Řečtina v Jazykovém koutku

řecko1

Píšeme a čteme řecky

Pravidelná akce. Jednou měsíčně pořádám úvodní setkání o řečtině, kterého se můžete zúčastnit ZDARMA.

Soukromá výuka

Pokud máte zájem o soukromé hodiny řečtiny, prosím kontaktujte mě.

Učebnice novořečtiny

Pojďme si povídat řecky

Pokud jste se začali učit řecky, patrně už jste zjistili, že u nás příliš učebnic novořečtiny není. Tato kniha vychází z materiálů, které jsem léta používala se svými studenty. V knize je kladen důraz na komunikaci a reálie.

Stáhněte si…

Deset cvičení pro lepší užití aoristu (pdf)

Tentokrát něco pro trochu pokročilejší studenty. Vyznáte se v řeckém aoristu a imperfektu? Orientačně úroveň B1.

Deset cvičení ze slovní zásoby – úroveň B1 (pdf)

Svátky, povolání, lidské vlastnosti, profese, materiály… Jak dobře ovládáte právě tahle slovíčka?

Osmisměrky (pdf)

6 osmisměrek, 6 témat (názvy zvířat, doprava, potraviny, ekologie, kinematografie, práce a povolání)

Procvičte si novořečtinu (pdf)

(cvičebnice pro A2,B1, doplňkový materiál k učebnici Pojďme si povídat novořecky)

Přehled novořecké gramatiky (pdf)

Přečtěte si…

Jaká slovíčka budete potřebovat při koupi domu v Řecku?

Výhled na moře, balkon, ale taky notář, exekuce nebo výpis z katastru nemovitostí.

Váš řecký byznys

Tentokrát se podíváme na zoubek slovní zásobě z oblasti financí a bankovnictví.

Jeden Řek mi jednou řek…

Slova jako Ελλάδα,  Έλληνας nebo ελληνικός určitě znáte. Od stejného kořene si ale můžete zapamatovat i jiná zajímavá slova.

Filmy, které musíte vidět, pokud jste se zamilovali do Řecka

Deset filmů s řeckou tématikou. A který máte nejraději Vy?

Váš hodnotový žebříček

Aktivita, kterou můžete použít, pokud se učíte řecky i pokud řečtinu vyučujete. Najdete tu šedesát pojmů jako je štěstí, peníze, příroda atd.

Řečtina na cesty – slovíčka

Peněženka, taška, stan… A co vozíte na cesty Vy?

Také sníte o domku na jihu Evropy?

Kdo by občas nezatoužil po malebném domku s vinicí ztraceném někde mezi olivovými háji?

O řečtině

(článek určený zájemcům a začátečníkům)

Knihy o Řecku a o Řecích

(tipy pro řečtináře na tak trochu jinou četbu)

Cvičíme čtení novořečtiny

A na závěr veselý obrázek pro ty, co se učí řecky

Učebnice novořečtiny

Pojďme si povídat řecky

Jaké knihy se vyplatí koupit?

Pro inspiraci…

Uvidíte, že když budete každý večer listovat těmito knihami, slovíčka Vám půjdou dvakrát rychleji, výsledek zaručen, doporučují čtyři z pěti učitelů řečtiny.

Učebnice řečtiny

V kurzech se u nás používá buď rozebraný Kurz novořeckého jazyka z nakladatelství Masarykovy univerzity nebo řecká učebnice Epikinoniste elinika (je jen řecky, takže je to lepší s učitelem). V Luxoru lze taky koupit učebnici Teach yourself Greek, stojí asi tisíc korun, je i s cédéčkem.

Hudba

A něco zajímavého na poslech:

Slovníky

Novořecko-český a česko-novořecký slovník, Kopecká, Papadopulos, Zerva, Leda, 2014

1000 novořeckých slovíček, Pinková, EDIKA, 2013

 

Co možná nevíte o novořečtině?

Novořečtina je jazyk 14 milionů lidí v Řecku a na Kypru. Další menšiny nacházíme také v Bulharsku, Albánii, Makedonii a Turecku a také na černomořském pobřeží (Rusko, Ukrajina, Gruzie). Ve dvacátém století odešlo mnoho Řeků do Spojených států, Austrálie, Kanady, ale také Německa nebo Itálie. Tyto komunity víc než jiné dbají na tradice a vzdělání v řečtině (například zakládání škol a sňatky v rámci komunity). Větší řecká menšina žije také v České republice. Tehdejší Československo přijalo několik tisíc Řeků, kteří odešli z Řecka během občanské války, a mnozí zde zůstali (Krnov, Brno). Také zde si zakládali krajanské spolky apod., nicméně byli do značné míry asimilováni. Novořečtina tvoří v rámci indoevropské jazykové rodiny samostatnou větev. V prostoru balkánského jazykového svazu patří spíše na okraj (nesdílí například postponovaný určitý člen apod.) Ze všech evropských jazyků můžeme právě u řečtiny nejdéle pozorovat její vývoj, a to přibližně 3000 let. Ve starších fázích rozlišujeme jednotlivé dialekty (dórský, iónský a attický), z nichž později převládl ten attický a stal se základem obecné řečtiny. Pro řečtinu je charakteristický staletí trvající boj mezi konzervativci a přirozeným vývojem mluveného jazyka. Během turecké okupace nebyl jazyk kultivován a tak se propast mezi oběmi tendencemi ještě prohloubila. V průběhu 19. století vznikla tzv. kathareusa, tj. jazyk očištěný od turcismů. Proti ní stál lidový jazyk dimotiki. Jazyková otázka byla vyřešena až roku 1976, kdy vznikl zákon o novořečtině, který vpodstatě uznává obě tradice, které konstituovaly dnešní novořečtinu. V řečtině je menší množství skutečně vymezených dialektů, kterými se hovoří na určitých, většinou původně izolovaných, územích (tsakonština, jazyk italských Řeků griko, pontština, maloasijská/kappadocká řečtina) a větší množství regionálních variant, které tvoří kontinuum a nelze je dost dobře jednotlivě vymezit, určité znaky sdílí vždy několik těchto variant, hovoříme proto zjednodušeně o severních a jižních dialektech. Hranici tvoří Korintský záliv a přirozená hranice Peloponéského poloostrova. Velmi zjednodušeně lze říci, že severní dialekty jsou charakteristické tzv. severním vokalismem (zvláštní přístup k nepřízvučným samohláskám), jižní pak palatalizací velár. Současná spisovná novořečtina se zakládá především na jižních dialektech. Novořečtina je jazyk 14 milionů lidí v Řecku a na Kypru. Další menšiny nacházíme také v Bulharsku, Albánii, Makedonii a Turecku a také na černomořském pobřeží (Rusko, Ukrajina, Gruzie). Ve dvacátém století odešlo mnoho Řeků do Spojených států, Austrálie, Kanady, ale také Německa nebo Itálie. Tyto komunity víc než jiné dbají na tradice a vzdělání v řečtině (například zakládání škol a sňatky v rámci komunity). Větší řecká menšina žije také v České republice. Tehdejší Československo přijalo několik tisíc Řeků, kteří odešli z Řecka během občanské války, a mnozí zde zůstali (Krnov, Brno). Také zde si zakládali krajanské spolky apod., nicméně byli do značné míry asimilováni.  Novořečtina tvoří v rámci indoevropské jazykové rodiny samostatnou větev. V prostoru balkánského jazykového svazu patří spíše na okraj (nesdílí například postponovaný určitý člen apod.) Ze všech evropských jazyků můžeme právě u řečtiny nejdéle pozorovat její vývoj, a to přibližně 3000 let. Ve starších fázích rozlišujeme jednotlivé dialekty (dórský, iónský a attický), z nichž později převládl ten attický a stal se základem obecné řečtiny. Pro řečtinu je charakteristický staletí trvající boj mezi konzervativci a přirozeným vývojem mluveného jazyka. Během turecké okupace nebyl jazyk kultivován a tak se propast mezi oběmi tendencemi ještě prohloubila. V průběhu 19. století vznikla tzv. kathareusa, tj. jazyk očištěný od turcismů. Proti ní stál lidový jazyk dimotiki. Jazyková otázka byla vyřešena až roku 1976, kdy vznikl zákon o novořečtině, který vpodstatě uznává obě tradice, které konstituovaly dnešní novořečtinu.  V řečtině je menší množství skutečně vymezených dialektů, kterými se hovoří na určitých, většinou původně izolovaných, územích (tsakonština, jazyk italských Řeků griko, pontština, maloasijská/kappadocká řečtina) a větší množství regionálních variant, které tvoří kontinuum a nelze je dost dobře jednotlivě vymezit, určité znaky sdílí vždy několik těchto variant, hovoříme proto zjednodušeně o severních a jižních dialektech. Hranici tvoří Korintský záliv a přirozená hranice Peloponéského poloostrova. Velmi zjednodušeně lze říci, že severní dialekty jsou charakteristické tzv. severním vokalismem (zvláštní přístup k nepřízvučným samohláskám), jižní pak palatalizací velár. Současná spisovná novořečtina se zakládá především na jižních dialektech.

 

vložil/a | rubrika: ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.