Jak si udržovat jazyky

Pro spoustu lidí není problém se jazyk naučit, ale je docela těžké si jeden a hlavně víc jazyků udržovat. Dokud studujeme, jde to jako po másle. Vyrážíme na různá stipendia, setkáváme se s cizinci, často chodíme za kulturou a často se přitom objeví příležitost procvičit si jazyk. Hodně čteme a zajímáme se o spoustu věcí. Všechno jde tak nějak samo. A pak přijde stálé zaměstnání (kde často jazyk nepoužíváme), rodina a možná i nějaký ten stereotyp. Co teď? Člověk najednou cítí, že svoje jazykové znalosti trochu ztrácí a přirozeně je mu to líto.

Uvědomte si, že po třicítce se člověk učí jinak

Způsob, jakým nás naučili učit se ve škole, je po třicítce vyloženě kontraproduktivní. Hledejte svoje vlastní cesty a způsoby, jak se jazyk učit, jak si ho procvičovat. Sezení nad psacím stolem, s rozloženou učebnicí a slovníčkem, asi nebude to pravé ořechové. (A je otázka, jestli kdy bylo.) Naše myšlenky krouží všude možně, uběhne hodina a my koukáme do učebnice a pořád nevíme, kde začít. Připadá nám, že jsme se hodinu učili, a stresuje nás, že jsme vlastně nic neudělali. Znáte ten pocit?

Zkuste opustit učebnice – nalaďte sympaťáky z YouTube

brona sobotka

Učit se můžete i s YouTube kanály. Většina jazykářů, kteří jsou aktivní na YouTube, jsou sympaťáci, kteří vás zároveň budou i motivovat. Často také přidávají videa několikrát do týdne, rozlišená podle úrovně, otitulkovaná, co víc si přát? Na angličtinu zkuste Mmm English nebo Broňu Sobotku, na italštinu sleduju a se svými studenty Italiano Automatico, se studenty španělštiny jsme si zase oblíbili kanál Sergi Martina, na francouzštinu je velmi známý kanál Francais Authentique.

Nenechte se převálcovat stereotypem

To, že jste po třicítce přišli o některé aktivity, možná vůbec není nezbytné. Možná máte zaměstnání a rodinu, ale zamyslete se, které z aktivit, kterým jste se věnovali před deseti nebo patnácti lety, by se daly oživit? Nebo ještě lépe: Které z nich vám chybí? Posezení v hospodě? Nějaký ten filmový festival? Cestování? Určitě doporučuju sledovat, co se děje v prostředí expatů, chodit co nejvíc ven, vědět, co se děje na kulturních institutech. Ačkoliv, abych k tomu přidala taky svoji osobní zkušenost, není nad sólo večer s knížkou nebo filmem 🙂 Tohle je zase něco, k čemu jsem se po třicítce vrátila já. A dá se to krásně využít i ke studiu a udržování jazykových znalostí.

Pokud dnes méně cestujete než dříve, i to se může snadno změnit. Žijeme v době, kdy je cestování dostupnější než kdykoliv předtím, letenka se dá pořídit za pár korun a ubytování zadarmo nebo velmi výhodně. Nezasloužili byste si náhodou malý výlet třeba do Itálie?

toscana1

Pokud už děti odrostly, není co řešit, můžete se do jazykových aktivit vrhnout i s partnerem. Případně s kamarádkou 🙂 Ale ani pokud jsou děti ještě hodně malé, není všem dnům konec (viz článek Jak si udržet jazyky na mateřské).

I s dětmi se toho dá hodně dělat. Petra Vojtová v nedávném rozhovoru pro Jazykový koutek popisuje, jak si s dcerou udělaly z angličtiny úplně běžnou součást života. Touhle cestou jsem sice nešla, ale díky dětským knihám v různých jazycích jsem se na mateřské naučila překládat tzv. z listu téměř dokonale. Možná si teď myslíte – no jo, ale v dětských knihách není zrovna složitá slovní zásoba… Jenže v dětských knihách jsou například často velmi zvláštní jména postav, která musíte rychle převést do češtiny, různé básnické figury, ale také třeba názvy bylinek nebo neobvyklých zvířat.

angličtina dětské knihy   angličtina dětské knihy2

Veďte si studijní deník

Tahle rada je dobrá zejména pro ty, kteří si udržují jazyků víc. Pokud totiž pracujeme na pěti, šesti jazycích, může se snadno stát, že ztratíme přehled o tom, co jsme kdy dělali. Udržování jazykových znalostí není tak časově náročné, jak si lidé myslí, bohatě stačí dvě nebo tři aktivity do měsíce. Ale nemělo by se stát, že necháte jazyk ležet ladem několik měsíců. To už je propad, který pocítíte, a to výrazně. Křivka zapomínání je totiž u jazyků nemilosrdná. K zapomenutí stačí zlomek času, který jsme strávili studiem. Poznámky o tom, co jste v kterém jazyce dělali, si můžete psát na okraj diáře nebo do samostatného zápisníku. 

IMG_1775

Z vlastní zkušenosti dávám přednost vytváření delších, například týdenních studijních bloků než třeba přiřazení jednoho dne v týdnu jednomu jazyku. Někteří studenti dokonce experimentují s přecházením z jazyka do jazyka několikrát během dne. Určitě to nedoporučuji, zbytečně tím tříštíte energii. Navíc, existují různé techniky, kterými přes den můžeme krátit čas, třeba oblíbená samomluva nebo psaní nákupního lístku v cizím jazyce, a je dobré vždy hned vědět, v jakém jazyce jsem. Určitě tedy doporučuji „mentálně pobýt v jednom jazyce co nejdéle“. Pokud vás tohle zajímá, mrkněte určitě na další tipy v článku Jak se učit v autě.

Co funguje u mě?

Já sama se snažím aktivně udržovat zhruba deset jazyků. Mám tři děti, domácnost a samozřejmě i jiné aktivity, takže obvyklé fňukání nad nedostatkem času dnes přeskočím. Mám práci, která s jazyky souvisí, což mi někdy pomáhá a někdy naopak situaci komplikuje (protože když jste jazykář, musíte si dobře ujasnit, které jazyky jsou pracovní a to můžou být maximálně dva nebo tři). 

Takže co tedy dělám? Především hodně čtu. Snažím se střídat tiché a hlasité čtení. To mi pomáhá udržet si dobrou výslovnost a slušný přízvuk. Hodně využívám techniku samomluvy, někdy se tomu říká shower conversation – například když řídím a jsem sama v autě. 

Přestože se sama moc neučím s písničkami, nepřekládám si je apod., tak mi hudba hodně pomáhá se na jazyk naladit. V obdobích, kdy člověk moc nemůže cestovat, je pro mě hudba asi největší pojítko s kulturou dané země. Hudba tedy pro mě hraje roli spíš motivační než jako studijní prostředek.

putumayo french café putumayo italian café

A pak mám samozřejmě metodu zcela originální – a to je psaní pro Jazykový koutek. Protože vždycky je potřeba ke článku něco dohledat, ověřit správnost informací, příkladů… Takže pokud byste se rádi přidali k dneska už dvacítce přispěvatelů do Jazykového koutku, máte dveře otevřené!

Hlavně klid!

Nedělejte si z toho stres. Pokud se musíte některých jazyků vzdát, nic se přece neděje (taky jsem to musela udělat). Přicházejí nová životní období s novými prioritami. Svět nestojí a nepadá s jazyky 🙂 Asi je fajn umět jeden, dva jazyky, člověku to otvírá obzory a nové možnosti, ale kde je psáno, že se tomu máte věnovat zrovinka teď?