Jazyková xenofobie má řadu podob, tu drsnější jsme si ukázali v článku Xenofobní čeština na výrazech typu němkyně, šváb nebo uher. Někdy je však jazyková xenofobie relativně něžná a nesympatickému (většinou sousednímu) národu prostě jen přisuzujeme vlastnosti, které jsou obvykle považovány za nevhodné nebo směšné. Tento druh lingvistické xenofobie se většinou maskuje ve frazeologismech, zatímco ten […]
Tak se včera zase někdo divil, proč prodávám v učebně i mapy, navíc starší mapy a po třiceti korunách. Že moje učebna není antikvariát, zabírá to tu místo a vlastně se to sem možná ani nehodí. Mapy jsou základní vizuálně-motivační pomůcka při učení jazyků. Mám je tu proto, že jednou za měsíc se najde někdo, […]
Kromě stálé nabídky knih máme v Jazykovém koutku nově také knihovničku. Jedná se o sbírku více či méně raritních učebnic, které je možné si po dohodě vypůjčit. Jedná se o jinak nedostupné učebnice (arumunština, azerbajdžánština, makedonština, lotyština, litevština, albánština, gruzínština a mnoho dalších jazyků). Tyto knihy jsou neprodejné, je však možné si je zapůjčit. Řada […]
Pokud jde o jižní národy Evropy, setkávám se u našich lidí s určitou mírou stereotypizace. Prostě nám obě kultury tak nějak splývají. Lidé na jihu jsou hluční, chodí později spát, za volantem víc troubí. A pak samozřejmě moře, sluníčko, pohoda. Je to pochopitelné, když to nahlédnete z druhé strany. Pro Itala také není velký rozdíl […]
Hledáte nový způsob, jak se učit slovíčka? Potřebujete se vyšvihnout z B na C? Rádi píšete vlastní rukou a tak hledáte různé způsoby, jak si vést zápisky? Zajímá vás, jak se učím slovíčka já? Nezbytnou součástí mého studijního systému je totiž slovníček šmrncovních frází. O co jde? Když začínáme s cizím jazykem, učíme se většinou takové […]
S hodnocením obtížnosti cizích jazyků jsem byla vždycky opatrná. Ale fakt je, že něco se mi samozřejmě učilo lépe a něco hůř. Italština a španělština šly od ruky, řečtina už míň a třeba albánština docela ztuha. Z orientálních jazyků jsem experimentovala s čínštinou, japonštinou a indonéštinou, ale nikdy jsem se nedostala přes úroveň A (takže […]
Pokud někomu název článku nedává smysl, pak se mu vůbec nedivím, mně by také nedával, kdybych nevěděl, o čem budu psát. Někdo však možná i tuší, o čem asi bude řeč a někdo možná i ví. Poprvé jsem o záhadě osmičky a noci (není to oficiální název záhady, jen můj název pracovní) slyšel před mnoha […]
Když jsem dělala rešerše pro poslední článek o dialektech, narazila jsem na různé termíny používané pro onu místnost v italštině. Zejména mě zaujal termín beccaus, který se používal dříve v jihoitalských dialektech a rozšířil se přes navrátivší italské imigranty z Ameriky z anglického backhouse – zatímco do té doby se používalo slovo retré z francouzského retrait. […]
Marně pátrám po další zemi, kde má dialekt takovou váhu jako v Itálii. Některé jazyky silně centralizovaly a dialekty tak téměř vymizely (to je případ češtiny, ale do značné míry třeba také francouzštiny), jinde v Evropě najdeme třeba pestrý repertoár dialektů – jako má třeba němčina – ale ty nemají ten emotivní náboj a nehrají významnou […]
…„Máme za sebou dlouhou cestu od všeobecně rozšířené domněnky, že dvojjazyčnost škodí kognitivnímu rozvoji dětí, až k důkazu ochranného efektu dvojjazyčnosti proti příznakům Alzheimerovy choroby. Praxe je mocná a bilingvismus patří k nejmocnějším z nich.“ Kdo by o tom pochyboval? Představte si, že existuje školní předmět, který odsune demenci o pět let. Že bychom se všichni […]
Snad každý jazyk má ve výslovnosti nějakou tu „specialitu místní kuchyně“ – prostě něco, co v jiných jazycích nenajdeme. My, Češi, jsme si dobře vědomi svého /ř/, které je jedinečné. (Ačkoliv relativně podobnou hlásku najdeme například v polštině nebo v severonorských dialektech.) Pojďme se teď podívat na některé zvláštnosti dalších evropských jazyků. čeština ještě jednou Málo […]
Barvy hodně studentů cizích jazyků spojuje s takovou tou „základní slovní zásobou“. Bez přemýšlení je řadíme mezi slova, která tvoří základ jazyka, stejně jako třeba členové rodiny slovesa být, mít dobrý/ špatný, velký/malý Slovům, jejichž výskyt předpokládáme ve všech jazycích, říkáme jazykové univerzálie. Jazykové univerzálie nemusí být jen tyto elementární sémantické jednotky, ale patří sem i […]
Mám si vybrat španělštinu nebo italštinu? Co je lehčí, španělština nebo italština? Naučím se rychleji španělsky nebo italsky? Právě na tohle se mě lidé docela často ptají. Proč zájemci o cizí jazyky často tyto dva jazyky spojují dohromady a kladou je pomyslně na roveň? Dobrá, asi panuje nějaké obecné povědomí o blízkosti těchto jazyků nad […]
Nejen exotická zvířata mají často kuriózní původ názvu, ale pochopitelně také rostliny. Možná vás následující výběr „exotických rostlin“ překvapí, nejde totiž o ananas nebo kiwi, ale o rostliny, které často důvěrně znáte. Jenže ouha! Lingvistika je neomylná, následující rostliny totiž u nás nejsou původní a jsou to tak trochu přivandrovalci. Podle místa původu nebo podle […]
Slovo pleonasmus označuje z definice „hromadění souznačných slov“ a jedná se právě o ten případ, kdy řeknete dvakrát totéž. Že je dárek zdarma, každý ví. Netřeba uvádět, že ho dostanete zdarma. Další pleonasmy, se kterými se běžně setkáme, jsou: původní originál závěrečné finále magické kouzlo hospitalizovat v nemocnici hlavní protagonista ceny rostou vzhůru/ ceny klesají […]
Pozdrav „ahoj“ je dost zvláštní. Vždyť půlka Evropy se diví, proč se zdravíme „po vodácku“. Tenhle pozdrav se zřejmě rozšířil díky popularitě trampského hnutí u nás v meziválečné době. Nejdřív se tak zdravili hlavně vodáci, trampové, všichni ti, kteří na víkend opouštěli Prahu (ano, ano, má to u nás tradici) a postupně začalo být cool […]
Všichni to známe: Něco řekneme a protistrana nasadí takový ten obličej „Cože, co prosím?“ Nerozumí nám, nechápe, co chceme říct, a nám je trapně. A některým z nás potrvá pěknou chvíli, než znovu seberou odvahu znovu to zkusit. Cílem tohoto článku je ukázat vám, že taková situace vůbec nemusí souviset s vašimi nedostatečnými jazykovými znalostmi. […]
Je mnoho důvodů, proč se člověk učí cizím jazykům. Pro dlouhodobé udržení motivace často hledáváme různé inspirace. Mě například dokáží velmi inspirovat polygloti, proto bych Vám ráda představila ty, kteří mě doposud pokaždé dokázali povzbudit a poradit mi. Polyglotem je nazván člověk, který ovládá několik cizích jazyků. Názory o tom, co to znamená ovládat […]
Blíží se listopad a já se zcela výjimečně neubráním jednomu tak trochu lingvistickému fňuknutí nad zeměpisnými šířkami, kde jsem se narodila. Každoročně mě to vytáčí a rozhodla jsem se jít s tím konečně ven! Svatý Martin je u nás spojován s blížící se zimou, dokonce máme pocit, že by snad mělo ve dnech kolem 11. […]
Patřím k letitým čtenářům Jazykového koutku – možná jste zaznamenali můj článek Malé děti a cizí jazyky nebo Jak se stát lektorem. Když se tu však roztrhl pytel s nápisy a příspěvky plnými fotografií (španělština, řečtina, francouzština), čekala jsem na svou příležitost! A ta se naskytla letos v září. Strašně se mi líbí ta myšlenka, […]
Než se pustím do odpovědi na tuto otázku, musím samozřejmě upřesnit, co myslím pod pojmem ,,umět cizí jazyk“. Názory, co znamená ,,umět cizí jazyk“, totiž mohou být a často jsou velmi rozmanité. Někdo má dojem, že dokud nebude mluvit jako rodilý mluvčí, nemůže plnohodnotně tvrdit, že daný jazyk ovládá a jiný se zase nebude rozpakovat […]
Léto 2017 jsme v Jazykovém koutku pojali prakticky a názorně. Žádné jazykové kuriozity pro fajnšmekry, žádná obskurní zákoutí jazykového spektra. Máme jednoduchý konverzační seriál o chorvatštině, minule jsme se z řeckých nápisů naučili slova, se kterými se v Řecku rozhodně neztratíte, a dneska si můžete procvičit svou španělštinu na španělských nápisech, které mi poslala ze […]
Nejčastější řecké nápisy, se kterými se setkáme na cestách? Určitě λιμάνι (přístav), παραλία (pláž) a πάρκινγκ (parkoviště)! Další časté nápisy jsou αγορά (trh), κέντρο (centrum), αστυνομικό τμήμα (policejní oddělení), ταχυδρομείο (pošta) a σούπερ μάρκετ (supermarket). A pak je samozřejmě spousta nápisů, které úplně běžné nejsou – jako je třeba hned ten první. Za fotografie z […]
Občas slýchám, že turečtina je těžká, že gramatika je něco úplně jiného, než známe z evropských jazyků (ano, je to totiž aglutinační jazyk) a že slovní zásoba není až na pár výpůjček ničemu podobná, vždyť vezměme si všechny ty bilgisayar, izlemek a okumak. Můj dnešní článek má tak jediný cíl: nalákat vás. Protože i v […]
Někteří moji studenti chtějí klasiku: učebnici, tabulky, domácí úkoly. Ale existuje i skupina studentů, kteří by se dali nazvat téměř zvrhlíky! Nebo jim také přezdívám lepič-střihač. A tak vznikly Creative books – tedy učebnice, které si vytváří sám student. Většinou to začne zálibou v kreslení a čmárání (třeba i tabulek), pokračuje to „sbírkou jazykového materiálu“ […]
Plně si uvědomuji, že již takto položená otázka může vzbudit podobný pocit, jako kdybych se zeptal, zda je Země opravdu kulatá. Cožpak není jednoznačně vědecky prokázáno, že románské jazyky pocházejí z latiny? A není to snad též jasně patrné při srovnání latiny a románských jazyků, z nichž ty základní uváděné jsou francouzština, španělština, italština, portugalština a rumunština? […]
Možná nebo dokonce jistě jste již od někoho slyšeli takovouto větu: „Tomu půjdou jazyky, neboť má dobrý hudební sluch.“ Podobný názor je slyšet v mnoha podobách, kdy ten, kdo něco takového říká, vyjadřuje své přesvědčení o tom, že hudební sluch má důležitou ne-li podstatnou úlohu při učení se cizím jazykům. A tak se o […]
Už dlouho nosím v hlavě myšlenku na napsání článku o němčině. Žádný jiný jazyk snad nevyvolává tolik rozporuplných reakcích jako právě ona. Mnoho lidí ji vnímá jako velmi tvrdý, nelibozvučný a z hlediska gramatiky velmi těžký jazyk. Přiznávám, že učit se německy není zrovna procházka růžovou zahradou. Americký spisovatel Mark Twain o tom věděl své. O svém […]
Předem říkám: Dnes budu mluvit sprostě, věda si to žádá! S mým velmi šikovným studentem Markem jsme narazili na téma sprostých slov v italštině. Pak jsme hledali nějaká videa a literaturu, no zabavili jsme se tím docela dlouho. Marek došel k závěru, že v zemi, kde existuje tolik slov pro prostitutku, musí být prostituce rozšířenější než […]
Jak se mohla dostat slova z italštiny do češtiny? Inu, snadno. Čilé kulturní a obchodní vztahy jsou doloženy již od středověku – vzpomeňme, kolik toponym je v Praze odvozeno od slova „Vlach, vlašský“. Italové k nám přicházeli za prací, za obchodem, ale také třeba stavět mosty a železnice. A co nám nepřinesli přímo Italové, to […]
Moji studenti mají občas dojem, že v Řecku je mnohem méně křestních jmen než u nás. Že polovina Řecka se jmenuje Μαρία, Σοφία, Ελένη nebo Γιώργος, Γιάννης či Κώστας. Není tomu tak docela, řecký repertoár jmen je stejně bohatý jako ten český, jen jsou prostě některá jména velmi oblíbená. K takovému seznamu oblíbených jmen bychom pak […]
Existuje typ studentů, kterým přezdívám „lepič/ střihač“. Jistě je znáte, jsou to lidé, kteří dobrovolně tráví čas lepením alb, vedou si sešity s výstřižky, prostě všichni ti, bez nichž by obchody s výtvarnými potřebami zely prázdnotou. A mezi ně patří i moje studentka Lenka. Lenka pracuje v bance a ke mně chodí na italštinu. Když […]
Třeba na pračku. Myslíte si, že jste svého studenta jazykově vybavili téměř k dokonalosti. Naučili jste ho objednávat, nakupovat, názvy potravin, ptát se na cestu. Prostě máte pocit, že dostal vše potřebné, aby mohl odjet. Jenže ouha! Jedna z prvních věcí, se kterými se člověk v zahraničí může potkat (zvlášť pokud míní v Řecku strávit […]
Turečtina patří k jazykům turkickým, mezi další turkické jazyky patří jazyk Uzbeků, Azerbajdžánců, Turkmenů, Kazachů, Kyrgyzů, Ujgurů a Jakutů. Někteří jazykovědci se domnívají, že existuje souvislost mezi turečtinou a mongolštinou. V této souvislosti je zajímavé, že nejstarší turkický nápis byl objeven právě na území Mongolska. Turečtina je úředním jazykem Turecké republiky, kde jí hovoří kolem 55 milionů […]
Pokud Vás fascinuje španělsky mluvící svět v celé svojí šíři, ale stejně tak pokud patříte k lovcům a čtenářům zajímavých diplomek s jazykovědnými tématy, pak byste neměli minout projekt Indiánské jazyky. Ke stažení ve formátu pdf tu kromě jiného najdete také diplomové a dizertační práce na témata: La influencia del quechua en el español andino […]
Máte taky k některým věcem vřelejší vztah, než je v populaci obvyklé? (Co má tohle zas být za otázku :-)) Mám ráda, když prší. Rádi chodíme s dětmi do deště. Ráda pozoruju, jak kapky stékají po okenní tabulce. Když začne pršet, vařím kafe a jdu k oknu relaxovat. Já celý roky nevěděla, že jsem pluviofil!!! […]
A teď rozhodně nemyslím language hackery, PR blogy jazykovek a jiné komerční záležitosti. Teď přijde pár tipů pro fajnšmekry 🙂 Glossographia Blog o lingvistice, antropologii a písmu. Mezi nejoblíbenější články patří například How do you pronounce Detroit (kdo by řekl, že je tolik možností) nebo rozbor slova nymphomaniac. Dostala jsem se na tenhle blog náhodou zadáním […]
Na tohle cvičení na turecká přídavná jména ani turecky umět nepotřebujete 🙂 Je to spíš hlavolam! Zkuste spojit název filmu v turečtině s názvem filmu v češtině. O jaké americké filmy se jedná? 1. Yaşlı Adam ve Deniz 2. İyi, Kötü ve Çirkin 3. Büyük Patlama Teorisi 4. Kırmızı Değirmen 5. Küçük Deniz Kızı 6. […]
Čeština a romština jsou si podobnější, než se na první pohled zdá. Romština patří mezi novoindické indoevropské jazyky, kam dále patří například hindština, pandžábština nebo bengálština. Důkazem pro příbuznost s dalšími indoevropskými jazyky jsou paralely v gramatice a také mnohá slova základního slovního fondu, přičemž mnohých pozorujeme alespoň vzdáleně podobnost také s češtinou (například […]
Abych usnadnila čtení novým návštěvníkům, ale i stálým čtenářům, připravila jsem ke stažení: Deset nejčtenějších článků v Jazykovém koutku (pdf) Články nejsou řazeny úplně přesně podle pořadí v návštěvnosti, spíš jsem je trochu proházela, aby to dávalo víc smysl. Co v tomhle amatérském e-booku najdete? Jakým typem inteligence jste nadáni a jak Vám to pomůže […]
HLASOVÁNÍ SOUTĚŽE JE UZAVŘENO, PROSÍM, NEHLASUJTE. Úplně poprvé v historii Jazykového koutku tu vypisuju soutěž! Prvních deset nejrychlejších čtenářů, kteří do formuláře dole uvedou správně názvy jazyků užitých v následujících ukázkách, si může v Jazykovém koutku vybrat kurz nebo knihu (papírovou či elektronickou) – prostě jednu položku dle vlastního výběru, může to být cokoliv, a […]
Baví Vás etymologie? Mě strašně!!! A tak potom, co jsme tu v Jazykovém koutku řešili příjmení nebo třeba exotická zvířata, přichází další dávka slov, která spolu nemají společného nic, tedy kromě prapodivné etymologie… Skopčáci Vždycky jsem si říkala, proč se vlastně hanlivě říká Němcům skopčáci. Oni snad mají něco společného se skopcem? A ejhle, oni […]
Z dopisů čtenářů… Dnes jsem dostala asi nejvtipnější reakci na moji učebnici řečtiny (cituji se svolením autora): Asi jsem Vám objevil docela komickou chybu. Ve Vaší pohádce o Popelce si Popelka od otce objednává „το κλαράκι από καρυδιά“. Καρυδιά je ovšem strom Juglans regia (Ořešák královský, lid. vlašský), kdežto Popelka pracovala výhradně s oříšky lískovými, […]
Kde se vzalo slovo felčar? FELČAR (tedy v němčině Feldscher nebo také Feldscherer) určitě patří k nejúspěšnějším německým výpůjčkám. Posuďte sami: kromě našeho felčara, polského felczera a ruského Фельдшер máme také rumunsky felcer (neutrální výraz pro „ošetřovatele“) nebo švédsky fältskär (mírně archaický výraz pro „chirurga“). Bulharské Фелдшер se používá pro lékaře působící na venkově. Slovo […]
Lingvistika vážně nevážně Už jsme si v Jazykovém koutku řekli, jak pravděpodobně jazyk vznikl, také jsem tu psala o celé řadě etymologií – třeba příjmení nebo exotických zvířat. Ale ještě nikdy jsme tu neřešili otázku, proč se jazyk mění. Proč se slova mění foneticky? Proč jsou celá slova nahrazována jinými, výpůjčkami nebo neologismy? Proč se […]
1.1. Úvod do studia kontaktu jazyků Jazykový kontakt je situace, kdy dochází k interakci dvou jazyků. Spektrum otázek a témat, které podobná situace vyvolává, je však tak široké, že dnes již teorii kontaktu jazyků považujeme za samostatnou lingvistickou disciplínu.[1] Téměř všechna témata, jimiž se tato práce zabývá, jsou ve svém teoretickém rámci popsána právě v kontaktní […]
slon V každém normálním jazyce je přece něco jako elefant… Slovo slon pravděpodobně souvisí s turkickým aslan „lev“. Zvíře jako zvíře. Naši předkové slona moc často nevídali, označení pro tohle zvíře je ve starých cestopisech různé, říkalo se mu třeba i velblúd. Více o názvech exotických zvířat v češtině zde. žaluzie Pokud umíte nějaký románský jazyk, možná už […]
Kde se vzal slon a hroch? Názvy exotických zvířat jako třeba slon nebo velbloud jsou v evropských jazycích docela zajímavé téma. V našich zeměpisných šířkách tahle zvířata neznali, a tak se k nám tahle slova dostávala zajímavými cestami. V češtině se podíváme na původ slov slon, velbloud, hroch, klokan, rajka a krajta. Slon je slovo všeslovanské, tzn. najdeme ho […]
Přivandrovalci V Čechách je nejvíc Nováků. Novák je nejčastějším příjmením také v Polsku (Nowak) a ve Slovinsku (Novak). Tohle příjmení najdeme téměř ve všech jazycích – anglický Newman nebo německý Neumann, nicméně v těchto jazycích není ani v první desítce. A považte, že u nás je hned třetí Novotný, který má stejný základ. Copak z toho asi […]
Trendy slova Dnes bude výjimečně řeč o češtině. Mrkneme se na nová módní slova a zejména na ta, která se nadužívají – to znamená, že se používají i tam, kde to není úplně nezbytné nebo třeba tam, kde se to nehodí vůbec. Bují nám to tady novými výrazy, což je dobře, jazyk se přece neustále […]