- Kde se vzalo léto?
Anglické summer, německé Sommer, nizozemské zomer či islandské sumar jsou příbuzní sanskrtského sama, které dřív označovalo sezónu, půlrok, nebo dokonce počasí. Francouzské été pochází z latinského aestas, jež má kořeny v praindoevropském jazyce, kde znamenalo „hořet/pálit“. Španělské verano vzešlo z latinského slova ver, které původně znamenalo „jaro“. Litevská a lotyšská vasara poněkud překvapivě vznikla ze stejného praindoevropského kořene jako slovanská vesna. Maďarské nyár je zase příbuzné s nyárfa, v překladu „topol“.
- Matoucí názvy měsíců
Červen ve většině jazyků pochází z latinského Iunius podle Iuno, římské bohyně plodnosti. Latinský název července – Iulius – vznikl v roce 44 př. n. l. usnesením římského senátu na počest Julia Caesara. Srpen byl zase roku 8 př. n. l. pojmenován po císaři Oktaviánu Augustovi, který se sice narodil jako Gaius Octavius, pak ale přijal jméno svého adoptivního otce Julia Caesara. Když se stal prvním římským císařem, senát mu udělil přídomek Augustus, v překladu „Majestátní“.
- Legendární mojito
Podle jedné legendy prý v 16. století anglický mořeplavec Francis Drake, který v Karibiku spolu s posádkou onemocněl úplavicí, místním přikázal najít účinný lék. Ti mu přinesli nápoj z rumu, máty, limetky a třtinové šťávy, kterému nejdřív říkali El draque, tedy „Drak“, což byla přezdívka, kterou Drakeovi dali pro jeho nechvalnou pověst. V 19. stol. se nápoj pod názvem draquecito rozšířil mezi chudými Kubánci jako prevence cholery. Moderní název mojito zřejmě pochází z kubánského koření mojo na bázi citrusů a pálivé papričky.
- Tajemné žabky
Pro označení této letní obuvi má ruština hned tři slova – kromě doslovných žabek (лягушки) narazíme na vietnamky (вьетнамки) nebo (сланцы) [slancy], přičemž ale сланец v překladu znamená „břidlice“! Jak souvisí s letní obuví? Ve 20. letech 20. stol. bylo po břidlici pojmenováno jedno z měst v petrohradské oblasti, které později vyniklo výrobou gumových produktů, včetně pantoflí, na jejichž podrážce bylo napsáno „Сланцы“ jakožto místo výroby. Protože tohle město v SSSR nikdo moc neznal, všichni si mysleli, že jde o název obuvi.
- Barevná moře
Rudé moře si svůj název získalo zřejmě kvůli červeně zbarveným sinicím, které místy kvetou na jeho hladině. Podle jiných teorií zase červená odkazuje k jihu, neboť se dřív sever a jih označovaly barvami. Černé moře se možná stalo černým díky tmavé barvě vody, za kterou můžou sirné bakterie žijící v jeho největších hlubinách. Anebo černá barva měla poukazovat k severu… Žluté moře je zřejmě odvozené od barvy vody, jež sem přitéká ze Žluté řeky. A Bílé moře za svůj název vděčí ledové krustě, kterou je pokryto několik měsíců v roce.
- Pozor na žraloky!
Českého žraloka Jan S. Presl v 19. stol. převzal z polského slova żarłok, což znamená „žrout, nenasyta, jedlík“. Anglický shark možná pochází z mayského slova xoc [šok], jež kdysi sloužilo pro označení všech zubatých vodních živočichů. Podle jiné teorie však vzešel z německého Schorck – tak se v 16. stol. označoval „padouch/darebák“, dnes známý jako Schurke. Německý ekvivalent pro žraloka – Hai – byl zřejmě převzat z nizozemského haai, jež má kořeny v islandském hai, kde znamená „hák“, jejž údajně připomíná tvar žraločí ocasové ploutve.
- Letní slova
Ve francouzštině jsou to dva typy dovolenkářů: juilletistes vs. aoûtiens – někteří si dovolenou plánují na červenec (juillet), jiní na srpen (août). Švédština zná slovo badkruka, což je někdo, komu trvá věčnost, než se konečně celý ponoří do vody. Culaccino v italštině znamená mokré kolečko, které zůstane od sklenice studeného nápoje v případě, že ji nepostavíte na podtácek. Turečtina se pyšní výrazem yakamoz – přesně takhle říká třpytivému odrazu měsíce na mořské hladině.
- Horké idiomy
Němčina má pro horko několik složenin, z nichž nejznámější jsou Affenhitze („opičí vedro“) a Bullenhitze („býčí vedro“). V maltštině se říká Xi shana taqli l-grieden!, doslova „Je takové horko, že by se daly smažit krysy!“. Nizozemské De mussen vallen van de daken vystihuje horko, kdy „vrabci padají ze střech“. Jeg sveder tran! dánsky doslova znamená „Potím tuk!“ a asi nepotřebuje komentář… Faire la crêpe au soleil, francouzsky „být palačinka na slunci“, se používá v souvislosti s opalováním.
- Máte rádi nanuky?
Čokoládová poleva smetanového krému původně připomínala inuitský oděv, a tak se v roce 1922 vynálezu Christiana K. Nelsona, dánského imigranta v USA, začalo říkal Eskimo pie neboli „Eskymácký koláč“. Na českém trhu se ale začal prodávat jako Nanuk, což v inuitštině znamená „lední medvěd“. Název byl inspirován lovcem Nanukem, hlavní postavou filmu „Nanuk, člověk primitivní“, v originále Nanuk, der Eskimo.
- Okurková sezóna
Čeština toto spojení přejala z německého Sauregurkenzeit, doslova „čas kyselých okurek“, které zaznívalo už koncem 18. stol. mezi berlínskými kupci. V létě měli všichni údajně tolik práce se sklizní a nakládáním okurek, že obchod trochu skomíral. Tomuto období se v němčině říká taktéž Sommerloch, doslova „letní díra“, protože během léta se ve zprávách často objevují zvířata, o nichž se dříve nepsalo. Anglicky je to „bláznivá sezóna“ (silly season), francouzsky „mrtvá sezóna“ (la morte-saison), švédsky zase „zpravodajské sucho“ (nyhetstorka).