Pokud vás baví jazyky a rádi o nich čtete, nemohla vás v posledních týdnech minout tahle debata. Kyjev, nebo Kyiv? Nebo snad Kyjiv? Charkov, nebo Charkiv? Lvov, nebo Lviv? Dněpr, nebo Dnipro? V češtině zažitá toponyma, která do jisté míry vycházejí z ruštiny – ne však zcela – najednou slýcháme a vídáme v jejich ukrajinské […]
Tento rozhovor vznikl v lednu 2022 a tudíž v trochu jiném kontextu, než je ten současný. S Evou jsme se ale shodly, že bychom rozhovor ani dnes nevedly o moc jinak. Hledaly jsme totiž především odpovědi na otázky: Jaké chyby v ruštině děláme nejčastěji? A jak se jim vyhnout? Jak se ruštinu můžeme učit zábavně? […]
Čemu vděčí italština za svoji popularitu? A co je na ní pro Čechy těžké a co zase lehké? A jak je to s dialekty? O tom všem jsem si povídala s italianistou Pavlem Štichauerem.
O litevštině jsem si našem YouTube kanálu povídala s Davidem Šimečkem. Probrali jsme, odkud litevština čerpá výpůjčky, zvláštnosti ženských příjmení a samozřejmě došlo i na doporučené studijní materiály – tedy z čeho se litevsky učit.
Kdo by to byl řekl, že zrovna názvy některých opeřenců budou budit stejné dojmy napříč jazyky a kulturami. Sova je vždy moudrá, páv pyšný, slepice hloupá, labuť věrná, sup krvelačný, krkavec krutý, papoušek upovídaný… A co víc, do idiomů se dostaly i části ptáků:, Někdo mluví tak, jak mu zobák narostl a chlubí se cizím […]
Za posledních pět let prudce vzrostl zájem o výuku češtiny, jež se hned po angličtině a němčině dostala na třetí příčku nejčastěji vyučovaných jazyků mimo školní docházku. Počet firemních kurzů češtiny v jazykových školách se dokonce zdvojnásobil. Kvůli nízké nezaměstnanosti stále více cizinců do Česka nepřichází za prací jen na krátkou dobu několika měsíců, ale […]
Sandra Vlainić je lektorkou srbštiny na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií FF UK. Působí také jako tlumočnice a překladatelka. Sandry jsem se zeptala, co je pro nás Čechy na srbštině lehké a co naopak těžké, jestli se srbské děti ve škole učí první latinku nebo naopak cyrilici, nebo třeba jaká jsou jazyková specifika Bělehradu.
„V evropských jazycích je odedávna nastolena nadvláda muže nad ženou.“ (Pavel Eisner, Chrám a tvrz, 1946) V sedmdesátých letech minulého století zaznamenala boom tzv. feministická lingvistika, jejímž posláním se stalo programové odstraňování jazykové nerovnoprávnosti pohlaví. Je třeba přiznat, že z této iniciativy plynou na jedné straně nemalé praktické komplikace, ale zároveň i zajímavá zjištění, co všechno se […]
1. Ukrajinský jazyk je jediným státním jazykem Ukrajiny a mateřským jazykem Ukrajinců v zahraničí (v Polsku, České republice, Moldavsku, Kazachstánu, Rusku, Bělorusku, Uzbekistánu, Slovensku, Rumunsku, Itálii, Portugalsku, Velké Británii, Kanadě, USA, Argentině, Brazílii, Austrálii a dalších zemích). 2. Ukrajinština je jedním z dvaceti nejrozšířenějších jazyků na světě. Celkový počet ukrajinských mluvčích se odhaduje na cca.45 […]
(Článek stále aktualizujeme na základě podnětů od našich čtenářů.) Poslechy k základním tématům jako je návštěva lékaře nebo cestování a nakupování najdete na stránce 50languages. Skromnou, ale užitečnou sekci mají také moje oblíbené Easy Languages – jednoduché a především otitulkované rozhovory z ulice na úplně obyčejná témata. Ukrajinštinu má v nabídce také Babadum. Nejedná se […]
Ano, řekněme si to narovinu, ukrajinštinu jsme dosud jako jazyk až na výjimky spíš ignorovali. Možná vám v posledních dnech stejně jako mně běží hlavou „kruci, ukrajinština, o tu jsem se doteď moc nezajímal, proč vlastně“. Řeknu vám proč. Někdo si dal v minulosti sakra práci, abychom se vy, ani já o ukrajinštinu nezajímali. V různých […]
Мельник /Melnik/ Шевченко /Ševčenko/ Бондаренко /Bondarenko/ Коваленко /Kovalenko/ Бойко /Bojko/ Ткаченко /Tkačenko/ Кравченко /Kravčenko/ Ковальчук /Kovalčuk/ Коваль /Koval/ Шевчук /Ševčuk/ Ukrajinština patří mezi jazyky s nejvyšším zastoupením příjmení – povolání. V první desítce máme takových hned devět. Мельник /Melnik/ je mlynář, Шевченко /Ševčenko/ je švec, Бондаренко /Bondarenko/ je bednář. Kováře vidíme ve třech […]
Není snad kultury, která by jaro neměla ráda. Nadšení z teplejšího počasí, prodlužujícího se dne a nastupujícího probouzení přírody proniklo také do jazyků, i když pokaždé jinak. Není proto náhoda, že se právě v těchto typicky jarních lovech zrcadlí kus kultury a mentality jejich uživatelů. Angličtina: sun-kissed Není to pěkná představa, být políben sluncem? V angličtině se toto […]
V čem je čeština unikátní, co dala světu, kolik čítá slov a jaké drží rekordy? Dne 21. 2. se slaví Mezinárodní den mateřského jazyka, který od roku 1999 slouží k připomenutí jazykové rozmanitosti a je skvělou příležitostí dozvědět se víc právě o vlastní mateřštině! Světové prvenství Výskyt písmena Ř je nejspolehlivějším důkazem, že se jedná o český […]
Kromě jógy a psaní deníku jsou to hlavně rozhovory! Dobrých devadesát procent mého prokrastinačního YouTube učení totiž tvoří právě ty. No a co vám budu povídat, prokrastinuju často 🙂 Španělština Když španělština, tak jedině El Faro s Marou Torres! A pokud chcete zažít hotovou tsunami pozitivní energie, tak tady je rozhovor s vynikající španělskou hudebnicí […]
Zamýšleli jste se někdy nad tím, odkud se vzaly názvy světových stran? Pokud jde o východ a západ, není třeba nad tím dlouho bádat – na jedné straně slunce vychází, na druhé zapadá. Jednoduché a jasné. Ale co sever nebo jih? Tato slova mají svůj původ poněkud nejasný a nejistý. Zřejmě obě vycházejí z praslovanštiny […]
Každý student angličtiny časem narazí na to, že se občas jedno české slovíčko rovná několika různým anglickým slovům. Pojďme se spolu podívat na pár takových základních slov, které občas při rychlém přemýšlení potrápí i pokročilejší studenty. Lettuce vs. salad Slovíčko salát v češtině označuje jak listový salát, tak oblíbenou přílohu, nebo hlavní jídlo, ať už […]
Co mají společného slova debt, grammar, jazz a OK? Všechna patří mezi 100 slov, která si David Crystal vybral pro svou knihu The Story of English in 100 Words. Uznávám, etymologie možná není nejpraktičtější lingvistická disciplína, ale snad každý nadšený jazykář občas sklouzne k tomu, že zapřemýšlí nad souvislostmi mezi slovy a jejich původem. Občas […]
Řečtina, to je hlavně pohoda, je to způsob, jak si navodit léto i v zimě. Stačí otevřít učebnici řečtiny nebo pustit film s řeckou tematikou, a jste zase zpátky v Řecku. Řečtina je krásný a na poslech příjemný jazyk. Díky odlišnostem v přízvuku je řečtina celkově melodičtější než čeština. Zní nám příjemně také díky přítomnosti […]
Na 2. 2. připadá prastarý svátek Hromnice, jenž původně vzešel z keltských oslav Imbolg, popř. Imbolc, které se již od dob neolitu konaly v noci z 1. na 2. února. Proč se tento svátek jmenoval zrovna Imbolc, zůstává dodnes záhadou. Většina lingvistů se shoduje na tom, že název vzešel z keltského i mbolc (v břiše), což odkazovalo k […]
Slovo vysvědčení se do češtiny dostalo doslovným překladem německého Zeugnis (zeugen = svědčit), jež se kromě označení listiny se známkami používá ve významu svědectví a velmi zřídka také jako vznešené synonymum ke slovu symbol, znak. Do dvacátého století se vysvědčení žákům nevydávala každý půlrok, ale až ve 14 letech, kdy splnili celou školní docházku. Existovaly […]
I když zná čeština docela hodně druhů sněhu, většinou se rozlišují přídavnými jmény a není třeba pro ně vymýšlet slova zcela nová. Jakýsi sněhový cyklus v lyžařské terminologii začíná prašanem, tedy čerstvě napadaným sněhem, v němž se krystalky časem začnou lámat, bortit a zapadat do sebe, až vznikne soudržnější sněhová pokrývka, tedy plstnatý či zlomkový sníh. Další fázi tvoří […]
Na tohle cvičení finsky umět nepotřebujete Je to spíš hlavolam! Zkuste spojit název filmu ve finštině s názvem filmu v češtině. Poznáte, o jaké americké filmy se jedná? Yksin Marsissa Vihreä maili Paistetut vihreät tomaatit Salainen puutarha Yksin kotona Vihdoin kotona Lemmikkien salainen elämä Tulikärpäsiä puutarhassa a. Konečně doma b. Světlušky v zahradě c. Smažená […]
Leden, rusky январь, symbolizuje počátek. V ruštině i mnoha dalších jazycích propůjčil lednu jeho název římský bůh Janus, vládce všech dveří, vrat a vchodů. Kromě klíče jakožto neodnímatelného symbolu bývá Janus vyobrazován se dvěma tvářemi, které se dívají opačným směrem a mají symbolizovat neoddělitelnost začátku a konce, budoucnosti a minulosti. Janus byl rovněž bohem míru, […]
Na rozdíl od Vánoc se Nový rok ve frazeologii moc neprosadil. Výrazy typu „jak na Nový rok, tak po celý rok“ sice v jazycích existují, ale většinou jsou využitelné pouze 1. 1. Existuje ale řada idiomů spojených s novým začátkem, které jsou aktuální nejen těsně po Silvestru. Start with a clean slate I’m willing to forget what happened and start with a clean slate. (Jsem ochotný zapomenout na […]
Slovo, které může u nás Čechů – a což teprve u Slováků – budit rozpaky, znamená v řadě dalších slovanských jazyků prostě a jednoduše kohout. A tak můžeme v jihoslovanských obchodech leckde narazit například na oblíbené černohorské víno Kokot. Copak ale takový superkokot! Ten však nemá s vínem nic společného, tento titul si odnáší některý […]
Mít z něčeho druhé Vánoce, vypadat jako vánoční stromeček… Idiomů s vánoční tematikou není v češtině mnoho, podobně jako v jiných jazycích. Těch pár je ale natolik výstižných, že se dají poměrně snadno naučit a trefně použít nejen o Vánocích! Ein Gefühl wie Weihnachten und Ostern zusammen Když mají Němci z něčeho pocit jako o Vánocích a Velikonocích zároveň, […]
Původ českého slova Vánoce má hned několik vysvětlení. Tím nejznámějším a nejpravděpodobnějším je inspirace německým Weihnachten, odvozeným ze středověkého spojení zu den wīhen nahten, které by se doslovně dalo přeložit jako o posvátných nocích. Posvátné noci tu odkazují z pohanským oslavám zimního slunovratu, ze kterých dodnes přetrvalo docela dost vánočních tradic, jednou z nichž je např. pečení vánočního […]
Pokud jste viděli film Kolja, znáte minimálně jedno rusko-české mezijazykové homonymum. Tak se totiž říká tomu, co zaznělo při popisu rudé sovětské vlajky. Slovo „красный“ [krasnyj] znamená navzdory českému očekávání „červená“, zatímco české „krásný“ se rusky řekne „красивый“ [krasivyj]. Ve své praxi jsem se s mezijazykovými homonymy setkala mnohokrát, často ve velmi úsměvných situacích a […]
Tradice vysílat během vánočních svátků pohádky se rodila zhruba od sedmdesátých let minulého století. Do té doby měly ve svátečním programu své místo veselohry nebo adaptace literárních děl nejvýznamnějších autorů, pak se postupně začaly do programu přidávat rodinné vánoční filmy, a posléze si místo v hlavním vysílacím čase našla i tradiční „štědrovečerní pohádka“. První z nich byla […]
Prvýkrát som sa do kontaktu s tagalogom dostala na Filipínach a druhýkrát, keď som si vyberala aký ázijský jazyk sa budem učiť. Tagalog je to, čo si bežne človek predstavuje pod “filipínčinou”. Štandardizovaná forma sa označuje ako “Filipino”, patrí do austronézskej jazykovej rodiny, je jedným z oficiálnych jazykov na Filipínach a hovorí ním vyše 23 […]
Rozmanitost českého vánočního cukroví se zdá být ve srovnání s ostatními zeměmi unikátní. Ačkoliv je dnes jedním z neodmyslitelných symbolů křesťanských svátků, jeho kořeny najdeme v pohanských tradicích ze 16. století. Cukroví bylo tehdy spojeno s oslavami magické noci zimního slunovratu a mělo sloužit k odvrácení zlých sil. Obřadní pečivo, jak se mu tehdy říkalo, […]
Stejně jako je čeština neslavně proslulá akumulací souhlásek a slovy, která se obejdou i zcela bez samohláskového pojiva, estonština hromadí naopak vokály – a, ä, e, i, o, ö, õ, u, ü. Vznikají tak běžně slova se čtyřmi, pěti, ve výjimečných případech i více samohláskami za sebou. Často se jedná o složeniny, v nichž první […]
Zatímco ostatní slovanské jazyky čerta přirovnávají k ďáblu a připisují mu veškeré atributy zla, v českém prostředí čert patří spíše k lidovému folklóru. Český čert, jak je vidět ve většině pohádek, nemusí být nutně zlý. Naopak! Často je to jakýsi chytrý „strážce spravedlnosti“, který zlo naopak po zásluze trestá. Takže vlastně takový vzor, po kterém se vyplatí leccos […]
Chodíte rádi po lese a pozorujete stromy kolem sebe? Umíte je všechny pojmenovat? A anglicky byste to taky zvládli? Jestli ne, možná to je tím, že součástí učení se jazyka na začátku bývají ustálené sady slovíček jako ovoce a zelenina, základní potraviny atd. Názvy stromů a květin logicky nejsou úplně považovány za nezbytnou slovní zásobu […]
Nejčastějším řeckým příjmením, tedy takovým řeckým Novákem, je Παπαδόπουλος, znamená to „syn kněze¨. V ženském rodě se mění koncovka a posouvá přízvuk: Παπαδοπούλου. Koncovka -πουλος je nejčastější řeckou koncovkou v příjmeních, znamená „něčí syn“. Druhým nejčastějším příjmením je Παππάς, tedy „kněz“, ženská verze Παππά. Zřejmě vzniklo jako zkrácená verze řady jiných příjmení začínajících na Παπα- […]
Black Friday – snad jediné slovní spojení, které v nás vzbuzuje příjemné pocity nehledě na dvě poměrně morbidní slova, která jej tvoří. Zatímco dnes je černý pátek neodlučitelně spojen s jedinečnou možností pořídit si ve slevách převážnou část vánočních dárků, jeho historie je o poznání temnější. První a skutečný Black Friday proběhl 24. září 1869, kdy došlo […]
1. Hühnergott Co hledají děti na pláži u Ostsee? Kromě mušlí taky Hühnergott, tedy v množném čísle Hühnergötter, protože z nich pak můžete vyrábět další věci, třeba navlékat je na šňůrku. Hühnergott je totiž kámen s dírou. A ano, doslovně přeloženo je to něco jako „kuřecí bůh“. 2. Strandkorb A když už je řeč o […]
Původní německé slovo Muffel “bručoun”, které mimochodem znamená také „muflon“, se postupem času stalo tzv. produktivním sufixoidem. Co to znamená? Můžete ho připojit prakticky k jakémukoliv slovu a říkáme tím, že dotyčný danou věc odmítá nebo prostě jen nemá rád. V němčině se tak úplně běžně používají slova jako: Morgenmuffel “ranní bručoun”, ten, kdo nemá […]
Ačkoliv sametová revoluce takřka dokořán otevřela dveře novým anglickým slovům i významům, nadobro neodplavila ani některé rusismy, jejichž původ dnes už mnohdy není na první pohled rozpoznatelný. Vedle národního obrození tvoří období komunistické nadvlády v Československu jednu ze dvou nejplodnějších etap co do přejímání ruských výpůjček. Převážnou většinu rusismů přejatých po druhé světové válce tvořily novotvary […]
S Petrem Felčerem jsme si povídali o arabštině, zejména pak o té syrské. Zajímalo mě, jaký je vztah mezi tzv. moderní spisovnou arabštinou a syrskou arabštinou, jaký je správný postup při učení a jaká úskalí s sebou nese, pokud bychom se jako první učili dialekt. Mluvili jsme také o tom, jak arabština přejímá mezinárodní slova, […]
Slovíčko berry v angličtině znamená bobule, plod, a proto všechno možné drobné bobulovité ovoce v angličtině obsahuje ve svém názvu -berry. Mě by dnes zajímalo, kolik berries znáte, a zároveň se taky podíváme na záhadnou etymologii některých z nich. Jedno z prvních anglických slovíček, které se většina lidí naučí je strawberry. Zvláštností tohoto slova je, […]
Blíží se další výročí sametové revoluce, která přinesla demokracii nejen do české politiky a kultury, ale i do jazyka. Otevření hranic znamenalo příliv nových myšlenek, oborů a v neposlední řadě také anglických slov, která „prošpikovala“ zejména oblast informačních technologií, rychlého stravování, hudby nebo filmu. Do skupiny takzvaných „čistě polistopadových anglicismů“, patří např. all-inclusive, antiglobalizační, babysitting, barbecue, […]
Na 5. 11. připadá Mezinárodní den romštiny, jehož smyslem je upozornit na roli tohoto starobylého indického jazyka, který je vlivem represivních opatření proti jeho používání na ústupu již od dob Marie Terezie, ačkoliv pro svá specifika stále přitahuje pozornost lingvistů i jazykových nadšenců. A právě tento den veřejnosti nabízí poznat tento jazyk trochu blíž. Je […]
V závěsu za 28. říjnem následuje Halloween – svátek, který si sice kvůli svým atributům nezískal srdce úplně všech, z lingvistického hlediska však nabízí nespočet zajímavostí pro studenty, lektory, překladatele i další jazykové nadšence! Nehledě na své pohanské tradice, má název svátku křesťanskou etymologii. „Halloween“ je zkratkou skotského All Hallows‘ Eve a znamená „předvečer všech […]
Na svých toulkách rumunskými Karpaty se znovu a znovu setkávám s turisty, kteří se vyhýbají salaším i ovčákům, putujícím přes den s ovcemi, s odůvodněním, že mají strach, aby jim salašníci něco neukradli. Poutník se tím ku své velké škodě obírá o poznání, možnost nahlédnout do světa tradičního rumunského ovčáctví, jakožto i možnost dokoupit na […]
Michaela Canbulat o sobě mluví jako o poturčené Češce. V Turecku strávila několik let, dnes žije v Praze a vyučuju turečtinu. Míši jsem se zeptala, co je na turečtině nejtěžší a co je na ní naopak lehké, jakým jazykům je turečtina podobná, ale třeba taky z čeho se můžeme turečtinu učit, abychom se u toho […]
Svět lásky a vztahů je plný slangových označení ve všech jazycích, Francouzi jsou ale zvlášť kreativní! Posuďte sami: un petit cinque-à-sept – malá od pěti do sedmi (rychlovka mezi koncem pracovní doby a návratem domů k manželovi/manželce) coup de foudre – blesk (láska na první pohled) un petit chauve à col roulé – plešounek s rolákem […]
V polštině a v češtině, stejně jako mezi jinými geneticky spřízněnými jazyky, existuje řada slov, která stejně znějí, ale znamenají něco docela jiného. Takřka otřepaným učebnicovým příkladem je laska niebieska, což polsky neznamená „láska nebeská“, ale „modrá hůl“. A tak laska může být v Polsku také gimnastyczna, czerwona apod. Mimochodem Laska niebieska je také název […]
Nizozemština, nebo holandština? Nebo snad vlámština? O zákoutích tohoto jazyka jsem si povídala s Evo Voortman Šimánkovou, která v Nizozemsku žije bezmála dvacet let. Zjistíte, které přízvuky považují Nizozemci za nejvíc sexy, ale taky že nizozemština se nebojí přijímat cizí vlivy a nemusíme se jí bát ani my.