I když zná čeština docela hodně druhů sněhu, většinou se rozlišují přídavnými jmény a není třeba pro ně vymýšlet slova zcela nová. Jakýsi sněhový cyklus v lyžařské terminologii začíná prašanem, tedy čerstvě napadaným sněhem, v němž se krystalky časem začnou lámat, bortit a zapadat do sebe, až vznikne soudržnější sněhová pokrývka, tedy plstnatý či zlomkový sníh. Další fázi tvoří […]
Na tohle cvičení finsky umět nepotřebujete Je to spíš hlavolam! Zkuste spojit název filmu ve finštině s názvem filmu v češtině. Poznáte, o jaké americké filmy se jedná? Yksin Marsissa Vihreä maili Paistetut vihreät tomaatit Salainen puutarha Yksin kotona Vihdoin kotona Lemmikkien salainen elämä Tulikärpäsiä puutarhassa a. Konečně doma b. Světlušky v zahradě c. Smažená […]
Slovo, které může u nás Čechů – a což teprve u Slováků – budit rozpaky, znamená v řadě dalších slovanských jazyků prostě a jednoduše kohout. A tak můžeme v jihoslovanských obchodech leckde narazit například na oblíbené černohorské víno Kokot, někdy dokonce se zvláštním oceněním Kokot roka. Copak ale takový superkokot! Ten však nemá s vínem […]
Mít z něčeho druhé Vánoce, vypadat jako vánoční stromeček… Idiomů s vánoční tematikou není v češtině mnoho, podobně jako v jiných jazycích. Těch pár je ale natolik výstižných, že se dají poměrně snadno naučit a trefně použít nejen o Vánocích! Ein Gefühl wie Weihnachten und Ostern zusammen Když mají Němci z něčeho pocit jako o Vánocích a Velikonocích zároveň, […]
Původ českého slova Vánoce má hned několik vysvětlení. Tím nejznámějším a nejpravděpodobnějším je inspirace německým Weihnachten, odvozeným ze středověkého spojení zu den wīhen nahten, které by se doslovně dalo přeložit jako o posvátných nocích. Posvátné noci tu odkazují z pohanským oslavám zimního slunovratu, ze kterých dodnes přetrvalo docela dost vánočních tradic, jednou z nichž je např. pečení vánočního […]
Prvýkrát som sa do kontaktu s tagalogom dostala na Filipínach a druhýkrát, keď som si vyberala aký ázijský jazyk sa budem učiť. Tagalog je to, čo si bežne človek predstavuje pod “filipínčinou”. Štandardizovaná forma sa označuje ako “Filipino”, patrí do austronézskej jazykovej rodiny, je jedným z oficiálnych jazykov na Filipínach a hovorí ním vyše 23 […]
Rozmanitost českého vánočního cukroví se zdá být ve srovnání s ostatními zeměmi unikátní. Ačkoliv je dnes jedním z neodmyslitelných symbolů křesťanských svátků, jeho kořeny najdeme v pohanských tradicích ze 16. století. Cukroví bylo tehdy spojeno s oslavami magické noci zimního slunovratu a mělo sloužit k odvrácení zlých sil. Obřadní pečivo, jak se mu tehdy říkalo, […]
Chodíte rádi po lese a pozorujete stromy kolem sebe? Umíte je všechny pojmenovat? A anglicky byste to taky zvládli? Jestli ne, možná to je tím, že součástí učení se jazyka na začátku bývají ustálené sady slovíček jako ovoce a zelenina, základní potraviny atd. Názvy stromů a květin logicky nejsou úplně považovány za nezbytnou slovní zásobu […]
Black Friday – snad jediné slovní spojení, které v nás vzbuzuje příjemné pocity nehledě na dvě poměrně morbidní slova, která jej tvoří. Zatímco dnes je černý pátek neodlučitelně spojen s jedinečnou možností pořídit si ve slevách převážnou část vánočních dárků, jeho historie je o poznání temnější. První a skutečný Black Friday proběhl 24. září 1869, kdy došlo […]
1. Hühnergott Co hledají děti na pláži u Ostsee? Kromě mušlí taky Hühnergott, tedy v množném čísle Hühnergötter, protože z nich pak můžete vyrábět další věci, třeba navlékat je na šňůrku. Hühnergott je totiž kámen s dírou. A ano, doslovně přeloženo je to něco jako „kuřecí bůh“. 2. Strandkorb A když už je řeč o […]
Původní německé slovo Muffel “bručoun”, které mimochodem znamená také „muflon“, se postupem času stalo tzv. produktivním sufixoidem. Co to znamená? Můžete ho připojit prakticky k jakémukoliv slovu a říkáme tím, že dotyčný danou věc odmítá nebo prostě jen nemá rád. V němčině se tak úplně běžně používají slova jako: Morgenmuffel “ranní bručoun”, ten, kdo nemá […]
Ačkoliv sametová revoluce takřka dokořán otevřela dveře novým anglickým slovům i významům, nadobro neodplavila ani některé rusismy, jejichž původ dnes už mnohdy není na první pohled rozpoznatelný. Vedle národního obrození tvoří období komunistické nadvlády v Československu jednu ze dvou nejplodnějších etap co do přejímání ruských výpůjček. Převážnou většinu rusismů přejatých po druhé světové válce tvořily novotvary […]
S Petrem Felčerem jsme si povídali o arabštině, zejména pak o té syrské. Zajímalo mě, jaký je vztah mezi tzv. moderní spisovnou arabštinou a syrskou arabštinou, jaký je správný postup při učení a jaká úskalí s sebou nese, pokud bychom se jako první učili dialekt. Mluvili jsme také o tom, jak arabština přejímá mezinárodní slova, […]
Slovíčko berry v angličtině znamená bobule, plod, a proto všechno možné drobné bobulovité ovoce v angličtině obsahuje ve svém názvu -berry. Mě by dnes zajímalo, kolik berries znáte, a zároveň se taky podíváme na záhadnou etymologii některých z nich. Jedno z prvních anglických slovíček, které se většina lidí naučí je strawberry. Zvláštností tohoto slova je, […]
Na 5. 11. připadá Mezinárodní den romštiny, jehož smyslem je upozornit na roli tohoto starobylého indického jazyka, který je vlivem represivních opatření proti jeho používání na ústupu již od dob Marie Terezie, ačkoliv pro svá specifika stále přitahuje pozornost lingvistů i jazykových nadšenců. A právě tento den veřejnosti nabízí poznat tento jazyk trochu blíž. Je […]
V závěsu za 28. říjnem následuje Halloween – svátek, který si sice kvůli svým atributům nezískal srdce úplně všech, z lingvistického hlediska však nabízí nespočet zajímavostí pro studenty, lektory, překladatele i další jazykové nadšence! Nehledě na své pohanské tradice, má název svátku křesťanskou etymologii. „Halloween“ je zkratkou skotského All Hallows‘ Eve a znamená „předvečer všech […]
Na svých toulkách rumunskými Karpaty se znovu a znovu setkávám s turisty, kteří se vyhýbají salaším i ovčákům, putujícím přes den s ovcemi, s odůvodněním, že mají strach, aby jim salašníci něco neukradli. Poutník se tím ku své velké škodě obírá o poznání, možnost nahlédnout do světa tradičního rumunského ovčáctví, jakožto i možnost dokoupit na […]
Svět lásky a vztahů je plný slangových označení ve všech jazycích, Francouzi jsou ale zvlášť kreativní! Posuďte sami: un petit cinque-à-sept – malá od pěti do sedmi (rychlovka mezi koncem pracovní doby a návratem domů k manželovi/manželce) coup de foudre – blesk (láska na první pohled) un petit chauve à col roulé – plešounek s rolákem […]
Jar, lux, žiletky, ale taky igelit nebo klakson… V češtině používáme relativně dost názvů, které souvisejí s původním názvem značky. Jak jsou na tom ale jiné jazyky? V angličtině jsou to například slova hoover „vysavač“, popsicle „nanuk“ nebo kleenex „papírový kapesník“. Ano, všechna tahle slova jsou názvy značek a postupně se rozšířila jako povšechné pojmenování daného předmětu. Co po vás chce Němec žádající Uhu, Tesa nebo Tempo? Lepidlo, lepící […]
Více zajímavostí o španělštině najdete ve skupině Španělština na cesty. Více zajímavostí o jazycích najdete ve skupině Zavináče a piškoty.
Více zajímavostí o řečtině najdete v FB skupině Řecko a řečtina. Zajímavosti z dalších jazyků najdete ve skupině Zavináče a piškoty.
Dnes se podíváme na frazeologismy spojené s různými národnostmi. Pojďme hned na úvod šlápnout do vosího hnízda! V jakých frazeologismech najdeme Čechy a češtinu? Polština zná výraz czeski film „český film“ pro nejasnou a nepochopitelnou situaci. Výraz má původ v české kinematografii šedesátých letech, která často sdělovala věci mezi řádky. I člověk znalý českého kontextu […]
Dragan Georgievski se narodil ve Skopji, kde také vystudoval angličtinu a češtinu. Kromě makedonštiny ovládá na úrovni rodilého mluvčího také arumunštinu. Do arumunštiny překládá. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE A o čem jsme s Draganem mluvili? Dozvíte se, kde všude se na Balkáně setkáme s Arumuny, se kterými jazyky je arumunština příbuzná nebo jaké mají Arumuni […]
Přemysl Vinš vyučuje albánskou historii a literaturu na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií Univerzity Karlovy. Albánie a albánština ho fascinují od dětství. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na YouTube. A o čem jsme si povídali: Jak vnímají svůj jazyk sami Albánci? Jaký je rozdíl mezi standardní a […]
První takový frazeologismus, se kterým se většina studentů řečtiny setká, je obrat πεινάω σαν λύκος „mám hlad jako vlk“. Sloveso πεινάω patří totiž mezi typická slovesa druhé třídy, a tak tohle slovní spojení najdeme v každé učebnici v některé z prvních kapitol, když se učí právě časování sloves druhé třídy. Patrně nejoblíbenější zvířata řecké frazeologie […]
Napadlo vás někdy pídit se po tom, jak se dá v různých jazycích zužitkovat starý chléb, respektive jaké plnohodnotné jídlo z něj můžeme připravit? Mě ano a strávila jsem u toho nejednu plodnou chvilku! V jednom lednovém Jazykovém zpravodaji jsem pak o tomhle svém průzkumu napsala jeden z nejdelších zpravodajů vůbec. A výsledek? Sešlo se […]
Nedávno jsem v jedné řecké knížce narazila na slovíčko το μαλλί της γριάς „stařenčiny vlasy“ (čti to malí tis ghriás). Takhle se totiž řecky řekne cukrová vata. Pokud to máte stejně jako já, určitě nezůstane nikdy u jednoho slovíčka a musíte hledat dál! Ale kdo ví jaká zábava to nebyla, většina jazyků si vystačí s vatou […]
1. Čeština sice člen nemá, ale je dost možné, že se nám tu během několika desítek let vyvine. Věty jako „Víš, já jsem tomu Petrovi neřekl, že do té (tý) Prahy nakonec pojedu“ slýcháme v hovoru čím dál tím častěji. V polštině je situace velmi podobná. V gramatikách se nedočtete o povinnosti spojit podstatné jméno se […]
Koronakrize, koronáč, e-rouška, rouškovné. V souvislosti s koronavirem vznikly už desítky nových slov. Některá se omezují na konkrétní sociální bublinu (a často také sociální síť), ale některá se prosadila do našeho slovníku celkem sebejistě. V novinových titulcích se tak objevují slova jako nosál (označení pro ty, kteří nosí roušku špatně nasazenou, tedy pod nosem) nebo antirouškař […]
1. Vizuálně rumunštinu snadno identifikujeme podle pěti grafémů, které čeština nezná: î, â, ă, ț, ș. V rumunštině existuje slovo, kde tahle písmena najdeme všechna společně. To slovo je îmbrățișând a je to tvar gerundia od slovesa a îmbrățișa „obejmout“. (Více o výslovnosti rumunských hlásek zde.) 2. Pokud se naučíte rumunsky, umíte i moldavsky. Takže dva jazyky za cenu jednoho! Oba […]
Ve čtvrtek 17.9. dorazí z tiskárny nová kniha z dílny Jazykového koutku Zavináče a piškoty. Budeme rádi, pokud nás podpoříte objednávkou v rámci předprodeje. Pomůžete nám s náklady na knihu a zároveň máte jistotu, že knihu dostanete mezi prvními. O co jde? Zavináče a piškoty jsou napůl knížka, napůl zápisník. Najdete tu víc než sedmdesát […]
Původně jsem v tomto příspěvku chtěla srovnat roli němčiny v Namibii, o které jsem již psala (zde), a Tanzanii, kam jsem stihla vycestovat ještě před koronavirovými opatřeními. Ukázalo se ale, že v tomto ohledu mezi oběma zeměmi panuje obrovský rozdíl, a tak přináším alespoň krátké shrnutí jazykové situace v Tanzanii – jedné z mála zemí na africkém kontinentě, která si […]
Asi by mě nemělo překvapit, že reakce na poslední článek o polštině obnášely především jedno: další a další vtipy o polštině. Ke vtipům zmíněným v článku tak přibyly například baba przebyteczna jako tchyně nebo gangster koszulowy jako blecha. A nepřišly vtipy jen o polštině. Maďarsky je prý hřbitov tuhoskempink a včela zase seremeď, vosa neseremeď a sršeň neseremeď turbo. A samozřejmě přišlo i několik […]
Dělala jsem onehdy nějaké úpravy ve starším článku Příjmení v evropských jazycích a potřebovala jsem si ověřit, jaké je pořadí nejběžnějších českých příjmení. (Článek je založen právě na porovnání první desítky příjmení v mnoha jazycích.) Klikala jsem a klikala, až jsem se doklikala na článek Czech Surnames na Wikipedii. Mimo jiné se tady dozvíte, že v češtině […]
Na frazeologismech se mi vždycky líbilo, že tak nějak odrážejí tu místní realitu. Že Holanďani mají ve svých ustálených slovních spojeních hodně moře a námořníků, my zase nějakou tu lesní a mysliveckou tematiku a třeba takoví Španělé samozřejmě býky (viz článek Španělské fráze). A tak například my i Němci zcela logicky nosíme dříví do lesa (Holz […]
Cestičky těch prvních písemně zaznamenaných vět bývají křivolaké. Značná část z nich spatřila světlo světa jako probatio pennae v latinských manuskriptech. Mnich přepisoval a přepisoval, ale pak potřeboval rozepsat pero nebo si vyzkoušet nové pero a někam na okraj udělal poznámku ve stylu „první, co mě napadne.“ To je také případ první věty nizozemské. nizozemština […]
Světští, jarmarečníci, podomní obchodníci… Prostě lidé na vozech. V západní Evropě, především v Německu, Švýcarsku a Francii žijí rozptýleni příslušníci „národa“ světských – Jenische. Ostatně, také čeština zná pro cirkusáky a kolotočáře slovo jaunerák z německého Jauner. (fotografie zdroj: Wikipedie) Jazyk světských podobně jako většina tajných nebo šifrovaných jazyků pracuje s nějakým známým základem (v tomto případě […]
Já jsem strašně bilancovací typ, poslední prosincový týden strávím většinou myšlenkami někde v minulosti. Asi taky hodně dělá ten návrat k rodičům. Tedy ne že bych tam během roku nejezdila, ale kdy jindy má člověk čas procházet věci ve svém dětském pokoji? Letos jsem tak ve staré krabici našla svoje poznámky k baskičtině. Náhoda? To jsem si […]
Arumunština[1] patří mezi balkanorománské jazyky. To znamená, že v sobě spojuje jak rysy jazyků románských, tak rysy jazyků balkánských. Dalšími balkanorománskými jazyky jsou dákorumunština (tedy dnešní spisovná rumunština), meglenorumunština a istrorumunština. Co do počtu mluvčích, jedná se o druhý nejvýznamnější balkanorománský jazyk. Bývá nazýván také makedorumunštinou, obyvatelstvo samo pak Arumuni, Makedorumuni, Vlaši nebo Cincaři, v Řecku také […]
Proč se česky Harry Potter nejmenuje Jindra Hrnčíř? Připadá vám to jako směšná otázka? Jenže čeština toho ve známém příběhu o čarodějnickém učni přejmenovala ve srovnání s jinými jazyky zdaleka nejvíc, tak proč by Harry nemohl být Jindra a Potter prostě Hrnčíř? Začněme názvy několika známých míst. Škola, kde se děti učí magii, tedy Škola […]
Někteří studenti namítají, že na to či ono ještě nemají dost vysokou úroveň. Neumí ještě dost dobře, aby zkoušeli v jazyce přemýšlet, neumí dost dobře, aby poslouchali rozhlas a neumí dost dobře, aby si psali v cizím jazyce deník. Já tvrdím, že všechny techniky, které doporučuju, se dají zkoušet už záhy a na relativně nízké […]
Když jsem tu před časem publikovala svoji ztracenou a znovu nalezenou diplomku Prerománské jazyky Pyrenejského poloostrova, nejvíc čtenáře zaujal fakt, že se jedná mimo jiné o staré, nerozluštěné jazyky – iberštinu, tartéštinu a lusitánštinu. Keltiberština je vzhledem k příbuznosti s keltskými jazyky částečně rozluštěna. Předesílám, že já sama jsem nerozluštila nikdy nic, ale můžu zkusit […]
Pojem Cizinecká legie je široce známý, ale málokdo má přesné informace, jak to tam vlastně chodí. Jedná se, laicky řečeno, o jednotku francouzské armády, jejíž členové jsou výhradně cizinci, kteří se mohou ucházet o členství, ať jsou z jakékoliv země na světě. Cizinecká legie je otevřena dokonce i pro samotné Francouze, kteří ale mohou sloužit jen […]
V noci jsem nemohla spát a tak jsem „uklízela“ v počítači. A našla jsem tohle. Svoji diplomku, takže bezmála patnáct let starý text. Kdybych to měla dnes redakčně upravit, nadávala bych jako špaček. Vlastně jsem do Jazykového koutku nikdy nedala nic tak kompromitujícího! A o čem byla moje diplomka? O prerománských substrátech Pyrenejského poloostrova – […]
Je tomu tak měsíc, co jsem v Jazykovém zpravodaji psala o tom, že se učím finsky. To jsem si naběhla! Kromě slov podpory a povzbuzení (no budiž, jeden mail připomínal spíš kondolenci) totiž přišlo i několik dotazů, jak přesně postupuju, když se učím nový jazyk, a to jazyk ne zrovna jednoduchý. Takže přátelé, pokud se […]
Termín „lingvistická esoterika“ používám občas na přednáškách, když se účastníci ptají na něco, co se nedá úplně vědecky dokázat, ale zároveň má půlka sálu pocit „že by na tom přece něco mohlo být“. Někdy se jen omluvím, že k dané problematice nám chybí statistická data, někdy sama připustím, že si to vlastně myslím taky. Klasicky […]
Nejdřív vás budu trochu napínat. Mrkněte na ukázku z jedné dětské knížky a zkuste si tipnout, o jaký jazyk se jedná. Na svoji první ukázku tohoto jazyka jsem vůbec poprvé narazila v jedné nederlandistické publikaci v knihovně FF UK. Pokud umíte portugalsky, španělsky a nizozemsky a máte jakous takous jazykovou intuici, rozumíte papiamentu prakticky na […]
V minulém článku s názvem O namibijské němčině byly jazykové zajímavosti převálcovány těmi kulturními, nyní však, a to hlavně na přání přítomných z přednášky, uvádím krátký přehled toho, jak se mezi pouští a oceánem proměnila němčina, jež se, nehledě na úsilí kolonialistů o co nejsilnější prosazení německého vlivu, přizpůsobila místním přírodním podmínkám a kulturním odlišnostem: O namibijské […]
Jak se jazykově i kulturně dorozumět v Namibii Někoho z vás určitě taky někdy zajímalo, kde všude na světě se mluví jazykem, jejž umíte, studujete, nebo se učíte jen tak ve volném čase. Já jsem si tuto otázku položila ještě před nástupem do bakalářského studia němčiny na Ústavu translatologie. Kromě hloučku tradičních německy mluvících zemí na […]