Dostávám od svých studentů spoustu zajímavých otázek! Tři nejzajímavější z poslední doby jsem dneska vybrala i na blog:
- Proč je v Řecku tolik opuštěných nemovitostí?
- Jak poznám, že to se mnou Řek ve vztahu myslí vážně?
- Kdo má v Řecku přednost na kruhovém objezdu?
Opuštěné nemovistosti
Proč je v Řecku tolik opuštěných nemovitostí? Ať už starých, chátrajících domů nebo naopak nedokončených novostaveb?
To, co asi každého hned napadne, je turbulentní ekonomická situace. Například po krizi v roce 2008 mnoho majitelů přestalo splácet hypotéky a nemovitosti tak propadly bankám nebo zůstaly nedokončené. Další předvídatelné důvody jsou vylidňování venkova a stárnutí populace. Mladí lidé odcházejí za prací do měst nebo do zahraničí a dům po babičce někde na ostrově chátrá. Typicky má taková nemovitost navíc několik vlastníků (a půlka z nich žije v cizině). Domy jsou často právně zablokované a nikdo nemá úplně motivaci to řešit. Včetně toho, že u starých domů je často bordel v dokumentech (leckdy i v katastru) a nikomu se do toho nechce.
Navíc se Řekové takových například zděděných nemovitostí neradi zbavují (i když třeba na opravu nezbývá). U nás když nemáte kapacitu a finance se o zděděnou nemovitost starat, velice pravděpodobně ji prodáte, v Řecku to až tak automatické není. Je to rodinný majetek a měl by zůstat v rodině. Prostě něco jako rodinné stříbro a pokud vyloženě nehladovíte, není důvod to prodávat.
Pokud jde o nedostavěné novostavby, tak tam je situace samozřejmě trochu jiná. V Řecku se často staví skokově podle toho, jak zrovna máte peníze. Prostě vyženete hrubou stavbu a až se vám sejdou peníze, pokračujete dál. Leckdy majitelé žijí v zahraničí a stavbu se chystají dokončit až po svém návratu do Řecka. Často se mluví také o tom, že důvodem nedokončených novostaveb je snaha vyhnout se placení daně z nemovitosti. Ta ale ve skutečnosti tak vysoká není a navíc úřady už dnes dost kontrolují, jestli nemovitost skutečně není obývaná, takže už je to spíš mýtus, ale Řekové to sami rádi zmiňují.
Vztahy s Řeky
Jak poznat, že to s vámi Řek ve vztahu myslí vážně? Tak tohle je skutečně záludná otázka! A předem říkám, že já na to nemám odpověď. Jsem ten poslední, kdo by mohl radit druhým ve vztazích (jednak jsem sama podruhé vdaná a jednak jsem nikdy s Řekem nerandila) a přesto je každý rok v kurzu aspoň jedna slečna či paní, která chce sdílet svoje radosti či strasti „s tím svým Řekem“ a často chce i poradit. Češky (některé) prostě Řekům těžko odolávají, protože ti chlapi jsou jiní než Češi, často jsou galantnější, hezky voní a tak nějak možná víc než čeští muži víc ví, co zrovna říct a jak holku zblbnout
Koneckonců o καμάκι neboli řeckém flirtování už jste asi slyšeli… Potkala jsem samozřejmě za těch dvacet let, co řečtinu učím, i několik štastných česko-řeckých párů (a počet Češek provdaných v Řecku jde do stovek), ale víc teda bylo slziček, stýskání, ale taky nevěr nebo bouřlivých rozchodů. Od letních lásek, které prostě jen každá strana chápala trochu jinak, až po takové extrémy jako že holka s dítětem zjistí, že chlap má vlastně dvě paralelní rodiny. Ono totiž pravděpodobnost, že se ženatý muž slibující, že se rozvede, skutečně rozvede, je podle mě v Řecku snad ještě menší než v Česku.
Jsou ale nějaké opakující se vzorce, které jsem po letech vypozorovala. Jestli tady u nás v ČR platí, že dost důležitým ukazatelem je pro vztah třeba to, jestli vás nový partner představí rodině a přátelům, tak v Řecku je to alfa omega… Fakt není moc pravděpodobné, že Řek je nějaký „vlk samotář“, co nemá rodinu a přátele. Pokud vás nikomu nepředstaví, nebere vás ven, na oslavy, apod. byla bych hodně opatrná. Taky bych řekla, že může být dost důležitým ukazatelem, jestli je ochotný se za vámi vypravit do Česka (a logicky poznat nejen vaši rodinu, ale třeba vaše rodné město apod.). Zní to divně, ale těch vztahů, které byly založené čistě na tom, že holky jezdily párkrát za rok do Řecka a líný Řek se nehnul z místa a vlastně mu to takhle vyhovovalo, jsem viděla taky dost. S tím souvisí třetí bod, a to je plánování společné budoucnosti. Přijde mi, že ve vztazích, kteří vydržely, byli řečtí muži vždycky dost iniciativní v řešení toho, co jak bude a nebude. A nebyla to jen slova a sliby, ale byly to skutečně činy.
Kruhové objezdy v Řecku
Kruhové objezdy a kdo že má v Řecku přednost? Pokud si nejste jisti, nevěšte hlavu, podle průzkumů to má 70 % Řeků stejně. Pravda o řeckých kruhových objezdech je šokující, ale vysvětlení je přitom vlastně strašně jednoduché. Šokující, protože v Řecku má často (skoro bych řekla většinou) přednost to auto, které na kruhový objezd teprve vjíždí (a ne to, které už na kruhovém objezdu je). Jednoduché proto, že to pravidlo a konkrétní paragraf ve vyhlášce v Česku i v Řecku jsou prakticky identické. To znamená, že pokud je před kruhovým objezdem značka „dej přednost v jízdě“, musí dát vozidlo přijíždějící na kruhový objezd přednost vozidlům, které už na kruhovém objezdu jsou. Pokud tam ta značka není, přednost má přijíždějící vozidlo a auta jedoucí po kruhovém objezdu ho pustí (dají mu přednost). Problém je, že v Česku tam ta značka prakticky vždycky je a jsme na to takhle zvyklí. Naopak kruhové objezdy, které by nebyly ze všech stran označené značkou „dej přednost v jízdě“ (případně stopkou), jsou v Česku velice vzácné. Je to prostě hodně výjimečné a bývá to třeba v malých obcích (viz například zde).
Ale zpátky do Řecka! Podle řecké vyhlášky tedy platí úplně stejné pravidlo. Akorát v Řecku tam ta značka „dej přednost v jízdě“ poměrně běžně chybí, čili to musíte sledovat docela bedlivě. U nás to prakticky nemusíte sledovat (i když by člověk měl být stále opatrný), ale v Řecku si na to musíte dávát setsakra dobrý pozor. Na části kruhových objezdů má přednost auto přijíždějící zprava a na části kruhových objezdů má přednost vozidlo jedoucí po kruhovém objezdu. Pokud přece jen trochu zaspíte, už jste na kruhovém objezdu a znejistíte, stačí se podívat, jestli tam přijíždějící „protivník“ vůbec nějakou značku má (byť ji uvidíte třeba zezadu) a pak je určitě lepší mu tu přednost dát.