Německá masopustní tradice aneb Ho Narro!? (Michaela Kunešová)

Masopustní veselí berou Němci velmi vážně. Svědčí o tom karnevalové průvody v každém větším městě, v těch největších jako Kolín nebo Würzburg se dokonce za účelem plánování masopustu scházejí karnevalové spolky a výbory, jako je například Festkomitee Kölner Karneval. Akce je potom opravdu velkolepá. Pojďme se i my na chvíli ponořit do masopustního reje, a veselme se společně s bláznivými šašky (Narren), ošuntělými povaleči (Hemdglunker) a třeba i za doprovodu malých radostných políbení zvaných „bützen“. Kde se všechny tradice vzaly a co znamenají ? A kde se s nimi můžeme setkat?
Pro masopustní veselí máme v němčině přinejmenším tři hlavní pojmy – Fastnacht, Fasching a Karneval. Jsou to tradice, kterými se slaví období před čtyřicetidenním nebo šestitýdenním postním obdobím. Postní období začíná popelečnou středou a v křesťanství slouží jako příprava na Velikonoce. 
A stejně tak jako najdeme obyvatele Německa, kteří dodržují půst, neméně z nich se dokáže stejnou měrou aktivně účastnit masopustu. Zejména pro obyvatele Kostnice je Fastnacht významnou událostí. Právě odsud pochází speciální karnevalový kostým masky v bílé noční košili a bílé čepici, a to již zmiňovaný Hemdglunker (Hemdglonker). Slovo Glunker pochází z alemanštiny a znamená ošuntělý. Právě hemdglunkeři se
zdravili speciálním pozdravem nebo chcete-li zvoláním „Ho Narro“. A v dnešních průvodech tam tento pozdrav zaznívá opravdu často, buď jako recese, nebo úcta k tradici. V karnevalových průvodech po Německu také uslyšíte místní dialekty.
A kdo byl tedy tento „Narr“ ? Ve volné překladu někdo jako bláznivý šašek, ve středověku osoba, která obveselovala ostatní, nebo osoba hloupá až ignorantská, která si o sobě myslí opak. Známým „narrem“ byl například Till Eulenspiegel.
Fastnacht je masopust v Hesensku, Porýní – Falci, Sársku, Horní Lužici, Bádensku, Württembersku, Horním Bavorsku, Lucembursku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku a západním Rakousku. A regionálních variant existuje opravdu mnoho. Etymologicky pochází zřejmě ze staroněmeckého „fasta“ a „naht“, tedy „Fastenzeit“ a „Nacht“. Fasching je název pro masopust v Bavorsku, Rakousku a Sasku. Etymologicky název vychází zřejmě z „Fastenschank“, poslední konzumace alkoholického nápoje před tehdy ještě přísným postním obdobím. Největší faschingový průvod v jižním Německu se koná tradičně v městě Würzburg.
Karnevalem se potom nazývá masopust zejména na Rýně (Kolín, Düsseldorf, Bonn) a v Aachen. Slovo zřejmě pochází z latinského „carne levare“ neboli nejíst maso. Naří pozdrav je tady „Kölle Alaaf“. S masopustem se zde pojí mnoho tradic, jako například již zmiňované „bützen“ – malé políbení za pomoci ohrnutých rtů jako výraz radosti i vůči „těm nahoře“, jako jsou policisté nebo starosta.

Michaela Kunešová je lektorkou francouzského a německého jazyka, více o její výuce se můžete dozvědět na jejích stránkách.