Je možné si zamilovat němčinu? (Miroslava Smíšková)

Už dlouho nosím v hlavě myšlenku na napsání článku o němčině. Žádný jiný jazyk snad nevyvolává tolik rozporuplných reakcích jako právě ona. Mnoho lidí ji vnímá jako velmi tvrdý, nelibozvučný a z hlediska gramatiky velmi těžký jazyk. Přiznávám, že učit se německy není zrovna procházka růžovou zahradou. Americký spisovatel Mark Twain o tom věděl své. O svém vztahu k němčině dokonce napsal v roce 1880 esej, kterou nazval „The Awful German Language“. S velkou nadsázkou zde popisuje četná úskalí, která německý jazyk v sobě skrývá. O slovesech s odlučitelnou předponou se Mark Twain vyjadřoval takto: „Pokaždé, když se vzdělaný Němec ponoří do věty, je to naposledy, kdy jste ho spatřili, dokud se nevynoří na druhé straně tohoto Atlantiku se svým slovesem v ústech.“ Nelehké chvilky mu připravilo například skloňování přídavných jmen nebo slovotvorba. Není divu. Němčina si libuje ve slovních spojeních, kterým se říká Bandwurmwörter neboli složeniny. Proslulá jsou například slova Donaudampfschifffahrtsgesellschaftkapitänswitwe, Nahrungsmittelunverträglichkeit nebo Lebensversicherungsgesellschaft.

Jazyk, který nabízí takové skvosty, prostě musíte milovat, jinak to vzdáte ještě dříve, než začnete.  To zjistil i Mark Twain, který napsal: „ Nikdy jsem nechápal, z jakého důvodu byla stvořena věčnost. Stalo se tak jistě proto, aby někteří z nás dostali šanci naučit se německy.“

Když hledám odpověď na otázku, proč jsem se vlastně začala učit německy já, pak byla hlavním motivem moje touha přečíst si knížky v originále. Jsem totiž knihomol. Musela jsem si však několik let počkat a hodně se učit, než jsem si mohla u šálku kávy, zachumlaná v křesle přečíst svou první knížku v němčině bez pomoci slovníku. Jedna z prvních knich se jmenovala Momo oder die seltsame Geschichte von den Zeit-Dieben und von dem Kind, das den Menschen die gestohlene Zeit zurückbrachte (V českém překladu vyšla pod názvem Momo a ukradený čas). Jejím autorem byl německý spisovatel Michael Ende. Když jsem četla příběh o malém děvčátku Momo úplně poprvé, vnímala jsem více než příběh samotný jednotlivá slovíčka a slovní obraty. Svou pozornost jsem věnovala spíše gramatice. Byla jsem však okouzlena. Ke knížce se stále ráda vracím. Dnes už to však není jen pro jazyk samotný. Mám ráda příběh, který je tak nadčasový. Pokud se učíte německy, měli byste si ho určitě přečíst. Hned vám povím proč.

němčina momo

Když se rozhodneme, že se něčemu budeme věnovat, něco se stane naší vášní, snažíme se tomu věnovat náš veškerý čas. Představte si, kdyby vás někdo o to nejcennější, co máte, tedy o čas, připravil. Najednou by se vám nedostávalo času na přátele, zpívání, čtení, spánek, na vše, co máte rádi. Nebyl by tu náhle nikdo, s kým byste se mohli radovat, plakat, bát se, protože by nikomu nezbýval čas. Byl by to smutný svět. Příběh děvčátka Momo však dává naději. V čem ta naděje spočívá, si však zatím nechám pro sebe.

Prozradím vám, že z té knížky mám nejraději pasáž, kdy si Momo povídá se svým přítelem starým metařem ulic Beppem. Beppo jí vypráví o své práci, o tom, na co myslí, když zametá ulice. Jeho slova však mají ještě mnohem hlubší význam než by se na první pohled mohlo zdát. Právě tady se skrývá návod jak dělat věci, které se nám zdají těžké až úmorné, dobře a s radostí. Zde se můžeme naučit, jak překonávat překážky. Právě v Beppově slovech najdete povzbuzení, když máte pocit, že se německy asi už nikdy nenaučíte.

Siehst du, Momo“, sagte er dann zum Beispiel, „es ist so: Manchmal hat man eine sehr lange Straße vor sich. Man denkt, die ist so schrecklich lang; das kann man niemals schaffen, denkt man.“

Er blickte eine Weile schweigend vor sich hin, dann fuhr er fort: „Und dann fängt man an, sich zu eilen. Und man eilt sich immer mehr. Jedes mal, wenn man aufblickt, sieht man, dass es gar nicht weniger wird, was noch vor einem liegt. Und man strengt sich noch mehr an, man kriegt es mit der Angst, und zum Schluss ist man ganz außer Puste und kann nicht mehr. Und die Straße liegt immer noch vor einem. So darf man es nicht machen.“

Er dachte einige Zeit nach. Dann sprach er weiter: „Man darf nie an die ganze Straße auf einmal denken, verstehst du? Man muss nur an den nächsten Schritt denken, an den nächsten Atemzug, an den nächsten Besenstrich. Und immer wieder  nur an den nächsten“.

Wieder hielt er inne und überlegte, ehe er hinzufügte: Dann macht es Freude; das ist wichtig, dann macht man seine Sache gut. Und so soll es sein“.

…. „Auf einmal merkt man, dass man Schritt für Schritt die ganze Straße gemacht hat. Man hat gar nicht gemerkt wie und man ist nicht außer Puste.“ … „Das ist wichtig“.

                                               (Michael Ende, Momo, 8. Auflage, Stuttgart 2013, s. 40-41)

O němčině se velmi často také tvrdí, že nelibě zní. Já však nesouhlasím. I v tomto zdánlivě „tvrdém“ jazyce najdete celou škálu krásných a něžných slovíček. Všichni již netrpělivě čekáme na jaro. Podívejme se tedy na názvy některých květin, které se prvními slunečními paprsky postupně začnou objevovat v našich zahrádkách. Mezi nimi najdete pampelišku / der Löwenzahn, macešku / das Stiefmütterchen, sedmikrásku / das Gänseblümchen, pomněnku / das Vergissmeinnicht, petrklíč / die Schlüsselblume a také sněženku / das Schneeglöckchen.

německé jaro

Kromě květin, mám ráda i dobré jídlo. Nápady a inspiraci čerpám velmi často z časopisů o vaření. Z těch německých mám nejraději kulinářský časopis LECKER. Nikdy bych nevěřila, že budu vařit podle německých receptů, ale je to tak. A protože se bavíme o němčině, posuďte sami, jak vám zní některé názvy jídel: feine Karottencremesuppe /jemná krémová mrkvová polévka, Porree-Suppe mit Lachs / pórková polévka s lososem, Kartoffel-Möhren-Pürre / bramborovo-mrkvové pyré, knusprige Bratkartoffeln / křupavé pečené brambory, Blumenkohl-Hirse-Buletten / květákovo-jáhlové karbanátky, Apfelringe mit Himbeerquark / jablečné kroužky s malinovým tvarohem. Němčina vás dokáže navnadit už jen samotnými přídavnými jmény jako například knusprig / křupavý, saftig / šťavnatý, blitzschnell  / bleskově rychlý, kalorienarm/ nízkokalorický, farbenprächtig / pestrobarevný, fabelhaft frisch / pohádkově čerstvý nebo fein gewürztes / jemně kořeněný. Pokud nemůžete odolat, najdete recepty na tyto a další dobroty zde.

I německé písničky a básničky pro děti jsou plné zvukomalebných slov. Jednou jsem se dívala s dětmi mých německý přátel na jejich oblíbený pořad Die Sendung mit der Maus. Tam jsem uslyšela moc hezkou písničku o malém skřítkovi, který tancuje po domě a způsobí tam poměrně velký rozruch.

Es tanzt ein Bi-Ba-Butzemann

Es tanzt ein Bi-Ba-Butzemann in unserm Haus herum, dideldum.

Es tanzt ein Bi-Ba-Butzemann in unserm Haus herum.

Er rüttelt sich, er schüttelt sich,

er wirft sein Säcklein hinter sich.

Es tanzt ein Bi-Ba-Butzemann in unserm Haus herum.

(Lore Hummel, Mein schönstes Liederbuch, Ridinghaus, 2000, s. 95.)

Celý den jsem si ji pak musela zpívat. Prostě se mi usadila v hlavě a já ji nemohla dostat odtud pryč. Něco podobného se mi nedávno přihodilo, když jsem narazila na písničku od Kati Breuer Regentropfen (Kapky deště). Již při prvním poslechu mě okouzlila svou hravostí a lehkostí. Písničku si můžete poslechnout na zde. Němčina si tedy dokáže i hrát.

Víte, že existuje v němčině básnička složená pouze ze sloves, která vyjadřují pohyb? Jít, běhat, skákat, spěchat, utíkat, pádit, svištět, kmitat, putovat, kráčet, vláčet se, poskakovat, dupat a také potácet se, vrávorat, pokulhávat, belhat se, cupitat …

Gehen – laufen – springen

Ich gehe – ich eile – ich laufe – ich springe

ich renne – ich rase – ich sause – ich schwinge

ich flitze – ich wandre – ich schlendre –

ich schreite

ich hüpfe – ich hopse – ich tänzle – ich gleite

ich stelze – ich taumle – ich torkle – ich schleiche

ich stampfe- ich tripple – ich hinke – ich weiche

ich humple – ich schlurfe – ich bummle –

ich schwanke

ich husche – ich trotte – ich trödle – ich wanke.

(Rosemarie Künzler-Behncke, in: Überall und neben dir. Gedichte für Kinder, Weinheim/Basel 1989.)

Němčina dokáže být libozvučná, hravá a něžná. Stále trpělivě čeká až její tajemná zákoutí a skrytou krásu začnete objevovat. Zamilujte se a pusťte se do toho. Když němčině řeknete ano, překvapí vás.

Mirka Smíšková, Golden Key