V Africe se používá 1/3 všech jazyků světa Údaje o tom, kolika jazyky se v Africe hovoří, se liší stejně jako data o celkovém počtu jazyků na světě. Odhaduje se, že Afrika je domovem pro 1 500 až 2 000 řečí, z nichž se jich zhruba 100 používá ke každodenní komunikaci mezi členy jednotlivých komunit. Asi 75 jazyků se […]
Dva roky od vydání prvního dílu Zavináčů a piškot utekly jako voda a my jsme tu opět s tím nejlepším z Jazykového koutku. A na co se můžete těšit ve dvojce? Najdete tu ještě víc jazykových zajímavostí, ještě víc ilustrací, mnohem víc jazyků a úplnou novinkou jsou jazykové kvízy, které prověří váš odhad v cizích […]
Mléko a Hromnice Jedna z prvních jarních květin se objevuje již v literatuře Antického Řecka. Její botanické jméno zní Galanthus Nivalis – Galanthus je složeninou dvou řeckých slov: gála (mléko) a ánthos (květina), Nivalis pochází z latinského označení pro sníh. Oficiální název sněženky se v různých jazycích skoro vždy pojí se sněhem a bílou barvou. Anglicky se řekne snowdrop (sněhová kapka), […]
1. Jednotlivé díly byly přeloženy do více než 80 jazyků, což ale Harryho Pottera řadí až na 14. příčku nejpřekládanějších knih. Jen pro zajímavost – první obsadila Bible, druhou zaujímá Malý princ a třetí Pinocchio. Mezi nejnovějšími jazyky, do nichž bylo dílo uvedeno, jsou kazaština, běloruština, havajština nebo maorština. 2. Existují dokonce překlady Harryho Pottera […]
Мельник /Melnik/ Шевченко /Ševčenko/ Бондаренко /Bondarenko/ Коваленко /Kovalenko/ Бойко /Bojko/ Ткаченко /Tkačenko/ Кравченко /Kravčenko/ Ковальчук /Kovalčuk/ Коваль /Koval/ Шевчук /Ševčuk/ Ukrajinština patří mezi jazyky s nejvyšším zastoupením příjmení – povolání. V první desítce máme takových hned devět. Мельник /Melnik/ je mlynář, Шевченко /Ševčenko/ je švec, Бондаренко /Bondarenko/ je bednář. Kováře vidíme ve třech […]
Není snad kultury, která by jaro neměla ráda. Nadšení z teplejšího počasí, prodlužujícího se dne a nastupujícího probouzení přírody proniklo také do jazyků, i když pokaždé jinak. Není proto náhoda, že se právě v těchto typicky jarních lovech zrcadlí kus kultury a mentality jejich uživatelů. Angličtina: sun-kissed Není to pěkná představa, být políben sluncem? V angličtině se toto […]
V čem je čeština unikátní, co dala světu, kolik čítá slov a jaké drží rekordy? Dne 21. 2. se slaví Mezinárodní den mateřského jazyka, který od roku 1999 slouží k připomenutí jazykové rozmanitosti a je skvělou příležitostí dozvědět se víc právě o vlastní mateřštině! Světové prvenství Výskyt písmena Ř je nejspolehlivějším důkazem, že se jedná o český […]
I když zná čeština docela hodně druhů sněhu, většinou se rozlišují přídavnými jmény a není třeba pro ně vymýšlet slova zcela nová. Jakýsi sněhový cyklus v lyžařské terminologii začíná prašanem, tedy čerstvě napadaným sněhem, v němž se krystalky časem začnou lámat, bortit a zapadat do sebe, až vznikne soudržnější sněhová pokrývka, tedy plstnatý či zlomkový sníh. Další fázi tvoří […]
Na tohle cvičení finsky umět nepotřebujete Je to spíš hlavolam! Zkuste spojit název filmu ve finštině s názvem filmu v češtině. Poznáte, o jaké americké filmy se jedná? Yksin Marsissa Vihreä maili Paistetut vihreät tomaatit Salainen puutarha Yksin kotona Vihdoin kotona Lemmikkien salainen elämä Tulikärpäsiä puutarhassa a. Konečně doma b. Světlušky v zahradě c. Smažená […]
Slovo, které může u nás Čechů – a což teprve u Slováků – budit rozpaky, znamená v řadě dalších slovanských jazyků prostě a jednoduše kohout. A tak můžeme v jihoslovanských obchodech leckde narazit například na oblíbené černohorské víno Kokot. Copak ale takový superkokot! Ten však nemá s vínem nic společného, tento titul si odnáší některý […]
Mít z něčeho druhé Vánoce, vypadat jako vánoční stromeček… Idiomů s vánoční tematikou není v češtině mnoho, podobně jako v jiných jazycích. Těch pár je ale natolik výstižných, že se dají poměrně snadno naučit a trefně použít nejen o Vánocích! Ein Gefühl wie Weihnachten und Ostern zusammen Když mají Němci z něčeho pocit jako o Vánocích a Velikonocích zároveň, […]
Původ českého slova Vánoce má hned několik vysvětlení. Tím nejznámějším a nejpravděpodobnějším je inspirace německým Weihnachten, odvozeným ze středověkého spojení zu den wīhen nahten, které by se doslovně dalo přeložit jako o posvátných nocích. Posvátné noci tu odkazují z pohanským oslavám zimního slunovratu, ze kterých dodnes přetrvalo docela dost vánočních tradic, jednou z nichž je např. pečení vánočního […]
Prvýkrát som sa do kontaktu s tagalogom dostala na Filipínach a druhýkrát, keď som si vyberala aký ázijský jazyk sa budem učiť. Tagalog je to, čo si bežne človek predstavuje pod “filipínčinou”. Štandardizovaná forma sa označuje ako “Filipino”, patrí do austronézskej jazykovej rodiny, je jedným z oficiálnych jazykov na Filipínach a hovorí ním vyše 23 […]
Rozmanitost českého vánočního cukroví se zdá být ve srovnání s ostatními zeměmi unikátní. Ačkoliv je dnes jedním z neodmyslitelných symbolů křesťanských svátků, jeho kořeny najdeme v pohanských tradicích ze 16. století. Cukroví bylo tehdy spojeno s oslavami magické noci zimního slunovratu a mělo sloužit k odvrácení zlých sil. Obřadní pečivo, jak se mu tehdy říkalo, […]
Chodíte rádi po lese a pozorujete stromy kolem sebe? Umíte je všechny pojmenovat? A anglicky byste to taky zvládli? Jestli ne, možná to je tím, že součástí učení se jazyka na začátku bývají ustálené sady slovíček jako ovoce a zelenina, základní potraviny atd. Názvy stromů a květin logicky nejsou úplně považovány za nezbytnou slovní zásobu […]
Black Friday – snad jediné slovní spojení, které v nás vzbuzuje příjemné pocity nehledě na dvě poměrně morbidní slova, která jej tvoří. Zatímco dnes je černý pátek neodlučitelně spojen s jedinečnou možností pořídit si ve slevách převážnou část vánočních dárků, jeho historie je o poznání temnější. První a skutečný Black Friday proběhl 24. září 1869, kdy došlo […]
1. Hühnergott Co hledají děti na pláži u Ostsee? Kromě mušlí taky Hühnergott, tedy v množném čísle Hühnergötter, protože z nich pak můžete vyrábět další věci, třeba navlékat je na šňůrku. Hühnergott je totiž kámen s dírou. A ano, doslovně přeloženo je to něco jako „kuřecí bůh“. 2. Strandkorb A když už je řeč o […]
Původní německé slovo Muffel “bručoun”, které mimochodem znamená také „muflon“, se postupem času stalo tzv. produktivním sufixoidem. Co to znamená? Můžete ho připojit prakticky k jakémukoliv slovu a říkáme tím, že dotyčný danou věc odmítá nebo prostě jen nemá rád. V němčině se tak úplně běžně používají slova jako: Morgenmuffel “ranní bručoun”, ten, kdo nemá […]
Ačkoliv sametová revoluce takřka dokořán otevřela dveře novým anglickým slovům i významům, nadobro neodplavila ani některé rusismy, jejichž původ dnes už mnohdy není na první pohled rozpoznatelný. Vedle národního obrození tvoří období komunistické nadvlády v Československu jednu ze dvou nejplodnějších etap co do přejímání ruských výpůjček. Převážnou většinu rusismů přejatých po druhé světové válce tvořily novotvary […]
S Petrem Felčerem jsme si povídali o arabštině, zejména pak o té syrské. Zajímalo mě, jaký je vztah mezi tzv. moderní spisovnou arabštinou a syrskou arabštinou, jaký je správný postup při učení a jaká úskalí s sebou nese, pokud bychom se jako první učili dialekt. Mluvili jsme také o tom, jak arabština přejímá mezinárodní slova, […]
Slovíčko berry v angličtině znamená bobule, plod, a proto všechno možné drobné bobulovité ovoce v angličtině obsahuje ve svém názvu -berry. Mě by dnes zajímalo, kolik berries znáte, a zároveň se taky podíváme na záhadnou etymologii některých z nich. Jedno z prvních anglických slovíček, které se většina lidí naučí je strawberry. Zvláštností tohoto slova je, […]
Na 5. 11. připadá Mezinárodní den romštiny, jehož smyslem je upozornit na roli tohoto starobylého indického jazyka, který je vlivem represivních opatření proti jeho používání na ústupu již od dob Marie Terezie, ačkoliv pro svá specifika stále přitahuje pozornost lingvistů i jazykových nadšenců. A právě tento den veřejnosti nabízí poznat tento jazyk trochu blíž. Je […]
V závěsu za 28. říjnem následuje Halloween – svátek, který si sice kvůli svým atributům nezískal srdce úplně všech, z lingvistického hlediska však nabízí nespočet zajímavostí pro studenty, lektory, překladatele i další jazykové nadšence! Nehledě na své pohanské tradice, má název svátku křesťanskou etymologii. „Halloween“ je zkratkou skotského All Hallows‘ Eve a znamená „předvečer všech […]
Na svých toulkách rumunskými Karpaty se znovu a znovu setkávám s turisty, kteří se vyhýbají salaším i ovčákům, putujícím přes den s ovcemi, s odůvodněním, že mají strach, aby jim salašníci něco neukradli. Poutník se tím ku své velké škodě obírá o poznání, možnost nahlédnout do světa tradičního rumunského ovčáctví, jakožto i možnost dokoupit na […]
Svět lásky a vztahů je plný slangových označení ve všech jazycích, Francouzi jsou ale zvlášť kreativní! Posuďte sami: un petit cinque-à-sept – malá od pěti do sedmi (rychlovka mezi koncem pracovní doby a návratem domů k manželovi/manželce) coup de foudre – blesk (láska na první pohled) un petit chauve à col roulé – plešounek s rolákem […]
Jar, lux, žiletky, ale taky igelit nebo klakson… V češtině používáme relativně dost názvů, které souvisejí s původním názvem značky. Jak jsou na tom ale jiné jazyky? V angličtině jsou to například slova hoover „vysavač“, popsicle „nanuk“ nebo kleenex „papírový kapesník“. Ano, všechna tahle slova jsou názvy značek a postupně se rozšířila jako povšechné pojmenování daného předmětu. Co po vás chce Němec žádající Uhu, Tesa nebo Tempo? Lepidlo, lepící […]
Více zajímavostí o španělštině najdete ve skupině Španělština na cesty. Více zajímavostí o jazycích najdete ve skupině Zavináče a piškoty.
Více zajímavostí o řečtině najdete v FB skupině Řecko a řečtina. Zajímavosti z dalších jazyků najdete ve skupině Zavináče a piškoty.
Dnes se podíváme na frazeologismy spojené s různými národnostmi. Pojďme hned na úvod šlápnout do vosího hnízda! V jakých frazeologismech najdeme Čechy a češtinu? Polština zná výraz czeski film „český film“ pro nejasnou a nepochopitelnou situaci. Výraz má původ v české kinematografii šedesátých letech, která často sdělovala věci mezi řádky. I člověk znalý českého kontextu […]
Dragan Georgievski se narodil ve Skopji, kde také vystudoval angličtinu a češtinu. Kromě makedonštiny ovládá na úrovni rodilého mluvčího také arumunštinu. Do arumunštiny překládá. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE A o čem jsme s Draganem mluvili? Dozvíte se, kde všude se na Balkáně setkáme s Arumuny, se kterými jazyky je arumunština příbuzná nebo jaké mají Arumuni […]
Přemysl Vinš vyučuje albánskou historii a literaturu na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií Univerzity Karlovy. Albánie a albánština ho fascinují od dětství. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE ZDE Budeme moc rádi, pokud dáte „odebírat“ kanálu Jazykový koutek na YouTube. A o čem jsme si povídali: Jak vnímají svůj jazyk sami Albánci? Jaký je rozdíl mezi standardní a […]
První takový frazeologismus, se kterým se většina studentů řečtiny setká, je obrat πεινάω σαν λύκος „mám hlad jako vlk“. Sloveso πεινάω patří totiž mezi typická slovesa druhé třídy, a tak tohle slovní spojení najdeme v každé učebnici v některé z prvních kapitol, když se učí právě časování sloves druhé třídy. Patrně nejoblíbenější zvířata řecké frazeologie […]
Napadlo vás někdy pídit se po tom, jak se dá v různých jazycích zužitkovat starý chléb, respektive jaké plnohodnotné jídlo z něj můžeme připravit? Mě ano a strávila jsem u toho nejednu plodnou chvilku! V jednom lednovém Jazykovém zpravodaji jsem pak o tomhle svém průzkumu napsala jeden z nejdelších zpravodajů vůbec. A výsledek? Sešlo se […]
Nedávno jsem v jedné řecké knížce narazila na slovíčko το μαλλί της γριάς „stařenčiny vlasy“ (čti to malí tis ghriás). Takhle se totiž řecky řekne cukrová vata. Pokud to máte stejně jako já, určitě nezůstane nikdy u jednoho slovíčka a musíte hledat dál! Ale kdo ví jaká zábava to nebyla, většina jazyků si vystačí s vatou […]
1. Čeština sice člen nemá, ale je dost možné, že se nám tu během několika desítek let vyvine. Věty jako „Víš, já jsem tomu Petrovi neřekl, že do té (tý) Prahy nakonec pojedu“ slýcháme v hovoru čím dál tím častěji. V polštině je situace velmi podobná. V gramatikách se nedočtete o povinnosti spojit podstatné jméno se […]
Koronakrize, koronáč, e-rouška, rouškovné. V souvislosti s koronavirem vznikly už desítky nových slov. Některá se omezují na konkrétní sociální bublinu (a často také sociální síť), ale některá se prosadila do našeho slovníku celkem sebejistě. V novinových titulcích se tak objevují slova jako nosál (označení pro ty, kteří nosí roušku špatně nasazenou, tedy pod nosem) nebo antirouškař […]
1. Vizuálně rumunštinu snadno identifikujeme podle pěti grafémů, které čeština nezná: î, â, ă, ț, ș. V rumunštině existuje slovo, kde tahle písmena najdeme všechna společně. To slovo je îmbrățișând a je to tvar gerundia od slovesa a îmbrățișa „obejmout“. (Více o výslovnosti rumunských hlásek zde.) 2. Pokud se naučíte rumunsky, umíte i moldavsky. Takže dva jazyky za cenu jednoho! Oba […]
Ve čtvrtek 17.9. dorazí z tiskárny nová kniha z dílny Jazykového koutku Zavináče a piškoty. Budeme rádi, pokud nás podpoříte objednávkou v rámci předprodeje. Pomůžete nám s náklady na knihu a zároveň máte jistotu, že knihu dostanete mezi prvními. O co jde? Zavináče a piškoty jsou napůl knížka, napůl zápisník. Najdete tu víc než sedmdesát […]
Původně jsem v tomto příspěvku chtěla srovnat roli němčiny v Namibii, o které jsem již psala (zde), a Tanzanii, kam jsem stihla vycestovat ještě před koronavirovými opatřeními. Ukázalo se ale, že v tomto ohledu mezi oběma zeměmi panuje obrovský rozdíl, a tak přináším alespoň krátké shrnutí jazykové situace v Tanzanii – jedné z mála zemí na africkém kontinentě, která si […]
Asi by mě nemělo překvapit, že reakce na poslední článek o polštině obnášely především jedno: další a další vtipy o polštině. Ke vtipům zmíněným v článku tak přibyly například baba przebyteczna jako tchyně nebo gangster koszulowy jako blecha. A nepřišly vtipy jen o polštině. Maďarsky je prý hřbitov tuhoskempink a včela zase seremeď, vosa neseremeď a sršeň neseremeď turbo. A samozřejmě přišlo i několik […]
Dělala jsem onehdy nějaké úpravy ve starším článku Příjmení v evropských jazycích a potřebovala jsem si ověřit, jaké je pořadí nejběžnějších českých příjmení. (Článek je založen právě na porovnání první desítky příjmení v mnoha jazycích.) Klikala jsem a klikala, až jsem se doklikala na článek Czech Surnames na Wikipedii. Mimo jiné se tady dozvíte, že v češtině […]
Na frazeologismech se mi vždycky líbilo, že tak nějak odrážejí tu místní realitu. Že Holanďani mají ve svých ustálených slovních spojeních hodně moře a námořníků, my zase nějakou tu lesní a mysliveckou tematiku a třeba takoví Španělé samozřejmě býky (viz článek Španělské fráze). A tak například my i Němci zcela logicky nosíme dříví do lesa (Holz […]
Cestičky těch prvních písemně zaznamenaných vět bývají křivolaké. Značná část z nich spatřila světlo světa jako probatio pennae v latinských manuskriptech. Mnich přepisoval a přepisoval, ale pak potřeboval rozepsat pero nebo si vyzkoušet nové pero a někam na okraj udělal poznámku ve stylu „první, co mě napadne.“ To je také případ první věty nizozemské. nizozemština […]
Světští, jarmarečníci, podomní obchodníci… Prostě lidé na vozech. V západní Evropě, především v Německu, Švýcarsku a Francii žijí rozptýleni příslušníci „národa“ světských – Jenische. Ostatně, také čeština zná pro cirkusáky a kolotočáře slovo jaunerák z německého Jauner. (fotografie zdroj: Wikipedie) Jazyk světských podobně jako většina tajných nebo šifrovaných jazyků pracuje s nějakým známým základem (v tomto případě […]
Já jsem strašně bilancovací typ, poslední prosincový týden strávím většinou myšlenkami někde v minulosti. Asi taky hodně dělá ten návrat k rodičům. Tedy ne že bych tam během roku nejezdila, ale kdy jindy má člověk čas procházet věci ve svém dětském pokoji? Letos jsem tak ve staré krabici našla svoje poznámky k baskičtině. Náhoda? To jsem si […]
Arumunština[1] patří mezi balkanorománské jazyky. To znamená, že v sobě spojuje jak rysy jazyků románských, tak rysy jazyků balkánských. Dalšími balkanorománskými jazyky jsou dákorumunština (tedy dnešní spisovná rumunština), meglenorumunština a istrorumunština. Co do počtu mluvčích, jedná se o druhý nejvýznamnější balkanorománský jazyk. Bývá nazýván také makedorumunštinou, obyvatelstvo samo pak Arumuni, Makedorumuni, Vlaši nebo Cincaři, v Řecku také […]
Proč se česky Harry Potter nejmenuje Jindra Hrnčíř? Připadá vám to jako směšná otázka? Jenže čeština toho ve známém příběhu o čarodějnickém učni přejmenovala ve srovnání s jinými jazyky zdaleka nejvíc, tak proč by Harry nemohl být Jindra a Potter prostě Hrnčíř? Začněme názvy několika známých míst. Škola, kde se děti učí magii, tedy Škola […]
Někteří studenti namítají, že na to či ono ještě nemají dost vysokou úroveň. Neumí ještě dost dobře, aby zkoušeli v jazyce přemýšlet, neumí dost dobře, aby poslouchali rozhlas a neumí dost dobře, aby si psali v cizím jazyce deník. Já tvrdím, že všechny techniky, které doporučuju, se dají zkoušet už záhy a na relativně nízké […]
Když jsem tu před časem publikovala svoji ztracenou a znovu nalezenou diplomku Prerománské jazyky Pyrenejského poloostrova, nejvíc čtenáře zaujal fakt, že se jedná mimo jiné o staré, nerozluštěné jazyky – iberštinu, tartéštinu a lusitánštinu. Keltiberština je vzhledem k příbuznosti s keltskými jazyky částečně rozluštěna. Předesílám, že já sama jsem nerozluštila nikdy nic, ale můžu zkusit […]