Učí li se člověk francouzštinu a nějakou dobu vytrvá (nebo musí vytrvat…třeba ve škole), velmi brzy se dostane ke gramatickému jevu nazývanému ,,passé composé“. Jedná se většinou o první seznámení se studenta s tím, jak francouzština vyjadřuje minulost, a od této chvíle už ho čeká jen další a další nesmírně zajímavá cesta do rozmanitostí francouzských vyjádření minulosti nebo také další a další zoufalství, kdy se pomalu, ale jistě začne v těch různých ,,francouzských minulých časech´´ topit. Ale aby to byla ona ,,zajímavá cesta´´ a nejednalo se o postupné zoufalé ,,topení se´´, je nutno rozumět celé problematice (a oblíbit si ji, pokud možno..) hned od počátku. Pojďme se tedy krátce podívat na francouzské ,,passé composé´´…. a trochu ho srovnáme i s angličtinou a němčinou.
A jelikož jsou prázdniny, nebudeme to zbytečně komplikovat a zaměříme se jen na jeden aspekt, a to je tvorba tohoto času a výběr správného pomocného slovesa.
Passé composé tvoříme tak, že k přítomnému času slovesa ,,avoir´´ nebo ,, être´´ přidáme příčestí minulé významového slovesa.
J´ai parlé…..Mluvil jsem.
Je suis arrivé…..Přišel jsem.
Jak je zjevné, passé composé je z hlediska tvorby srovnatelné s anglickým předpřítomným časem a německým perfektem.
J´ai parlé – I have spoken – Ich habe gesprochen
V daném případě to má nejjednodušší angličtina, protože ta používá jako pomocné sloveso pouze ,,to have´´.
Němčina to má o něco složitější, jelikož zde se používá pomocné sloveso ,,haben“
a pomocné sloveso ,,sein“ a je tedy nutné rozlišit, stejně jako ve francouzštině, kdy které pomocné sloveso použít.
Vraťme se ale k francouzštině a k tomu, kdy použijeme ,,avoir´´ a kdy ,, être´´. V zásadě je možno říci, že drtivá většina sloves používá ,,avoir´´.
J´ai vu un film intéressant.
Nous avons lu votre réponse.
Tu n´as rien compris.
Ils ont regardé la télévision.
Existují však slovesa, která v ,,passé composé´´ používají jako pomocné sloveso,, être´´.
Jsou to slovesa, která vyjadřují např. pohyb nebo změnu stavu, např:
aller, arriver, entrer, rentrer, rester, monter, descendre, venir…..atd.
Něco podobného existuje i v němčině a existují dokonce stejná slovesa, která jak ve francouzštině, tak v němčině užívají ,,être“ alias ,,sein“ a nikoliv ,,avoir“ alias ,,haben“.
Je suis venu – Ich bin gekommen
Nous sommes restés – Wir sind geblieben
Tu es allé – Du bist gegangen
ALE POZOR – slovesa, která ve francouzštině užívají ,, être´´, mají shodu v příčestí.
Il est arrivé …. Elle est arrivée….Ils sont arrivés….Elles sont arrivées.
Pozor však na slovesa zvratná !!!!!
Zvratná slovesa používají ve francouzštině výhradně pomocné sloveso ,, être“.
To znamená, že umyl li jsem auto, řeknu:
,,J´ai lavé la voiture“
Ale umyl li jsem sám sebe neboli chci li říci: ,,Umyl jsem se´´, řeknu:
,,Je me suis lavé“
Podobně:
J´ai décidé – Rozhodl jsem
Je me suis décidé – Rozhodl jsem se
Takováto změna při přechodu do zvratného slovesa v němčině neexistuje, neboť němčina ani u zvratných sloves pomocné sloveso ,,haben“ neopouští.
Ich habe das Auto gewaschen.
Ich habe mich gewaschen
Ich habe entschieden.
Ich habe mich entschieden.
A bude ve francouzštině u zvratných sloves shoda v příčestí?
Ano, bude, ale pouze tehdy, je li příslušné zájmeno, určující zvratnost, ve 4. pádě.
Nous nous sommes lavés – Umyli jsme se
(doslova – Umyli jsme nás – koho, co, 4.p)
Ale
Nous nous sommes lavé les mains – Umyli jsme si ruce
(doslova – Umyli jsme nám ruce – komu, čemu, 3.p.)
Všimněme si rozdílu v příčestí u výše uvedených vět
lavés xxx lavé
Podobně:
Elles se sont lavées xxx Elles se sont lavé les mains
No, když jsou ty prázdniny, tak by to mohlo stačit, co?
Ladislav Vorel je bývalý dlouholetý jazykový lektor s hlavní specializací na francouzský jazyk. Také mluví anglicky, německy, rusky a zajímá se o další jazyky.