Pokud jde o idiomatické výrazy, některé oblasti slovní zásoby jsou v tomto ohledu velmi vděčné a produktivní: například zvířata, části těla nebo barvy. Na poslední zmíněné se dnes podíváme blíže a prozkoumáme, jak vypadá svět barevných idiomů ve švédštině. Tento článek jsem se rozhodla rozdělit na dvě části. Nejprve uvedu takovou „klasiku“, kterou známe i v češtině nebo jiných evropských jazycích, a ve druhé části se pak zaměřím na to, co je typicky švédské.

Začneme možná trochu pesimisticky od černé. V tom, že tato barva bývá spojována s něčím negativním, se napříč jazyky obvykle shodneme. Takže ani ve Švédsku není žádnou výhrou být familjens svarta får (černá ovce rodiny). Stejně tak bych neradila jobba svart (pracovat načerno) ani se allting i svart (vidět všechno černě). Mohli bychom hamna på svarta listan (skončit na černé listině). Někdy však člověk nemá na výběr a zůstane sitta med svarte Petter (sedět s černým Petrem).

O něco veselejší to mají ti, komu se podaří få grönt ljus (dostat zelenou, dosl. zelené světlo). Přesto se mnohým zdá, že gräset är alltid grönare på andra sidan (na druhé straně je tráva vždy zelenější). Že by soused měl gröna fingrar (zelené prsty)? Někdo z toho dokonce může bli grön av avund (zezelenat závistí).

V krajním případě závistivec dojde tak daleko, až začne se rött (vidět rudě). Ale my necháme závistivce být a dál budeme sledovat den röda tråden (červenou nit) tohoto článku. Možná dokonce zjistíme, že za tím stojí nějaká grå eminens (šedá eminence)?

Švédovi bez větších problémů porozumíme, když řekne, že to byl den svartaste dagen (nejčernější den) – den plný nehod a neštěstí. Když se stane, že se někomu zatmí před očima, det svartnar för ögonen (dosl. zčerná), může se stát, že brzy omdlí. Pozor si musíme dávat také na to, když je někdo svart i själen (dosl. černý v duši), protože od takového člověka nemůžeme čekat nic dobrého. Na někoho to možná bude působit jako ett rött skynke (červený hadr, dosl. závěs), a tak se rozčílí. Někomu jinému to zase způsobí tak velké starosti, až z toho zešediví – ge någon gråa hår (dosl. dát někomu šedivé vlasy).

Už se vám někdy stalo, že vám někdo nasliboval „hory, doly, černý les“? I Švédové to znají, jen s drobnou obměnou: lova guld och gröna skogar (dosl. slíbit zlato a zelené lesy).

Co vám naskočí jako první, když se řekne röda dagar (červené dny)? Je možné, že ženám něco jiného než mužům. 🙂 Každopádně ve švédském kontextu se takto zcela neutrálně označují státní svátky a dny pracovního klidu – prostě proto, že jsou v kalendáři obvykle vytištěny červeně.

A co takový vit vecka (bílý týden), případně vit månad (bílý měsíc)? Ten pro změnu označuje období abstinence (především od alkoholu).

Už jsme zmínili, že pracovat se dá načerno, ale mnohem lepší je jobba vitt (pracovat nabílo), tedy zcela oficiálně a se všemi smluvními náležitostmi. A když se někomu v práci opravdu daří, může vara på grön kvist (být na zelené větvi), tedy v dobré finanční situaci. To je vždycky lepší než inte ha ett rött öre (nemít ani červený öre, tj. švédský ekvivalent halíře), tedy zůstat úplně bez peněz.

Překvapivě častou barvou ve švédských idiomech je modrá. A právě tady vidím největší odlišnost od češtiny. Když o někom řekneme, že je blåögd (modrooký), možná skutečně mluvíme o barvě očí, ale v přeneseném významu to označuje člověka důvěřivého a naivního, kterého lze snadno podvést. Smysl pro realitu postrádá i ten, kdo lever i det blå (žije v modrém, tj. v nebi, v oblacích).

Možná se kvůli tomu nakonec dostane do tak svízelné situace, že se pokusí ljuga sig blå (lhát až do zmodrání), tedy lhát zcela očividně a bezostyšně, jen aby unikl. Mohlo by se zdát, že modrá je relativně nevinná a neškodná barva, ale když se k tomu přidá ještě žlutá, může jít i o život: slå någon gul och blå (dosl. zbít někoho do žluta a modra) znamená zmlátit někoho k nepoznání.

Pokud někomu opravdu šlo o život a ocitl se na pokraji smrti, Švéd řekne, že se podíval smrti do bělma očí – se döden i vitögat. Obdobně se lze podívat do očí i pravdě (v případě švédštiny i zde máme doslovně bělmo očí): se sanningen i vitögat.

Už jsem zmiňovala, že od černé obvykle nemůžeme čekat nic dobrého. Pokud uslyšíme, že někdo je svartsjuk (dosl. černě nemocný), nemusíme se naštěstí bát žádné infekce. To spíš zhrzeného manžela. Svartsjuk totiž znamená žárlivý.

Nechci článek uzavřít tragicky, a tak jsem si na závěr nechala neutrální šedou a jednu dobrou radu: někdy je zkrátka potřeba använda de små gra (dosl. použít ty malé šedé – míněno buňky). Ve švédštině tím říkáme, že je nutné důkladně přemýšlet, zapojit hlavu a mozkové závity. Však my na to nakonec přijdeme! 🙂

PS: Zájemcům doporučuji toto video na YouTube. Pán sice mluví švédsky, ale text ve videu má přeložený i do angličtiny, arabštiny a španělštiny.