Věřte, nebo ne, ale Konopiště je skutečně odvozené od konopí, které se ve středověku využívalo nejen k léčebným účelům, ale také jako materiál na výrobu oblečení, provazů, papíru, nebo dokonce zbraní. V místě zámku se prý konopí dařilo skutečně dobře a rostlo ho tady obzvlášť hodně. Na Konopiště se konopí mělo v posledních letech dokonce vrátit, a to v podobě obchůdku s konopnými výrobky.

 

Pro vysvětlení názvu tohoto hradu jsou dvě verze. Podle první teorie kolem něj v minulosti rostly křivé stromy, kterým se říkalo „kláty“, křivý strom = „křivý klát“. Druhá verze se přiklání k tomu, že křivý byl povrch, na kterém byl hrad postaven. Plošině se říkalo „plát“ a na křivém plátu vznikl Křivoklát. Jednoznačná verze se ale hledá těžko – i proto, že Křivoklát má stejné jméno už zhruba 900 let, tedy po celou dobu své existence!

 

Název tohoto zámku, stejně jako obce, ve které jej najdeme, pochází z němčiny – Eisgrub (ledová jáma). Česká podoba názvu se objevila začátkem 15. století, a to jako označení města, kde se zámek nacházel. Původ skutečně souvisí s ledem, protože díky údolí podél Dyje je v oblasti o něco chladněji.

 

Název vznikl na základě pověsti o tom, jak ve zdejších lesích kdysi zabloudila šlechtická družina. Přenocovat museli na panství. Když se však ráno vojáci vzbudili, spatřili všude kolem válející se jelení parohy, které pak na příkaz místního pána museli sebrat. Od „sbírat rohy“ vznikl Zbiroh. Něco pravdy na tom možná bude, protože okolí zámku je hojným výskytem divoké zvěře proslulé dodnes!

 

Název hradu prý vznikl v době, kdy se ho pokoušel dobýt Jan Žižka. Málem se mu to podařilo, nebýt jednoho chytrého člena hradní posádky, který na hradě vystrojil fiktivní hostinu a část z ní shodil i husitskému vojsku. Tehdy prý toho měl Žižka už tak akorát dost a prohlásil, že hrad je tvrdý jako kost, což hradu už zůstalo.

 

Zde je zase několik možností. V úvahu přichází inspirace 125 m hlubokou studnou blízko hradu, který tu stál dříve než zámek. Možná taky název vzniknul na počest hlubokým okolním lesům, popřípadě díky svému umístění hluboko v lesích. Jiné teorie říkají, že za všechno může výstavba zámku nad hlubokým vltavským údolím.

 

Zdánlivě banální – a na hrad možná trochu ponižující název – má obzvlášť zajímavý původ, který láká stále víc návštěvníků! Houska je totiž možná odvozena od keltského slova goska, tedy „brána“. To umocňuje legendu o tom, že hrad byl možná bránou do pekla. Existuje ale i přízemnější vysvětlení – inspirace stejnojmennou skálou, na které byl ve 13. století postaven.

 

Možná překvapí, že svůj příznačný název tenhle hrad nezískal, až když se stal zříceninou, ale jmenoval se tak úplně původně, od konce 13. století. Troska neboli struska měla odkazovat k sopečnému odpadu, ze kterého (a na kterém) byl hrad postaven.

 

I v tomhle případě může za název pověst. Kdysi dávno prý praotec Čech vyhnal svou dceru do lesa, protože si přivedla nevhodného ženicha. Dvojice se usadila na místě, které se jim líbilo, a postavila si zde dům. Nakonec se však s praotcem udobřili a ten jim na místě, kde si už „zvykli“, postavil srub a pojmenoval jej „Zvykov“. Postupem času se název zkomolil.

 

Tenhle hrad sdílí podobnou pověst se Zvíkovem. I tady šlo o nepřejícího otce, tentokrát Bedřicha Rudobradého, jen s několika rozdíly. Zaprvé – jeho dcera se se svým ženichem usadila v okolí Tábora, zadruhé – přísný otec je přišel dokonce sám navštívit, ale maskoval se nalepenými vousy. Hradu se pak začalo říkal fousáč/foustník, až z toho vzniklo Choustník. V jiné verzi pověsti dal otec dceři slib, že dokud ji nenajde, neoholí si vousy. Chodil dlouho a vousy mu narostly až do pasu. Ostříhal si je, až dceru našel na hradě.

 

Hrad, který se stal posledním útočištěm Jana Husa, svůj název údajně získal podle bájného knížete Kroka – Krakovec měl být totiž dle legendy jeho sídlem. Jiná teorie se přiklání k tomu, že za názvem hradu stojí krkavci, kteří se tu prý hojně vyskytovali. Anebo je Krakovec variací na Krakov, protože sem údajně kníže Břetislav I. přivedl Poláky, kteří jeho polskou výpravu přežili.

 

Původ názvu je v osobním jméně, které je už ale dnes špatně prokouknutelné. První majitel stejnojmenné osady byl Bezděd. Přivlastňování se ale tehdy tvořilo starou příponou –jЬ, tedy Bezděd-jЬ. Posléze se kombinace dj kvůli snazší výslovnosti změkčila na [z], což už dohromady dalo dnešní Bezděz, doslova tedy „Bezdědův“ (majetek).