Ceny a cenotvorba v jazykové výuce

Když čtete podrobný článek Hany Konečné o handmade byznysu a cenotvorbě handmade věcí, uvědomíte si, jak moc se tohle týká nás všech na volné noze a jak by podobný způsob uvažování prospěl i jazykovým freelancerům. Víte vlastně, jaká je vaše cena?

Není bohatý ten, kdo má spoustu zakázek (zde rozuměj hodin) a maká celé dny jako šroub, ale ten kdo zná svoji cenu a v případě, že by měl jít pod ni, může klientovi doporučit kolegu, studenta nebo nějakou alternativu. Než se však dopracujeme k takovému stavu, může to trvat hodně let.

Za kolik učíte?

Představte si, že byste se chtěli živit pouze jazykovou výukou (a jsou mezi námi i tací). Nejčastější je kombinace jazykové školy a soukromých hodin/ doučování.

Kolik peněz potřebujete měsíčně vydělat? Stačilo by Vám dejme tomu 25 000? Pak potřebujete vydělat před zdaněním a zaplacením odvodů přibližně 30 000. Většina z nás účtuje náklady paušálně, tudíž daně a pojištění – tedy oněch 36, 35%, které odvádíme na daních a pojištění, platíme ze 40% zisku – tvoří z veškerého příjmu 14, 54%.

Je v takové částce nějaká rezerva na horší časy nebo nemoc? Všichni víme, jak funguje nemocenská pro OSVČ… A rezerva na léto a období prázdnin obecně, kdy je práce méně? Asi těžko, podlé mého názoru taková rezerva vzniká až od 30 nebo spíš 40 tisíc čistého zisku, je to každopádně námět k diskusi.

Při průměrné odměně 250 korun za vyučovací hodinu (45 minut) a navržených 25000 čistého vychází, že musíte měsíčně odučit 120 hodin, více než pět a půl hodiny denně. Je to při obsazenosti kurzů, vytíženosti určitých konkrétních časů (rána a večery), rušení hodin ze strany studentů a obecně nízkém zájmu o jazykovou výuku v letních měsících reálné? Při spolupráci s více jazykovými školami a široké základně soukromých studentů ano. Ale…

Jak vnímáte čas, který věnujete přípravě na výuku? Administraci? Nejde jen o faktury, byrokracie roste i v jazykových školách – docházka, náplň hodin. Nebo třeba čas strávený dopravou? Kam zahrneme tento čas? Kam jinam než do hodinové sazby.

Také byste měli umět ohodnotit a započítat nákup pomůcek, knih, čas strávený výrobou pomůcek/her/kartiček, čas strávený stříháním videí nebo prací s ukázkami obecně. Stejně tak bychom měli vzít v úvahu práci na sobě a průběžné doplňování vzdělání.

Chcete-li tedy brát svojí práci odpovědně, při šesti odučených hodinách se vyšplhá čas reálně strávený prací na rozhodně více než osm hodin denně. A to jsme na platu 25 000 – tedy žádná sláva, žádné rezervy.

O jakou rovnici se tu vlastně snažím

O velmi jednoduchou rovnici. Napište si, jaká částka je Vaše měsíční minimum (20 tisíc, 30 tisíc, 50 tisíc?). Kolik byste museli reálně fakturovat, aby Vám tolik zbylo po odečtení daně a pojištění (14, 54%)? Jaká je Vaše běžná hodinová sazba? Kolik hodin byste v takovém případě museli odučit? Projezdit a strávit na přípravě atd.? Kolik je Vaše ideální představa hodinové sazby, která dostatečně zohledňuje přípravu, papírování i dopravu?

To vše vysvětluje….

1.Proč učí tolik studentů nebo třeba Čechů i cizinců bez kvalifikace, resp. „neprofesionálů“

2.Proč úroveň výuky v jazykových školách není obecně příliš vysoká.

3.Proč v tomto oboru teče tolik nezdaněných peněz. Ukažte mi někoho, kdo fakturuje soukromou výuku.

4.Proč je mezi jazykovými volnonožci tak málo lidí, kteří by se živili opravdu a jenom učením.

5. Proč jakmile tohle všechno prokoukneme, snažíme se vymanit z agenturních zakázek (v případě překladů) a hodin nasmlouvaných s jazykovými školami.

ŘEŠENÍ

1.Znát svoji cenu a nejít pod ni. A když už pod ni jdu, vědět velmi dobře proč.

2.Vyhledávat a hýčkat si „dobré klienty“.

3. Jít cestou dobrých referencí, organizace vlastních kurzu, slučování do skupinek (v podstatě převzít model fungování jazykové školy, na jednom místě a v jeden čas si koncentrovat studenty). V neposlední řadě můžete psát e-booky, blogy atd.

4.Pokud mi nic z toho nesedí, nechci klasickou volnou nohu s vyhledáváním klientů apod. a nadále chci učit pro jazykové školy, pravidelně si žádat o zvýšení sazby (sami vám to nabídnou málokdy).

5.Ve volném čase přemýšlet, jaký je rozdíl mezi živnostníkem a podnikatelem. A cesty, jak se posunout od jazykáře, který hlavně generuje zisk někomu jinému (jazykové škole, překladatelské agentuře) k jazykáři, který skutečně podniká, tu jsou. Viz moje články o marketingu pro jazykové volnonožce nebo alternativách pro jazykáře.

 

 

 

vložil/a | rubrika: ,

Jazykový zpravodaj

Baví vás jazyky stejně jako mě? Líbí se vám články v Jazykovém koutku? Pokud zadáte svoji e-mailovou adresu, můžeme zůstat v kontaktu a já vám vždy jednou týdně pošlu novinky ze světa jazyků – nové články na blogu, jazykové zajímavosti nebo tipy na zábavnější a efektivnější učení. Také se dozvíte o akcích, které nezveřejňuji na webu.