Snad ka\u017ed\u00fd jazyk m\u00e1 ve v\u00fdslovnosti n\u011bjakou tu „specialitu m\u00edstn\u00ed kuchyn\u011b“ – prost\u011b n\u011bco, co v jin\u00fdch jazyc\u00edch nenajdeme. My, \u010ce\u0161i, jsme si dob\u0159e v\u011bdomi sv\u00e9ho \/\u0159\/, kter\u00e9 je jedine\u010dn\u00e9. (A\u010dkoliv relativn\u011b podobnou hl\u00e1sku najdeme nap\u0159\u00edklad v pol\u0161tin\u011b nebo v severonorsk\u00fdch dialektech.) Poj\u010fme se te\u010f pod\u00edvat na n\u011bkter\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti dal\u0161\u00edch evropsk\u00fdch jazyk\u016f.<\/p>\n
M\u00e1lo se v\u00ed, \u017ee m\u00e9n\u011b obvyklou hl\u00e1skou je tak\u00e9 \/h\/<\/a>, kter\u00e9 d\u011bl\u00e1 velk\u00e9 pot\u00ed\u017ee mluv\u010d\u00edm mnoha jazyk\u016f – v jazyc\u00edch jako ital\u0161tina, \u0161pan\u011bl\u0161tina, francouz\u0161tina, \u0159e\u010dtina, pol\u0161tina tahle zn\u011bl\u00e1 glott\u00e1ln\u00ed frikativa chyb\u00ed. Mo\u017en\u00e1 nam\u00edtnete, \u017ee angli\u010dtina nebo n\u011bm\u010dina tuhle hl\u00e1sku maj\u00ed, ale pozor, v obou jazyc\u00edch je tato hl\u00e1ska nezn\u011bl\u00e1 a na\u0161e siln\u00e9, zn\u011bl\u00e9 \/h\/ pat\u0159\u00ed k rys\u016fm, kter\u00e9 n\u00e1s snadno prozrad\u00ed jako cizince.<\/p>\n Nep\u00ed\u0161u o tom poprv\u00e9<\/a>, j\u00e1 m\u00e1m prost\u011b stra\u0161nou slabost pro apikoalveol\u00e1rn\u00ed \/s\/<\/strong> – tedy takov\u00e9 to \u0161i\u0161lav\u00e9 \/s\/, pozor, nejedn\u00e1 se o \/\u0161\/. Dob\u0159e je sly\u0161et nap\u0159\u00edklad tady<\/a>. Pokud v\u00edm, tak z evropsk\u00fdch jazyk\u016f najdeme tuto hl\u00e1sku je\u0161t\u011b v nizozem\u0161tin\u011b (zkuste porovnat nap\u0159\u00edklad v\u00fdslovnost p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00e9ho letoviska Scheveningen<\/a>) a v novo\u0159e\u010dtin\u011b (zde k porovn\u00e1n\u00ed v\u00fdslovnost \u0398\u03b5\u03c3\u03c3\u03b1\u03bb\u03bf\u03bd\u03af\u03ba\u03b7 – Thesaloniki\/ Solu\u0148<\/a>). <\/p>\n Nizozemsk\u00e9 \/g\/, kter\u00e9 \u010dteme jako zn\u011bl\u00e9 zadopatrov\u00e9 [\u0263]<\/strong> nebo jako [x] (tedy oby\u010dejn\u00e9 \u010desk\u00e9 \/ch\/), zase a\u017e takovou zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed nen\u00ed, \u010de\u0161tina p\u0159ece zn\u00e1 tuhle hl\u00e1sku tak\u00e9. Zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed je ale \u010detnost t\u00e9hle hl\u00e1sky. Ne nadarmo hodn\u011b lid\u00ed popisuje nizozem\u0161tinu jako chrocht\u00e1n\u00ed nebo chr\u010den\u00ed. Tady si m\u016f\u017eete poslechnout n\u011bkolik fonetick\u00fdch realizac\u00ed jm\u00e9na zn\u00e1m\u00e9ho mal\u00ed\u0159e (aneb jak se vlastn\u011b \u010dte Vincent van Gogh<\/a>). A tady zase del\u0161\u00ed promluvu z holandsk\u00e9 televize<\/a>. No, \u0159ekn\u011bte sami, nep\u0159eb\u00fdv\u00e1 jim trochu tahle hl\u00e1ska?<\/p>\n Italsk\u00e1 v\u00fdslovnost je obecn\u011b pova\u017eov\u00e1na za velmi jednoduchou, tak\u017ee si te\u010f mo\u017en\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1te, co \u017ee tu chci \u0159e\u0161it. Doppie, p\u0159\u00e1tel\u00e9, doppie! Neboli gemin\u00e1ty, tedy zdvojen\u00e9 souhl\u00e1sky<\/strong>. Ital\u0161tinou nepol\u00edben\u00ed si mohou p\u0159\u00edklad gemin\u00e1ty pustit zde ve slov\u011b notte „noc“<\/a>. \u010ce\u0161t\u00ed studenti tyto hl\u00e1sky s oblibou ignoruj\u00ed – a to p\u0159esto, \u017ee maj\u00ed distinktivn\u00ed funkci, to znamen\u00e1, \u017ee v ur\u010dit\u00fdch p\u0159\u00edpadech mohou rozli\u0161ovat v\u00fdznam. <\/p>\n Ka\u017edop\u00e1dn\u011b pokud se u\u010d\u00edte italsky, dejte si na gemin\u00e1t\u00e1ch z\u00e1le\u017eet. Je to pr\u00e1v\u011b melodick\u00e9 st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed d\u00e9lky p\u0159\u00edzvu\u010dn\u00e9 slabiky a krati\u010dk\u00e9 pauzy v doppi\u00edch, co d\u011bl\u00e1 ital\u0161tinu ital\u0161tinou.<\/p>\n Nicm\u00e9n\u011b p\u0159i bli\u017e\u0161\u00edm zkoum\u00e1n\u00ed jsem byla p\u0159ekvapen\u00e1, v kolika jazyc\u00edch jsem objevila zdvojen\u00e9 souhl\u00e1sky<\/a>.<\/p>\n Pokud jde o nor\u0161tinu, dalo by se mluvit nap\u0159\u00edklad o t\u00f3nech (jsou dva), o tlust\u00e9m \/L\/ nebo o tom, \u017ee Oslo nen\u00ed Oslo, ale sp\u00ed\u0161 [uslu] \u010di dokonce [u\u0161lu]. J\u00e1 jsem se ale zamilovala do m\u011bkk\u00e9ho \/kj\/<\/strong>, kter\u00e9 vyslovujeme podobn\u011b jako \u010desk\u00e9 \/\u0161\/, ale jazyk nedoputuje a\u017e na patro. Tuto hl\u00e1sku najdeme nap\u0159\u00edklad ve slov\u011b kj\u00e6rlighet „l\u00e1ska“, jeho\u017e v\u00fdslovnost si m\u016f\u017eete poslechnout zde<\/a>.<\/p>\n Kdy\u017e se \u0159ekne „nosovka“, v\u011bt\u0161inou si ka\u017ed\u00fd vybav\u00ed nosovku francouzskou. Portugal\u0161tina m\u00e1 v\u0161ak tak\u00e9 svoje nosovky – na rozd\u00edl od t\u011bch francouzsk\u00fdch, kter\u00e9 jsou otev\u0159en\u00e9, jsou ty portugalsk\u00e9 zav\u0159en\u00e9. Rozd\u00edl lze dob\u0159e vid\u011bt na n\u011bkter\u00fdch dvojic\u00edch typu Jo\u00e3o<\/a> a Jean<\/a> (to prvn\u00ed znamen\u00e1 „Jan“ v portugal\u0161tin\u011b, to druh\u00e9 pak to sam\u00e9 ve francouz\u0161tin\u011b) nebo p\u00e3o<\/a> a pain<\/a> „chl\u00e9b“. Tyhle zav\u0159en\u00e9 nosovky<\/strong> mi daly kdysi na kurzu portugal\u0161tiny p\u011bkn\u011b zabrat a vlastn\u011b se na n\u011b dote\u010f mus\u00edm opravdu hodn\u011b soust\u0159edit, kdy\u017e mluv\u00edm. Zn\u00e1te to, existuj\u00ed zvuky, kter\u00e9 prost\u011b va\u0161e artikula\u010dn\u00ed org\u00e1ny ne a ne p\u0159ijmout \ud83d\ude42<\/p>\n Nejtypi\u010dt\u011bj\u0161\u00edm rysem d\u00e1n\u0161tiny je r\u00e1z<\/strong>, n\u011bco jako kr\u00e1tk\u00e1, ale r\u00e1zn\u00e1 pauza ve slov\u011b. Hrtanov\u00e1 okluze, chcete-li. Pokud jste n\u011bkdy sly\u0161eli d\u00e1n\u0161tinu, museli jste si v\u0161imnout, \u017ee ten jazyk jakoby „sk\u00e1\u010de“, mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b l\u00e9pe: poskakuje. Pokud jste d\u00e1n\u0161tinu nikdy nesly\u0161eli, tak zde je op\u011bt v\u00edce m\u00e9n\u011b n\u00e1hodn\u00e1 uk\u00e1zka souvisl\u00e9ho mluven\u00e9ho projevu<\/a>.<\/p>\n Tak\u017ee: R\u00e1z d\u00e1n\u0161tiny je d\u00e1n r\u00e1zem \ud83d\ude42<\/p>\n A na\u0161e star\u00e1 zn\u00e1m\u00e1: tedy angli\u010dtina. Tento jazyk se dnes u\u010d\u00ed miliarda lid\u00ed na sv\u011bt\u011b a i u n\u00e1s byste dlouho hledali n\u011bkoho, kdo se anglicky nikdy neu\u010dil. T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd to alespo\u0148 zkusil. T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd m\u00e1 tedy n\u011bjakou p\u0159edstavu o v\u00fdslovnosti tohoto jazyka<\/strong>. A kdy\u017e jsem p\u0159em\u00fd\u0161lela, co by tedy bylo dobr\u00e9 zm\u00ednit v tomto \u010dl\u00e1nku a co se „jakoby m\u00e9n\u011b v\u00ed“, uv\u011bdomila jsem si, \u017ee je to st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edzvu\u010dn\u00fdch a nep\u0159\u00edzvu\u010dn\u00fdch prvk\u016f. Mnohdy i pokro\u010dilej\u0161\u00ed studenti toti\u017e moc nech\u00e1pou, \u017ee v angli\u010dtin\u011b v\u011bt\u0161inou nen\u00ed for me<\/em> [for m\u00ed], ale n\u011bco jako [f m\u00ed], stejn\u011b tak nen\u00ed your name<\/em> [j\u00f3r neim], ale sp\u00ed\u0161 n\u011bco jako [j neim]. Britsk\u00e1 u\u010ditelka, kter\u00e1 diktuje d\u011btem ve t\u0159et\u00ed t\u0159\u00edd\u011b mo\u017en\u00e1 \u0159ekne I have done<\/em> jako [ai hev dan], ale v\u0161ichni ostatn\u00ed \u0159eknou [aif dan] nebo dokonce [af dan]. P\u0159\u00edklady te\u010f zcela z\u00e1m\u011brn\u011b neuv\u00e1d\u00edm v API (tedy ve znac\u00edch Mezin\u00e1rodn\u00ed fonetick\u00e9 abecedy). P\u0159edlo\u017eka, pomocn\u00e9 sloveso, z\u00e1jmeno – to jsou v\u0161echno prvky, kter\u00e9 angli\u010dtina r\u00e1da kr\u00e1t\u00ed<\/strong> do podoby, ve kter\u00e9 je student \u010dasto neidentifikuje.<\/p>\n Tohle pak zcela z\u00e1sadn\u00edm zp\u016fsobem ovliv\u0148uje na\u0161i schopnost porozum\u011bt mluven\u00e9 angli\u010dtin\u011b.<\/p>\n Ani\u017e bychom si to uv\u011bdomovali, pro netr\u00e9novan\u00e9 ucho je z\u00e1sadn\u00ed hl\u00e1skou, kter\u00e1 pom\u00e1h\u00e1 rozli\u0161ovat mezi sv\u011btov\u00fdmi jazyky<\/strong>, hl\u00e1ska \/r\/. Je to hl\u00e1ska nesm\u00edrn\u011b bohat\u00e1 na zp\u016fsoby realizace.<\/p>\n Anglick\u00e9 \/r\/ si ka\u017ed\u00fd vybav\u00ed, v\u00fdslovnost t\u00e9to hl\u00e1sky tak\u00e9 z\u0159ejm\u011b stoj\u00ed za d\u0159\u00edve roz\u0161\u00ed\u0159enou, pon\u011bkud absurdn\u00ed radou pedagog\u016f, aby si \u010de\u0161t\u00ed studenti p\u0159edstavili, \u017ee maj\u00ed v puse hork\u00fd brambor. Fonetick\u00fd popis anglick\u00e9ho \/r\/ zn\u00ed: zn\u011bl\u00e1 frikativn\u00ed kakumin\u00e1la tvo\u0159en\u00e1 plochou \u0161t\u011brbinou.<\/p>\n N\u011bmeck\u00e9 \/r\/ je sp\u00ed\u0161e uvul\u00e1rn\u00ed (tvo\u0159\u00ed se tedy vzadu na \u010d\u00edpku), i kdy\u017e norma doporu\u010duje p\u0159edojazy\u010dn\u00e9 \/r\/, kter\u00e9ho jste si mohli v\u0161imnout t\u0159eba b\u011bhem ly\u017eov\u00e1n\u00ed v rakousk\u00fdch Alp\u00e1ch. A\u010dkoliv i v Rakousku p\u0159eva\u017euje uvul\u00e1rn\u00ed v\u00fdslovnost nad alveol\u00e1rn\u00ed (p\u0159edojazy\u010dnou)… M\u016f\u017ee b\u00fdt zn\u011bl\u00e9 i nezn\u011bl\u00e9.<\/p>\n Francouzsk\u00e9 \/r\/ je pak zn\u011bl\u00e1 uvul\u00e1rn\u00ed frikativa, v dialektech se setk\u00e1me i s jin\u00fdmi realizacemi.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Snad ka\u017ed\u00fd jazyk m\u00e1 ve v\u00fdslovnosti n\u011bjakou tu „specialitu m\u00edstn\u00ed kuchyn\u011b“ – prost\u011b n\u011bco, co v jin\u00fdch jazyc\u00edch nenajdeme. My, \u010ce\u0161i, jsme si dob\u0159e v\u011bdomi sv\u00e9ho \/\u0159\/, kter\u00e9 je jedine\u010dn\u00e9. (A\u010dkoliv relativn\u011b podobnou hl\u00e1sku najdeme nap\u0159\u00edklad v pol\u0161tin\u011b nebo v severonorsk\u00fdch dialektech.) Poj\u010fme se te\u010f pod\u00edvat na n\u011bkter\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti dal\u0161\u00edch evropsk\u00fdch jazyk\u016f. \u010de\u0161tina je\u0161t\u011b jednou M\u00e1lo […]<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":8526,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[192,116,189,250,270,176],"tags":[],"class_list":["entry","author-luciegramelova","post-9649","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","category-cestina","category-clanky-archiv","category-holandstina","category-jazykove-zajimavosti","category-portugalstina","category-spanelstina"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/9649","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=9649"}],"version-history":[{"count":17,"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/9649\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9703,"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/9649\/revisions\/9703"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/8526"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=9649"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=9649"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.jazykovy-koutek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=9649"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}\u0161pan\u011bl\u0161tina (evropsk\u00e1)<\/h3>\n
nizozem\u0161tina <\/h3>\n
ital\u0161tina<\/h3>\n
nor\u0161tina <\/h3>\n
portugal\u0161tina<\/h3>\n
d\u00e1n\u0161tina<\/h3>\n
angli\u010dtina<\/h3>\n
Z\u00e1v\u011brem o \/r\/<\/h3>\n