V jakých profesích končí absolventi Filozofické fakulty?

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy si nevede statistická data o tom, v jakých profesích končí její absolventi. (Rozhovor najdete zde, zejména otázky 6, 7, 8). A protože mě to z principu štve, začala jsem si vést vlastní statistiku. Následující statistická data pocházejí ze vzorku 213 lidí, skladba je následující: absolventi filologických oborů , zejména španělština, portugalština, nizozemština, němčina, skandinavistika, jihovýchodoevropská studia a jiné (53 %, 113 lidí), absolventi translatologie (19 %, 40 lidí), absolventi historie, filosofie a dalších nefilologických oborů (28 %, 60 lidí). Jedinou podmínkou zahrnutí každého jednotlivce do statistiky bylo, aby dokončil FF UK v posledních patnácti letech (ne déle). Zajímalo mě, co dělali bezprostředně po škole.

Údaje o procentech jsou zaokrouhlené.

21,5 %  firmy (převažují korporace, tzv. druhá linka, customer service, helpdesk)

20 % OSVČ, volná noha (copywriteři, překladatelé, průvodci, lektoři)

9 % nezisk

8,5 % státní správa (administrativa, ministerstva, úřady)

7,5 % média (rozhlas, televize, noviny, weby)

7,5 % mateřská dovolená

7 % nepracuje po škole v žádném blízkém oboru (příklady: fotograf, účetní, personalistka, organizace svateb)

6,5 % školství

3 % kultura (například divadla, knihovny), kulturní instituce (například jazykové instituty)

2 % zůstává na doktorát, uvažuje o akademické kariéře

2 % vydavatelství (editoři, korektoři, redaktoři)

1 % diplomacie, ambasády


4 % jiné (dobrovolně či nedobrovolně nezaměstnaní, někdo se rozhodne třeba rok nebo dva cestovat někoho ještě po škole živí rodiče)

Komentář

Uvědomuji si samozřejmě, že taková data mají několik úskalí:

  • Bylo by potřeba mnohem větší vzorek.
  • Statistiku může zkreslovat můj sociální okruh, ačkoliv ve většině případů jsem započítala celé absolventské ročníky (a bylo to docela dobrodružné zjišťovat, co kdo dělal a dělá:-))
  • Mezi absolventy (obecně) je poměrně vysoká fluktuace, během deseti let po absolvování vyzkouší průměrně tři profese. Do statistiky jsem zahrnula první rok po absolvování. Typickým příkladem je například absolvent, který pracuje po škole jako lektor nebo průvodce na živnostenský list, pak zkusí firmu a po pár letech se znovu vrátí k práci OSVČ…
  • Proč jsem zvolila limit 15 let? Starší absolventi ještě „chytili“ vlnu pracovního trhu konce 90.let, od té doby se mírně změnila skladba profesí a vůbec celý pracovní trh. Například bylo tehdy snazší získat práci v institucích typu nakladatelství. Stejně tak bylo tehdy možné být překladatelem na HPP, což je dnes velká výjimka.
vložil/a | rubrika:

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.