Setkat se s maďarštinou není v našich geografických podmínkách ničím výjimečným. Mnozí Češi v Maďarsku byli nebo touto zemí projížděli, Budapešť je velmi krásné město, které mnozí cíleně (i opakovaně) navštěvují, pojmy jako Balaton nebo Debrecín není třeba více představovat. Není též raritou slyšet maďarštinu z úst maďarských turistů v Čechách, v Praze jsem maďarštinu na ulicích, v kavárnách nebo v metru slyšel nepočítaněkrát. Prostě, řekne li se maďarština, není to neznámý pojem, naopak, téměř každému se tento jazyk v nějaké asociaci vybaví. Takové myšlenkové asociace bývají ovšem velmi často spojeny s pocity jakéhosi tajemna a zvláštnosti, mnohdy dokonce budí úsměv, protože maďarština pro české ucho vyznívá opravdu ,,zcela specificky´´, což se však týká i českých očí, když vidí napsaný maďarský text….a maďarský text správně přečte jen opravdu málokdo, o porozumění raději ani nemluvě.

Takový stav vzbuzuje mnohé předsudky a nesprávné představy, a to dokonce i tam, kde by možná ani být nemusely. Mluvil jsem např. o maďarštině s jednou vystudovanou angličtinářkou a ta se vyjádřila, že v maďarštině vůbec nevidí logiku. Jiní zase netuší, kam maďarštinu jazykově zařadit a co je tento jazyk vlastně zač. V této situaci si vzpomínám na příhodu, kdy jsme s manželkou byli na výletě v Drážďanech a cestou zpátky si do našeho kupé přisedly dva manželské páry Němců, cestující do Čech. Byli velmi sympatičtí, asi našeho věku. Chvíli jsem je poslouchal a dozvěděl jsem se (aniž bych se zapojil do hovoru), že jsou poprvé na cestě do Čech a že se těší na Prahu. Po nějaké době vytáhli průvodce po Praze, kde byly i základní konverzační obraty v češtině. Jedna z manželek začala nahlas číst dny v týdnu a k tomu prohlásila, že jí ta slova nic nepřipomínají a že asi čeština bude podobná maďarštině. V této fázi jsem už do rozhovoru vstoupil s tím, že jsem paní pochválil, že české dny v týdnu čte docela hezky, ale též jsem ji ujistil, že o podobnost s maďarštinou se v žádném případě nejedná a že i pro Čechy je maďarština stejně nesrozumitelná jako pro Němce. A můj skrytý údiv nad tím, že v češtině nepoznali slovanský jazyk, když přece museli vzhledem ke svému věku v bývalém východním Německu zažít výuku ruštiny, byl uklidněn v následujícím velmi příjemném hovoru, kdy jsem se dozvěděl, že pocházejí z bývalého západního Německa, odtud též jedou a v Drážďanech jen přestupovali. Zajímavé tedy bylo, že když jim čeština zněla zcela nesrozumitelně a jazykově nezařaditelně, byla hned spojována s maďarštinou a že tedy maďarština měla i pro tyto Němce ,,samozřejmý punc´´ něčeho jazykově zvláštního. Můj stručný výklad o jazycích Evropy a jejich zařazení byl se zájmem vyslyšen a dokonce padaly četné dotazy (potíže jim však pouze dělaly pro ně ,,východní jazyky´´,  v germánských a románských jazycích – vyjma snad rumunštiny – měli jasno), za kuriózní dotaz jsem považoval otázku, zda je v Čechách možno domluvit se v hotelu německy.

Ale zpět k maďarštině. Ano, maďarština je opravdu zvláštní a specifický jazyk. V Evropě to sice není ojedinělý případ  (viz. např. albánština nebo baskičtina), ale na střední Evropu je to opravdová jazyková rarita. Než o této raritě budu psát dále, musím se přiznat, že maďarsky neumím a  nikdy jsem se maďarštinu systematicky neučil, mám však k maďarštině velmi pozitivní vztah. Jak to? Mám již od mládí oblíbenou maďarskou hudební skupinu KFT, kterou s většími či menšími přestávkami poslouchám více než třicet let. Díky poslechu této skupiny mi vznikal a postupně sílil vztah k maďarštině a samozřejmě jsem pochytil i nějaká ta slova a gramatické vztahy, a to tehdy, když jsem se pokoušel díky slovníku rozluštit, o čem je základní text té či oné skladby nebo když jsem tu a tam příležitostně něco četl z maďarské gramatiky a načtené gramatické zákonitosti pak rozpoznával v textu písniček….samozřejmě tehdy, když jsem měl text písničky k dispozici v psané podobě. Těch znalostí je ale zoufale málo, takže význam mnohých textů mi je stále skryt a u dalších mám jen matné celkové tušení, o čem to asi zhruba je, a nic víc. Možná někoho napadne, proč jsem se tedy za celou tu dobu maďarsky nenaučil, zvláště když mám k cizím jazykům kladný vztah. Ano, to je logická otázka. Odpověď je prostá – mnohokrát jsem měl chuť maďarsky se naučit, několikrát jsem se i učit začal, vždycky jsem to nakonec ale vzdal….Dnes tedy umím jen časovat sloveso ,, lenni´´(být) v přítomném čase, počítat do deseti, slovní zásobu odhaduji tak na 150-200 slov (a to si možná fandím), umím pár základních konverzačních obratů včetně základních pozdravů a znám pár výslovnostních a gramatických pravidel. Tak jsem si řekl, proč se o nějaké zajímavé postřehy z maďarštiny nepodělit v Jazykovém koutku, aby ta jazyková rarita ukázala trochu ze své tajemnosti.

Zařazení

Maďarština patří mezi ugrofinské jazyky, kam spadá též např. finština a estonština. Někteří lingvisté považují termín ,,ugrofinský´´ za nepřesný, jelikož jazyková vzdálenost mezi podskupinami ugrofinských jazyků je velká. Představa, že maďarština je např. vzájemně srozumitelná nebo podobná s finštinou, když oba jazyky spadají pod ,,jednu skupinu´´, je představa zcela nesprávná. Tyto dva jazyky jsou od sebe poměrně dosti vzdálené, mají sice určité mluvnické podobnosti, ale o příbuznosti v pravém slova smyslu nelze vůbec hovořit. Nejenže nejsou vzájemně přirozeně srozumitelné, ale ani zdaleka nevykazují podobnosti jako je tomu např. u francouzštiny a španělštiny v rámci románských jazyků nebo polštiny a ruštiny v rámci slovanských jazyků. Prostě, Maďaři se při studiu cizích jazyků  o podobnost svého jazyka s jiným jazykem v zásadě nemohou opřít. Zajímavý a důležitý je samozřejmě též fakt, že maďarština je ve střední Evropě jediným jazykem, který nepatří do indoevropské jazykové rodiny.

Pravopis a výslovnost

Maďarský pravopis můžeme v zásadě považovat za fonetický, má však určitá specifika, která mohou mást a opravdu matou. Jsou to např. maďarské spřežky.

SZ se čte v maďarštině jako [S]. Zde často nastává záměna se stejně se píšící polskou spřežkou, která se čte jako [Š].

A proto pozor:

Polské SZ = [Š]

Maďarské SZ = [S]

Uvidíme-li tedy maďarský nápis ,,Fodrász´´(kadeřník), budeme ho číst [fodrás] a nikoliv [fodráš]. Podobně, přečteme li si, že v maďarštině můžeme poděkovat výrazem ,,köszönöm´´, pak vyslovíme [kösönöm] a nikoliv [köšönöm]  …(pozn. maďarské ,,ö´´ se čte stejně jako německé ,,ö´´)

Dobře, pokud se tedy ,,sz´´ čte v maďarštině [s] jak se potom čte samotné ,,s´´? Opět zvláštnost,  jelikož maďarské ,,s´´ čteme [š]. Dostaneme li tedy od nějakého Maďara vizitku se jménem ,, Sándor´´, oslovíme ho [šándor].

Takže malá chuťovka. Jak se správně čte maďarské město Székesfehérvár? Pod vlivem polštiny možná mnohé hned napadne [šékesfehérvár]. Jenže správně je to přesně naopak [sékešfehérvár].

Další spřežky možná už nejsou tak matoucí, přesto neobvyklé, protože tam, kde spíše čekáme ,,z´´, tak nalezneme ,,s´´.

Př.

Když v polštině chceme zapsat výslovnost [č], napíšeme ,,cz´.

V maďarštině ovšem vyslovujeme [č], ale píšeme ,,cs´´nebo obdobně vyslovujeme [ž] ale píšeme ,,zs´´

Např. maďarská ,,Zuzana´´ se píše Zsuzsanna a vyslovuje [žužana] a užíváte li si s maďarštinou pěkný ,,čardáš´´, pak vězte, že Maďaři  jistě totéž s češtinou, jen píší ,, csárdás´´.

Nutné je ještě upozornit na spřežky obsahující ,,y´´, kde se též mnohdy ve čtení chybuje. Budou snad stačit dvě z nich.

ny [ň] nyolc [ňolc] – osm

gy [ď] nagy [naď] – velký

Některé gramatické zajímavosti

Maďarština nerozlišuje rody, nemá tedy rod mužský, ženský a střední. Fajn, podobně jako v angličtině, řekne si někdo….Jenže nikoliv. Angličtina sice také u podstatných jmen nerozlišuje mluvnické rody, ale rozlišuje rod přirozený neboli odlišuje osoby mužského a ženského rodu. Chceme li tedy nahradit zájmenem ,,the boy´´, použijeme ,,he´´ , a chceme li nahradit ,,the girl´´, použijeme ,,she´´. V maďarštině však ani takovéto rozlišení neexistuje. Zájmeno ő může znamenat on, ona i ono.

V maďarštině existuje podobně jako např. v němčině nebo angličtině určitý a neurčitý člen, přičemž určitý člen má tvar ,,a´´ před souhláskou a tvar ,,az´´ před samohláskou. Je tedy jistě poměrně zajímavé, že pokud mluvíme o postavení členů před souhláskou, pak maďarský člen určitý vypadá úplně stejně jako anglický člen neurčitý. Takže např. slovo kočka se členem určitým bude v maďarštině znít ,,a macska´´ zatímco řekneme li anglicky ,,a cat´, bude to kočka se členem neurčitým. Pro maďarské žáky, kteří se začínají učit angličtinu, to může být pravděpodobně z počátku dost matoucí.

Dále velmi zajímavý a zcela specifický je pro maďarštinu způsob tvoření slov, kdy

1) se přidávají koncovky (různé přípony, sufixy apod.)

2) se k jednomu slovu může najednou připojit dokonce několik různých koncovek za sebou.

Toto ,,přilepování koncovek´´, tak typické pro maďarštinu, způsobuje, že se nám maďarská slova mnohdy zdají být dlouhými jazykolami.

Např. (budu vynechávat člen)

dítě – gyerek 

mé dítě – gyerekem

(koncové ,,em´´ je propojovací samohláska ,,e´´

spolu s přivlastňovacím sufixem ,,m´´ )

dítěti – gyereknek

(koncové ,,nek´´ je pádová koncovka vyjadřující třetí pád )

Ale co když budu chtít říci ,,mému dítěti´´?

Žádný problém, spojím výše uvedené koncovky dohromady

a řeknu: ,,Gyerekemnek´´.

Podobně se maďarština chová v případě ,,záložek´´. Co to je? Záložky nejsou nic jiného než to, co jsou v češtině a jiných jazycích předložky. Maďarština totiž tento slovní druh klade až za slovo, ke kterému se vztahuje, ovšem na rozdíl od např. pádových koncovek se maďarské záložky píší samostatně a na slova se ,,nepřilepují´´.

Např.

a ház – dům (se členem určitým)

előtt – před

Ale ,,před domem´´ se maďarsky řekne ,,a ház előtt´´.

A nějaké delší slovo?

Často se uvádí

megszentségteleníthetetlenségeskedéseitekért

které má znamenat asi toto: „pro vaše konání ve smyslu nemožnosti vás znesvětit“.

Anglická wikipedie uvádí též:

Legösszetettebbszóhosszúságvilágrekorddöntéskényszerneurózistünetegyüttesmegnyilvánulásfejleszthetőségvizsgálataitokról

Překlad nechávám v původním anglickém znění:

„About your investigations of the upgradeability of the manifestation of the syndrome of the neurosis about the need to decide which is the world record of the most complex longest word.“

Zajímavostí a zvláštností je v maďarštině opravdu více než dost a člověk na ně při setkání s tímto jazykem naráží vlastně neustále. Maďarština ale má určitě svou logiku a její systém je naučitelný a pochopitelný ….a navíc, maďarština se dá využít jak při cestování po Maďarsku, tak na pracovním trhu v Čechách. Jenom si při učení se maďarštině neberte příklad ze mě, který tento jazyk několikrát vzdal. Ale ať už se maďarsky učíte nebo ne (popř. máte nebo nemáte v úmyslu), tak si vždycky na cestách po Maďarsku můžete uvědomit, že se nacházíte na zcela unikátním a vzácném ,,jazykovém prostoru´´, který ve střední Evropě nemá obdoby.

Ladislav Vorel je bývalý dlouholetý jazykový lektor s hlavní specializací na francouzský jazyk. Také mluví anglicky, německy, rusky a zajímá se o další jazyky.