Při návštěvě nové expozice „Okna do pravěku“ v Národním muzeu v Praze, se můžete mimo jiné pokochat téměř dvěma tisíci zkamenělin pocházejícími z území České republiky. Na etiketách pod vystavenými předměty však jména jako metlák, šroub, prdeláč nebo cukrátko od Berouna budete marně hledat. Jenom několik desítek zasvěcenců do krásy a tajů života dávno vyhynulých […]
Český národ má asi nejvíce Panenek na světě. Panenek s velkým Pé, protože se jedná o vlastní jméno. A nejenom Panenek, taky Královen, Bábinek, Sester, Milých, Synků, Sluhů, Vévodů, Pantátů a dalších. Všechny jsou uloženy v muzeu v tom našem Národním, v Praze. Bydlí už zhruba 140 let v papírových krabičkách opatřené papírovým štítkem. Šoupavým […]
Konopiště Věřte, nebo ne, ale Konopiště je skutečně odvozené od konopí, které se ve středověku využívalo nejen k léčebným účelům, ale také jako materiál na výrobu oblečení, provazů, papíru, nebo dokonce zbraní. V místě zámku se prý konopí dařilo skutečně dobře a rostlo ho tady obzvlášť hodně. Na Konopiště se konopí mělo v posledních letech […]
Za posledních pět let prudce vzrostl zájem o výuku češtiny, jež se hned po angličtině a němčině dostala na třetí příčku nejčastěji vyučovaných jazyků mimo školní docházku. Počet firemních kurzů češtiny v jazykových školách se dokonce zdvojnásobil. Kvůli nízké nezaměstnanosti stále více cizinců do Česka nepřichází za prací jen na krátkou dobu několika měsíců, ale […]
V čem je čeština unikátní, co dala světu, kolik čítá slov a jaké drží rekordy? Dne 21. 2. se slaví Mezinárodní den mateřského jazyka, který od roku 1999 slouží k připomenutí jazykové rozmanitosti a je skvělou příležitostí dozvědět se víc právě o vlastní mateřštině! Světové prvenství Výskyt písmena Ř je nejspolehlivějším důkazem, že se jedná o český […]
Na 2. 2. připadá prastarý svátek Hromnice, jenž původně vzešel z keltských oslav Imbolg, popř. Imbolc, které se již od dob neolitu konaly v noci z 1. na 2. února. Proč se tento svátek jmenoval zrovna Imbolc, zůstává dodnes záhadou. Většina lingvistů se shoduje na tom, že název vzešel z keltského i mbolc (v břiše), což odkazovalo k […]
Slovo, které může u nás Čechů – a což teprve u Slováků – budit rozpaky, znamená v řadě dalších slovanských jazyků prostě a jednoduše kohout. A tak můžeme v jihoslovanských obchodech leckde narazit například na oblíbené černohorské víno Kokot. Copak ale takový superkokot! Ten však nemá s vínem nic společného, tento titul si odnáší některý […]
Původ českého slova Vánoce má hned několik vysvětlení. Tím nejznámějším a nejpravděpodobnějším je inspirace německým Weihnachten, odvozeným ze středověkého spojení zu den wīhen nahten, které by se doslovně dalo přeložit jako o posvátných nocích. Posvátné noci tu odkazují z pohanským oslavám zimního slunovratu, ze kterých dodnes přetrvalo docela dost vánočních tradic, jednou z nichž je např. pečení vánočního […]
Rozmanitost českého vánočního cukroví se zdá být ve srovnání s ostatními zeměmi unikátní. Ačkoliv je dnes jedním z neodmyslitelných symbolů křesťanských svátků, jeho kořeny najdeme v pohanských tradicích ze 16. století. Cukroví bylo tehdy spojeno s oslavami magické noci zimního slunovratu a mělo sloužit k odvrácení zlých sil. Obřadní pečivo, jak se mu tehdy říkalo, […]
Zatímco ostatní slovanské jazyky čerta přirovnávají k ďáblu a připisují mu veškeré atributy zla, v českém prostředí čert patří spíše k lidovému folklóru. Český čert, jak je vidět ve většině pohádek, nemusí být nutně zlý. Naopak! Často je to jakýsi chytrý „strážce spravedlnosti“, který zlo naopak po zásluze trestá. Takže vlastně takový vzor, po kterém se vyplatí leccos […]
Tento seznam obsahuje sto frekventovaných podstatných jmen a sto frekventovaných sloves. Používám ho pro svoje vlastní studijní potřeby a občas také nárazově ve výuce. Záměrně ho vkládám ve formátu doc, abyste v něm snadno mohli dělat úpravy podle svých preferencí. 100+100 prázdný seznam (čeština)
Snad každý jazyk má ve výslovnosti nějakou tu „specialitu místní kuchyně“ – prostě něco, co v jiných jazycích nenajdeme. My, Češi, jsme si dobře vědomi svého /ř/, které je jedinečné. (Ačkoliv relativně podobnou hlásku najdeme například v polštině nebo v severonorských dialektech.) Pojďme se teď podívat na některé zvláštnosti dalších evropských jazyků. čeština ještě jednou Málo […]
Nejen exotická zvířata mají často kuriózní původ názvu, ale pochopitelně také rostliny. Možná vás následující výběr „exotických rostlin“ překvapí, nejde totiž o ananas nebo kiwi, ale o rostliny, které často důvěrně znáte. Jenže ouha! Lingvistika je neomylná, následující rostliny totiž u nás nejsou původní a jsou to tak trochu přivandrovalci. Podle místa původu nebo podle […]
Slovo pleonasmus označuje z definice „hromadění souznačných slov“ a jedná se právě o ten případ, kdy řeknete dvakrát totéž. Že je dárek zdarma, každý ví. Netřeba uvádět, že ho dostanete zdarma. Další pleonasmy, se kterými se běžně setkáme, jsou: původní originál závěrečné finále magické kouzlo hospitalizovat v nemocnici hlavní protagonista ceny rostou vzhůru/ ceny klesají […]
Pozdrav „ahoj“ je dost zvláštní. Vždyť půlka Evropy se diví, proč se zdravíme „po vodácku“. Tenhle pozdrav se zřejmě rozšířil díky popularitě trampského hnutí u nás v meziválečné době. Nejdřív se tak zdravili hlavně vodáci, trampové, všichni ti, kteří na víkend opouštěli Prahu (ano, ano, má to u nás tradici) a postupně začalo být cool […]
Učím češtinu pro cizince. Do mých lekcí chodí lidé různého věku, různých národností, profesí, zájmů, tradic a zvyků. Každý z nich má trochu jinou motivaci, proč se učí česky. Někdo chce studovat na české vysoké škole a potřebuje udělat přijímací zkoušky, jinému stačí dorozumět se v běžných životních situacích, další touží získat české občanství, někteří studenti mají české partnery… Ať […]
Předem říkám: Dnes budu mluvit sprostě, věda si to žádá! S mým velmi šikovným studentem Markem jsme narazili na téma sprostých slov v italštině. Pak jsme hledali nějaká videa a literaturu, no zabavili jsme se tím docela dlouho. Marek došel k závěru, že v zemi, kde existuje tolik slov pro prostitutku, musí být prostituce rozšířenější než […]
Jak se mohla dostat slova z italštiny do češtiny? Inu, snadno. Čilé kulturní a obchodní vztahy jsou doloženy již od středověku – vzpomeňme, kolik toponym je v Praze odvozeno od slova „Vlach, vlašský“. Italové k nám přicházeli za prací, za obchodem, ale také třeba stavět mosty a železnice. A co nám nepřinesli přímo Italové, to […]
Ať už pijete espresso nebo flat-white, slovo turek jako označení pro mletou zrnkovou kávu zalitou horkou vodou, zná troufám si říct každý. Tenhle způsob přípravy kávy je opravdu zvláštní věc a pokud jste někdy takto připravovali kávu před Italem, Španělem nebo před kýmkoliv z Orientu, asi se pěkně divil. Pití kávy v této podobě známe jen […]
Máte taky k některým věcem vřelejší vztah, než je v populaci obvyklé? (Co má tohle zas být za otázku :-)) Mám ráda, když prší. Rádi chodíme s dětmi do deště. Ráda pozoruju, jak kapky stékají po okenní tabulce. Když začne pršet, vařím kafe a jdu k oknu relaxovat. Já celý roky nevěděla, že jsem pluviofil!!! […]
Ano, i jazyk může být pěkně xenofobní 🙂 A teď nemyslím přímo nějaká hanlivá označení typu skopčáci, ale spíš tu xenofobii skrytou, kterou si často ani neuvědomujeme. Pár příkladů: Zvířata Označení švába rus se někdy zdůvodňuje původem, ale neřekla bych, že tomu tak bude. Už proto, že polsky se šváb řekne prusak. Podobným příkladem je dialektální […]
Baví Vás etymologie? Mě strašně!!! A tak potom, co jsme tu v Jazykovém koutku řešili příjmení nebo třeba exotická zvířata, přichází další dávka slov, která spolu nemají společného nic, tedy kromě prapodivné etymologie… Skopčáci Vždycky jsem si říkala, proč se vlastně hanlivě říká Němcům skopčáci. Oni snad mají něco společného se skopcem? A ejhle, oni […]
Kde se vzalo slovo felčar? FELČAR (tedy v němčině Feldscher nebo také Feldscherer) určitě patří k nejúspěšnějším německým výpůjčkám. Posuďte sami: kromě našeho felčara, polského felczera a ruského Фельдшер máme také rumunsky felcer (neutrální výraz pro „ošetřovatele“) nebo švédsky fältskär (mírně archaický výraz pro „chirurga“). Bulharské Фелдшер se používá pro lékaře působící na venkově. Slovo […]
vánoce Na tom, že Vánoce jsou výpůjčka z němčiny, není tolik divného – v češtině je výpůjček z němčiny dost a dost. A není to jen taková ta klasika jako kšeft a štrúdl, ale stovky dalších – méně průhledných – slov jako třeba lev, cíl nebo lano. V případě Vánoc však nejsou ty cestičky zcela jasné. V němčině je Weihnachten, […]
Názvy exotických zvířat jako třeba slon nebo velbloud jsou v evropských jazycích docela zajímavé téma. V našich zeměpisných šířkách lidé tahle zvířata běžně neznali, a tak se k nám tahle slova dostávala zajímavými cestami. V češtině se podíváme na původ slov slon, velbloud, hroch, klokan, rajka a krajta. Slon je slovo všeslovanské, tzn. najdeme ho ve všech slovanských jazycích. […]
Přivandrovalci V Čechách je nejvíc Nováků. Novák je nejčastějším příjmením také v Polsku (Nowak) a ve Slovinsku (Novak). Tohle příjmení najdeme téměř ve všech jazycích – anglický Newman nebo německý Neumann, nicméně v těchto jazycích není ani v první desítce. A považte, že u nás je hned třetí Novotný, který má stejný základ. Copak z toho asi […]