Setkáváte se v práci často se jmény cizinců a nevíte si s nimi rady? Člověk nemusí zrovna pracovat v médiích a číst večerní zprávy, aby často řešil, jak se čtou jména anglická, německá nebo ruská. Stačí, že jednou ročně pomáháte při organizaci mezinárodního hudebního festivalu a nechcete se shodit úplně mizernou výslovností.
Takže co s tím?
Pokud jména, se kterými se setkáváte, pocházejí z jednoho či dvou jazyků, pak se určitě vyplatí ovládnout základní výslovnostní pravidla toho kterého jazyka. Například Výslovnost maďarských jmen vám zabere pár minut a máte vyřešeno, stejně tak si můžete v Jazykovém koutku přečíst o výslovnosti rumunštiny nebo třeba turečtiny.
Většinou je celá situace mnohem méně dramatická než si člověk myslí, výslovnost jazyků psaných latinkou je často otázkou několika málo pravidel. Kdo se o jazyky zajímá zpovzdálí, díky francouzštině a angličtině má často pocit, že všechny jazyky budou taková hrůza, ale vůbec tomu tak není.
A co když se to latinkou nepíše?
Pak máte většinou k dispozici i přepis, respektive transkripci daného jména. V kontextu mezinárodních soutěží nebo cizinecké policie budete mít často k dispozici přepis pro anglofonní, který se oproti přepisu do češtiny může lišit – a tudíž vám paradoxně nemusí být k ničemu. Užitečné tipy, jak pracovat s přepisem a jak se dobrat nějakého výsledku najdete v článku Mirka Pošty: O přepisech, především z tibetštiny.
Nemáte k dispozici přepis, ale jen jméno zapsané abecedou, kterou neznáte? Transliteračních nástrojů je relativně dost, chce to hledat podle jazyka. Například na stránkách TransLit si uděláte základní představu, jak se přepisuje ruština, řečtina, gruzínština a několik dalších jazyků.
Otázkou ale zůstává, k čemu přepis bude, pokud máte jméno vyslovit například do mikrofonu na tiskové konferenci a chcete je vyslovit správně. Moje poslední rada se někomu líbit asi nebude, ale i řada profesionálů v takové chvíli utíká na sociální sítě, protože například na Facebookových platformách bývá velmi rychlá reakce a zároveň odpověď verifikují i další uživatelé, takže během několika minut můžete mít jasnou představu, jak se jméno čte.
Všehochuť
Pocházejí jména, se kterými se setkáváte, pokaždé z jiného jazyka? Pak se naučte využívat výslovnostní platformu Forvo. To, co hledáte, tam buď najdete namluvené, nebo můžete zadat „požadavek“ a nějaká dobrá duše/ rodilý mluvčí většinou rychle zareaguje.
U jmen vyloženě exotických nebo prostě nedohledatelných je také možné kontaktovat dané akademické pracoviště na Filozofické fakultě v Praze, Brně či Olomouci. Většina akademických pracovníků ráda poradí a to dokonce i tehdy, musí-li řešení déle hledat.
Existují dokonce celé slovníky s mezinárodně přijatelnými fonetickými transkripcemi. Pokud se setkáváte s cizími jmény, vlastními i místními, dnes a denně, neváhala bych přečíst si na toto téma odbornou práci, například Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině. Jenže kdo má na tohle dneska čas? Nakonec i profesionálové, například z oblasti médií, využívají zmíněné platformy na sociálních sítích.
A jaká jména působí obtíže západnímu světu?
Pro většinu Evropy jsou největší výzvou jména slovanská, zvláště pak polská. Což samozřejmě souvisí i s tím, že Východ je s kulturou a jazyky Západu obeznámen přece jen víc, než je tomu obráceně, a zároveň je Poláků všude opravdu hodně (jen v Německu jsou jich dva miliony, aktuální čísla z Velké Británie sporná, ale pohybují se kolem jednoho milionu).
Asi si dokážete představit pocity, s jakými se potýká Brit tváří v tvář jménům jako Młynarczyk nebo Szczęsny. Polský pravopis je komplikovaný, naše háčky a čárky sice cizince děsí taky, ale přece jen s českými příjmeními se Angličan nebo Holanďan často nesetká.