albánština

 

 

Chtěli byste se učit albánsky? Nebo už jste začali? Pak už jste asi zjistili, že tohle je hodně podivný jazyk 🙂

Co možná nevíte o albánštině?

Albánština (gjuha shqipe) je jazyk téměř 6 milionů lidí, žijících převážně na území Albánie a Kosova, menšinově potom také v dalších balkánských státech (Makedonie, Řecko, Srbsko) a v Itálii. V samotném albánském státě žije z tohoto počtu tři a půl milionu Albánců.  Albánština je oficiálním jazykem od vzniku Albánie jako samostatného státu v roce 1912. Tehdy nebylo k Albánii připojeno Kosovo (zůstalo až do roku 2008 připojeno k Srbsku) a velká část mluvčích albánštiny se tak ocitla mimo hranice albánského státu.  Italští Albánci a jejich jazyk se označují Arbëresh. Arbëresh žijí v jižní Itálii, v Apulii, v Basilicatě, v Kalábrii a na Sicílii. Jsou potomky uprchlíků před tureckou invazí. Jejich jazyk je odlišný od současné albánštiny, zachoval si totiž řadu archaických prvků a obsahuje pochopitelně mnoho italských výpůjček. Arbëresh se dále dělí na čtyři dialekty a mluvčí uvádějí, že tyto dialekty mezi sebou nejsou dobře srozumitelné.  Výsledkem dlouhodobé migrace do Řecka je početná albánská menšina (kolem 150 000) v oblasti Atiky, Thrákie, Salaminských ostrovů, Atén a severního Peloponésu. Jednotlivé dialekty jsou vzájemně málo srozumitelné. Mluvčí i jejich jazyk se označují jako Arvanitika. Z ekonomických důvodů jsou velmi asimilováni. Migrují často za prací do větších měst. Chtějí-li zlepšit svoje společenské postavení, řečtina je pro ně nezbytností. Novodobá pracovní a ekonomická migrace přivedla Albánce také do dalších  evropských zemí, Spojených států a Austrálie. Jednotlivé komunity spolu ne vždy spolupracují, v Itálii se například původní arbëresh příliš nemají k novým ekonomickým uprchlíkům, u nás nechtějí být albánští Albánci spojováni s kosovskými Albánci.
Albánština je indoevropský jazyk, ač tak možná na první pohled nevypadá. Prošla totiž složitými hláskovými změnami. V rámci indoevropské jazykové rodiny tvoří svoji vlastní větev bez bližších příbuzných. Albánština je spojována s ilyrštinou, nicméně dnes je již velmi romanizovaná, a to především ve slovní zásobě. Ilyrštinou se hovořilo snad ještě v 5. století, ale bohužel toho o ní víme velmi málo. Pravděpodobně šlo o jazyk nějak příbuzný s mesapštinou. Jiní autoři zase spojují s původem Albánců kmeny Dáků nebo Thráků. O historii albánského jazyka není tedy mnoho známo. První písemné záznamy pocházejí z konce 15. století. V průběhu středověku patřilo území tu Byzantincům, tu Bulharům nebo Srbům. Nepodařilo se vytvořit vlastní stát. Od 15. století, kdy začala turecká invaze, spadá Albánie do oblasti tureckého vlivu. Nelze nezmínit albánského národního hrdinu Skënderbeu, který bojoval s Turky a dočasně se mu podařilo odvrátit turecký vpád. Jak jsme již řekli, první písemný záznam albánštiny je z konce 15. století. Jedná se tedy o jeden z nejpozději písemně doložených indoevropských jazyků. Avšak ani v průběhu následujících staletí se písemnictví nerozvíjelo, albánský jazyk nebyl podporován tureckou vládnoucí menšinou. Většina textů tak pochází od Albánců žijících v Řecku nebo Itálii, kam Albánci emigrovali od 13., respektive 15. století.

Co se vyplatí koupit?

Česko-albánský a albánsko-český slovník, Tomková, Monari, LEDA, 2008

Mluvnice albánštiny, Lucie Gramelová, Tribun, 2008

Co se vyplatí objednat ze zahraničí?


Pandeli Pani, Albanisch Intensiv. Zřejmě nejlepší, nejkvalitnější učebnice albánštiny na světě. Pakliže jste se rozhodli naučit se albánsky a chcete tento jazyk ovládnout do hloubky, nezbude Vám asi, než se nejdřív naučit německy 🙂 Ve třiceti lekcích Vás tato kniha provede veškerými taji albánské gramatiky, každá lekce obsahuje dostatek cvičení, abyste si všechno mohli procvičit a co je podle mě největší výhoda téhle knihy – velká pestrost rozhovorů. Najdete tu všechny možné typy dialogů (přátele, tržiště), vyprávění, dopisy, ukázky z literatury, tisku atd. A pozor – cédéčko je samozřejmostí.

Linda Meniku, Discovering Albanian. Tahle knížka nejde tak do hloubky, ale za to je v angličtině, a poměrně snadno dostupná. Dialogy jsou celkem pestré. Oproti předcházející knize, který Vás dovede až na úroveň C1, tady můžete očekávat úroveň někde mezi B1 a B2. Výhodou této knihy je pomalejší tempo a vesměs komunikativní zaměření.

vložil/a | rubrika: ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.