Dva dny před odjezdem do Polska jsem v Praze na magistrále píchla a protože neumím vyměnit rezervu, dovedete si představit, co následovalo. Vybavená touhle zkušeností jsem dost znejistěla, kdykoliv se auto roztřáslo jen o trochu víc, než je zdrávo. Ale na polských dálnicích vás v pravidelných intervalech uklidní cedule POMOC DROGOWA. A tak jsme nakonec dojeli až k vytouženému Baltu:

V souvislosti s polštinou se jednoznačně nabízí článek o tzv. false friends neboli falešných přátelích – tedy slovech, která znějí stejně, ale znamenají něco docela jiného, koneckonců článek se nejmenuje Pomoc drogowa náhodou. Stačí pár minut s televizní reklamou, abyste se dozvěděli, že rodina je bezcenná a k nákupu detergentu nás má motivovat jeho zápach. To vše zakončeno pobídkou Szukaj w sklepach. To už jsme se červenali všichni.

(Jen pro jistotu:

drogowy silniční

bezcenny neocenitelný

zapach vůně

Szukaj w sklepach. Hledejte v obchodech.)

Ale já nechci psát článek o false friends, chci psát článek o tom, jak moc mám ráda Polsko a Poláky, no a polštinu, to se rozumí samo sebou. Patřím k těm, kdo to slovanské bratrství strašně prožívají, prostě si nemůžu pomoct. Nikdy jsem nepochopila, proč zatímco nás Poláci mají rádi, české veřejné mínění je vůči nim – jak to jen říct – přinejmenším nespravedlivé.

Až se popasuju s finštinou, pustím se pořádně do polštiny. Protože jak říká známý český mořeplavec Rudolf Krautschneider:

„Polština je nejdůležitějším jazykem na světě, protože angličtinou se sice domluvíte, ale Angličan vám skoro nikdy nepomůže, zatímco Polák v každém přístavu.“

Zatím se ale pojďme podívat, s kým rozhýbat porozumění polštině na YouTube:

• S kanálem Mówiąc Inaczej o polštině.
• S kanálem Ula Pedantula o životním stylu.
• S blogerkou Beatou Pawlikowskou o osobnostním rozvoji.
• S kanálem o cestování Globstory.
• S rozhovory na kanálu Imponderabilia.

Závěrem ještě moc doporučuju článek Hanny Marciniak Proč se učit polsky.