- Ze čtyř úředních jazyků je nerozšířenější němčina – tou mluví přes 62 % obyvatel, a to specifickou variantou němčiny zvanou Schwyzerdütsch. Druhým nejrozšířenějším jazykem je s téměř 23 % francouzština. Na třetím místě je italština s 8 %. Rétorománsky mluví zhruba půl procenta populace. Typickým švýcarským poděkováním je obrat Merci vielmal, který kombinuje francouzské merci „děkuji“ a německé vielmal „mnohokrát“.
- Název země (Schweiz) je odvozen od města Schwyz, které je hlavním městem stejnojmenného kantonu. Spojenectvím kantonu Schwyz s kantony Uri a Unterwalden vznikla v roce 1291 Švýcarská konfederace, a to na obranu proti Habsburkům. Postupně se rozšiřovala o další kantony a vydržela dodnes 🙂 Mezinárodní označení země CH je zkratkou latinského názvu Confederatio Helvetica, tj. Helvétská konfederace.
- Švýcarská němčina se od německé Hochdeutsch liší v řadě věcí od fonetiky až po lexikum. Dala ale světu (včetně češtiny) dvě slova, která dost možná používáte běžně. Tím prvním je fén, tím druhým je müsli. První slovo původně označovalo typický teplý alpský vítr. Druhé je pomocí zdrobňující koncovky -li odvozeno od Mus „kaše“. Mimochodem, Švýcaři zdrobněliny milují, ať už je to jejich milovaná Schoggi „čokoláda“ nebo třeba Gipfeli „croissant“.
- Mezi další taková slova, která se ujala v cizině bychom mohli zařadit, ementál, tedy sýr s dutinami uvnitř. V Americe se mu říká také Swiss cheese. Ten pravý švýcarský ementál si říká Emmentaler a název vznikl spojením slov Emme, což je řeka ve Švýcarsku, a Tal „údolí“.
- Z hlediska vyrobeného množství je švýcarskou dvojkou na trhu sýr Gruyères, hned za ementálem samozřejmě. U nás tento sýr tolik známý není, ale moji řečtináři si jistě vzpomenou na řecký sýr γραβιέρα /ghraviéra/, jehož název i způsob výroby nepřipomíná švýcarský sýr náhodou.
- A o sýru ještě do třetice všeho dobrého, jedním z národních švýcarských jídel je sýrové Fondue. Pokrm je připravován ve speciálním hrnci (caquelon), ve kterém stolovníci namáčejí kousky bílého chleba do roztaveného sýru. Nakonec se rozdělí o připečenou krustu ze dna hrnce, které se říká la religieuse, tedy „jeptiška“.
- Nejen švýcarská němčina, ale i švýcarská francouzština má samozřejmě svoje specifika. Jedním z nich je odklonění od známého dvacítkového systému. Švýcaři tak neřeknou 88 jako Francouzi, tedy quatre-vingt-huit, doslova čtyři dvacet osm, ale použijí huitante-huit (osmdesát osm).
- Kulturní i jazykové hranici mezi německy mluvícím a francouzsky mluvícím Švýcarskem se říká Röstigraben, tedy Rösti příkop. Jméno má po oblíbené bramborové specialitě a geograficky kopíruje tok řeky Saane.
- Přestože země je čtyřjazyčná, žádný kanton čtyřjazyčný není. Trojjazyčný je pak jeden jediný: Graubünden. V největším švýcarském kantonu, který je ale díky hornatému povrchu také kantonem nejřidčeji osídleným – se mluví německy, italsky a rétorománsky.
- Pokud jste maturovali z němčiny, pravděpodobně jste o ní slyšeli. Rétorománština. Skoro bych řekla mýty opředená rétorománština. Spisovný jazyk, který se pokusil sjednotit dialekty několika údolí, se nazývá Rumantsch Grischun. Nutno dodat, že zatím celkem neúspěšně. Mluví jí méně než jedno procento populace (35000 lidí), ročně v ní vyjde zhruba dvacet knih.
předchozí článek: Řešení – kvízy
následující článek: Rusko-čeští falešní přátele