Angličtina

Anglické summer existuje už od přelomu 9. a 10. století, kdy se ve staré angličtině vyskytovalo jako sumor. O 400 let později se summer začalo používat i ve funkci přídavného jména a na začátku 19. století se objevila oblíbená slovní spojení jako summer camp, summer school nebo summer resort. A co víc, od roku 1970 se Summer používá i ve funkci křestního jména! Stejně jako do jiných germánských jazyků, i do angličtiny tento výraz pravděpodobně pronikl z praindoevropského jazyka, jímž naši předci hovořili už před více než 4 000 lety. Proto až zas tak nepřekvapí, že anglické summer, německé Sommer, nizozemské zomer, staroirské sam, islandské sumar, afrikánské somer a arménské hama jsou mladší příbuzní sanskrtského samā, které však neznamená pouze léto, ale celý rok.

Francouzština

Francouzské été kromě toho, že znamená léto, také vyjadřuje minulé příčestí slovesa být (être). Slovo pochází z latinského výrazu pro léto aestās, které má svůj původ opět v praindoevropském jazyce, kde však znamenalo hořet. V latině se už význam mírně posunul a místo hořet začalo toto slovo označovat horké období. Koncové s, které se ve francouzských slovech skoro nikdy nevyslovuje, se z původní varianty ztratilo v 18. století během velké jazykové reformy, kdy bylo z francouzského slovníku odstraněno mnoho nevyslovovaných esek. Postupně se slovo zjednodušilo ještě výrazněji, až dospělo do dnešní podoby.

Španělština

Španělské léto neboli verano je sice taktéž odvozeno z latiny, avšak z jiného slova než ve francouzštině. Tentokrát jako základ posloužilo latinské vēr, které ale původně označovalo jaro. Stopy latinského jara můžeme dodnes zaznamenat také v některých odborných termínech, jako je např. vernalizace, tedy botanický postup sloužící k vyvolání dřívějšího kvetení. Ve středověku se jako tempus veranum označovalo dlouhé teplé období, proti kterému se stavěla poměrně krátká zima. A právě proto se jaro španělsky řekne primavera, tedy něco jako „první léto“. Španělština sice využila i latinského aestās, z něhož odvodila estío, tento výraz se ale používá velice zřídka.

Ruština

Ruské лето [leto] je dodnes předmětem bouřlivých lingvistických diskuzí. Podle jedné z hypotéz vzniklo ze staroruského лити [liti] (lít) a původně označovalo „období dešťů“, které jsou pro léto vedle horkých teplot rovněž typické. Proč si ale ruština z léta nevybrala horké teploty, ale právě deště? Někteří odborníci se domnívají, že proti létu, kdy „leje“, stavěla období zimy, kdy naopak sněží. Jiné teorie zase kořeny ruského léta připisují staroirskému výrazu pro den – laithe, protože právě v létě jsou dny nejdelší, a tedy „nejsvětlejší“. I v ruštině ale existuje domněnka o vzniku z praslovanského jazyka, kde lē označovalo sloveso slábnout a léto mohlo být vnímáno jako oslabení zimy. A další verze zase vidí prvopočátek tohoto slova v latinském laetus, znamenající překrásný nebo radostný. Podobně se léto řekne i v dalších slovanských jazycích: bělorusky лета, bosensky ljeto, bulharsky лято, chorvatsky ljeto, makedonsky лето, polsky lato, srbsky лето či leto, nebo ukrajinsky літо. Později se význam léta ve slovanských jazycích rozšířil na celý rok, protože ten se považoval za dovršený právě po skončení léta.

Maďarština

Maďarské nyári není spojeno s teplem, ani s deštěm, ale s topolem! Topol se maďarsky řekne nyár a stejným slovem se označuje i bažina. Přípona i v maďarštině mimo jiného slouží k vytváření přídavných jmen z podstatných, a proto by se nyári dalo přeložit jako topolový. Pokud bychom ale s etymologií chtěli jít ještě dál, zjistíme, že kořeny maďarského výrazu pro léto najdeme v turkických jazycích, kde jāŕ znamenalo období jara a léta. Je tedy nakonec otázka, zda je topol odvozený od léta, nebo je léto odvozeno od topolů…

Hindština

Jeden z hindských výrazů pro léto घर्म (gharm) poměrně nepřekvapivě vychází ze sanskrtského slova pro teplo घर्म (gharmá), které má svůj původ jak jinak než v praindoevropštině. Protože i hindština je nehledě na svou exotičnost jazykem indoevropským, hindský výraz pro teplo se v různých obměnách dostal i do dalších, nám bližších jazyků. Jako důkaz může s trochou fantazie posloužit anglické warm (teplý), německé brennen (hořet), litevské garas (pára) nebo ruské жар [žar] (teplo, žár). 

Hebrejština

Hebrejské קַיִץ (kaitz) má společné rysy s mnoha dalšími hebrejskými slovy, a je proto častým tématem odborných lingvistických prací a diskuzí. Jako příklad uveďme קץ (ketz) neboli konec, קוץ (kotze), což v překladu znamená trn, קוט (koot) se zase používá ve významu odříznout a קציר (katzir), což je hebrejsky úroda. Samotné קַיִץ (kaitz) může kromě léta označovat také letní ovoce, zejména pak fíky. Kolik podobných slov, tolik i hypotéz o původu hebrejského léta – vzniklo jako období bohaté fíkové úrody, bylo odvozeno od konce roku, růžových či kaktusových trnů, anebo se snad zrodilo zcela nezávisle a všechna uvedená slova se z něj odvodila až později?