České služky, královny, bábinky a sestry (Jana Bruthansová)

Český národ má asi nejvíce Panenek na světě. Panenek s velkým Pé, protože se jedná o vlastní jméno. A nejenom Panenek, taky Královen, Bábinek, Sester, Milých, Synků, Sluhů, Vévodů, Pantátů a dalších. Všechny jsou uloženy v muzeu v tom našem Národním, v Praze. Bydlí už zhruba 140 let v papírových krabičkách opatřené papírovým štítkem. Šoupavým pohybem otvírané zásuvky kovového kompaktoru se čas od času v depozitáři dostávají na denní světlo, když je posléze berou do rukou světoví odborníci na studium zkamenělých mořských měkkýšů. Jsou to totiž rodová jména českých vymřelých mlžů z období prvohor.

Autorem těchto už nesmrtelných jmen je světoznámý francouzský paleontolog Joachim Barrande, který pobýval v Praze v 19. století. Český zkamenělý svět ho svou nezměrnou bohatostí a pestrostí uchvátil natolik, že se rozhodl publikovat atlas, jehož prostřednictvím se o něj podělí s celou světovou vědeckou obcí. Jeho původní plán na maximálně třísvazkové dílo se mu podařilo údernicky překročit více jak o 600 %. Během svého života vydal celkem 22 svazků knih s názvem Système Silurien du Centre de la Bohême, kde na 6 887 stranách popsal a na 1 160 litografických tabulích vyobrazil 3 557 druhů zkamenělých živočichů z českých prvohor. Pokud byste si chtěli všechny svazky pořídit do své osobní knihovničky, připravte se na pořádnou váhu knih, která činí 62 kg. 

Šestý díl Silurského systému z roku 1881, věnovaný mlžům je však výjimečný tím, že mnoho nových druhů a rodů má jména v českém jazyce. Učinil tak na protest proti usnesení světového geologického kongresu v Bologni, kde se účastníci snažili domluvit na globálním používání pojmenování rostlin a živočichů v latině a řečtině. Joachim Barrande s tím zásadně nesouhlasil a domníval se, že rozhodnutí kongresu je zbytečnou formalitou. Drobné, ale i první desítky centimetrů velké schránky pravěkých mlžů pojmenoval proto s citem pro jazyk různými malebnými českými jmény. 

Znalost historie českého národa, tedy alespoň tu zachycenou ve starých kronikách, prokázal vytvořením rodových jmen Sarka a Vlasta. Původně je samozřejmě uvedl s českou diakritikou, ale nakonec latinizace zvítězila i nad Barrandem a došlo alespoň k upravení jména do latinské podoby. Rod Nevesta, s jediným druhem vendita má nepochybně jméno podle opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. 

Nejpočetnější je rod Panenka, jež vykazuje v druhových názvech široké spektrum ženských vlastností. Panenka může být perplecta – zmatená, mimica – fraškovitá, obesta – otylá, extensa – roztahovačná, nitida – tučná, desolata – zoufalá anebo osamělá, suscitans – nevraživá, excentrica – výstřední, rostrata – nosatá, infidelis – nevěrná. Ale také nana – maličká, fidelis – věrná, jovialis – dobrosrdečná, aequabilis – vyrovnaná, junior – mladá, rustica – venkovská, idonea – schopná. 

Vlastu zase znal jako krásnou (pulchra), skromnou (modesta), pyšnou (superba), sličnou či vnadnou (decora). Maminka mohla být tenax – vytrvalá, comata – vlasatá, a samozřejmě! rarissima nejvzácnější. Tetinka je reprezentovaná rozkošnou (bellula), vzdálenou (elongata), navštěvující (accedens). Mila, tedy „Milá“ byla delicata – půvabná, imperfecta – nedokonalá, rudis – hrubá, insolita – zpupná, consanguis – příbuzná. Kralovna je libera – svobodná, amabilis – milovaná a gratiosa – oblíbená, aspirans – snaživá, pusilla – maličká, harmonica – vyrovanná a hlavně bohemica!!! – česká. Sestra může být subjectiva – předpojatá, insolita – nápadná nebo nezvyklá, modica – mírná.

Maskulina v Barrandově díle reprezentuje starý synek – Synek antiquus, pantáta královský Pantata regius, vládnoucí – regens. Či sluha roztahovačný – Sluha expansus, tlustý vévoda – Vevoda crassus. 

Národní vlastenci snažící se o obnovu a zachování českého jazyka nepochybně jásali. Slavný český geolog Jan Krejčí (1884) ve vzpomínkách na Barranda uvádí že: „Můžeme si představiti, jaký poplach tato terminologická novota v jistých kruzích způsobila, neboť opravdu hrozí nebezpečenství, ba na pohoří Harzu se již vyplnilo, že česká královna, co vládkyně nad mušlovým světem i daleko za hranicemi vlasti se objeví.

Čeští učenci devatenáctého století si Barranda vážili, ale zároveň se obávali, aby ohromné množství zkamenělin, které během svého života v Čechách nashromáždil, po jeho smrti neskončilo rozprodáno v zahraničí. I díky intervencím tehdejšího ředitele Národního muzea Antonína Friče, nakonec Barrande celou svou sbírku a nejenom sbírku, rovněž i finanční prostředky na další pokračování a dokončení svého monumentálního díla Silurského systému, odkázal české zemi – tedy Národnímu muzeu. 

Jednalo se o takové množství zkamenělin, že nebylo možné je uložit do stávajících prostor muzea, tehdy obývajících těsný palác v Praze na Příkopech. Dnešní Historická budova Národního muzea byla postavena později, nachází se v místech bývalého koňského trhu. Až po jejím postavení se sbírky mohly přesunout do sálu nazvaného na počest našeho štědrého dárce Barrandeum. 

Před několika lety se však sbírky znovu stěhovaly a dnes panenky, pantátové, Vlasty, služky, královny a synkové odpočívají v nových depozitářích v Horních Počernicích. 

Snad nejlépe shrnul Barrandův odkaz ten, kdo ho znal od dětských let. Který v Barrandových očích měl být raději slavným vědcem než spisovatelem, protože tak by přeci českému národu lépe prospěl. Jan Neruda v Barrandově nekrologu otištěném v dobovém tisku záhy po zveřejnění jeho závěti napsal: „Není pochybnosti, že by Barrandovy sbírky se staly největší ozdobou nejpřednějšího muzea francouzského, a že by si byl zjednal věčnou paměť v národě francouzském. On mohl prodat tyto své poklady do ciziny a byl by se stal zajisté velkým boháčem. Avšak jemu věda není kupectvím, nýbrž pravdou, a poněvadž vědecká práce jeho tvoří kus kulturních dějin naší vlasti, proto své sbírky, tento pomník dlouholeté své přičinlivosti a vědecké slávy, sloučil navěky se jménem Čech.

Obr. Mlž Panenka nitida, sbírky Národního muzea

 
vložil/a | rubrika: ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.