Často se mě někdo ptá na téma „cizí jazyky a děti“. Kdy s dětmi začít, co říkám na tuhle metodu nebo na jinou a někdy přijde řeč i na volbu cizího jazyka. Fandím všem rodičům, kteří dbají na jazykové vzdělání, pro mě ale bylo vždycky prioritou: nabízet dětem jazykovou pestrost (psala jsem o tom v […]
Snad každý jazyk má ve výslovnosti nějakou tu „specialitu místní kuchyně“ – prostě něco, co v jiných jazycích nenajdeme. My, Češi, jsme si dobře vědomi svého /ř/, které je jedinečné. (Ačkoliv relativně podobnou hlásku najdeme například v polštině nebo v severonorských dialektech.) Pojďme se teď podívat na některé zvláštnosti dalších evropských jazyků. čeština ještě jednou Málo […]
Nejen exotická zvířata mají často kuriózní původ názvu, ale pochopitelně také rostliny. Možná vás následující výběr „exotických rostlin“ překvapí, nejde totiž o ananas nebo kiwi, ale o rostliny, které často důvěrně znáte. Jenže ouha! Lingvistika je neomylná, následující rostliny totiž u nás nejsou původní a jsou to tak trochu přivandrovalci. Podle místa původu nebo podle […]
Slovo pleonasmus označuje z definice „hromadění souznačných slov“ a jedná se právě o ten případ, kdy řeknete dvakrát totéž. Že je dárek zdarma, každý ví. Netřeba uvádět, že ho dostanete zdarma. Další pleonasmy, se kterými se běžně setkáme, jsou: původní originál závěrečné finále magické kouzlo hospitalizovat v nemocnici hlavní protagonista ceny rostou vzhůru/ ceny klesají […]
Pozdrav „ahoj“ je dost zvláštní. Vždyť půlka Evropy se diví, proč se zdravíme „po vodácku“. Tenhle pozdrav se zřejmě rozšířil díky popularitě trampského hnutí u nás v meziválečné době. Nejdřív se tak zdravili hlavně vodáci, trampové, všichni ti, kteří na víkend opouštěli Prahu (ano, ano, má to u nás tradici) a postupně začalo být cool […]
Učím češtinu pro cizince. Do mých lekcí chodí lidé různého věku, různých národností, profesí, zájmů, tradic a zvyků. Každý z nich má trochu jinou motivaci, proč se učí česky. Někdo chce studovat na české vysoké škole a potřebuje udělat přijímací zkoušky, jinému stačí dorozumět se v běžných životních situacích, další touží získat české občanství, někteří studenti mají české partnery… Ať […]
Předem říkám: Dnes budu mluvit sprostě, věda si to žádá! S mým velmi šikovným studentem Markem jsme narazili na téma sprostých slov v italštině. Pak jsme hledali nějaká videa a literaturu, no zabavili jsme se tím docela dlouho. Marek došel k závěru, že v zemi, kde existuje tolik slov pro prostitutku, musí být prostituce rozšířenější než […]
Jak se mohla dostat slova z italštiny do češtiny? Inu, snadno. Čilé kulturní a obchodní vztahy jsou doloženy již od středověku – vzpomeňme, kolik toponym je v Praze odvozeno od slova „Vlach, vlašský“. Italové k nám přicházeli za prací, za obchodem, ale také třeba stavět mosty a železnice. A co nám nepřinesli přímo Italové, to […]
Ať už pijete espresso nebo flat-white, slovo turek jako označení pro mletou zrnkovou kávu zalitou horkou vodou, zná troufám si říct každý. Tenhle způsob přípravy kávy je opravdu zvláštní věc a pokud jste někdy takto připravovali kávu před Italem, Španělem nebo před kýmkoliv z Orientu, asi se pěkně divil. Pití kávy v této podobě známe jen […]
Máte taky k některým věcem vřelejší vztah, než je v populaci obvyklé? (Co má tohle zas být za otázku :-)) Mám ráda, když prší. Rádi chodíme s dětmi do deště. Ráda pozoruju, jak kapky stékají po okenní tabulce. Když začne pršet, vařím kafe a jdu k oknu relaxovat. Já celý roky nevěděla, že jsem pluviofil!!! […]
Ano, i jazyk může být pěkně xenofobní 🙂 A teď nemyslím přímo nějaká hanlivá označení typu skopčáci, ale spíš tu xenofobii skrytou, kterou si často ani neuvědomujeme. Pár příkladů: Zvířata Označení švába rus se někdy zdůvodňuje původem, ale neřekla bych, že tomu tak bude. Už proto, že polsky se šváb řekne prusak. Podobným příkladem je dialektální […]
Baví Vás etymologie? Mě strašně!!! A tak potom, co jsme tu v Jazykovém koutku řešili příjmení nebo třeba exotická zvířata, přichází další dávka slov, která spolu nemají společného nic, tedy kromě prapodivné etymologie… Skopčáci Vždycky jsem si říkala, proč se vlastně hanlivě říká Němcům skopčáci. Oni snad mají něco společného se skopcem? A ejhle, oni […]
Kde se vzalo slovo felčar? FELČAR (tedy v němčině Feldscher nebo také Feldscherer) určitě patří k nejúspěšnějším německým výpůjčkám. Posuďte sami: kromě našeho felčara, polského felczera a ruského Фельдшер máme také rumunsky felcer (neutrální výraz pro „ošetřovatele“) nebo švédsky fältskär (mírně archaický výraz pro „chirurga“). Bulharské Фелдшер se používá pro lékaře působící na venkově. Slovo […]
Za poslední roky jsem (trochu nedobrovolně) přečetla desítky, možná stovky prací mých studentů – diplomových i seminárních. Zjistila jsem, že pravopis a stylistická úroveň hodně klesá. Pro studenty je čím dál tím těžší vytvořit několikastránkový text. A přitom tomu věnují stále méně času… Nejde o to mravokárně tu kázat o češtině, spíš mi přišlo, že […]
slon V každém normálním jazyce je přece něco jako elefant… Slovo slon pravděpodobně souvisí s turkickým aslan „lev“. Zvíře jako zvíře. Naši předkové slona moc často nevídali, označení pro tohle zvíře je ve starých cestopisech různé, říkalo se mu třeba i velblúd. Více o názvech exotických zvířat v češtině zde. žaluzie Pokud umíte nějaký románský jazyk, možná už […]
Kde se vzal slon a hroch? Názvy exotických zvířat jako třeba slon nebo velbloud jsou v evropských jazycích docela zajímavé téma. V našich zeměpisných šířkách tahle zvířata neznali, a tak se k nám tahle slova dostávala zajímavými cestami. V češtině se podíváme na původ slov slon, velbloud, hroch, klokan, rajka a krajta. Slon je slovo všeslovanské, tzn. najdeme ho […]
Přivandrovalci V Čechách je nejvíc Nováků. Novák je nejčastějším příjmením také v Polsku (Nowak) a ve Slovinsku (Novak). Tohle příjmení najdeme téměř ve všech jazycích – anglický Newman nebo německý Neumann, nicméně v těchto jazycích není ani v první desítce. A považte, že u nás je hned třetí Novotný, který má stejný základ. Copak z toho asi […]
Trendy slova Dnes bude výjimečně řeč o češtině. Mrkneme se na nová módní slova a zejména na ta, která se nadužívají – to znamená, že se používají i tam, kde to není úplně nezbytné nebo třeba tam, kde se to nehodí vůbec. Bují nám to tady novými výrazy, což je dobře, jazyk se přece neustále […]