Shoda ve francouzštině (Ladislav Vorel)

Před mnoha lety jsem doprovázel jednu skupinu Francouzů při jejich návštěvě Prahy. Když jsem se jich zeptal, co jim jako rodilým Francouzům dělá ve francouzštině největší problém, většina z nich okamžitě odpověděla:,,L´accord“.

Ano, l´accord neboli shoda může potrápit nejen ty, co se francouzštinu učí jako cizí jazyk, ale dokonce i samotné Francouze. A proč i samotné Francouze? Protože se sice jedná o gramatický tvar, pro rodilé mluvčí zcela přirozený, ovšem sluchově je v drtivé většině případů nepodchytitelný a jeho přítomnost je zjevná pouze z pravopisu.

Je to podobné jako v češtině, kdy ,,muži pracovali“ a ,,ženy pracovaly“ se píše s různými i/y, ale z výslovnosti tento rozdíl nepoznáte, a tak se na této české shodě podmětu s přísudkem může potrápit jak cizinec učící se česky, tak rodilý Čech.

Abychom uměli správně pravopisně vyjadřovat francouzskou shodu, je potřeba se její problematiku nejen naučit, ale hlavně jí rozumět. Tento článek bude tedy takovým průvodcem základního systému francouzské shody, po jehož zvládnutí už budou ty další neuvedené ,,chuťovky“ v zásadě jen příjemnou pochoutkou v další gramatické analýze.

Využijeme též  popisu francouzské shody k ukázce, jak je princip francouzské shody srovnatelný se shodou italskou, a to tak, že k uvedeným francouzským příkladům budou uvedeny i příslušné ekvivalenty italské (v závorce kurzívou).  Protože však nejsem italštinář, budou se výklady týkat jen shody francouzské, avšak její podoba se shodou italskou přirozeně vyplyne z uvedených francouzských a italských ukázek.

Předně si však musíme ujasnit, o jaké shodě budeme mluvit neboli která je to ta shoda působící potíže i rodilým Francouzům.

Jedná se o shodu příčestí minulého s podmětem či předmětem. K této shodě dochází ve složených časech minulých (pomocné sloveso + příčestí minulé). Princip této shody si ukážeme na francouzském minulém čase ,,passé composé“ , v italské verzi to bude minulý čas ,,passato prossimo“.

Ukážeme si tři základní případy, kdy ke shodě dochází

Použité zkratky:

M SG –  mužský rod jednotné číslo

 F SG –  ženský rod  jednotné číslo

M PL  –  mužský rod množné číslo

 F PL  –  ženský rod  množné číslo

 

1) Shoda příčestí s podmětem

Ke shodě příčestí s podmětem dochází tehdy, když jako pomocné sloveso používáme ,,être“  (essere)

M SG     je suis allé    (sono andato)

 F SG     je suis allée  (sono andata)

M PL      nous sommes allés    (siamo andati)

 F PL      nous sommes allées  (siamo andate)

 

Všimněme si, že na rozdíl od italštiny není francouzská shoda ,,slyšet“.

Ve francouzštině je totiž shoda slyšet pouze tehdy, končí li příčestí minulé na nevyslovovanou souhlásku (u některých nepravidelných sloves), která je pak ve výslovnosti oživena přidáním ,,e“ pro ženský rod.

Např.   compris – comprise

                 mis – mise

             ouvert – ouverte    

 

2) Shoda příčestí u zvratných sloves

Zvratná slovesa používají vždy pomocné sloveso ,,être“  (essere), a proto bude logicky i shoda.

 

M SG     je me suis lavé    (mi sono lavato)

 F SG     je me suis lavée  (mi sono lavata)

M PL      nous nous sommes lavés    (ci siamo lavati)

 F PL      nous nous sommes lavées  (ci siamo lavate)

 

OVŠEM POZOR !!!

Ve francouzštině (na rozdíl od italštiny) nastává shoda u zvratných sloves pouze v případě, kdy je zvratné zájmeno ve 4. pádě (koho, co).

 

Bude tedy rozdíl:

se laver  (4.p)

se laver les mains (3.p)

Podobně změna pádu v češtině:

umýt se (4.p)   xxxx    umýt si ruce (3.p)

Přidáme li tedy ,,les mains“ (le mani), shoda ve francouzštině odpadá, v italšině však zůstává.

M SG     je me suis lavé les mains  (mi sono lavato le mani)

 F SG     je me suis lavé les mains  (mi sono lavata le mani)

M PL      nous nous sommes lavé les mains  (ci siamo lavati le mani)

 F PL      nous nous sommes lavé les mains  (ci siamo lavate le mani)

 

3) Shoda příčestí s předmětem

Máme li ve větě slovesa, která používají pomocné sloveso ,,avoir“ (avere), ale zároveň před významovým slovesem předchází předmět přímý, bude se v takovém případě příčestí minulé s tímto předmětem shodovat.

Možností, jak může předmět přímý předcházet, je samozřejmě více, ale v rámci jednoduchosti si ukážeme pouze případy, kdy předmět přímý předchází ve formě osobního zájmena.

J´ai vu la mère de Paul – předmět nepředchází, shoda nebude

(Ho visto la madre di Paolo)  

Je l´ai vue – předmět předchází, shoda bude

(La ho vista)

Podobně – J´ai rencontré mes amis    xxx     Je les ai rencontrés

               (Ho incontrato i miei amici   xxx    Li ho incontrati)

V těchto případech můžeme shodu slyšet i ve francouzštině.

Est-ce que tu as compris cette femme?

Oui, je l´ai comprise.

 

A dobrá zpráva na závěr

Pokud porozumíte těmto 3 základním situacím, kdy dochází ke shodě a tyto případy se vám přirozeně zaryjí pod kůži a zautomatizují, potom pro vás zbylé případy shody budou jen různé variace v zásadě vycházející ze zde uvedených základních principů…..nemluvě o tom, že pravopisně na tom budete lépe než mnohý Francouz.

Ladislav Vorel je bývalý dlouholetý jazykový lektor s hlavní specializací na francouzský jazyk. Také mluví anglicky, německy, rusky a zajímá se o další jazyky.