Tento seznam obsahuje sto frekventovaných podstatných jmen a sto frekventovaných sloves. Používám ho pro svoje vlastní studijní potřeby a občas také nárazově ve výuce. Záměrně ho vkládám ve formátu doc, abyste v něm snadno mohli dělat úpravy podle svých preferencí. 100+100 prázdný seznam (čeština)
Snad každý jazyk má ve výslovnosti nějakou tu „specialitu místní kuchyně“ – prostě něco, co v jiných jazycích nenajdeme. My, Češi, jsme si dobře vědomi svého /ř/, které je jedinečné. (Ačkoliv relativně podobnou hlásku najdeme například v polštině nebo v severonorských dialektech.) Pojďme se teď podívat na některé zvláštnosti dalších evropských jazyků. čeština ještě jednou Málo […]
Nejen exotická zvířata mají často kuriózní původ názvu, ale pochopitelně také rostliny. Možná vás následující výběr „exotických rostlin“ překvapí, nejde totiž o ananas nebo kiwi, ale o rostliny, které často důvěrně znáte. Jenže ouha! Lingvistika je neomylná, následující rostliny totiž u nás nejsou původní a jsou to tak trochu přivandrovalci. Podle místa původu nebo podle […]
Slovo pleonasmus označuje z definice „hromadění souznačných slov“ a jedná se právě o ten případ, kdy řeknete dvakrát totéž. Že je dárek zdarma, každý ví. Netřeba uvádět, že ho dostanete zdarma. Další pleonasmy, se kterými se běžně setkáme, jsou: původní originál závěrečné finále magické kouzlo hospitalizovat v nemocnici hlavní protagonista ceny rostou vzhůru/ ceny klesají […]
Pozdrav „ahoj“ je dost zvláštní. Vždyť půlka Evropy se diví, proč se zdravíme „po vodácku“. Tenhle pozdrav se zřejmě rozšířil díky popularitě trampského hnutí u nás v meziválečné době. Nejdřív se tak zdravili hlavně vodáci, trampové, všichni ti, kteří na víkend opouštěli Prahu (ano, ano, má to u nás tradici) a postupně začalo být cool […]
Učím češtinu pro cizince. Do mých lekcí chodí lidé různého věku, různých národností, profesí, zájmů, tradic a zvyků. Každý z nich má trochu jinou motivaci, proč se učí česky. Někdo chce studovat na české vysoké škole a potřebuje udělat přijímací zkoušky, jinému stačí dorozumět se v běžných životních situacích, další touží získat české občanství, někteří studenti mají české partnery… Ať […]
Předem říkám: Dnes budu mluvit sprostě, věda si to žádá! S mým velmi šikovným studentem Markem jsme narazili na téma sprostých slov v italštině. Pak jsme hledali nějaká videa a literaturu, no zabavili jsme se tím docela dlouho. Marek došel k závěru, že v zemi, kde existuje tolik slov pro prostitutku, musí být prostituce rozšířenější než […]
Jak se mohla dostat slova z italštiny do češtiny? Inu, snadno. Čilé kulturní a obchodní vztahy jsou doloženy již od středověku – vzpomeňme, kolik toponym je v Praze odvozeno od slova „Vlach, vlašský“. Italové k nám přicházeli za prací, za obchodem, ale také třeba stavět mosty a železnice. A co nám nepřinesli přímo Italové, to […]
Ať už pijete espresso nebo flat-white, slovo turek jako označení pro mletou zrnkovou kávu zalitou horkou vodou, zná troufám si říct každý. Tenhle způsob přípravy kávy je opravdu zvláštní věc a pokud jste někdy takto připravovali kávu před Italem, Španělem nebo před kýmkoliv z Orientu, asi se pěkně divil. Pití kávy v této podobě známe jen […]
Máte taky k některým věcem vřelejší vztah, než je v populaci obvyklé? (Co má tohle zas být za otázku :-)) Mám ráda, když prší. Rádi chodíme s dětmi do deště. Ráda pozoruju, jak kapky stékají po okenní tabulce. Když začne pršet, vařím kafe a jdu k oknu relaxovat. Já celý roky nevěděla, že jsem pluviofil!!! […]
Ano, i jazyk může být pěkně xenofobní 🙂 A teď nemyslím přímo nějaká hanlivá označení typu skopčáci, ale spíš tu xenofobii skrytou, kterou si často ani neuvědomujeme. Pár příkladů: Zvířata Označení švába rus se někdy zdůvodňuje původem, ale neřekla bych, že tomu tak bude. Už proto, že polsky se šváb řekne prusak. Podobným příkladem je dialektální […]
Baví Vás etymologie? Mě strašně!!! A tak potom, co jsme tu v Jazykovém koutku řešili příjmení nebo třeba exotická zvířata, přichází další dávka slov, která spolu nemají společného nic, tedy kromě prapodivné etymologie… Skopčáci Vždycky jsem si říkala, proč se vlastně hanlivě říká Němcům skopčáci. Oni snad mají něco společného se skopcem? A ejhle, oni […]
Kde se vzalo slovo felčar? FELČAR (tedy v němčině Feldscher nebo také Feldscherer) určitě patří k nejúspěšnějším německým výpůjčkám. Posuďte sami: kromě našeho felčara, polského felczera a ruského Фельдшер máme také rumunsky felcer (neutrální výraz pro „ošetřovatele“) nebo švédsky fältskär (mírně archaický výraz pro „chirurga“). Bulharské Фелдшер se používá pro lékaře působící na venkově. Slovo […]
vánoce Na tom, že Vánoce jsou výpůjčka z němčiny, není tolik divného – v češtině je výpůjček z němčiny dost a dost. A není to jen taková ta klasika jako kšeft a štrúdl, ale stovky dalších – méně průhledných – slov jako třeba lev, cíl nebo lano. V případě Vánoc však nejsou ty cestičky zcela jasné. V němčině je Weihnachten, […]
Názvy exotických zvířat jako třeba slon nebo velbloud jsou v evropských jazycích docela zajímavé téma. V našich zeměpisných šířkách lidé tahle zvířata běžně neznali, a tak se k nám tahle slova dostávala zajímavými cestami. V češtině se podíváme na původ slov slon, velbloud, hroch, klokan, rajka a krajta. Slon je slovo všeslovanské, tzn. najdeme ho ve všech slovanských jazycích. […]
Přivandrovalci V Čechách je nejvíc Nováků. Novák je nejčastějším příjmením také v Polsku (Nowak) a ve Slovinsku (Novak). Tohle příjmení najdeme téměř ve všech jazycích – anglický Newman nebo německý Neumann, nicméně v těchto jazycích není ani v první desítce. A považte, že u nás je hned třetí Novotný, který má stejný základ. Copak z toho asi […]