- Kolik a kde?
Norsky na světě hovoří bezmála 5 milionů mluvčích. Ačkoliv status úředního jazyka má pouze v Norsku, je srozumitelná s dánštinou a švédštinou, jež taktéž patří do skupiny severogermánských jazyků, které se vyvinuly ze staroseverštiny. V severních částech Norska rovněž narazíme na sámštinu, jež s vývojem norštiny sice nemá nic společného, zato v ní najdeme český prvek – právě z češtiny totiž přejala diakritické háčky!
- Má dvě varianty
Jejich názvy znějí bokmål (doslova „knižní jazyk“) a nynorsk (v překladu „nová norština“). Bokmål se velmi podobá dánštině, která byla v Norsku hlavním jazykem od konce 14. století, kdy území přešlo pod dánskou nadvládu, až do jazykových reforem začátkem 20. století. Variantu nynorsk v 50. letech 19. století vytvořil lingvista Ivar Aasen na základě směsice norských dialektů v rámci svého rodu národního obrození. Ačkoliv převážná většina Norů dnes preferuje bokmål, ve škole se učí obě varianty.
- Prestiž dialektů
Kromě dvou spisovných variant norštiny v Norsku narazíme na velké množství dialektů, které tu mají velmi silné postavení, a to i rámci komunikace ve veřejném prostoru a ve školách. Tento stav je výsledkem dlouhodobé neexistence jednotného norského jazyka během několikasetleté dánské nadvlády. Dialekty se dají rozdělit na dvě hlavní skupiny – východní a západní. Taktéž platí pravidlo, že „voda spojuje a hory rozdělují“, nejvýraznější dialekty proto najdeme v odlehlých hornatých oblastech.
- Překladatelské oříšky
I norština má slova, která se do ostatních jazyků nedají jen tak převést. Jedním z nich je fysen, kterým Norové označují pocit chuti na něco dobrého (a většinou nezdravého), aniž by však věděli, co přesně chtějí. Taktéž stojí za zmínku utepils – pivo vychutnávané venku. S ním se pojí lønningspils – pivo, na které se jde v den výplaty. Døgnvill zase označuje pocit ztracenosti v čase, zejména z nedostatku spánku. Snad nejtypičtější je ale pro Norsko friluftsliv – výraz pro život trávený co nejvíc venku v přírodě.
- Mezinárodní norská slova
Jedním z nejznámějších slov spjatých s Norkem je fjord neboli úzký mořský záliv vytvořený ledovcem, který zasahuje hluboko do pevniny. Výraz vznikl ve druhé polovině 17. století ze staroseverského fjörðr, v překladu „záliv, ústí řeky“, odvozeného od severogermánského *ferthuz, tedy „místo pro břebrodění“. Konkrétně čeština si z norštiny vzala slalom, pocházející z norského slalåm, v němž slad znamená „nakloněný“ a lōm je „stopa“.
- Bájný Kraken
Název této příšery, které se dávala za vinu častá ztroskotání lodí v norských vodách, pochází z 18. století a je odvozen od staroseverského krake, jež mimo jiné znamenalo vyvrácený strom, který obrovskou chobotnici docela připomíná. Záznamy o setkání s monstrózními mořskými příšerami, které svými chapadly byly schopny stáhnout loď pod vodu, se však objevovaly již od 13. století. Zřejmě se jednalo krakatice obrovské, dorůstající více než 10 metrů.
- Láska ke složeninám
Pokud bychom měli určit, v čem se norština nejvíc podobá němčině, bude to způsob tvoření slov skládáním. Stejně jako v němčině spoustu z nich ani nenalezneme ve slovníku, neboť je můžeme při dostatečné znalosti jazyka a troše kreativity hravě tvořit za pochodu – např. skjærgårdsjeep (souostrovní jeep).
- Nahoru a dolů
Neméně zajímavá je fonetická stránka jazyka, založená na dvou základních tonémech, které norštinu vzdáleně připodobňují čínštině.😊 Přízvuk 1 indikuje stoupavou intonaci, kdežto přízvuk 2 znamená klesavou intonaci na přízvučné slabice a stoupání až při vyslovení následující slabiky. V některých případech tonémy rozhodují dokonce o významu slov – např. bønder s přízvukem 1 znamená „sedláci“ a bønner s přízvukem 2 jsou „fazole“. Podobný rys má též švédština.
- Zvláštní samohlásky
Jsou jimi Å, Æ, Ø, které je poměrně těžké najít na mezinárodních klávesnicích, a proto se občas dají zapsat též jako AA, AE, OE. Výslovnost písmena Å se podobá českému Ó nebo anglickému [Ɔː], jež slyšíme např. ve slově saw. Æ se zase dá přirovnat k anglickému „širokému E“ ve slovech sad, cat nebo fat. Ø se podobá německému Ö ve slově nötig nebo francouzskému [Y] v zájmenu tu.
- Jednoduchý jazyk?
Označit jakýkoliv jazyk za jednoduchý je poměrně zavádějící, avšak právě norštině se tato vlastnost připisuje poměrně často. Důvodem je její systémová podobnost angličtině a němčině, které mnoho lidí již ovládá, a má tak při osvojování norštiny na čem stavět. Z angličtiny norština navíc přejala hodně slov, díky čemuž se občas mluví o tzv. Norglish. Stejně tak ale staroseverština během vikingské éry ovlivnila angličtinu, takže spousta norských slov nám bude připadat povědomá, aniž bychom věděli proč.