Black Friday \u2013 snad jedin\u00e9 slovn\u00ed spojen\u00ed, kter\u00e9 v n\u00e1s vzbuzuje p\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity nehled\u011b na dv\u011b pom\u011brn\u011b morbidn\u00ed slova, kter\u00e1 jej tvo\u0159\u00ed. Zat\u00edmco dnes je \u010dern\u00fd p\u00e1tek neodlu\u010diteln\u011b spojen s jedine\u010dnou mo\u017enost\u00ed po\u0159\u00eddit si ve slev\u00e1ch p\u0159ev\u00e1\u017enou \u010d\u00e1st v\u00e1no\u010dn\u00edch d\u00e1rk\u016f, jeho historie je o pozn\u00e1n\u00ed temn\u011bj\u0161\u00ed. Prvn\u00ed a skute\u010dn\u00fd Black Friday prob\u011bhl 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1869, kdy do\u0161lo k okam\u017eit\u00e9mu propadu na americk\u00e9 burze se zlatem, kter\u00fd m\u011bl za n\u00e1sledek 50% pokles ceny obil\u00ed a z\u00e1stavu zahrani\u010dn\u00edho obchodu. \u010cern\u00fd p\u00e1tek se pot\u00e9 opakoval roku 1873 ve V\u00eddni a 1929 v New Yorku, a\u017e si v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech za\u010dala tento v\u00fdraz p\u016fj\u010dovat americk\u00e1 policie pro ozna\u010den\u00ed vyt\u00ed\u017een\u00e9ho provozu po Dni d\u00edk\u016fvzd\u00e1n\u00ed. Postupn\u011b se hust\u00fd provoz p\u0159ipisoval n\u00e1kupn\u00ed hore\u010dce v dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edch slev, kdy se obchodn\u00edci ocitaj\u00ed v \u010dern\u00fdch \u010d\u00edslech tak jako kdysi kv\u016fli krachu na burze.<\/p>\n
Idiom\u016f s \u010dernou barvou je nap\u0159\u00ed\u010d jazyky nespo\u010det a jsou docela vd\u011b\u010dn\u00e9 \u2013 daj\u00ed se dob\u0159e p\u0159ekl\u00e1dat, proto\u017ee v\u011bt\u0161inou maj\u00ed jasn\u00fd, pom\u011brn\u011b univerz\u00e1ln\u00ed v\u00fdznam. \u010cern\u00fd humor, \u010dern\u00e1 komedie, \u010dern\u00fd pasa\u017e\u00e9r, \u010dern\u00fd trh, \u010dern\u00e9 my\u0161lenky, \u010dern\u00e1 vdova, vid\u011bt n\u011bco \u010dern\u011b, pracovat na\u010derno<\/em>\u2026 Kter\u00e9 v\u00fdjimky v\u0161ak nefunguj\u00ed pau\u0161\u00e1ln\u011b?<\/p>\n <\/p>\n Trefa do \u010dern\u00e9ho, nebo n\u011bkam jinam?<\/strong><\/p>\n Obl\u00edben\u00fd n\u011bmeck\u00fd idiom ins Schwarze treffen<\/em> (trefit se do \u010dern\u00e9ho) poch\u00e1z\u00ed ze st\u0159eleck\u00e9ho um\u011bn\u00ed, kdy se st\u0159ed ter\u010de ozna\u010doval \u010dernou te\u010dkou. \u00dapln\u011b poprv\u00e9 toto slovn\u00ed spojen\u00ed pou\u017eil \u0159\u00edmsk\u00fd dramatik Titus Maccius Plautus, \u017eij\u00edc\u00ed ve druh\u00e9m a\u017e t\u0159et\u00edm stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161im letopo\u010dtem, v p\u0159enesen\u00e9m smyslu se v\u0161ak do \u010dern\u00e9ho st\u0159\u00edl\u00ed teprve od 19. stolet\u00ed. Ru\u0161tina si mezi \u010dernou barvou a te\u010dkou pro vyj\u00e1d\u0159en\u00ed p\u0159esnosti vybrala te\u010dku, a tak rusk\u00e1 obdoba trefy do \u010dern\u00e9ho zn\u00ed \u043f\u043e\u043f\u0430\u0441\u0442\u044c \u0432 \u0442\u043e\u0447\u043a\u0443<\/em> (trefit se do te\u010dky). Kdy\u017e chceme pochv\u00e1lit n\u011b\u010d\u00ed bystrost v angli\u010dtin\u011b, m\u016f\u017eeme \u0159\u00edct You hit the bull\u2019s-eye<\/em>, doslovn\u011b p\u0159elo\u017eeno jako \u201etrefil jsi b\u00fd\u010d\u00ed oko\u201c. Nejde ale o skute\u010dn\u00e9 b\u00fd\u010d\u00ed oko, ale o p\u0159enesen\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed, st\u0159edu ter\u010de p\u0159i hran\u00ed \u0161ipek, kter\u00e9 se v angli\u010dtin\u011b ujalo od t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee pozd\u011bji se do \u00fapln\u00e9ho st\u0159edu ter\u010de nav\u00edc p\u0159ibil h\u0159eb\u00edk, a tak nejlep\u0161\u00ed st\u0159elec u\u017e nebyl ten, kdo se trefil do \u010dern\u00e9ho, ale dok\u00e1zal p\u0159\u00edmo \u201euhodit h\u0159eb\u00ed\u010dek na hlavi\u010dku\u201c. A do \u010deho se trefuj\u00ed dal\u0161\u00ed jazyky?<\/p>\n \u010cern\u00e1 hodinka \u2013 ano, nebo ne?<\/strong><\/p>\n \u010ceskou \u010dernou hodinku s oblibou vyhla\u0161uj\u00ed d\u011btsk\u00e9 knihovny, a zejm\u00e9na v dne\u0161n\u00ed dob\u011b je obecn\u011b doporu\u010dov\u00e1na pro upevn\u011bn\u00ed rodinn\u00fdch vztah\u016f. Jde toti\u017e o star\u00fd \u010desk\u00fd zvyk, kter\u00fd vznikl z \u010dist\u00e9 nouze o sv\u011btlo v dob\u011b, kdy je\u0161t\u011b neexistovala elekt\u0159ina. Proto\u017ee byly sv\u00edce i petrolej drah\u00e9, lid\u00e9 pracovali pouze za denn\u00edho sv\u011btla a ve\u010der se sch\u00e1zeli ve sv\u011btnic\u00edch, aby si vypr\u00e1v\u011bli r\u016fzn\u00e9 (stra\u0161ideln\u00e9) p\u0159\u00edb\u011bhy. N\u011bmeck\u00e1 schwarze Stunde<\/em> je v\u0161ak zahalena jednozna\u010dn\u011b negativn\u00edmi emocemi. A\u010dkoliv nejde p\u0159\u00edmo o za\u017eit\u00fd idiom, je toto slovn\u00ed spojen\u00ed pro svou obrazotvornost docela obl\u00edben\u00e9 u tv\u016frc\u016f katastrofick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, historik\u016f a politik\u016f p\u0159i bilancuj\u00edc\u00edch projevech. V angli\u010dtin\u011b existuje takzvan\u00e1 The Darkest hour<\/em>, tedy \u201enejtemn\u011bj\u0161\u00ed hodina\u201c, co\u017e je v\u0161ak ryze historick\u00fd term\u00edn ozna\u010duj\u00edc\u00ed po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed f\u00e1zi druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky mezi l\u00e9ty 1940\u20131941. \u0427\u0435\u0440\u043d\u044b\u0439 \u0447\u0430\u0441<\/em> \u2013 rusk\u00fd v\u00fdraz pro \u010dernou hodinu je metaforou k n\u00e1hl\u00e9 trag\u00e9dii.<\/p>\n Jak se vychov\u00e1v\u00e1 v \u010dern\u00e9m t\u011ble?<\/strong><\/p>\n \u0414\u0435\u0440\u0436\u0430\u0442\u044c \u0432 \u0447\u0435\u0440\u043d\u043e\u043c \u0442\u0435\u043b\u0435<\/em> v ru\u0161tin\u011b doslova znamen\u00e1 \u201edr\u017eet (n\u011bkoho) v \u010dern\u00e9m t\u011ble\u201c a pou\u017e\u00edv\u00e1 se pro obrazn\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed velmi tvrd\u00e9 v\u00fdchovy. Obrat ale nen\u00ed zcela rusk\u00fd. Poch\u00e1z\u00ed z turkick\u00fdch jazyk\u016f, kde byl p\u016fvodn\u011b v\u00fdsadou chovatel\u016f kon\u00ed. Jak je zn\u00e1mo, turkick\u00e9 n\u00e1rody si hojn\u011b pochutn\u00e1vaj\u00ed na ko\u0148sk\u00e9m mase, kter\u00e9 se vyzna\u010duje svou libovost\u00ed, je to takzvan\u00e9 \u201e\u010dern\u00e9 maso\u201c. Ale aby bylo maso dobr\u00e9, mus\u00ed se k\u016f\u0148 udr\u017eovat ve form\u011b. V ru\u0161tin\u011b se dr\u017een\u00edm v \u010dern\u00e9m t\u011ble nejprve myslela p\u0159\u00edsn\u00e1 v\u00fdchova kon\u00ed, av\u0161ak pozd\u011bji tak n\u011bkte\u0159\u00ed v\u00e1\u0161niv\u00ed chovatel\u00e9 za\u010dali stejn\u011b p\u0159istupovat i ke sv\u00fdm rodinn\u00fdm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm. Zv\u00ed\u0159ec\u00ed prvek je patrn\u00fd i v n\u011bmeck\u00e9m idiomu jemanden kurz halten<\/em>, \u010desky dr\u017eet n\u011bkoho zkr\u00e1tka<\/em>, kter\u00fd v\u0161ak nejsp\u00ed\u0161 poch\u00e1z\u00ed od dr\u017een\u00ed psa na kr\u00e1tk\u00e9m vod\u00edtku tak, aby nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 mnoho svobody. V angli\u010dtin\u011b existuje podobn\u00e9 keep someone on a tight leash<\/em>.<\/p>\n Kdo jsou \u010dern\u00e9 kr\u00e1vy?<\/strong><\/p>\n P\u0159\u00edslov\u00ed At night all cows are black<\/em> (v noci jsou v\u0161echny kr\u00e1vy \u010dern\u00e9) se do angli\u010dtiny dostalo z hebrej\u0161tiny, kde znamen\u00e1, \u017ee stejn\u011b jako se ve tm\u011b st\u00edraj\u00ed rozd\u00edly mezi kr\u00e1vami, t\u011b\u017eko v n\u011bkter\u00fdch situac\u00edch odli\u0161it hezkou d\u00edvku od o\u0161kliv\u00e9. N\u011bmeckou verzi In der Nacht sind alle K\u00fche schwarz<\/em> zpopularizoval Georg Wilhelm Friedrich Hegel<\/a>, kter\u00fd ji pou\u017eil k ilustraci absolutna. Stejn\u011b jako se v noci kr\u00e1vy st\u00e1vaj\u00ed nerozeznateln\u00fdmi, rozpl\u00fdvaj\u00ed se jednotlivosti v absolutnu. Z n\u011bm\u010diny se tento obrat pravd\u011bpodobn\u011b dostal do \u010de\u0161tiny jako potm\u011b ka\u017ed\u00e1 kr\u00e1va \u010dern\u00e1<\/em> a znamen\u00e1, \u017ee v noci je t\u011b\u017ek\u00e9 cokoliv rozli\u0161ovat \u010di hodnotit podle zevn\u011bj\u0161ku. V ru\u0161tin\u011b existuje pouze variace s \u0161ed\u00fdmi ko\u010dkami, tedy \u041d\u043e\u0447\u044c\u044e \u0432\u0441\u0435 \u043a\u043e\u0448\u043a\u0438 \u0441\u0435\u0440\u044b<\/em> (v noci jsou v\u0161echny ko\u010dky \u0161ed\u00e9), kter\u00e9 v\u0161ak znamen\u00e1, \u017ee pravda je velmi subjektivn\u00ed a z\u00e1vis\u00ed na tom, jak se n\u00e1m jev\u00ed v r\u016fzn\u00fdch situac\u00edch. P\u0159\u00edslov\u00ed o \u0161ed\u00fdch ko\u010dk\u00e1ch existuje v n\u011bm\u010din\u011b i angli\u010dtin\u011b, kde m\u00e1 v\u0161ak velmi podobn\u00fd v\u00fdznam jako to o no\u010dn\u00edch krav\u00e1ch v \u010de\u0161tin\u011b. <\/p>\n