Gramatická analýza při výuce cizího jazyka (Ladislav Vorel)

Je nutno analyzovat gramatiku při výuce cizího jazyka?

Pokud v této úvaze čekáte naprosto jasnou a vyčerpávající odpověď, pak musím předem upozornit, že ji nenaleznete i přesto, že já sám pro své potřeby v rámci cizích jazyků mám odpověď zcela jednoznačnou. Ale nepředbíhejme, vše se dozvíte.  Na úvod dovolte malou vzpomínku. V roce 1982 jsem o prázdninách odjel jako praktikant (pomocník vedoucího) na dětský tábor. Bylo mi patnáct let, měl jsem za sebou první ročník gymnázia a především, když už jsme u témata jazyků, jeden rok studia francouzštiny na této škole. Tento jazyk mě již od první lekce naprosto pohltil a v dospělém věku jsem ho několik let vyučoval jak v institucích, tak i soukromě. Ovšem zpátky k tomu dětskému táboru. Byl to tábor s mezinárodní účastí, kdy nečeskou část účastníků tvořily děti z tehdejšího východního Německa. Já v té době německy neuměl, jenom pár pozdravů, které uměl asi každý, jako ,,Guten Tag“ nebo ,,Guten Abend“ a možná i nějakou základní odposlouchanou konverzační větu bych složil. Přítomen byl samozřejmě tlumočník a taktéž oficiální písemnosti a různá sdělení byly v česko-německé verzi. A tak jsem si jednou pročítal program dne a dlouho se díval na jeho německou verzi. Proč? Protože mě zaujal nápis ,,Tagesprogramm“. Z hlediska porozumění na tom samozřejmě nebylo čemu nerozumět, jednak byl vedle nápis v češtině ,,Program dne´´ a také slovo ,,Tag“ jsem znal a o významu ,,Programm“ nebyl důvod pochybovat. Co na tom tedy bylo tak zajímavého?

No pro mě to, že jsem si kladl otázku, proč je tam ,,Tages“  a nikoliv jen ,,Tag“. Nedávalo mi to klid a nestačilo mi, že výrazu rozumím, ale chtěl jsem vědět, proč je to napsáno tak jak je to napsáno…..a tím se dostávám k dnešnímu tématu, zda je nutné analyzovat gramatiku. Jenže proč takové téma, řekne někdo, samozřejmě, že je nutné analyzovat gramatiku, ne? Ano, odpověděl bych okamžitě ještě před pár lety, dokonce bych i dodal, že je to věc zcela zásadní, jenže mé zkušenosti v mezinárodních firmách, kde jsem několik let pracoval, mi ukázaly i jinou tvář této problematiky. Jakou? Setkával jsem se totiž s lidmi, pro které byl ten či onen jazyk jazykem cizím (a nešlo jen o Čechy mluvící cizím jazykem , ale i o cizince mluvící česky nebo jazykem pro ně cizím), nijak zvlášť si mnozí v gramatice nelebedili, ale cizí jazyk měli zvládnutý velice dobře. Samozřejmě ti, jejichž gramatika nebyla dostatečně kvalitní, mi potvrzovali můj názor, že bez analýzy gramatiky se prostě nikdy nikdo výborně cizí jazyk nenaučí, jenže pomyslného brouka do hlavy mi nasadili ti, kteří chybovali jen velmi málo a vesměs na méně podstatných detailech, a to přitom gramatické analýzy vůbec nemilovali. A jako úplnou porážku svého přesvědčení jsem vnímal fakt, kdy jsem zažil Francouze (mimo mé zaměstnání) a poté Němku (v mém zaměstnání), kteří se do Čech přistěhovali za svým manželským partnerem, do žádných kurzů češtiny pro cizince nechodili, žádnou analýzou gramatiky češtiny se NIKDY nezabývali a prostě češtinu jen odposlouchali s naprosto fenomenálním úspěchem. Až na jemně znatelný a celkem nerušivý původní přízvuk mluvili jako rodilí Češi a udělali-li někdy chybu, byl to jev velmi výjimečný a v zásadě nepostřehnutelný. Takže co teď s tím? Dá se tedy jazyk jen odposlouchat? Ano, někomu to zjevně stačí, ale na druhou stranu je přece tolik případů, kdy někdo žije v cizině nebo cizinec v Čechách a i při zjevné snaze se naučit jazyk nové země je i po letech téměř na každé větě znát větší či menší gramatická chyba, nemluvě o lidech, kteří i po celém životě stráveném v cizině mluví jazykem té země příšerně nebo dokonce vůbec. A tak nastalo období mého zkoumání nejnovějších poznatků, čtení různých metodik a průvodců po cestě učení se cizím jazykům, surfování po internetu kdy jsem se setkal s mnohými názory na problematiku gramatické analýzy. Shrnu ty nejběžnější:

1) Gramatická analýza není nutná, dítě také pro svůj mateřský jazyk nepotřebuje analyzovat gramatiku, tak i pro studium cizího jazyka musí existovat způsob, jak se obejít bez této analýzy.

2) Gramatická analýza by se provádět měla, ale studenti by si mluvnickou strukturu měli sami odvodit z textů, neměla by jim být předem vysvětlována.

3) Gramatiku není třeba analyzovat, ale nadrillovat. Prostě si stále opakovat vzorové věty s různými gramatickými jevy, dokud se gramatika nezautomatizuje.

4) Gramatiku by měl vykládat český učitel v kombinaci s konverzací s rodilým mluvčím, který se naopak jakékoliv gramatické analýze musí vyhnout.

5) Gramatickou analýzu nelze úplně vyloučit, maximálně ji jen oprostit od zbytečného výkladu navíc a soustředit se jen na ty základní  gramatické jevy.

Tak jaký závěr je možné udělat? A existuje snad jen jedna jediná nejlepší metoda? Určitě je možné shodnout se na tom, že žádný seriózní učitel jazyků by neměl propagovat názor, že hlavní je se domluvit, ale je jedno jak. Správné mluvení neboli dobré osvojení si gramatiky je určitě žádoucí a jistě není možné spokojit se s tím, že cizím jazykem budeme mluvit sice plynně a srozumitelně, ale z hlediska gramatiky zcela nestrukturovaně a co věta, to minimálně jedna chyba. Ale je však opravdu možné osvojit si gramatiku jazyka jen odposloucháním a konverzační praxí aniž bychom se jakkoliv věnovali gramatice a její struktuře? Mohu na to odpovědět jen sám za sebe a proto tedy vyjádřím pouze svůj názor aniž bych si nárokoval jeho neomylnost. Chápu, že někdo může mít v této věci jiné osobní potřeby i jinou pozorovanou zkušenost a bude mít tedy také svou subjektivní pravdu. Já za sebe mám za to, že analýza gramatiky alespoň v základní míře nutná je a bez toho to prostě nejde. Pokud někdo cizí jazyk  jen odposlouchá a naučí se ho jen tímto způsobem správně používat, jedná se dle mého názoru spíše o vzácné výjimky, které navíc mají možnost v zemi toho kterého jazyka dlouhodobě žít. Ale v naprosto drtivé většině případů může být však spolehnutí se jen na odposlech nebo na konverzační praxi spíše na škodu, protože bez souběžného studia gramatických zákonitostí si člověk může snadno zažít později těžko odstranitelné chyby a také nepozná, do jaké míry jeho okolí, se kterým se konverzačně stýká, správnou gramatiku skutečně ovládá. Prostě, gramatice jako takové je nutno se aspoň v nějaké míře věnovat. Způsob už závisí jak na učiteli tak na žákovi a na jejich vzájemné dohodě, je to ale však učitel, který by měl vždy umět odhadnout jakým způsobem a do jaké míry se s tím či oním žákem gramatice věnovat. A vypustit gramatiku úplně? Myslím, že to nelze. A jít naopak do všech zákoutí gramatiky a analyzovat každý detail? Proč ne? Ovšem v tomto případě jen tehdy, pokud analýza gramatiky studenta opravdu baví a z upřímného zájmu ji vyžaduje.

Nebo že bych byl ve svém názoru na studium gramatiky přece jen ovlivněn tím, že já gramatické analýzy přímo vyhledávám a vyžívám se v nich a to tak, že kdybych znal v nějakém jazyce perfektně jenom jak se co řekne, ale přitom bych nevěděl jaká gramatická struktura se za tím skrývá, nebyl bych vůbec spokojen? Možná… a co si o tom myslíte vy?

láďa vorel

Ladislav Vorel je bývalý dlouholetý jazykový lektor s hlavní specializací na francouzský jazyk. Také mluví anglicky, německy, rusky a zajímá se o další jazyky.

vložil/a | rubrika:

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.