Předem říkám: Dnes budu mluvit sprostě, věda si to žádá!

S mým velmi šikovným studentem Markem jsme narazili na téma sprostých slov v italštině. Pak jsme hledali nějaká videa a literaturu, no zabavili jsme se tím docela dlouho. Marek došel k závěru, že v zemi, kde existuje tolik slov pro prostitutku, musí být prostituce rozšířenější než třeba u nás. 

Tak tomu ale v žádném případě není. Itálie jen spadá do jiné jazykové oblasti, pokud jde o vulgarismy. V Evropě rozdělujeme tři typy oblastí podle vulgarismů: sexuální, fekální/anální a sakrální. Některé jazyky jsou ryzími představiteli jednoho typu, jiné jsou smíšené. Příslušnost k té které oblasti je dána řadou faktorů – historií národa, společenskými tabu, ale dozajista i temperamentem. Příslušnost k té které oblasti má také širší lexikální dopad – třeba ten, že máme v italštině několik desítek výrazů pro prostitutku. 

Vulgarismy máme v jazyce proto, abychom v případě, že je to třeba, dosáhli maximální možné míry expresivity. Vulgarismy svým používáním ztrácejí původní referenční význam – což je velmi těžké akceptovat, pokud je běžně nepoužíváte, ale stejně tak pokud je slyšíte v jazyce, kterým nemluvíte, ale kterému rozumíte – viz další příklady ze slovanských jazyků. 

Asi nemusíme dlouze debatovat o tom, do jaké oblasti patří čeština. Jaká sprostá slova jsou v češtině nejběžnější? Převažují výrazy odvozené od slov prdel a srát. Pokud jde o domácí nadávky (tedy ne vypůjčené nadávky typu debil, idiot) sloužící k označení jednotlivce, sáhne čeština po výrazech z oblasti zemědělství: vůl, kráva, slepice. Tady se konečně dostáváme k té italštině. Ital, který chce v hádce urazit svou manželku, napadne její věrnost nebo vytáhne něco se sexuálním podtextem. Čech si vystačí s výrazy z oblasti domácího zvířectva. 

Čeština tvoří se svými análně-fekálními vulgarismy výjimku mezi slovanskými jazyky, které jsou jinak zaměřeny sexuálně (prakticky ve všech nacházíme desítky nadávek odvozených od slova jebat). Je naprosto fascinující, že slovesa jabhati, pardaté a sarjaté jsou doložena už v sanskrtu! Jako slabší nadávky pak u nás přežívají slova z církevní oblasti (sakra, krucinál, krucifix), některé dokonce získaly povahu takřka eufemismů (viz například panenko skákavá odvozené od Panny Marie Skokovské). 

Mezi jazyky s převažujícím typem sakrálním patří například švédština. Poměrně silná švédská nadávka jävla se sice do angličtiny překládá jako fuck/ fucking, nicméně toto slovo vzniklo ze slova „ďábel“ (ve švédském djävul slyšíme anglické devil).

Obecně platí, že čím víc na jih, tím víc převažují vulgarismy sexuální. Nejběžnější řecká nadávka μαλάκας (čti malakas) znamená v podstatě „měkkýš, měkoň“ a vztahuje se k mužské nedostatečnosti v sexuální oblasti. Zvláštní kategorii sexuálních nadávek tvoří sexuální narážky na matku. Čecha dost zaskočí srbské a chorvatské jebem ti pičku materinu (které je v těchto jazycích velmi běžné) nebo španělské hijo de puta. První výraz snad netřeba překládat, druhý je obdoba našeho zkurvysyna, který se však v češtině používá podstatně méně a spíš archaicky. Ve španělsky mluvícím světě je také poměrně rozšířené zvolání la puta madre que te parió (tady už je mi opravdu zatěžko napsat to česky, znamená to „ta kurva, která tě porodila“).

Vulgarismy mají v jazyce několik funkcí. Klíčová je podvědomá potřeba mluvčího vyjadřovat se expresivně, zajímavě, inovativně – tohle je ostatně i hlavní hnací motor dalších jazykových změn. Je to právě potřeba expresivity, která způsobuje, že nepoužíváme vulgarismy jen tam, kde chceme nadávat, urazit, ublížit. Používáme je i tam, kde chceme naopak vyzdvihnout, zdůraznit kvalitu – viz naše Je to kurva dobrý! nebo španělské Ayer vimos una película de puta madre (doslova „Včera jsme viděli zkurvenej film.“ – vždy ve smyslu „hodně dobrej film“). Používáním určitých vulgarismů také často dáváme najevo příslušnost k určité sociální skupině – velmi specifický slovník mají například pražští bezdomovci a jsem si jistá, že i lingvistický průzkum ve vyšších patrech politiky by přinesl zajímavé výsledky.

Baví vás jazykové zajímavosti v češtině i v cizích jazycích?

Nahlédněte do nového titulu z nakladatelství Jazykový koutek: