Pokud jde o frazeologismy silného deště, existuje určitá typologie napříč jazyky:
- frazeologismy spojené s vodou (leje jako z konve, chčije a chčije, španělské llueve a mares „prší moře“, německé es regnet in Strömen „prší v proudech“)
- frazeologismy, ve kterých z nebe padají různá zvířata – tohle je trochu složitější, viz vysvětlení níže
- frazeologismy, ve kterých lítají věci, které jsme nechali venku a při silném větru mění svoji polohu (řecké ρίχνει καρέκλες „hází židlemi“, české „padají trakaře“)
- frazeologismy, které popisují rej lidí nebo bytostí (venku se žení všichni čerti, v němčině třeba zastaralé es regnet Schusterjungen „ševcovští kluci“ a v norštině det regner trollkjerringer „prší trollí ženy“)
- frazeologismy metaforicky zesilující přírodní jevy – maltsky se doslova otevírají dveře do nebe (infetħu bibien is-sema), islandsky prší oheň a síra (Það rignir eld og brennustein)
Takže co s těmi pršícími/létajícími/padajícími nebo dokonce hozenými zvířaty, kterých je v různých jazycích napříč celým světem opravdu hodně? Možná vysvětlení jsou dvě. První vysvětlení se opírá o fenomén, kterému se anglicky říká rain of animals a německy Tierregen a který bývá při silném dešti pozorován na různých místech světa. Tornádo nebo silnější větrný vír vtahuje menší zvířata jako žáby, želvy, ryby a zvedá je do vzduchu. Právě žáby se ve frazeologismech popisujících déšť vyskytují hojně (francouzsky il pleut des grenouilles „prší žáby“ nebo polsky rzuca żabami „hází žábami“). Jakkoliv máme doloženo řadu pozorování tohoto meteorologického jevu, je to jev velmi vzácný. Druhým vysvětlením je skutečnost, že silný déšť zvířata prostě smete a odnese. Zdá se, že právě na základě této metafory vzniklo anglické it’s raining cats and dogs. Idiom se začal používat už v 17. století, kdy údajně spousta lidí domácí mazlíčky nepouštěla do obydlí, a tak se zvířata zdržovala na střechách nebo na slámě v podkroví, odkud byla za silných dešťů skutečně spláchnuta na zem. Mějme navíc na paměti, že možná tou dobou měli Britové jisté rezervy i v likvidaci uhynulých zvířat, takže to mohlo taky sehrát svoji roli.
V neposlední řadě je častým původem idiomů v jazyce prachsprostý kalk. Máme tendenci vnímat frazeologismy jako něco v jazyce unikátního, projev hravosti a originality daného jazyka a národa, ale pravda je taková, že idiomy velice často migrují mezi jazyky v doslovném překladu, tedy kalku. Takhle zřejmě vzniklo v němčině dnes už poměrně okrajové es regnet Katzen und Hunde „prší psi a kočky“ a od toho es regnet junge Hunde „prší mladí psi“, které je sice častější, ale také už spíš zastaralé.
Dešťové idiomy jsou ale taky pěkně zrádné. Člověk nemusí být zrovna jazykový redaktor, aby vnímal rozdíl mezi leje jako z konve/venku se žení všichni čerti/padají trakaře/psa by nevyhnal/chčije a chčije apod. Nejinak je tomu i v jiných jazycích. Něco může být regionální, něco generační, něco je zastaralé, něco třeba vulgární. Právě ono zmíněné it’s raining cats and dogs se moc nepoužívá, je to výraz spíš zastaralý. Takže co říct místo toho? Můžete zkusit it’s pouring, it’s pouring down, it’s bucketing down a spoustu dalších. Podobně ani v němčině se moc nepoužívá es regnet junge Hunde, říkejte radši es regnet in Strömen neboli „prší v proudech“ 🙂
Pokud tedy chcete frazeologismy používat a znít v jazyce autenticky, je dobré si vždy jejich frekvenci ověřit, ať už pouhým zjištěním počtu responsí na Googlu nebo lépe dotazem na rodilého mluvčího nebo ještě lépe dotazem na několik rodilých mluvčích. Existují také frazeologické slovníky, které uvádějí u hesel frekvenci, ale je to spíš výjimka.