až oslovený cizinec zmizí z našeho dohledu.

Ano, takovéto situace mohou nastat a žel, také mohou silně demotivovat naši chuť cizím jazykem hovořit a zároveň v nás může klíčit pocit, že to stejně nemá cenu, protože rozumět zřejmě nebudeme nikdy.

Jak tento problém řešit?

Ten nejhorší způsob řešení je vlastně neřešit nic a studovaný cizí jazyk uložit nadobro k ledu. Bylo by to ale stejné, jako kdyby se celkem dobrý kuchař, který se vaření věnuje již několik let, rozhodl pověsit vaření na hřebík jen proto, že si ještě nevypěstoval cit pro správné dávkování soli do toho či onoho jídla.

A ten nejlepší způsob řešení?

POSLOUCHAT A ZASE POSLOUCHAT.

Než si ale ukážeme  jak se to dá dělat, uveďme si některé situace, kdy nemusíme a dokonce též ani nemůžeme rozumět.

Zjistíme tak, že NEROZUMĚT nemusí být nutně doklad, že cizí jazyk vlastně vůbec neumíme.

1) Rodilý mluvčí používá dialekt, kterému rozumí jen lidé z jeho regionu

Takže se např. nacházíte v pěkném penzionu v Rakousku, majitel na vás něco zavolá a vy mu prostě zrovna nerozumíte ani slovo…. a to máte státnici, jaká ostuda, že? Jenže kdyby vedle vás stál rodilý Němec třeba z Hamburku, bude na tom úplně stejně jako vy……a řekli byste o něm, že neumí německy?

2) Rodilý mluvčí mluví o věcech, kterým byste nerozuměli ani v češtině

Týká se to zejména diskuzí, které vyžadují znalost specifického slovníku, který prostě nemáte ani mít nemůžete, nejste li s tématem profesně obeznámeni.

Vězte, že i kvalifikovaní tlumočníci s radostí uvítají, když jim zákazník, který chce přeložit odborný článek, zároveň dodá specifickou slovní zásobu, kterou ve firmě v cílovém jazyce používají. Kdyby vám někdo řekl, že si koupil ,,rámové mačky z legované oceli“, budete přesně vědět, o co se jedná? A pokud ne, dojdete k závěru, že neumíte česky?

3) Znáte cizí jazyk jen od vyučujícího, jehož přízvuk má do přízvuku rodilého mluvčího hodně daleko

Neboli učili jste se cizímu jazyku v českém fonetickém obalu a nikdy jste cíleně nepracovali s autentickým materiálem ani s rodilým mluvčím (nebo s lektorem, který přízvuk cizího jazyka bravurně zvládá). Pak prostě v zásadě ani rozumět nemůžete, jelikož nemáte vytvořený sluchový cit pro fonetickou autentičnost jazyka.V takovém případě se téměř jistě stane, že když uslyšíte rodilého mluvčího, vůbec nebudete (nebo jen velmi málo) rozumět obsahu, který by vám ale v psané podobě nečinil vůbec žádné potíže.

Z toho plyne, jak již bylo řečeno … POSLOUCHAT A ZASE POSLOUCHAT.

Tato rada je naštěstí dnes snadno realizovatelná, jelikož díky internetu máme přístup k nepřebernému množství ,,originálního materiálu“ jako jsou filmy, dokumenty, hudební pořady atd. atd. Možná namítnete, že poslouchat a zase poslouchat je nuda a nuda. Může být, pokud posloucháme něco, co nás nebaví nebo jen z povinnosti.

Ale když zkusíme spojit poslech něčeho, co nás zajímá a navíc z toho udělat ,,tak trochu detektivku´´, zjistíme, že zas taková nuda to není…  a dokonce právě naopak.

Podělím se s vámi o přístup, který jsem často používal a dodnes používám, když např. poslouchám nějaký film v originále a něčemu nerozumím. Pokud se vám to bude líbit, vyzkoušejte to také.

Takže postup je asi takovýto:

1) Dívám se na film a nějaké pasáži (i po opakovaném pouštění  -Youtube apod.) nerozumím nebo jen velmi málo.

2) Najdu si (je li to možné) tuto pasáž nadabovanou do češtiny, abych se tak seznámil s tím, o čem daná pasáž obsahově je.

(POZN. …pokud není k dispozici česká verze, najdu si verzi v jiném cizím jazyce, který umím lépe a je tedy předpoklad, že rozumět budu)

3) Vyzbrojen znalostí ,, o čem´´ pasáž obsahově je se mi podaří téměř okamžitě vychytat cca 30% toho, čemu jsem předtím nerozuměl

(většinou s údivem, že je to tak primitivní a já to neslyšel)

Např. někdo v americkém filmu něco zamumlá a vy to foneticky dešifrujete jako ,,ua jú dú. Začíná tedy skládačka, co by to mohlo být…takže:

–       bude tam asi ,,why – proč´´,

–       pak ,,you – ty´´

–       a nakonec  ,,do – dělat´´

Jenže ,,why you do´´ vám nesedí do okolního obsahového kontextu, kterému jste rozuměli a ani to jaksi gramaticky úplně nesedí. Česká verze vám ale v dané pasáži říká:,, Co jsi udělal?“ No a hned je to jasné.

Z nesrozumitelného ,, ua jú dú´´ se stává srozumitelné ,,What did you do?“ a vy nechápete, jak jste takovouto primitivní a snadnou větu nechytili hned napoprvé.

Funguje to i u jazyků, které znám jen pasivně, např. v případě italštiny má vynikající znalost dialogů ( samozřejmě v češtině) u filmů mého dětství s Budem Spencerem a Terencem Hillem mi umožňuje při poslechu originálu rozklíčovat mnohá slova jen díky tomu, že vím, o čem to je.

(Pak jsem v paradoxní situaci, že jsem schopen vnímat třeba celý italský film v originále, ačkoliv italsky ,,de facto´´ vlastně neumím a kdybych ten film neznal z češtiny, rozklíčoval bych mnohem menší procento, a to jen díky znalosti francouzštiny)

4) Samozřejmě ne vždy je česká verze doslovným překladem a někdy proto rozklíčování originálu není hned možné. Tak co tedy s těmi zbývajícími procenty, kterým stále nerozumím?

Zbývá opakovaný poslech, ale ne znuděný a pasivní, ale jako detektivka, kdy chceme odhalit ne pachatele, ale původní slovo.

Jak na to?

Vím přece, o čem pasáž je, takže mé ,,tipy´´ na nesrozumitelné slovo jsou mnohem užší, protože

a) hledám takové slovo, které odpovídá obsahu, který znám z české nebo z jiné mně srozumitelné verze

b) a také hledám takové slovo, které musí zároveň gramaticky zapadnout do skladby již rozklíčovaných slov v originále

(pokud mám již rozklíčováno např. I don´t know why you didn´t ….tak logicky nebudu hledat po ,,didn´t´´ předložku nebo zájmeno, ale infinitiv slovesa J)

Pokud jsem ale i nadále v situaci, že mé uši stále ,,neslyší´´ a má vlastní aktivní slovní zásoba mi ,,nevyhazuje´´ obsahově i gramaticky žádný vhodný výraz, který navíc musí odpovídat ,,slyšenému zvuku´´, pak sáhnu po slovníku a postupuji třeba takto:

– slyším v originále první písmeno, najdu si tedy ve slovníku AJ-ČJ slova začínající tímto písmenem a vybírám ta, která se hodí k obsahu s nadějí, že objevím to, které neslyším

– beru rovnou slovník, tentokráte ČJ-AJ, s cílem najít odpovídající anglický ekvivalent ke slovu (nebo obsahově jemu podobnému), které se objevuje v české verzi, opět s nadějí, že najdu přesně to slovo, které se hodí obsahově, gramaticky i foneticky do dosud nesrozumitelné mezery.

5) Poslední (a zoufalý ) krok je v případě potřeby konzultace s rodilým mluvčím, je li takový k dispozici a jsem si jist, že ho tím nebudu ,,otravovat“..

Pokud tedy nerozumíte (nebo jen málo rozumíte), když slyšíte cizí jazyk, který se třeba už léta učíte, trénujte porozumění poslechem a zase poslechem…..a abyste se vyhnuli nudě, poslouchejte např. filmy, které máte rádi, líbí se vám a znáte je z češtiny….a nejlépe takové, které si jak v původní, tak v české verzi můžete zpětně přehrávat.

Když si pak ,,dekódované´´ pasáže poslechnete znovu a znovu s potěšením, že jim již kompletně rozumíte (aniž konzultujete jejich českou verzi), váš sluch si postupně navykne na autentickou fonetiku cizího jazyka, a brzy třeba zjistíte, že rozumět cizímu jazyku v podání rodilých mluvčích není ani zdaleka nepřekonatelný problém.

Ladislav Vorel je bývalý dlouholetý jazykový lektor s hlavní specializací na francouzský jazyk. Také mluví anglicky, německy, rusky a zajímá se o další jazyky.