Putování za vůní svařeného vína (Miroslava Smíšková)

Rok s rokem se minul a je tu opět čas adventu. Když jsem přemýšlela nad tématem svého příspěvku, seděla jsem v kavárně nad šálkem kávy a báječným čokoládovým dortem. Mé děti si objednaly horký jablečný džus. V momentě, kdy se tento hřejivý nápoj objevil na našem stole, přišla i inspirace, neboť na dně šálku se skrýval hřebíček, který se mé děti snažily vylovit, přičemž se u toho moc bavily, a z hladiny pomalu mizelo skořicové srdce. Společně s anýzem, badyánem a fenyklem jsou to mé nejoblíbenější druhy koření. Všechny mám totiž spojené s adventem a Vánocemi. Kromě dobré kávy, krásných knih jsou mou vášní cizí jazyky a cestování. Díky jejich studiu jsem mohla navštívit a poznat celou řadu zemí. A také tam slavit i Vánoce. Chtěla bych vás nyní vzít v tomto předvánočním čase na malý výlet do Německa a Švýcarska a podělit se s vámi o své zážitky z těch nejkrásnějších adventních trhů, které mě svou jedinečnou atmosférou okouzlily a které stojí zato navštívit. Zvu vás tedy na putování za vůní svařeného vína.

Naše první zastávka je město Norimberk. Vybrala jsem ho záměrně, neboť to byl úplně první adventní trh, který jsem navštívila. Do Norimberku jsem chtěla, protože mi o něm vyprávěl můj dědeček, který tam byl za války totálně nasazen. Chtěla jsem mu říct, jak se to město od té doby změnilo a něco mu odtud přivézt. Jela jsem tam právě v době adventního trhu (Nürnberger Christkindlesmarkt), o kterém jsem věděla, že je světově proslulý. Skutečnost však předčila vyprávění a obrázky v časopisech. Již od městských bran se linula vůně svařeného vína (der Glühwein), tenkrát jsem si však netroufla ho ochutnat. Hlavní nákupní třídu lemovaly stánky s různými řemeslnými výrobky. Moc se mi líbily vánoční ozdoby na stromeček, které byly tak jiné. Byly mezi nimi různí andělíčci, figurky kominíčků a dřevěných louskáčků. Avšak nejvíc mě lákal norimberský perník (Nürnberger Lebkuchen nebo Pfefferkuchen), jehož tradice sahá daleko do 12. století. To, co ho dělá tak úžasným, je právě směs exotického koření, mandlí a lískových oříšků, přičemž si každý perníkář původní recepturu bedlivě střeží. Když jsem přišla na náměstí, rozprostíralo se tam nádherné městečko, vytvořené z několika řad stánků (ein Städtlein aus Holz und Tuch). Do nosu mě opět polechtala vůně svařeného vína, perníčků, pečených mandlí (gebratene Mandeln) a klobásek (Rostbratwürste). Brzy jsem také objevila jesličky s malým Ježíškem (die Krippe). Vánoční trhy v Norimberku zahajuje od 14. století posel Vánoc, kterému se říká Christkind, Jezulátko. Není to však malý chlapec, jak bychom očekávali, ale mladá dívka, která se volí vždy na dva roky. Vypadá jako malý anděl s velkou třpytivou korunkou na hlavě. Je to dechberoucí zážitek, když vystoupí na emporu před kostelem Frauenkirche a prohlásí vánoční trhy za zahájené. Poté se rozezní zvuk pozounů a zazní tradiční německá vánoční píseň Stille Nacht (Tichá noc). Z Norimberku jsem vracela okouzlená. Zdejší adventní trhy měly tak nádhernou radostnou atmosféru.

O dva roky později jsem v rámci týdenního studijního pobytu mohla navštívit adventní trhy v Augsburgu. Měla jsem to štěstí, že jsme tam byli v době jejich zahájení. Možná namítnete, že si adventní trhy mohou být podobné jako vejce vejci, já však tvrdím, že každý je výjimečný. Adventní trh v Augsburgu patří k nejkrásnějším nejen v Bavorsku, resp. Švábsku, ale i v celém jižním Německu. Jeho tradice sahá až do 15. století. Asi největší dojem na mě udělala tzv. Engelspiel (Andělské hraní), kdy v kulisách nádherné renesanční radnice vystoupí celkem dvacet čtyři andělů s tradičními hudebními nástroji, kteří představují jednotlivé dílky adventního kalendáře. Autor tohoto neobyčejného představení Fritz Kleiber se inspiroval obrazem Santa Maria Maggiore, jejímž autorem je slavný renesanční malíř a umělec, a také rodák z Augsburgu, Hans Holbein. Kulinářsky má Augsburg také co nabídnout. Pokud milujete sladké jako já, doporučuji ochutnat tzv. Germknödel, který mnozí z vás znají ze svých pobytů v rakouských Alpách. Je to vlastně takový velký bochánek z klasického těsta na knedlíky, plněný švestkovými povidly (das Pflaumenmus), sypaný cukrem a skořicí (r Zimtzucker), nebo cukrem a mákem (r Mohnzucker) a doslova se koupající ve vanilkové omáčce (die Vanillesauce). Vážně jsem se často nemohla rozhodnout, který si mám dát. Prostě zimní sen (der Wintertraum). I zde si můžete dát svařené víno nebo ochutnat nápoj zvaný Feuerzangbowle, který je velmi podobný punči. Abyste si svařené víno i jeho ovocnou variantu mohli vychutnat, můžete si koupit každý rok jinak malovaný hrníček s vánočním motivem a názvem města, který vám pak zůstane jako suvenýr a vzpomínka. 

Své malé předvánoční putování bych chtěla zakončit ve Švýcarsku, ve městě Basilej, které jsem navštívila poprvé v roce 1997, vrátila se tam o několik let později a prožila tam jeden nezapomenutelný studijní rok. Adventní trh v Basileji není tak veliký jako ten v Norimberku či Augsburgu. Má však neobyčejně přátelskou a radostnou až pohádkovou atmosféru. A úplně jinak to tam voní. V kouzelném pohádkovém lese (Weihnachtlicher Märchenwald) na náměstí před katedrálou si v malé dřevěné chaloupce, můžete vyrobit vlastní svíčku (Kerzen ziehen, gießen, zieren). Dostanete tam kousek knotu, který tak dlouho potápíte do speciální kádě s horkým  voskem, až si vyrobíte krásnou kulatou svíčku. Tu vám pak pomohou ještě ozdobit vlastním motivem, například růžičkou, a máte nádherný dárek pro své blízké. Já mám tu svoji stále ještě schovanou. Děti si tam mohou nazdobit perníčky, ulít olovo nebo si vyzkoušet kovářské umění. Basilejský vánoční trh nabízí také spousty regionálních dobrot. Už jen, když slyšíte jejich názvy ve švýcarské němčině, nemůžete odolat. Co třeba ochutnat z celé řady vánočního cukroví (Weihnachtsguetzli) například Anisbrötli/Anisguetzli/Chräbeli, což jsou anýzové sušenky, na které si nejen vytvoříte okamžitě závislost jako já, ale mohou vám být skvělým pomocníkem při zažívacích potížích. Díky svým švýcarským přátelům jsem neodolala ani dalším specialitám jako Basler Brunsli neboli čokoládové sušenky, Mailänderli neboli milánské máslové sušenky nebo například Spitzbueben, švýcarská obdoba lineckého cukroví. Hovoříme-li o Basileji a jejích regionálních specialitách, nemohu opomenout mandlové sušenky známé jako Basler Läckerli. Recept na tuto laskominu se zde v rodinách dědí stejně jako u nás recepty na linecké cukroví nebo vanilkové rohlíčky. Nikdy nezapomenu také na vůni pečených jedlých kaštanů (Marroni), která mě provázela v tomto předvánočním čase každý den při mé cestě na univerzitu.

Naše malé putování za vůní svařeného vína na tomto místě končí. Doufám, že se mi podařilo, alespoň trošku navodit předvánoční atmosféru a snad i některé z vás inspirovat k výletu.

Na závěr přikládám odkazy na své dva nejoblíbenější recepty na vánoční cukroví z německy mluvících zemí. První je na skořicové hvězdičky (Zimtsterne). Video s přesným postupem najdete na těchto stránkách a druhý návod na vánoční štolu (Weihnachtstollen) pak zde. Doufám, že si na nich s vašimi blízkými pochutnáte stejně jako já s mojí rodinou.

Přeji vám pokojný a radostný advent.

Mirka Smíšková

lektorka anglického a německého jazyka (mirkadurajova@gmail.com)

Poděkování a přání

Blíží se Vánoce a také nový rok, chtěla bych proto na tomto místě poděkovat všem svým studentům a studentkám, velkým jazykovým nadšencům, za další nádherný rok, který jsme spolu strávili. Děkuji vám za podporu, za inspiraci a za přátelskou atmosféru, která v našich kurzech panuje.

Zvlášť poděkovat a popřát krásné Vánoce a vše nejlepší do nového roku a spousty krásných dárků pod stromečkem bych chtěla všem dětem, kterým mohu ukazovat, že učit se cizí jazyk je radost a zábava. To, že s nimi mohu pracovat, je pro mě velká výzva a zároveň dobrodružství. Děkuji i jejich rodičům za důvěru, kterou mi dali.

Krásné a pokojné Vánoce a vše nejlepší v novém roce 2016

Frohe Weihnachten und ein glückliches neues Jahr.

Merry Christmas and a Happy New Year.

Mirka Smíšková, Golden Key