Svatý Martin přijíždí na bílém koni a přináší…babí léto

Blíží se listopad a já se zcela výjimečně neubráním jednomu tak trochu lingvistickému fňuknutí nad zeměpisnými šířkami, kde jsem se narodila. Každoročně mě to vytáčí a rozhodla jsem se jít s tím konečně ven! 

Svatý Martin je u nás spojován s blížící se zimou, dokonce máme pocit, že by snad mělo ve dnech kolem 11. listopadu poprvé nasněžit, což se také často stává. (Upozorňuju, že nejsem sluníčkář, nejradši mám déšť.)

A teď to přijde. Věděli jste, že v románských jazycích obecně je svatomartinský svátek spojen s klimatickým fenoménem, kdy po prvních podzimních chladných dnech přicházejí znovu dny teplé a světlé a který je u nás nazýván babím létem? Víc snad nemusím vysvětlovat. V době, kdy mám pravidelnou post-dušičkovou depresi a kolikrát se u toho už brodím prvním roztátým sněhem (znalci nazývaným břečka), na jihu se otvírá „nové“ víno a počasí nápadně připomíná náš konec září. A tak mají Italové svoje estate di San Martino, Španělé veranillo de San Martín, Francouzi été de la Saint-Martin a Portugalci verão de são Martinho. Dokonce se dočítáme, že při správné konstelaci se lze v Itálii ještě koupat a jak ještě stylově unosit ty hezké letní kousky (než na sebe navlečeme tu blýskavou péřovou bundu). Tak aspoň že tyhle portugalské pečené kaštany mě tolik nedráždí…

Jen pro úplnost, v angličtině mluvíme o Indian Summer, v němčině o Altweibersommer, ruština zná бабье лето a polština babie lato. Ve slovanských jazycích je název zřejmě odvozen od poletujících pavučinek, které připomínají šedé vlasy staré ženy.