Učení jazyků online a prostřednictvím různých aplikací je zřejmě největším současným trendem jazykové výuky. Má ale několik nevýhod:

• Práce s počítačem a chytrým telefonem může být pro spoustu (nejen starších) lidí obrovskou překážkou.
• Ti z vás, kteří u počítače prosedí celý den v práci, se už večer nechtějí učit pomocí těchto technologií.

A přestože jsem si například flashcards zamilovala, tak téhle výtce naprosto rozumím. Pro mě je práce s počítačem relax, protože celý den pracuju s lidmi. Pokud ale pracujete v kanceláři, tak poslední, co večer chcete vidět je blikající monitor počítače. A tak přivítejme mezi námi: 

Starý dobrý kartičky

Je mnoho možností, jak s kartičkami pracovat. Můžete jimi plně nahradit slovníček a vytvářet si sady s každým novým tématem nebo s každou novou lekcí. Pak s nimi zřejmě budete pracovat každý den, budete si z nich opakovat a budete je mít v podstatě místo sešitu. V takovém případě je vhodné si na ně psát delší slovní spojení nebo dokonce krátké věty.

Moji řečtináři dobře poznají kartičky s popisem osoby (dlouhé/krátké vlasy, vysoký, malý apod.)

Svým kartičkám můžete dát systém také pomocí barev. Barevně můžete odlišit zejména kartičky, které nesou nějakou informaci, kterou chcete svému mozku nenásilně podstrčit. Tím myslím například slovesa O-UE nebo E-IE ve španělštině, slovesa se změnou -SC- v italštině a výborně funguje také barevné odlišení rodů v jazycích, kde není tak snadné rod rozeznat. Věřte nebo ne, německé rody pro vás budou od nynějška mnohem stravitelnější, pokud budete ženský, mužský i střední rod psát na barevně odlišené kartičky. 

Mně osobně však mnohem víc vyhovuje používat kartičky spíš namátkovým způsobem, a to i s mými studenty. Píšu na ně například to nejdůležitější z hodiny (ale záměrně spíš méně slov či spojení) nebo na ně píšu to, co je pro studenty obtížné, v čem se často pletou. Tyto kartičky je dobré dát si do kapsy od saka nebo od kalhot, u žen zase dobře funguje kabelka a na mateřské jsem to strkala do kočáru. A pak už to jen chce ve vhodnou chvíli si vzpomenout, že je tam mám 🙂 Tyhle kartičky není nutné nijak zvlášť opečovávat nebo opatrovat, naopak: Chovejte se k nim co nejledabyleji! Ať je na nich vidět, že se používají. Právě z tohoto důvodu často používám účtenky, odstřižky (těch se v domácnosti s malými děti najde habaděj) nebo jiné předem do koše určené papírky. Často si taky píšu víc slov na jeden lístek.

Další způsob využití kartiček je před očekávaným rozhovorem nebo konverzací v cizím jazyce. Když začínáte s jazykem, před setkáním bych si na ně napsala nějaké šikovné reakce (viz obrázek s italštinou). Pokud jste pokročilejší, můžete si na kartičky napsat složitá souvětí, kterými chcete ohromit, ale také třeba jen témata, která se dají v rozhovoru využít.

A pamatujte: Ať už se učíte z kartiček, s aplikací nebo si děláte koláž z katalogu IKEA, jakákoliv metoda funguje jen při častém používání – A to opravdu není jednou týdně.

Kartičky lze efektivně využít ještě v jednom případě:

Učení dvou jazyků zároveň

Aneb jeden z nejčastějších dotazů na mých seminářích. Tak nejdřív je potřeba říct: Nedělejte to. Nedělejte to. Nedělejte to. 

No jo, jenže co když to jinak nejde? Co když jste žáky základní školy a musíte zároveň začínat angličtinu i němčinu? Podobné je to na vysoké škole, pokud se vrhnete na studium dvojoboru. 

Pokud tedy je skutečně naprosto nezbytné, abyste z nějaké důvodu studovali dva jazyky zároveň, jedna z metod je: 

Co nejvíc odlišit vnější podmínky

To znamená nejen prostředí (auto vs. domov, knihovna vs. MHD, obývák vs. kuchyň ), ale třeba i metodu, kterou se učím. Pokud bych se musela učit dva jazyky najednou, nabízí se pro jeden využívat třeba Quizlet a pro druhý právě papírové kartičky. To je úplné minimum, co můžete pro svoji hlavu udělat, abyste jí to trochu ulehčili.