Rozhovor o titulkování s Mirkem Poštou

Podzimní novinkou číslo jedna je v jazykovém rybníčku dlouho očekávaná kniha Mirka Pošty Titulkujeme. Kniha je určena všem zájemcům o audiovizuální překlad, tedy o dabing, voiceover a především titulkování. Dozvíte se v ní, jak se titulky a dabing liší od běžného překladu, jak vypadají správné titulky, jaké titulkovací programy jsou na trhu, ale také jak se titulky správně člení nebo třeba kolik znaků smí být na jednom řádku. Mě osobně v knize nejvíc baví praktické návody jako například, jak zkrátit titulky nebo jak se vypořádat s vulgarismy.

Při příležitosti vydání knihy jsme si s Mirkem uvařili kávu a využili pošmourného listopadového počasí k popovídání právě o titulkování.

Mirku, vítám tě opět v Jazykovém koutku a moc gratuluju k nové knize. Nebýt tebe, asi bych nevěděla, jak významnou roli hraje v současnosti titulkování na trhu překladu. Dost možná se jedná o nejrychleji rostoucí odvětví překladu, lze to nějak vyčíslit? Máme nějaká data o tom, kolik té titulkářské práce vlastně je? 

Podle jednoho odhadu z roku 2017 by se měl obrat v segmentu lokalizace médií (kam kromě titulků spadají i jiné formy překladu) do roku 2020 zvýšit o 25 %. Přesné údaje o počtu českých titulkářů bohužel nemám, ale skutečně je znát, že poptávka v poslední době roste. Je to hlavně díky streamingovým společnostem, které se dnes už zajímají i o český trh. V tomhle máme štěstí, protože do jazyků, které jsou co do počtu uživatelů jen o něco málo menší než čeština, se většinou pro světové giganty nepřekládá.

Týká se titulkování především filmů a seriálů, což si většinou laik představí jako první, nebo je tam i nějaký podíl práce ryze komerční? Mám na mysli například firmy. Nechávají si titulkovat videa pro komerční nebo třeba i interní účely?

Ano, firmy si nechávají titulkovat hlavně propagační a výuková videa. Jsou to jak videa určená ven, například reklamy, prezentace nebo videonávody, tak videa pro zaměstnance, hlavně školicí materiály. Tyto zakázky často chodí přes běžné překladatelsko-tlumočnické agentury, které ale mnohdy na titulkování nejsou zařízené, ani přesně nemají přehled, kdo z jejich spolupracovníků dokáže vyrobit profesionální titulky, a tak výsledné titulky někdy nesplňují základní pravidla.

Jaká pravidla máš konkrétně na mysli?

Například pravidla pro správné dělení titulků (kde udělat předěl mezi dvěma titulky a kde v  titulku udělat „enter“ mezi prvním a druhým řádkem), časování kolem střihů, ale úplně ze všeho nejdůležitější je to, aby titulky nebyly příliš rychlé. Titulkář musí dodržovat určitou maximální rychlost vyjádřenou ve znacích za sekundu. Když bude rychlost vyšší, divák titulky pravděpodobně neučte a nic z nich nebude mít, i když to jinak bude fantastický překlad.

Vím o tobě, že titulkování se věnuješ na plný úvazek. Co nejzajímavějšího jsi kdy titulkoval ty sám? 

Pracoval jsem na nejrůznějších hraných filmech a seriálech, ale nejvíc na mě stejně vždycky zapůsobí dobrý dokument. Nedávno jsem třeba dělal titulky k americkému dokumentu nazvanému Free to Rock, který ukazuje, jak rocková hudba pomohla zbořit železnou oponu. Film je velmi silný, ale pro mě jako titulkáře byl zajímavý i tím, že byl stejně jako mnoho jiných dokumentů nabitý informacemi, a to i v podobě nápisů v obraze. Proto jsem znova a znova stál před otázkou, jak danou informaci podat co nejstručněji, aby ji divák stihl přečíst, případně která informace je nejméně důležitá, a proto je hlavním kandidátem na vypuštění. Kromě toho jsou v dokumentech často dialogy ve „třetích“ jazycích, v tomto případě šlo o dialogy ruské, a tak jsem do práce na filmu zapojil i kolegyni ruštinářku.

Oprav mě, jestli se pletu, ale já vidím titulkování jako dvě složky – technickou (například naučit se s nějakým programem) a jazykovou (umět pracovat s jazykem). Kterou z těch dvou složek je těžší se naučit?

Je to tak, dobrý titulkář musí ovládat obě složky plus by je měl dokázat propojit, například aby uměl vystihnout správný rytmus a frázování, a to jak časováním titulků, tak správnou volbou slov. Ale když se vrátím k těm dvěma složkám, řekl bych, že tu technickou zvládne prakticky každý a jde to relativně rychle. Titulkář by ale měl být i vynikající překladatel, který umí stylizovat mluvený jazyk a dokáže málo slovy – nebo spíše znaky – vyjádřit vše potřebné. Stát se dobrým překladatelem trvá mnohem déle a vlastně to je cesta, která nikdy nekončí. Podle mě je paradox, že spousta skvělých a zkušených překladatelů se na titulkování nedá proto, že se obává té technické stránky, a tak často jejich místo zaujmou méně zkušení překladatelé, kteří se techniky a nejrůznějších testů nebojí.

Pro někoho, kdo přečte tvou knihu, a bude chtít jít ještě dál, co doporučuješ jako pokračování? Je na trhu například nějaký kurz, kterým by si měl dotyčný projít, než se vrhne do skutečného titulkování? Nebo doporučuješ začít rovnou nějakými snazšími zakázkami, na kterých se člověk „otrká“?

Tak jako se literární překladatel hodně naučí čtením vynikajících překladů a jejich srovnáváním s originálem, titulkář nebo dabingový překladatel se může hodně naučit sledováním kvalitních titulků a dabingu a jejich srovnáváním s originálem. Díky streamingovým službám to je dnes mnohem snazší než dřív, i když ne všechny titulky jsou u streamovacích gigantů kvalitní. Co se týče kurzů, pokud vím, v tuhle chvíli se na českém trhu nenabízí nic pravidelného a titulkování se dokonce pravidelně nevyučuje ani na všech překladatelských oborech českých vysokých škol. Kromě knížky bych rád časem nabídl i kurz, ale to mi ještě chvíli potrvá. Nicméně audiovizuálnímu překladu se budeme věnovat v Jednotě tlumočníků a překladatelů, takže je možné, že i tam časem nabídneme veřejné přednášky a workshopy.

Napadá tě ještě něco, čím se lze v každodenní překladatelské praxi titulkáře posouvat dál?

Doporučil bych určitě ještě jednu věc. Jakmile se někdo začne zabývat jakýmkoli druhem překladu nebo tlumočení, nejlepším receptem na profesní růst je kvalitní a pravidelná zpětná vazba. Pokud se někde překládá kvalitně, překlad vždy prochází revizí, a mělo by být samozřejmostí, že překladatel zrevidovanou verzi dostane. Jinak jsme totiž odsouzeni dělat donekonečna stále stejné chyby. Chtějme tedy, aby agentura zajistila kvalitní revizi a poskytla nám ji. A pokud pracujeme pro klienta přímo, nabídněme službu i s revizí zkušeného kolegy.

Mirku, děkuju za rozhovor a přeju spoustu spokojených čtenářů tvojí nové knihy!

Knihu Titulkujeme můžete zakoupit v eshopu Jazykového koutku.

vložil/a | rubrika: , , ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.