všechny jazyky v nabídce

Co věští leden? (Líza Getta)

Leden, rusky январь, symbolizuje počátek. V ruštině i mnoha dalších jazycích propůjčil lednu jeho název římský bůh Janus, vládce všech dveří, vrat a vchodů. Kromě klíče jakožto neodnímatelného symbolu bývá Janus vyobrazován se dvěma tvářemi, které se dívají opačným směrem a mají symbolizovat neoddělitelnost začátku a konce, budoucnosti a minulosti. Janus byl rovněž bohem míru, […]

Idiomy do nového roku (Líza Getta)

Na rozdíl od Vánoc se Nový rok ve frazeologii moc neprosadil. Výrazy typu „jak na Nový rok, tak po celý rok“ sice v jazycích existují, ale většinou jsou využitelné pouze 1. 1. Existuje ale řada idiomů spojených s novým začátkem, které jsou aktuální nejen těsně po Silvestru. Start with a clean slate I’m willing to forget what happened and start with a clean slate. (Jsem ochotný zapomenout na […]

Není kokot jako kokot

Slovo, které může u nás Čechů – a což teprve u Slováků – budit rozpaky, znamená v řadě dalších slovanských jazyků prostě a jednoduše kohout. A tak můžeme v jihoslovanských obchodech leckde narazit například na oblíbené černohorské víno Kokot. Copak ale takový superkokot! Ten však nemá s vínem nic společného, tento titul si odnáší některý […]

Vánoční idiomy pro každou příležitost (Líza Getta)

Mít z něčeho druhé Vánoce, vypadat jako vánoční stromeček… Idiomů s vánoční tematikou není v češtině mnoho, podobně jako v jiných jazycích. Těch pár je ale natolik výstižných, že se dají poměrně snadno naučit a trefně použít nejen o Vánocích! Ein Gefühl wie Weihnachten und Ostern zusammen Když mají Němci z něčeho pocit jako o Vánocích a Velikonocích zároveň, […]

Jak se řeknou Vánoce? (Líza Getta)

Původ českého slova Vánoce má hned několik vysvětlení. Tím nejznámějším a nejpravděpodobnějším je inspirace německým Weihnachten, odvozeným ze středověkého spojení zu den wīhen nahten, které by se doslovně dalo přeložit jako o posvátných nocích. Posvátné noci tu odkazují z pohanským oslavám zimního slunovratu, ze kterých dodnes přetrvalo docela dost vánočních tradic, jednou z nichž je např. pečení vánočního […]

10 zrádných česko-ruských přátel, aneb ať vás nedostanou (Eva Malenová)

Pokud jste viděli film Kolja, znáte minimálně jedno rusko-české mezijazykové homonymum. Tak se totiž říká tomu, co zaznělo při popisu rudé sovětské vlajky. Slovo „красный“ [krasnyj] znamená navzdory českému očekávání „červená“, zatímco české „krásný“ se rusky řekne „красивый“ [krasivyj]. Ve své praxi jsem se s mezijazykovými homonymy setkala mnohokrát, často ve velmi úsměvných situacích a […]

Víte, jak se anglicky řeknou Pelíšky?

Tradice vysílat během vánočních svátků pohádky se rodila zhruba od sedmdesátých let minulého století. Do té doby měly ve svátečním programu své místo veselohry nebo adaptace literárních děl nejvýznamnějších autorů, pak se postupně začaly do programu přidávat rodinné vánoční filmy, a posléze si místo v hlavním vysílacím čase našla i tradiční „štědrovečerní pohádka“. První z nich byla […]

Tagalog - ázijská španielčina? (Simona Siegel)

Prvýkrát som sa do kontaktu s tagalogom dostala na Filipínach a druhýkrát, keď som si vyberala aký ázijský jazyk sa budem učiť. Tagalog je to, čo si bežne človek predstavuje pod “filipínčinou”. Štandardizovaná forma sa označuje ako “Filipino”, patrí do austronézskej jazykovej rodiny, je jedným z oficiálnych jazykov na Filipínach a hovorí ním vyše 23 […]

Vánoční jazykové cukrovinky (Líza Getta)

Rozmanitost českého vánočního cukroví se zdá být ve srovnání s ostatními zeměmi unikátní. Ačkoliv je dnes jedním z neodmyslitelných symbolů křesťanských svátků, jeho kořeny najdeme v pohanských tradicích ze 16. století. Cukroví bylo tehdy spojeno s oslavami magické noci zimního slunovratu a mělo sloužit k odvrácení zlých sil. Obřadní pečivo, jak se mu tehdy říkalo, […]

Estonské strč prst skrz krk, výzkumník na Měsíci a hlídací pes v zahradě kvetoucích fazolí

Stejně jako je čeština neslavně proslulá akumulací souhlásek a slovy, která se obejdou i zcela bez samohláskového pojiva, estonština hromadí naopak vokály – a, ä, e, i, o, ö, õ, u, ü. Vznikají tak běžně slova se čtyřmi, pěti, ve výjimečných případech i více samohláskami za sebou. Často se jedná o složeniny, v nichž první […]

Čerti na každém kroku (Líza Getta)

Zatímco ostatní slovanské jazyky čerta přirovnávají k ďáblu a připisují mu veškeré atributy zla, v českém prostředí čert patří spíše k lidovému folklóru. Český čert, jak je vidět ve většině pohádek, nemusí být nutně zlý. Naopak! Často je to jakýsi chytrý „strážce spravedlnosti“, který zlo naopak po zásluze trestá. Takže vlastně takový vzor, po kterém se vyplatí leccos […]

Krátká procházka mezi anglickými názvy stromů (Dana Jašková)

Chodíte rádi po lese a pozorujete stromy kolem sebe? Umíte je všechny pojmenovat? A anglicky byste to taky zvládli? Jestli ne, možná to je tím, že součástí učení se jazyka na začátku bývají ustálené sady slovíček jako ovoce a zelenina, základní potraviny atd. Názvy stromů a květin logicky nejsou úplně považovány za nezbytnou slovní zásobu […]

Deset nejčastějších řeckých příjmení a jejich původ

Nejčastějším řeckým příjmením, tedy takovým řeckým Novákem, je Παπαδόπουλος, znamená to „syn kněze¨. V ženském rodě se mění koncovka a posouvá přízvuk: Παπαδοπούλου. Koncovka -πουλος je nejčastější řeckou koncovkou v příjmeních, znamená „něčí syn“. Druhým nejčastějším příjmením je Παππάς, tedy „kněz“, ženská verze Παππά. Zřejmě vzniklo jako zkrácená verze řady jiných příjmení začínajících na Παπα- […]

Černá v různých jazycích (Líza Getta)

Black Friday – snad jediné slovní spojení, které v nás vzbuzuje příjemné pocity nehledě na dvě poměrně morbidní slova, která jej tvoří. Zatímco dnes je černý pátek neodlučitelně spojen s jedinečnou možností pořídit si ve slevách převážnou část vánočních dárků, jeho historie je o poznání temnější. První a skutečný Black Friday proběhl 24. září 1869, kdy došlo […]

Deset německých slov, která si prostě zamilujete

1. Hühnergott Co hledají děti na pláži u Ostsee? Kromě mušlí taky Hühnergott, tedy v množném čísle Hühnergötter, protože z nich pak můžete vyrábět další věci, třeba navlékat je na šňůrku. Hühnergott je totiž kámen s dírou. A ano, doslovně přeloženo je to něco jako „kuřecí bůh“. 2. Strandkorb A když už je řeč o […]

Jste spíš Abendmuffel nebo Morgenmuffel?

Původní německé slovo Muffel “bručoun”, které mimochodem znamená také „muflon“, se postupem času stalo tzv. produktivním sufixoidem. Co to znamená? Můžete ho připojit prakticky k jakémukoliv slovu a říkáme tím, že dotyčný danou věc odmítá nebo prostě jen nemá rád. V němčině se tak úplně běžně používají slova jako: Morgenmuffel “ranní bručoun”, ten, kdo nemá […]

Přeživší předlistopadové rusismy (Líza Getta)

Ačkoliv sametová revoluce takřka dokořán otevřela dveře novým anglickým slovům i významům, nadobro neodplavila ani některé rusismy, jejichž původ dnes už mnohdy není na první pohled rozpoznatelný. Vedle národního obrození tvoří období komunistické nadvlády v Československu jednu ze dvou nejplodnějších etap co do přejímání ruských výpůjček. Převážnou většinu rusismů přejatých po druhé světové válce tvořily novotvary […]

S Petrem Felčerem o syrské arabštině

S Petrem Felčerem jsme si povídali o arabštině, zejména pak o té syrské. Zajímalo mě, jaký je vztah mezi tzv. moderní spisovnou arabštinou a syrskou arabštinou, jaký je správný postup při učení a jaká úskalí s sebou nese, pokud bychom se jako první učili dialekt. Mluvili jsme také o tom, jak arabština přejímá mezinárodní slova, […]

Kolik berries znáte (Dana Jašková)

Slovíčko berry v angličtině znamená bobule, plod, a proto všechno možné drobné bobulovité ovoce v angličtině obsahuje ve svém názvu -berry. Mě by dnes zajímalo, kolik berries znáte, a zároveň se taky podíváme na záhadnou etymologii některých z nich. Jedno z prvních anglických slovíček, které se většina lidí naučí je strawberry. Zvláštností tohoto slova je, […]

Dobrodružná cesta polistopadových anglicismů (Líza Getta)

Blíží se další výročí sametové revoluce, která přinesla demokracii nejen do české politiky a kultury, ale i do jazyka. Otevření hranic znamenalo příliv nových myšlenek, oborů a v neposlední řadě také anglických slov, která „prošpikovala“ zejména oblast informačních technologií, rychlého stravování, hudby nebo filmu. Do skupiny takzvaných „čistě polistopadových anglicismů“, patří např. all-inclusive, antiglobalizační, babysitting, barbecue, […]

Jazykové speciality u příležitosti Mezinárodního dne romštiny

Na 5. 11. připadá Mezinárodní den romštiny, jehož smyslem je upozornit na roli tohoto starobylého indického jazyka, který je vlivem represivních opatření proti jeho používání na ústupu již od dob Marie Terezie, ačkoliv pro svá specifika stále přitahuje pozornost lingvistů i jazykových nadšenců. A právě tento den veřejnosti nabízí poznat tento jazyk trochu blíž. Je […]

Původ tří halloweenských slovíček v češtině, angličtině, němčině a ruštině (Líza Getta)

V závěsu za 28. říjnem následuje Halloween – svátek, který si sice kvůli svým atributům nezískal srdce úplně všech, z lingvistického hlediska však nabízí nespočet zajímavostí pro studenty, lektory, překladatele i další jazykové nadšence! Nehledě na své pohanské tradice, má název svátku křesťanskou etymologii. „Halloween“ je zkratkou skotského All Hallows‘ Eve a znamená „předvečer všech […]

Rukověť návštěvníka salaše (Hynek Šalplachta)

Na svých toulkách rumunskými Karpaty se znovu a znovu setkávám s turisty, kteří se vyhýbají salaším i ovčákům, putujícím přes den s ovcemi, s odůvodněním, že mají strach, aby jim salašníci něco neukradli. Poutník se tím ku své velké škodě obírá o poznání, možnost nahlédnout do světa tradičního rumunského ovčáctví, jakožto i možnost dokoupit na […]

S Míšou Canbulat o turečtině

Michaela Canbulat o sobě mluví jako o poturčené Češce. V Turecku strávila několik let, dnes žije v Praze a vyučuju turečtinu. Míši jsem se zeptala, co je na turečtině nejtěžší a co je na ní naopak lehké, jakým jazykům je turečtina podobná, ale třeba taky z čeho se můžeme turečtinu učit, abychom se u toho […]

Deset lechtivých výrazů ve francouzštině

Svět lásky a vztahů je plný slangových označení ve všech jazycích, Francouzi jsou ale zvlášť kreativní! Posuďte sami:  un petit cinque-à-sept – malá od pěti do sedmi (rychlovka mezi koncem pracovní doby a návratem domů k manželovi/manželce) coup de foudre – blesk (láska na první pohled) un petit chauve à col roulé – plešounek s rolákem […]

Odporny karawan a pomoc drogowa

V polštině a v češtině, stejně jako mezi jinými geneticky spřízněnými jazyky, existuje řada slov, která stejně znějí, ale znamenají něco docela jiného. Takřka otřepaným učebnicovým příkladem je laska niebieska, což polsky neznamená „láska nebeská“, ale „modrá hůl“. A tak laska může být v Polsku také gimnastyczna, czerwona apod. Mimochodem Laska niebieska je také název […]

Češi a jazyky. Kde je problém?

Jen během minulého týdne se na mě obrátili ze dvou českých médií s dotazem, proč jsou jazykové znalosti Čechů stále jedny z nejhorších v Evropě. Pomyslela jsem si něco o začínající okurkové sezóně a jala se hledat odpověď.    Nejdřív jsem si ale řekla, že se radši mrknu na ty výzkumy. Pochopte, já se mnohem […]

Bao Do vystudoval sinologii na FF UK, kde nyní také externě vyučuje didaktiku čínštiny. Téměř deset let také působí jako lektor standardní čínštiny. Díky své tlumočnické praxi se v tomto jazyce specializuje především na mluvený projev. Povídali jsme si o charakteristice čínštiny, o tom, co je na ní nejtěžší a co je na ní naopak […]

Jak oživit finštinu po půlroční pauze?

Rozhodla jsem se přesně po půl roce resuscitovat svoji finštinu. Ušetřím vás důvodů, proč jsem z ní v listopadu úplně vypadla a nedokázala už do toho vlaku naskočit. Počítám, že je to něco, co jste taky minimálně jednou zažili 🙂 Postupně bylo čím dál, tím těžší se do toho vrátit nejen kvůli výčitkám svědomí, ale taky […]

Blanka Čechová je spisovatelka žijící v Dalmácii. Milovníci Chorvatska si určitě vybaví její Příručku jadranské snoubenky. V rozhovoru se dozvíte, proč nemáte chorvatské tchyni říkat, že její oběd je úžasný, že v Dubrovníku na trhu se mísí chorvatština s italštinou a že když se chcete naučit chorvatsky, tak nesmíte odmítnout pozvání na festu, ani grilování. […]

Xavier Frías-Conde je lingvista, polyglot a autor dětských knížek, které vycházejí v mnoha jazycích. Kromě toho je ale také rodilým mluvčím galicijštiny. A na co jsem se Xaviera zeptala? Kolik je v současnosti mluvčích galicijštiny? Jaká je budoucnost tohoto jazyka? Jak moc je galicijština blízká portugalštině? A jak moc španělštině? A v neposlední řadě, kde […]

Jan Sýkora je známý český japanolog, je autorem řady publikací o japonském myšlení a aktuálních otázkách soudobých japonských dějin. Nás dnešní host přednáší na Ústavu asijských studií FF UK a působí také jako tlumočník. Povídali jsme si o tom, co je na japonštině lehké i o tom, co je na ní těžké, co nám pomůže […]

S Pavlou Smetanovou o řečtině

Pavla Smetanová žije na řeckém ostrově Korfu. Pracuje jako organizátorka individuálních dovolených pro české turisty, píše knihy a články a spolupracuje jako zahraniční zpravodajka s Českým rozhlasem. Píše blog http://www.ostrovanka.cz/. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE V rozhovoru se dozvíme: V čem je řečtina těžká a v čem zase lehká? Co Pavle pomohlo naučit se řecky? Jací […]

S Viktorem Elšíkem o romštině

Viktor Elšík je lingvista a romista. Působí na Ústavu obecné lingvistiky FF UK. V rozhovoru se dozvíte, jakými cestičkami se do češtiny dostala slova jako třeba „čokl“ nebo „kulový“, proč romismů v češtině zřejmě přibývá a také zazní příklady romštiny slovenské, ale i finské nebo turecké. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Viktora jsem se také zeptala: […]

S Michalem Švecem o finštině

Michal Švec je překladatel z finštiny, věnuje se zejména literárnímu a audiovizuálnímu překladu. Jako předseda Skandinávského domu se aktivně věnuje popularizaci skandinávských jazyků a skandinávské kultury u nás. Je jedním ze zakladatelů platformy Překladatelé severu. Michala jsem se zeptala zejména na charakteristiku finštiny, ale také na finské školství, na švédsky mluvící menšinu a samozřejmě mě […]

Videokurz Základy řecké gramatiky

Pokud jste absolvovali můj první kurz Řečtina 1 – Čteme a píšeme řecky a chcete se o řečtině dozvědět víc, vítám vás u dvojky 🙂 Podíváme se na rody a členy podstatných jmen. Naučíme se poznat rod podstatného jména a přiřadit mu správný člen. Procvičíme člen určitý i člen neurčitý. Naučíme se časovat sloveso být a tvořit s ním jednoduché otázky. Také […]

Videokurz Čteme a píšeme řecky

V tomto úvodním kurzu novořeckého jazyka se naučíme číst a psát řecky. Postupně projdeme celou abecedu. Naučíme se základní řecké spřežky jako třeba μπ, ντ nebo ει – tedy kombinace písmen, které začátečníkům působí potíže. U každého písmenka i spřežky si ukážeme několik příkladových slov, takže se zároveň naučíte ta nejdůležitější slovíčka jako prosím, děkuji, promiňte ale třeba taky olivy, víno a káva. Celkem se v kurzu […]

Proč jsem frankofilka aneb 10 tipů frankofilům pro radost (Zdeňka Fromková)

Jsem frankofilka. Miluji vše spojené s francouzštinou a Francií. Potřebuji diáře s Eiffelovkou, sešity s potiskem levandule, hrnky s nápisy „Paris, je t’aime“, francouzská vína, která jsou skvělá, i když za ně v supermarketu dáte 3 eura (vyzkoušeno na vlastní kůži). Potřebuji do Francie jezdit, mluvit s místními, chodit do „boulangerie et pâtisserie“, jíst „tarte au citron“ a bagety. Sýry. Chci […]

S Davidem Šimečkem o islandštině

David Šimeček je odborníkem na starou i novou islandštinu. Věnuje se výuce i překladu, působí na FF UK a ve Skandinávské jazykové škole. V rozhovoru se dozvíme, čím je islandština unikátní, jak sami sebe a svůj jazyk vidí Islanďané nebo jaké je postavení islandštiny mezi ostatními skandinávskými jazyky. Naučíme se správně vyslovovat názvy některých islandských […]

S Jiřím Januškou o maďarštině

Jiří Januška vyučuje lingvistiku maďarštiny na FF UK a vede také praktické jazykové kurzy. V rozhovoru se dozvíte, z čeho pochází české „herdek“, co to znamená, když se maďarsky řekne csehüll áll „stojí jako Čech“ a jaký je význam příjmení Nagy a Mészáros.  CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na […]

S Draganem Georgievským o arumunštině

Dragan Georgievski se narodil ve Skopji, kde také vystudoval angličtinu a češtinu. Kromě makedonštiny ovládá na úrovni rodilého mluvčího také arumunštinu. Do arumunštiny překládá. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE A o čem jsme s Draganem mluvili? Dozvíte se, kde všude se na Balkáně setkáme s Arumuny, se kterými jazyky je arumunština příbuzná nebo jaké mají Arumuni […]

S Draganem Georgievským o makedonštině

Dragan Georgievski se narodil ve Skopji, kde také vystudoval angličtinu a češtinu. Do makedonštiny přeložil řadu titulů české literatury od Arbese po Škvoreckého nebo Urbana. Pracuje na českém velvyslanectví ve Skopji. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na YouTube. O čem jsme si povídali: Jaké jsou rozdíly mezi bulharštinou […]

S Přemyslem Vinšem o albánštině

Přemysl Vinš vyučuje albánskou historii a literaturu na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií Univerzity Karlovy. Albánie a albánština ho fascinují od dětství. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na YouTube. A o čem jsme si povídali: Jak vnímají svůj jazyk sami Albánci? Jaký je rozdíl mezi standardní a […]

Zobrazení postavy Turka ve vybraných dílech reagujících na maloasijskou katastrofu (Michaela Smékalová)

V září roku 2012 uplynulo přesně 90 let od konce řecko-turecké války, jak zní oficiální název pro konflikt probíhající mezi Řeckem a Tureckem na území Malé Asie v letech 1919 – 1922. Turci tuto válku nazývají národně osvobozeneckou, Řekové pak maloasijské tažení, jenž vyvrcholilo událostí, která se do dějin novodobého Řecka zapsala jako maloasijská katastrofa. Byla to […]

Zvířata v řecké frazeologii

První takový frazeologismus, se kterým se většina studentů řečtiny setká, je obrat πεινάω σαν λύκος „mám hlad jako vlk“. Sloveso πεινάω patří totiž mezi typická slovesa druhé třídy, a tak tohle slovní spojení najdeme v každé učebnici v některé z prvních kapitol, když se učí právě časování sloves druhé třídy.   Patrně nejoblíbenější zvířata řecké […]