{"id":14381,"date":"2022-09-29T16:06:55","date_gmt":"2022-09-29T15:06:55","guid":{"rendered":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/?p=14381"},"modified":"2022-09-29T16:06:55","modified_gmt":"2022-09-29T15:06:55","slug":"deset-zajimavosti-o-jirim-levem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/?p=14381","title":{"rendered":"Deset zaj\u00edmavost\u00ed o Ji\u0159\u00edm Lev\u00e9m"},"content":{"rendered":"

1) Vystudoval anglistiku a bohemistiku<\/strong><\/p>\n

V roce 1946 Lev\u00fd nastoupil ke studiu na tehdej\u0161\u00ed Univerzitu Jana Evangelisty Purkyn\u011b (dnes Masarykova Univerzita), kde si zapsal aproba\u010dn\u00ed skupinu \u010de\u0161tina-angli\u010dtina. Roku 1949 zde ji\u017e obh\u00e1jil diplomovou pr\u00e1ci s n\u00e1zvem The Poetry of T. S. Eliot, its Unity and Development. V magistersk\u00e9m diplomu byla jeho kvalifikace definov\u00e1na jako \u201eodborn\u00e1 zp\u016fsobilost vyu\u010dovat \u010de\u0161tin\u011b a angli\u010dtin\u011b na \u010deskoslovensk\u00fdch gymn\u00e1zi\u00edch s \u010desk\u00fdm jazykem vyu\u010dovac\u00edm\u201c. Stejn\u00e9ho roku ji\u017e Lev\u00fd absolvoval rigor\u00f3zn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed a ve v\u011bku 23 let z\u00edskal titul PhDr.<\/p>\n

2) Ve 32 letech se stal docentem<\/strong><\/p>\n

V roce 1957 se Lev\u00fd stal kandid\u00e1tem v\u011bd. Titul CSc. z\u00edskal za pr\u00e1ci V\u00fdvoj p\u0159ekladatelsk\u00fdch metod v \u010desk\u00e9 literatu\u0159e, kter\u00e1 se z\u00e1hy stala z\u00e1kladem pro jeho monument\u00e1ln\u00ed d\u00edlo \u010cesk\u00e9 theorie p\u0159ekladu, v n\u011bm\u017e p\u0159edlo\u017eil d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladatelstv\u00ed od st\u0159edov\u011bku po pov\u00e1le\u010dnou dobu. Pro sv\u016fj rozsah a odbornost tahle pr\u00e1ce dodnes nem\u00e1 obdoby nejen v \u010desk\u00e9m, ale ani sv\u011btov\u00e9m kontextu. O rok pozd\u011bji, ve sv\u00fdch 32 letech z\u00edsk\u00e1v\u00e1 docenturu za pr\u00e1ci Z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zky theorie p\u0159ekladu, kter\u00e1 svou strukturou velmi z\u0159eteln\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Lev\u00e9ho dal\u0161\u00ed kultovn\u00ed d\u00edlo \u2013 Um\u011bn\u00ed p\u0159ekladu.<\/p>\n

3) Um\u011bn\u00ed p\u0159ekladu je p\u0159eklad<\/strong><\/p>\n

\u00dapln\u011b poprv\u00e9 vy\u0161lo Um\u011bn\u00ed p\u0159ekladu v roce 1963. Tahle verze v\u0161ak byla prvn\u00ed a posledn\u00ed, kterou od za\u010d\u00e1tku do konce vytvo\u0159il s\u00e1m Lev\u00fd. Velmi brzy o publikaci projevilo z\u00e1jem frankfurtsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed Athen\u00e4um, v n\u011bm\u017e roku 1969 vy\u0161el jej\u00ed n\u011bmeck\u00fd p\u0159eklad. Nebyl to ale p\u0159eklad, jak si jej p\u0159edstavujeme dnes. Pro n\u011bmeck\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed Lev\u00fd \u010deskou verzi pom\u011brn\u011b razantn\u011b upravil \u2013 vym\u011bnil uk\u00e1zky \u010desk\u00fdch p\u0159eklad\u016f za n\u011bmeck\u00e9, ale hlavn\u011b cel\u00e9 d\u00edlo roz\u0161\u00ed\u0159il o \u0159adu nov\u00fdch poznatk\u016f. Vydat \u010deskou aktualizovanou verzi ji\u017e ale kv\u016fli n\u00e1hl\u00e9mu \u00famrt\u00ed nestihl, proto je druh\u00e1, t\u0159et\u00ed i \u010dtvrt\u00e1 edice zp\u011btn\u00fdm p\u0159ekladem z n\u011bm\u010diny v kombinaci s p\u016fvodn\u00edm \u010desk\u00fdm origin\u00e1lem.<\/p>\n

4) Mo\u017en\u00e1 p\u0159ipravoval univerz\u00e1ln\u00ed Um\u011bn\u00ed p\u0159ekladu<\/strong><\/p>\n

Tahle my\u0161lenka se objevuje v p\u0159edmluv\u011b k rusk\u00e9 verzi Um\u011bn\u00ed p\u0159ekladu. Ta sice kni\u017en\u011b vy\u0161la a\u017e roku 1974, ale Lev\u00fd pro ni \u010desk\u00fd rukopis upravoval paraleln\u011b s n\u011bmeck\u00fdm. Jednotliv\u00e9 kapitoly pak postupn\u011b pos\u00edlal jak n\u011bmeck\u00e9mu, tak rusk\u00e9mu p\u0159ekladateli. Rusk\u00fd p\u0159ekladatel Vladimir Rossels v p\u0159edmluv\u011b p\u00ed\u0161e: \u201eLev\u00fd proto za\u010dal uva\u017eovat o t\u0159et\u00ed, mezin\u00e1rodn\u00ed variant\u011b d\u00edla \u2013 zpo\u010d\u00e1tku cht\u011bl pouze zm\u011bnit p\u0159\u00edklady, ale nakonec zjistil, \u017ee by si ka\u017ed\u00e1 takov\u00e1 zm\u011bna vy\u017e\u00e1dala velk\u00e9 z\u00e1sahy a n\u00e1sledn\u00e9 zp\u0159esn\u011bn\u00ed z\u00e1v\u011br\u016f.\u201c (Rossels in Lev\u00fd 1974, s. 13)<\/p>\n

5) U\u010dil na JAMU<\/strong><\/p>\n

Ji\u017e b\u011bhem studi\u00ed anglistiky a bohemistiky se Lev\u00fd zaj\u00edmal o divadeln\u00ed v\u011bdu, a proto nav\u0161t\u011bvoval n\u011bkter\u00e9 kurzy na Jan\u00e1\u010dkov\u011b akademii m\u00fazick\u00fdch um\u011bn\u00ed. V roce 1952, kdy ji\u017e dva roky vyu\u010doval na Univerzit\u011b Palack\u00e9ho v Olomouci, JAMU projevila z\u00e1jem o jeho extern\u00ed pedagogick\u00e9 p\u016fsoben\u00ed. Nejprve zde pro t\u0159et\u00ed a \u010dtvrt\u00fd ro\u010dn\u00edk dramaturgie a divadeln\u00ed v\u011bdy vedl p\u0159edm\u011bt Teorie p\u0159ekladu a pr\u00e1ce s textem, pozd\u011bji byl pov\u011b\u0159en tak\u00e9 vyu\u010dov\u00e1n\u00edm p\u0159ekladatelsk\u00e9ho semin\u00e1\u0159e. Dle Lev\u00e9ho \u017eivotopisu na JAMU p\u016fsobil do roku 1954, v seznamu pedagog\u016f v\u0161ak figuruje pro obdob\u00ed 1948\u20131959.<\/p>\n

6) Byl mimo\u0159\u00e1dn\u011b organiza\u010dn\u011b \u010dinn\u00fd<\/strong><\/p>\n

Od roku 1951 byl Lev\u00fd \u010dlenem Kruhu p\u0159ekladatel\u016f. Ihned po z\u00edsk\u00e1n\u00ed \u010dlenstv\u00ed usiloval o spolupr\u00e1ci Kruhu s Univerzitou Palack\u00e9ho, aby m\u011bli studenti p\u0159\u00edm\u00fd kontakt s prax\u00ed. V roce 1961 se z Kruhu stala P\u0159ekladatelsk\u00e1 sekce, kter\u00e1 byla o rok pozd\u011bji p\u0159ijata do F\u00e9d\u00e9ration Internationale des Traducteurs (FIT). Lev\u00fd byl pov\u011b\u0159en reprezentac\u00ed sekce v zahrani\u010d\u00ed \u2013 p\u0159edn\u00e1\u0161el na sympozi\u00edch v Polsku, Rakousku, Francii, b\u00fdval\u00e9 Jugosl\u00e1vii, SSSR a NDR, psal do sv\u011btov\u00e9ho periodika Babel, zorganizoval dv\u011b mezin\u00e1rodn\u00ed konference a na rok 1969 p\u0159ipravoval presti\u017en\u00ed VI. Kongres FIT, kter\u00fd se m\u011bl poprv\u00e9 uskute\u010dnit v \u010ceskoslovensku.<\/p>\n

7) Napsal p\u0159es 200 d\u011bl<\/strong><\/p>\n

Za svou pom\u011brn\u011b kr\u00e1tkou, av\u0161ak mimo\u0159\u00e1dn\u011b bohatou akademickou kari\u00e9ru Lev\u00fd dok\u00e1zal vytvo\u0159it obrovsk\u00e9 d\u00edlo, na kter\u00e9m p\u0159ekvap\u00ed nejen objem a kvalita, ale tak\u00e9 mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 tematick\u00e1 rozmanitost. Jeho publika\u010dn\u00ed \u010dinnost se d\u00e1 rozd\u011blit do \u010dty\u0159 z\u00e1kladn\u00edch okruh\u016f: anglistika, versologie, liter\u00e1rn\u00ed teorie a translatologie. V anglistice se Lev\u00fd soust\u0159edil zejm\u00e9na na anal\u00fdzu d\u011bl britsk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f a dramatik\u016f v r\u016fzn\u00fdch etap\u00e1ch liter\u00e1rn\u00edch d\u011bjin, v\u011bt\u0161ina versologick\u00fdch studi\u00ed se zakl\u00e1d\u00e1 na srovn\u00e1n\u00ed ver\u0161ov\u00fdch syst\u00e9m\u016f v r\u016fzn\u00fdch jazyc\u00edch a liter\u00e1rn\u011bteoretick\u00e9 studie se soust\u0159ed\u00ed na metodu anal\u00fdzy liter\u00e1rn\u00edch d\u011bl. \u00dapln\u011b prvn\u00ed Lev\u00e9ho \u010dl\u00e1nek vy\u0161el v roce 1947, kdy mu bylo pouh\u00fdch 21 let!<\/p>\n

8) Byl navr\u017een na profesora<\/strong><\/p>\n

V roce 1966 podal d\u011bkan tehdej\u0161\u00ed Univerzity Jana Evangelisty Purkyn\u011b n\u00e1vrh na jmenov\u00e1n\u00ed Lev\u00e9ho \u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem, av\u0161ak n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed profesorsk\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed bylo p\u0159eru\u0161eno Lev\u00e9ho<\/p>\n

n\u00e1hl\u00fdm \u00famrt\u00edm roku 1967. Posmrtn\u00e9 ud\u011blen\u00ed titulu Ministerstvo \u0161kolstv\u00ed a kultury zam\u00edtlo, proto\u017ee to neumo\u017e\u0148ovala legislativa. Uva\u017eovalo se sice o prop\u016fj\u010den\u00ed Lev\u00e9mu st\u00e1tn\u00edho vyznamen\u00e1n\u00ed, jak p\u0159esn\u011b diskuze dopadly, ji\u017e ale z pramen\u016f nen\u00ed zn\u00e1mo.<\/p>\n

9) Lev\u00fd dob\u00fdv\u00e1 sv\u011bt<\/strong><\/p>\n

Um\u011bn\u00ed p\u0159ekladu dlouho existovalo \u201epouze\u201c v n\u011bmeck\u00e9m (1969), rusk\u00e9m (1974) a srbochorvatsk\u00e9m (1982) p\u0159ekladu. Po p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed se ale do\u010dkalo dal\u0161\u00edch verz\u00ed \u2013 anglick\u00fd p\u0159eklad vy\u0161el v roce 2011, stejn\u00e9ho roku se rovn\u011b\u017e objevil portugalsk\u00fd p\u0159eklad prvn\u00ed \u010d\u00e1sti d\u00edla. Roku 2013 vy\u0161ly vybran\u00e9 kapitoly Um\u011bn\u00ed ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b. V roce 2019 anglickou verzi vydalo tak\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 nakladatelstv\u00ed Shanghai Foreign Language Education Press. Zn\u00e1m\u00fd je Lev\u00fd ale i na africk\u00e9m kontinent\u011b, kde si anglick\u00fd p\u0159eklad Um\u011bn\u00ed \u010dtou nap\u0159. studenti University of Dar es Salaam v Tanzanii a University of Namibia. Lev\u00fd je zkr\u00e1tka nad\u010dasov\u00fd, pou\u010dn\u00fd, srozumiteln\u00fd, \u010dtiv\u00fd a jak se zd\u00e1, skute\u010dn\u011b mezikulturn\u00ed.<\/p>\n

10) CHYST\u00c1 SE V\u00ddSTAVA!<\/p>\n

Pokud se chcete o Lev\u00e9ho \u017eivot\u011b a d\u00edle dozv\u011bd\u011bt v\u00edc, budete m\u00edt brzy skv\u011blou p\u0159\u00edle\u017eitost. \u00dastav translatologie toti\u017e chyst\u00e1 v\u00fdstavu k 55. v\u00fdro\u010d\u00ed Lev\u00e9ho \u00famrt\u00ed. Neprome\u0161kejte vernis\u00e1\u017e, kter\u00e1 se uskute\u010dn\u00ed 4. 11. 2022 v 11: 00 ve vestibulu \u00dastavu translatologie FF UK<\/a>. Na v\u00fdstav\u011b uvid\u00edte v\u0161echny jazykov\u00e9 verze Um\u011bn\u00ed p\u0159ekladu, fotografie z Lev\u00e9ho \u017eivota a nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed sn\u00edmky z jeho p\u00edsemn\u00e9 poz\u016fstalosti nasb\u00edran\u00e9 v 5 archivech po cel\u00e9 \u010cesk\u00e9 republice!<\/p>\n

 <\/p>\n