Dobar den aneb Poprvé v Makedonii (Jitka Pourová)

Balkán moc neznám, tak proč ho nezačít poznávat téměř od prostředka – v Makedonii? Cesta je připravena: mám opalovací krém 50 (prý bude horko, je srpen) a umím svoji tradiční kápézetku: dobrý den, na shledanou, děkuji, prosím a promiňte. Víc jsem se naučit nestihla s výmluvou, že učebnice Makedonština vyšla tři dny před mým odjezdem. Nevadí, jedeme!

První zastávka: Skopje

Jedním slovem: bizarní. V roce 1963 město postihlo velké zemětřesení. Pak začala jeho velká obnova, která vlastně pokračuje doteď. Od nového tisíciletí totiž Makedonie „vylepšuje“ své hlavní město neuvěřitelným množstvím obřích soch a paláců. Tedy makedonskou část metropole. Sotva přejdete kamenný most přes řeku Vardar, ocitnete se v jiném městě – albánském. Starý bazar, tržiště, křivolaké uličky, mešity… Mimochodem, víte, jakého rodu je slovo Skopje? Ano, ženského.

Skopje – Vítězný oblouk

Skopje – Makedonské náměstí

Skopje – Archeologické muzeum

Skopje – Bojovník

Skopje – Konstantin a Metoděj

Skopje – Matka Tereza, která se tu narodila

Skopje – kamenný most přes Vardar

Skopje – čtvrť Čaršija (Starý turecký bazar)

Skopje – čtvrť Čaršija (Starý turecký bazar)

Skopje – tržiště Bitbazar

Ve Skopji se taky poprvé setkávám s makedonštinou. Jako slovanský jazyk zní povědomě a našinec nebude mít s porozuměním zásadní problém. Ale píše se cyrilicí. Kdo stihnul ve škole ruštinu a azbuku, zvládne i čtení. Jen mi tedy není jasné, proč si Makedonci do své cyrilské abecedy vpustili latinkou psané j. Taky je zajímavé, že ruský měkký znak přilepují hned k písmenům l a n. A e čtou jako e, nikoli je jako v ruštině. Schválně, jak byste přečetli a do latinky přepsali tyhle nápisy?

Zabranet vlez so kučinja

Vodata e dobra za pienje

Mala bazilika

Heraclea Lyncestis

Malou i velkou baziliku najdete v bývalém antickém městě Heraclea Lyncestis, které založil Filip II. ve 4. století př. n. l. Bylo to místo strategického obchodního významu a obrovské rozlohy i v pozdější římské době. Dodnes se tu zachovaly mj. nádherné mozaiky. A můžeme se dočkat nových objevů – odkryto je zatím jen asi 10 % města. Jinak Makedonci píšou a čtou Cheraklea Lynkestis, ale k přepisu do latinky se ještě dostaneme.

Bitola

Z Heraclea už je to jen pár minut do krásného poklidného města Bitola. Tady si odpočinete od ruchu bláznivé Skopje.

Bitola – hodinová věž

Od čeho si však neulevíte, je všudypřítomný sluneční žár. Od rána 30 stupňů a během dne teplota stoupá. Takže… vzhůru do hor!

Hory

Makedonské hory jsou turisticky panenské. Můžete jimi rázovat celé dny a potkáte sotva pár lidí, pokud vůbec někoho. A to i přesto, že národní parky Pelister, Mavrovo i Galičica jsou na turisty celkem připravené. Je tedy čas vychutnat si přírodu: kopce vypadají trochu jako měsíční krajina, hnědavé až okrové, místy jdete loukou, místy přes kameny, místy lesem. Překvapilo mě, jak moc je tahle malá země hornatá. Ovšem ani v horách vás slunce neopustí. Na holinách před ním není úniku a můžete jen doufat, že se vzrůstající nadmořskou výškou vás zchladí vítr. Přesto stojí výstupy za to. Ty pohledy shora si odvezete domů. Mimochodem, přečtete tohle slovo: врв? Bude se vám hodit, vrv znamená vrch, vrchol.

Ohrid

Hektolitry potu je dobré smýt, a to nejlépe v jednom ze tří nejstarších jezer na světě: v Ohridském. Makedonci píšou a vyslovují Ochrid. My se s písmenem ch v češtině srovnáme dobře, ale omezenost přepisu do angličtiny je tady zjevná: na ch je angličtina prostě krátká. Takže Ohrid – což je město na břehu jezera. Hezky položené v kopci, na jehož vrcholu trůní pevnost cara Samuela. A z ní pak cik cak scházíte dolů a míjíte jeden kostel za druhým. Historie Ohridu je dlouhá a je to vidět. Bohužel jeho atraktivita je vyhlášená a připravte se na mraky turistů. Odměnou za to, že to vydržíte, vám bude křišťálově čistá a osvěžující voda v jezeru. Když si vyjedete asi hodinku z Ohridu ke klášteru svatého Nauma a necháte se tu svézt loďkou (prošetka so kajče na izvori), uvidíte pod hladinou i prameny řeky Černý Drin, která napájí Ohridské jezero.

město Ohrid a Ohridské jezero

Ohrid – pevnost cara Samuela

Ohrid – kostel svatého Jovana

Ohrid – kostel (dříve klášter) svatého Nauma

Ohridské jezero – prošetka so kajče na izvori

Ohridské jezero – prameny řeky Černý Drin

Prilep a Treskavec

Strávit v Ohridu dva dny je fajn, ale úplně to stačí. Proti nudě je dobré si zase trochu vyšlápnout. Popojedeme a je tu můj favorit: cesta z města Prilep vzhůru ke klášteru Treskavec. Klášter před pár lety vyhořel a jeho návštěva by sama o sobě za výstup nestála. Ale pouť k němu rozhodně ano. Nikdy jsem podobnou krajinu neviděla. Četli jste Máchu? Pamatujete si, jak popisoval „rozervaný kraj“? Tak cestou na Treskavec jím budete tři hodiny procházet: přes kameny, ostružiním, vysokou travou, holou plání, po skále. Úzkou prašnou vyprahlou pěšinou a na stín zapomeňte. Přemýšlíte, kolik vody s sebou ještě máte, krém proti slunci nanášíte opakovaně, pot se z vás jen lije. A vždycky vidíte jen kousek cesty před sebou a čekáte, co se objeví za skálou, za křovím, za vrcholem… A přesto se nemůžu vynadívat kolem sebe. Když se konečně zjeví Treskavec, najednou necítím úlevu, jen tiše sedím u klášterní zdi. Vůbec se mi na tenhle výlet nechtělo, ale znovu vidím, jak je fajn se někdy překonat. Je to můj nejsilnější zážitek z celého putování.

rozervaný kraj“ nad Prilepem a poutní cesta ke klášteru Treskavec

klášter Treskavec pod vrcholem hory Zlatovrv (1422 m n. m.)

Jídlo a pití

A mám taky pěkný hlad. Můj známý Bojan, Makedonec žijící v Česku, mi předem nadiktoval, co musím rozhodně ochutnat. Syrením se nevyhnete, i kdybyste chtěli. Je to bílý ovčí sýr, kterému v Česku říkáme balkánský, a dostanete ho k snídani, obědu, svačině i večeři. Proč ne, ale mnohem víc mi chutná kaškaval – žlutý ovčí sýr. Tradiční pljeskavice mě trochu znejisťuje – mají ji taky všude a jednou připomíná lančmít, jednou něco jako karbanátek, jindy jakousi placku… Tak nevím. Ale makedonské kebapi, naše čevapčiči, je skvělé: od našeho se moc neliší, ale nikdy jsem nejedla šťavnatější. Co jsem ovšem nikde neobjevila, byly ďomleze (už jsem zapomněla, co to je, a za vysvětlení v komentářích předem děkuji). Na tomhle slově je dobře vidět další zajímavost cyrilice: písmeno g s čárkou – Ѓ, které se výslovností blíží našemu ď.

A večer po horském výkonu, kdy teplota klesne na snesitelnou, je čas na víno: za mě jednoznačně červený silný suchý vranec. Jestli abstinujete, a přesto chcete místní specialitu, doporučuji důkladně se vyptat na to, čemu v nápojovém lístku nerozumíte. Jinak si objednáte třeba výborný salep, nápoj vyráběný z hlíz některých orchidejí a… horkého mléka. Pije se pro zahřátí.

bílý ovčí sýr syreně a žlutý kaškaval

pljeskavice alias karbanátek

salep

Makedonská vstřícnost

A ještě slovo k Makedoncům: za dva týdny mě ještě neoslovilo tolik Čechů! Když to nebudete brát jako vlezlost, dozvíte se spoustu zajímavostí a hezky si popovídáte. Angličtinu potřebovat nebudete, protože budete vzájemně hledat podobně znějící slova a překvapeně zjistíte, kolik jich oba jazyky mají. Někteří Makedonci vám budou vyprávět, že byli v Praze, v Brně, na Moravě a jak se jim tu líbilo. Nabídnou vám kde co (blagodaram!), třeba tradiční rakiji, a divte se nebo ne, ani ve 40stupňovém vedru vás její panák nezabije.

Makedonie je zajímavá země a rozhodně stojí za prozkoumání. Jestli se do ní vypravíte, přeji vám šťastnou cestu a doviduvanija.

Jitka Pourová

Foto: Jitka Pourová, Hana Stejskalová, Marie Šuranská

Jitka Pourová učí cizince česky. Pomáhá jim žít v Česku bez jazykové bariéry a uspět v práci nebo ve studiu. Komunikační metodou učí Slovany i Neslovany, v individuálních i skupinových kurzech, soukromě i ve firmách. Dělá také jazykové korektury. Upravuje texty klientů, aby je mohli bez obav zveřejnit. Více na http://jitkapourova.cz/.

vložil/a | rubrika: ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.