Předem říkám: Dnes budu mluvit sprostě, věda si to žádá! S mým velmi šikovným studentem Markem jsme narazili na téma sprostých slov v italštině. Pak jsme hledali nějaká videa a literaturu, no zabavili jsme se tím docela dlouho. Marek došel k závěru, že v zemi, kde existuje tolik slov pro prostitutku, musí být prostituce rozšířenější než […]
Čeština a romština jsou si podobnější, než se na první pohled zdá. Romština patří mezi novoindické indoevropské jazyky, kam dále patří například hindština, pandžábština nebo bengálština. Důkazem pro příbuznost s dalšími indoevropskými jazyky jsou paralely v gramatice a také mnohá slova základního slovního fondu, přičemž mnohých pozorujeme alespoň vzdáleně podobnost také s češtinou (například […]
Lingvistika vážně nevážně Už jsme si v Jazykovém koutku řekli, jak pravděpodobně jazyk vznikl, také jsem tu psala o celé řadě etymologií – třeba příjmení nebo exotických zvířat. Ale ještě nikdy jsme tu neřešili otázku, proč se jazyk mění. Proč se slova mění foneticky? Proč jsou celá slova nahrazována jinými, výpůjčkami nebo neologismy? Proč se […]
1.1. Úvod do studia kontaktu jazyků Jazykový kontakt je situace, kdy dochází k interakci dvou jazyků. Spektrum otázek a témat, které podobná situace vyvolává, je však tak široké, že dnes již teorii kontaktu jazyků považujeme za samostatnou lingvistickou disciplínu.[1] Téměř všechna témata, jimiž se tato práce zabývá, jsou ve svém teoretickém rámci popsána právě v kontaktní […]
Sémantické okruhy, kde jsou zastoupeny turcismy Témata slovní zásoby, kde jsou turecké výpůjčky zastoupeny nejvíce, jsou především: potraviny a příprava jídla, dům a nábytek, předměty běžné denní potřeby, náboženství, kulturní termíny a životní styl, obchod, ale také několik slov z oblasti vědecko-průmyslové revoluce. Dále sem patří některé výrazy abstraktní a některé vyloženě hovorové výrazy, které jsou […]
Podíl turcismů v současných balkánských jazycích Je zřejmé, že osmanská turečtina (tedy ta turečtina, se kterou byly v kontaktu balkánské jazyky) byla v mnohém odlišná od turečtiny moderní, která prošla reformami Kemala Atatürka. Osmanská turečtina obsahovala mnoho výpůjček arabských a perských, které byly během zmíněných jazykových reforem nahrazeny původními turkickými výrazy, také bylo přijato mnoho slov ze […]
Balkán nebo jihovýchodní Evropa? Politicky korektnější je sice název jihovýchodní Evropa, ale řekněte sami – Kdo to používá? Všichni říkáme Balkán a slovo Balkán je také patrně nejrozšířenější výpůjčkou. Původně se používalo pouze pro pohoří Stara Planina (doloženo písemně poprvé koncem 15. století). V turečtině toto slovo znamená „zalesněné pohoří“. Pro celý poloostrov se od antiky […]
Původ jazyka Přemýšleli jste někdy o tom, jak vznikl jazyk? Ne zrovna čeština, angličtina, němčina, ale jazyk obecně, jazyk úplně na počátku, jazyk jako dorozumívací prostředek v „tlupě“? Není to jistě téma ve společnosti příliš diskutované, ale přesto jsem nedávno vyslechla v tramvaji docela legrační rozhovor dvou starších žen, ve kterém šlo o to, zda existovala […]