Je trapné neumět žádný cizí jazyk? (Ladislav Vorel)

Než se pustím do odpovědi na tuto otázku, musím samozřejmě upřesnit, co myslím pod pojmem ,,umět cizí jazyk“. Názory, co znamená ,,umět cizí jazyk“, totiž mohou být a často jsou velmi rozmanité. Někdo má dojem, že dokud nebude mluvit jako rodilý mluvčí, nemůže plnohodnotně tvrdit, že daný jazyk ovládá a jiný se zase nebude rozpakovat chlubit se jazykovými znalostmi ihned poté, co se mu v cizině podaří objednat si v restauraci jídlo a požádat o účet. Abychom se tedy vyhnuli základnímu nedorozumění, bude v tomto článku myšleno, že ,,umět cizí jazyk´´ znamená být schopen plynně a v zásadě správně komunikovat v základních situacích běžného života tak, že se člověk na dovolené v cizině neztratí a běžné věci si bez pomoci druhého dokáže vyřídit a vykomunikovat. Není to tedy ani ,,státnicový level´´, ale ani komunikace jednoslovná nebo jen v holých větách s častým hledáním ve slovníku. Takže, je trapné nemít žádný cizí jazyk na takovéto úrovni? Tak na takovouto otázku určitě není možné kategoricky odpovědět ano nebo ne. Proč? Protože každý člověk je jiný a stejně tak jsou jiné i důvody, proč ten či onen cizí jazyky neumí. A jistě není v této úvaze nepodstatné mít stále na paměti, že kvalita člověka se určitě nedá měřit schopností komunikovat v cizích jazycích. Na druhou stranu, i kvalitnímu člověku se může přihodit, že se cítí trapně a je k tomu i důvod. Např. zjistit těsně před odletem, že jsem si doma zapomněl doklady a služební cesta a její pečlivě plánovaný program dostává vážné trhliny, mi v očích zaměstnavatele nijak oprávněně nepřidá (…ne, není to má osobní zkušenost). Tak tedy, kdy se neznalost cizího jazyka může projevit opravdu trapně? Představme si např. uchazeče o zaměstnání, který ve svém životopise uvádí znalost cizího jazyka, ale při vstupním pohovoru v něm není schopen plynně komunikovat a ani pořádně nerozumí otázkám, které mu jsou v tomto jazyce kladeny. Je to trapné? Jistě. A co někdo, kdo miluje cestování, stále někam cestuje a o svých zahraničních pobytech rád povídá, ale ukáže se, že se za celé roky své cestovatelské vášně žádný jazyk nenaučil a stále se domlouvá buď rukama nohama nebo prostřednictvím ochotného spolucestujícího? Je to trapné? No, řekl bych, že minimálně k údivu, asi jako když někdo leží u moře, ale neví u kterého. Nechci paušalizovat, chtěl jsem poukázat pouze na to, že čím více se člověk věnuje (nebo chce věnovat) činnostem, kde se buď znalost jazyka vyžaduje nebo předpokládá a přitom takový člověk žádný cizí jazyk (pořádně) neumí ani o to neusiluje, tím je to trapnější. Ale co třeba někdo, koho jazyky opravdu nezajímají, nemá potřebu se je učit a ani je k životu nepotřebuje. Prostě, má svou profesi, kde jazyky nejsou vyžadovány, na cestování do ciziny si nijak zvlášť nepotrpí a pokud vycestuje, tak komunikace s cizinci je to poslední, co ho zajímá..…no zkrátka žije si klidně a spokojeně bez jazyků, necítí to jako problém, znalost cizích jazyků mu nijak nechybí a nic ho nemotivuje se studiu nějakého jazyka věnovat. Je to trapné? V takovém případě jsem přesvědčen, že vůbec ne. Je to jeho osobní volba. Nikdo přece není nucen něco umět, když ho to nezajímá a ke svému životu to nepotřebuje. Člověk přece může být kvalitním člověkem, umět spoustu jiných věcí a vůbec k tomu nemusí potřebovat cizí jazyky. A co názor, že plynulá znalost nějakého cizího jazyka patří ke všeobecnému vzdělání, zvláště v takové malé zemi, jakou je Česko? No, to je diskutabilní. A co třeba takový polyglot, ovládající 15 jazyků, který si už ale vůbec nevybavuje jaký je vzorec pro objem krychle nebo jaká je struktura atomu? Jak je to potom u něj se všeobecným vzděláním? Výše uvedené příklady jsou samozřejmě jen malými ukázkami širokého spektra toho, zda a proč někdo umí nebo neumí cizí jazyk. Jistě, cizí jazyk je určitě dobré a užitečné umět, a to z mnoha důvodů. A pokud člověk chce být v dobrém slova smyslu ,,za světáka´´, pak neznalost cizího jazyka může být i trapná. Na druhou stranu není dobré znalostem cizích jazyků dávat nějakou ,,svatozář´´ a přeceňovat jejich význam, cizí jazyky totiž zdaleka nejsou to jediné, co se dá studovat a co obohacuje. Já osobně znám mnoho kvalitních lidí, kteří jsou lidsky i odborně na výši, jen se prostě nejedná o cizí jazyky…..jen si nesmí stěžovat, že jsou neznalostí cizích jazyků hendikepováni, protože to je jen jejich vlastní volba, ne?

Ladislav Vorel je bývalý dlouholetý jazykový lektor s hlavní specializací na francouzský jazyk. Také mluví anglicky, německy, rusky a zajímá se o další jazyky.