Na 5. 11. připadá Mezinárodní den romštiny, jehož smyslem je upozornit na roli tohoto starobylého indického jazyka, který je vlivem represivních opatření proti jeho používání na ústupu již od dob Marie Terezie, ačkoliv pro svá specifika stále přitahuje pozornost lingvistů i jazykových nadšenců. A právě tento den veřejnosti nabízí poznat tento jazyk trochu blíž. Je otázkou, jak se chystané akce vyrovnají se sílící pandemií, spoustu informací ale nabízejí předchozí ročníky, k nimž např. Muzeum romské kultury připravilo bohatý informační program.

O tom, že čeština z romštiny přejala nemálo známých slovíček, vznikla řada více i méně odborných článků. Ty nejzajímavější příklady v rozhovoru pro Jazykový koutek uvedl Viktor Elšík, který zároveň popsal i cestičky, kterými se romská slova do češtiny (i jiných jazyků) dostala.

Jazykově zajímavá může být i tradiční romská kuchyně, která má však pramálo společného s cikánskou pečení, cikánským gulášem či německou Zigeunersauße, jež se pravidelně objevovala v mezinárodních médiích celých osm let než roku 2020 došlo k přejmenování této pálivé pochoutky na Paprikasauce ungarische Art papriková omáčka maďarského typu.

Která jídla neodmyslitelně patří do romské kuchyně a z čeho vznikly jejich názvy?

Holubki

Příslušnost tohoto pokrmu k tradiční romské kuchyni možná překvapí, protože mleté maso zavinuté do zelných listů se hojně připravuje v ruské, řecké, izraelské, ale i skandinávské kuchyni. Pravý původ tohoto pokrmu je téměř nedohledatelný. Podle gastronomických historiků se prostě nápad zavinout maso do zelí vyskytl na různých místech zároveň. V romštině závitky připomínají holuby, stejně jako v ruštině, ukrajinštině, nebo polštině. Jiné jazyky si ale pro název stejného jídla zvolily jinou metaforu.

Šinga

Romský štrůdl šinga se od toho rakouského či českého liší především tím, že se tradičně servíruje na Vánoce místo cukroví. Základem jsou tři kynuté placky, které se pomažou kakaovou náplní a vyskládají na sebe. Název šinga je odvozen od podstatného jména mužského roku šing, jež v překladu znamená „roh“. Ve veršendské romštině se prosadilo množné číslo „šinga“, ze kterého se následně stal ženský rod, který pro označení rohu slouží v moderní romštině.

Mačanka

Stejně jako v případě dvou předchozích pokrmů, i tento lze pod stejným názvem objevit jako tradiční i v jiných kuchyních. Všude se jedná o pokrm na pomezí omáčky a polévky, ve které nesmějí chybět její dvě základní suroviny – maso a houby. Různé variace mačanky najdeme na Slovensku, v Polsku i Bělorusku. Její název je odvozený od způsobu konzumace, během kterého se do polévky namáčel chléb.

Goja

Goja znamená v překladu „střeva“. Tento pokrm pochází z doby, kdy Romové sloužili u sedláků a při zabijačce dostávali propláchnutá střeva, tehdy považována za odpad. Aby ze zabíjačky přeci jen něco měli, vymysleli si náplň ze strouhaných brambor, česneku a majoránky, která se do střev plnila. Hotové klobásy pak se pak pekly v troubě. Nyní je goja slavnostní jídlo, které se tradičně podává na romských svatbách nebo o Vánocích.