V čem je čeština unikátní, co dala světu, kolik čítá slov a jaké drží rekordy? Dne 21. 2. se slaví Mezinárodní den mateřského jazyka, který od roku 1999 slouží k připomenutí jazykové rozmanitosti a je skvělou příležitostí dozvědět se víc právě o vlastní mateřštině!
- Světové prvenství
Výskyt písmena Ř je nejspolehlivějším důkazem, že se jedná o český text. Ř sice kromě češtiny najdeme také ve slezštině a hornolužické srbštině, protože však ani jeden z jazyků není úřední, drží si čeština díky této nadmíru obtížní hlásce své nesporné prvenství. České Ř se objevilo už ve 13. století a jeho vznik má několik možných vysvětlení. Jedním z nich je vývoj z písmena R, po kterém kdysi v praslovanštině následovala změkčovací hláska Ь, jež se později začala zapisovat jako apostrof. A z něj se posléze vyvinul háček: z mor’e se stalo moře, ze tr’i vzniko tři atd.
- Kolik slov je v češtině celkem?
Odpověď na tuto otázku, pokud je vůbec možná, se mění každým dnem. Běžně se uvádí, že čeština obsahuje kolem 250 000 slov, tento údaj už je však docela starý. Tolik slov totiž obsahuje Příruční slovník jazyka českého, který vznikal mezi léty 1935–1957 a v roce 2007 byl zpřístupněn digitálně. Aktivně však člověk používá (jen) 3 000 až 10 000 slov, přičemž počty se odvíjejí od věku a vzdělání uživatele. Pasivní slovní zásoba, tedy slova, která známe, ale nepoužíváme, je pak 3x až 6x větší. Jen pro srovnání: slovní zásoba angličtiny se odhaduje na 500 000 slov, němčiny na 300 000 až 400 000 podle toho, zda se započítávají všechny složeniny, a v ruštině napočítáme zhruba 200 000 tisíc slov.
- Nepřeložitelná slova
Když v roce 2013 server Matador Network sestavoval žebříček 20 slov, která z různých důvodů do angličtiny prostě nelze přeložit, proslavily se hned dvě česká: lítost a prozvonit. Lítost díky Kunderovým dílům, ve kterých kromě čistého smutku zahrnuje určitý nevyjádřitelný druh trápení. Prozvonit díky svému kurioznímu účelu… Někoho prozvonit však můžeme také ve španělštině, kde se k tomu používá výraz dar un toque. Angličtina si vypomáhá slovesy miss-call nebo page. Na webu Eunoia.cz, který funguje jako jakýsi vyhledávač překladatelských oříšků, se kromě lítosti a prozvánění vyskytuje vybafnout, které je zde definováno jako „To jump out and say boo“ a také nehrotit to, což má „a choice not to stress about something“. Překladatelům dává často zabrat také česká pohoda a všechny její odvozeniny jako pohodový, na pohodu, v pohodě atd.
- Čeština ve světě
Počet mluvčích českého jazyka se odhaduje na 13 milionů, z nichž zhruba dva jsou rozprostřeny v zahraničí. Nejvíce Čechů za hranicemi žije v USA, na druhém místě je překvapivě Argentina, kam se v době první a druhé světové války přestěhovali především Češi pocházející z Moravy a Slovácka. Za zmínku stojí i česká menšina v Chorvatsku, kam Češi přicházeli hlavně v 18. a 19. století jako žádaní odborníci pro zřizování manufaktur. Od 19. století zní čeština taktéž na jihu Rumunska s přesahem do Srbska – v oblasti Banátu. Z původních dvanácti osad, kde tehdy žilo zhruba 8 500 Čechů, dnes ale zbyla už jen polovina.
- Češtinářské rekordy
Mezi nejdelšími českými slovy dominují superlativy přídavných jmen, jako nejneobhospodařovávatelnější, nejnevykrystalizovávatelnější, nejnerestrukturalizovávatelnější, nejnezpravděpodobnostňovávatelnější a nejnovější rekord nejzdevětadevadesáteronásobitelnější. Za nejdelší česká slova složená pouze ze souhlásek jsou považována čtvrtsmršť a čtvrtčtvrť. Nejdelší česká věta, kterou se kdy podařilo sestavit jen ze souhlásek, byla: Blb vlk pln žbrnd zdrhl hrd z mlh Brd skrz vrch Smrk v čtvrť srn Krč. Nejdelší české palindromy, tedy slova, která znějí stejně i pozpátku, jsou příčestí: nepochopen, nepotopen, nezasazen, nezařazen.
- Ohrožená slova
Odborně se jim říká archaismy – slova, která na rozdíl od historismů označují stále aktuální předměty a jevy, ale z nějakého důvodu se pro ně častěji používají synonyma. Příkladem je třeba bicykl, nad kterým pomalu vítězí kratší jízdní kolo, nebo opera místo zpěvohra. Některá slova se zase drží jen v některých významech, jako třeba výslužba, jež se dříve používala pro označení důchodu ve všech profesích, nebo žurnál, který zůstal jen v idiomu vypadat jako ze žurnálu. Na kapačkách dle Slovníku spisovné češtiny však přežívají i slova, do kterých bychom to na první pohled neřekli. Jsou jimi např. pocestný, pometlo, zvěrolékař, pračlověk nebo kráčet.
- Česká nej v názvech obcí
Nejdelší název ze všech obcí v České republice má Nová Ves u Nového Města na Moravě, nejkratší město Aš, popřípadě Eš. Mezi nejdelšími jednoslovnými názvy vítězí Prostředkovice. Nejčastěji se na území České republiky vyskytuje Nová ves, která těsně soupeří s Lhotou. Rekord ve změnách svého názvu drží Příštpo na Třebíčsku, které se mezi léty 1869 a 1910 přejmenovalo celkem 7krát: Příštba, Přísba, Přístpo, Příštbo, Příspa, Přístbo a Příšpo, až se od roku 1921 konečně ujalo osmé Příštpo. Nejbizarnější název české obce by se hledal těžko, proto jen pár příkladů: Hnojník, Pleš, Záhrobí, Čunín, Hrob, Hovězí, Močovice, Řitka, Onen svět, Držkov atd…
- Česká slova v jiných jazycích
Nejznámějšími českými slovy, která doslova dobyla svět a dostala se do úctyhodného počtu jazyků, jsou robot, polka, pistole. Najdeme ale mnohé další příklady, které se uchytily jen v jednom z jazyků. Angličtina díky češtině například poznala hachek, tedy háček jako diakritické znaménko, nebo tunneling od slovesa tunelovat, které v Česku vzniklo během divokých 90. let. V polštině zase díky češtině existuje ponieważ (poněvadž), więzienie (vězení) nebo wahać się (váhat). Do italštiny zřejmě pronikl český křeček v podobě criceto. Úplně nejvíc českých slov ale najdeme v němčině, a to hlavně v té rakouské, která přejala zejména kulinářskou slovní zásobu: Buchtel (buchta), Kolatsche (koláč), Palatschinken (palačinky), Ribiselmarmelade (rybízová marmeláda), Fisolen (fazole), Kren (křen) a mnohá další.