Není snad kultury, která by jaro neměla ráda. Nadšení z teplejšího počasí, prodlužujícího se dne a nastupujícího probouzení přírody proniklo také do jazyků, i když pokaždé jinak. Není proto náhoda, že se právě v těchto typicky jarních lovech zrcadlí kus kultury a mentality jejich uživatelů.
Angličtina: sun-kissed
Není to pěkná představa, být políben sluncem? V angličtině se toto příčestí používá jako metafora k situaci, kdy je něco zahřáto nebo osvíceno jarním sluncem. Idiom má dva významy. Políben sluncem může být jednak kousek pobřeží, nebo trs trávy, ale můžeme tak rovněž popsat někoho, kdo je pěkně opálený a na sluníčku evidentně strávil hodně času. Sun-kissed lze psát se spojovníkem i bez.
Americká angličtina: blackberry winter
Výraz ostružinová zima je vlastní zejména jihu Spojených států, kde se používá pro označení chladného období koncem jara. Tradičně toto ochlazení přichází poté, co vykvetou ostružiny, podle nichž si vysloužilo svou přezdívku. Na jihu USA toho ale koncem jara zjevně kvete víc, a tak se ujaly taktéž označení blackthorn winter (řešetláková zima), dogwood winter (dřínová zima) nebo redbud winter (zima zmarliky kanadské).
Ruština: капель
Téměř nepřeložitelné ruské podstatné jméno ženského rodu, které označuje padání kapek tajícího sněhu z větví stromů nebo střech. Pro капель je charakteristický zejména zvonivý zvuk, který kapky při dopadání na zem vydávají. Dříve se tak v ruštině údajně říkalo i rampouchům.
Němčina: die Spargelsaison
Chřestovou sezónu Němci označují za vůbec nejchutnější období v roce. Trvá od poloviny dubna do 24. června a pro německé farmáře znamená až 8 hodin denně strávených sběrem této pochoutky na polích. Jako hlavní evropský producent této zeleniny má Německo i svou Spargelroute, tedy chřestovou stezku, která vede 108 kilometrů z Bruchsalu do Schwetzingenu, „hlavního města chřestu na světě“.
Nizozemština: Rokjesdag
Za nejspolehlivější důkaz příchodu jara se v Nizozemsku považuje „Den sukní“, tedy den, kdy už je natolik teplo, že ženy a dívky mohou ven vyrazit v sukních. Kdy Rokjesdag očekávat? Podle spisovatele Martina Brila, který tento den zpopularizoval a roku 1996 dostal do nizozemského slovníku Van Dale, se sukně začínají v Nizozemsku nosit 15. 4. Jiní se ale domnívají, že by měl Den sukní připadat až na 22. 4., tedy na den Brilova úmrtí.
Polština: Marzanna
Tak zní jméno polské bohyně zimy, smrti a znovuzrození, která se v různých obměnách objevuje i v jiných slovanských jazycích (česky např. Morana). Podle polské národní tradice se Marzanna utopila dne 21. 3., čímž v pohanském kalendáři oficiálně nastalo jaro. Zapálení a utopení Marzanny se proto dodnes považuje za nejlepší rozloučení se zimou. Rodiny si ze slámy a jiných přírodních materiálů vytvářejí vlastní panenky Marzanny, aby je pak z nejbližšího mostu hodily do řeky.
Švédština: Kosläpp
Ve Švédsku se jaro mimo jiného oslavuje takzvaným vypuštěním krav. Je to den, kdy farmáři po dlouhé zimní době opět vyženou své krávy ze stodol na venkovní pastvu. Krávy jsou prý z toho tak nadšené, že běhají, válejí se, dovádějí, skáčou a doslova tančí po polích. Dnes je Kosläpp oblíbený především mezi dětmi, kteří kromě pohledu na doslova „vysmáté krávy“ mají možnost zúčastnit se různých venkovních aktivit a vzdělávacích akcí.
Turečtina: Cemre
Cemre = ohnivá koule. Co má společného s jarem? Turecký příchod jara může podle tradiční anatolské víry nastat až poté, co z nebe spadnou tři ohnivé koule. První z nich padá během třetího únorového týdne a ohřívá vzduch, druhá koncem února a ohřívá vodu, třetí v prvním březnovém týdnu, aby konečně ohřála zemi a nechala do ní vstoupit nové roční období. Je však třeba dodat, že ohnivé koule jsou neviditelné, a tak ani v turecké kultuře nemají žádný materiální symbol.
Francouzština: violette
Na přelomu zimy a jara se ve francouzském městě Toulouse koná Fête de la violette neboli Svátek fialek spojený s honosným festivalem, během kterého se nabízí vše spojené s touto květinou. Fialku ve Francii proslavil sám Napoleon Bonaparte, jenž tyto rostlinky miloval natolik, že se staly symbolem samotného císaře i jeho obdivovatelů – bonapartistů. Během Napoleonovy vlády se fialka mnohem častěji objevovala v dílech francouzských umělců, kteří do těchto květin šikovně zapracovávali Napoleonovu podobiznu.
Dánština: Gækkebrev
Dánové si v předvelikonočním čase posílají „zrádné dopisy“, které jsou podepsány tečkami. Počet teček odpovídá počtu písmen ve jménu odesílatele. Na dopisech si Dánové skutečně dávají maximálně záležet, a to jak na jejich obsahu, jímž je většinou báseň, hádanka nebo vtip, tak i na výtvarném zpracování, které z dopisu mnohdy činí skutečné umělecká dílo. Pokud adresát správně uhodne, kdo je autorem jeho dopisu, dostane za odměnu velikonoční vajíčko.