Když mi Lucie Gramelová navrhla, abych napsala příspěvek o józe a jazycích, přišlo mi to jako nesmysl. Přestože to jsou mé dvě velké lásky, zdálo se mi, že není nic, co by tyto dva tak různé světy mohlo spojovat. Přesto to téma ve mně začalo bublat a nořily se střípky, které k mému překvapení ukazovaly místa, kde se v mém životě tyto dvě tak rozdílné veličiny setkaly ruku v ruce.
A uvědomila jsem si jednu věc – ať už máte rádi cokoli, volejbal nebo jógu, malování nebo motorky, každá z vašich zálib může být současně pojítkem mezi vaším světem a světem jazyka, který se právě učíte. A jak to tedy bylo se mnou a jógou?
V době, kdy jsem odjela studovat do Francie, objevila jsem v nabídce školy lekce jógy, které vedl jeden stařičký jogín a dodnes si pamatuju jeho slovní spojení a věty, kterými nás týden za týdnem naváděl do stejných pozic a tím s námi každou lekci probíral slovní zásobu na různé části našeho těla, názvy pozic, pohybů a dýchání. Musím říct, že to byla výborná škola a že při svých cestách do Francie občas zajdu na lekci jógy – jsou natolik rozšířené, že je najdete v každém menším městě.
Dalším způsobem, jak se jóga a jazyky v mém životě propojovaly, byly jógové cesty do Francie, které jsem po několik let organizovala společně s Domem jógy. Bylo nás několik nadšenců a chtěli jsme nabídnout lidem, kteří se s námi do Francie vydali, prostě to nejlepší. Koncept našich cest byl takový, že jsme část dne věnovali cvičení jógy, další část cestování po okolí a objevování místních krás. A aby si každý mohl objednat kafe či večeři, zeptat se na cestu, nebo třeba prohodit pár slov s místními, tak jsem tam učila francouzštinu. Tato rychlovýuka základů francouzštiny měla vždycky ohromný úspěch, protože dodávala všem nadšení, že se v té neznámé zemi alespoň trošku domluví. O něco později jsem začala organizovat mé vlastní jazykové cesty, nejčastěji do Provence, ale i do jiných koutů Francie, tentokrát pro menší skupinku lidí věnujících se více či méně studiu francouzštiny. I jejich součástí bývá už tradičně možnost si jógu zacvičit – jednou z výzev pro ty pokročilejší třeba bylo, když jsem je do pozic naváděla francouzsky a museli mít přitom zavřené oči!
Tím posledním zážitkem je má poměrně nedávná zkušenost s cestou do Anglie, kam jsem se vydala zlepšit si angličtinu na jazykovou školu. Škola samotná pro mě byla velkým zklamáním, ale daleko více než v jejích zdech jsem angličtinu praktikovala právě díky józe. Už několik let se věnuji akrojóze, což je její specifická odnož spojující jógu a akrobacii a důležité je na ní to, že se cvičí ve dvojicích. Kromě toho, že je podle mě velmi krásná, opojná a lehce návyková, je také výborným prostředkem socializace, ať už jste kdekoliv ve světě. Lidé na akrojóze jsou zpravidla velmi přátelští a otevření a cvičení samotné vás bude nutit komunikovat – protože když visíte hlavou dolů opření pouze rameny o partnerova chodidla, potřebujete se domluvit, jaká pozice bude následovat, abyste třeba nepřistáli tou hlavou přímo do země! Tím, že se cvičí v kolektivu, kde si lidé předávají své znalosti a zkušenosti a jsou zvyklí si vzájemně pomáhat, je akrojóga rozhodně způsobem, jak si můžete v cizí zemi najít nové přátele a spousty možností ke konverzaci.
S jógou a cizími jazyky se samozřejmě lze setkat i v Praze. Jsou různá studia nabízející jógu pro anglicky či rusky mluvící. Jógu však také můžete cvičit pohodlně z obýváku a pustit si k tomu skvělé lektory, kteří mají své lekce na YouTube. Parádně si tak zacvičíte a naučíte se přitom nová slovíčka a fráze v jazyce, na který máte právě zaměřenou pozornost.
Jitka Sedlářová je lektorka francouzštiny a organizátorka cest do Francie. Mrkněte na její stránky Francie na dosah.