Moje tajná láska

Nejdřív vás budu trochu napínat. Mrkněte na ukázku z jedné dětské knížky a zkuste si tipnout, o jaký jazyk se jedná.

Na svoji první ukázku tohoto jazyka jsem vůbec poprvé narazila v jedné nederlandistické publikaci v knihovně FF UK. Pokud umíte portugalsky, španělsky a nizozemsky a máte jakous takous jazykovou intuici, rozumíte papiamentu prakticky na první dobrou. Ale na druhou stranu zní velmi exoticky a fonetika odpovídá naší stereotypní představě o afrických jazycích. (Podtrhávám stereotypní.)

A tak jsem chtěla vědět víc! Jenže… Bylo to v době, kdy nebylo tak snadné dostat se k materiálům o méně obvyklých jazycích. Ale podařilo se mi na internetu najít adresy některých ostrovních institucí a tak jsem se pustila do čilého korespondenčního styku zejména s tamějšími knihovnami. Ochotné knihovnice posílaly přes oceán štosy kopií, časopisy, další kontakty a občas i knihy. Mám je doteď. 

Z prvního studijního pobytu v Holandsku jsem si pak přivezla svoji první učebnici: 

Lexikální plán papiamenta představuje dokonalou lingvistickou fusion. Příklad?

skirbi mi bèk  napiš mi zpátky (odpověz mi)

mi gusta e buki  ta kniha se mi líbí

Slova skirbi „psát“ a mi gusta „líbí se mi“ jsou na první pohled románského původu, slova bèk „zpět“ a buki „kniha“ jsou zase původu germánského. Kromě vlivu nizozemského je papiamento dlouhodobě také pod vlivem angličtiny. 

Gramaticky vykazuje papiamento typické rysy kreolského jazyka. Nečasuje slovesa, neskloňuje podstatná jména nebo významně zjednodušilo zájmenný systém (mi znamená „můj, já, mně, mě“).

Papiamento – někdy se můžete setkat také s názvem papiamentu – je blízké kapverdské kreolštině (kabuverdianu) a kreolštině z Guinea-Bissau (krioulo), z čehož vyplývá, že kořeny jazyka sahají až na pobřeží západní Afriky. Papiamentem se mluví na karibských ostrovech, kterým se někdy krátce říká ostrovy ABC – Aruba, Bonaire, Curaçao. Poměrně zvláštní glottonymum má jednoduché vysvětlení, slovo papia v různých jeho obdobách má v hovorových variantách portugalštiny a španělštiny význam „mluvit, povídat si, klábosit“. 

Ethnologue uvádí počet mluvčích 341 300. Největším jazykově homogenním společenstvím je pravděpodobně ostrov Curaçao, kde mluví papiamentem kolem 150 tisíc lidí. Podobné číslo uvádějí statistiky také v souvislosti s Antilci, kteří žijí v Nizozemsku.

Několik frází na závěr

Bon dia! Dobrý den!

Kon ta bai? Jak se máš?

Mi ta bon. Mám se dobře.

Danki. Děkuji.

Por fabor. Prosím.