1. Schwellenangst
Angst je německy strach, Schwelle zase znamená práh. Schwellenangst proto znamená jakýsi strach, který pociťujeme před začátkem něčeho nového, často právě před zahájením cesty do ciziny. Slovní vyjádření pro podobný pocit se najde i v jiných jazycích, tenhle německý unikát ale vyniká tím, že znamená strach ze začátku něčeho, o čem víme, že to ve finále vlastně bude skvělé. Zajímavé je, že vrchol popularity tohle slovo zažilo kolem roku 2000, na prahu nového tisíciletí…
2. Coddiwomple
Ve výkladových slovnících se tohle anglické sloveso definuje jako „cíleně cestovat k nejasnému cíli“. Jakkoliv divně nezní, slovo je to skutečně geniální a víc než v lingvistice se často objevuje v úvahových a filozofických článcích. Používá se totiž jednak ve smyslu procházky po městě, jednak pro rozhodnutí nechat se volně unášet životem bez jasného plánu. O to víc překvapí, že se jedná o slovo slangové, které se do oběhu dostalo z online konverzací a jeho etymologie je naprostou záhadou…
3. Absquatulate
Slovo pocházející (překvapivě!) z americké angličtiny, jehož význam je trochu ponurý, avšak častý – rychle odjet/odejít bez rozloučení. Daleko víc však zaujme způsob, kterým je tvořeno. Sloveso sice vzniklo v 19. století, jeho tvůrci však chtěli, aby vypadalo starší, než doopravdy je. Vytvářet latinsky znějící slova bylo tehdy docela moderní. Jako základ pro absquatulate posloužilo squat (dřepnout si), k němuž se přidala předpona ab- a latinské zakončení -ulate. Dnes se tohle slovo ale skoro nepoužívá, leda tak pro legraci.
4. Hodofil
Neboli z řečtiny „milovník cest/ování“. Základem slova je ὁδός (hodos), tedy cesta, ona posedlost cestováním se pak řekne οδοφιλία. Jak by se dalo očekávat, jako protiklad k hodofilii existuje hodofóbie, tedy panický strach z cestování. Zatímco hodofóbie se dá léčit psychoterapií, na hodofilii pravděpodobně žádný lék nezabírá…
5. Dépaysement
Francozské slovo, jehož základem je pays (země). Dépaysement je tedy doslova jakési „vyzemění“, jež v sobě spojuje celou škálu pocitů, které zažíváme, když se dočasně ocitneme mimo domov, ať už z jakéhokoliv důvodu. Od českého vykořenění se liší tím, že může být myšleno jak ve špatném, tak i v dobrém slova smyslu. Dépaysement je velmi oblíbené ve francouzské literatuře 19. a 20. století, kde ale budí spíš pochmurnou náladu. Optimistický nádech pozitivní změny tohle slovo získalo až později. V některých případech funguje také jako synonymum k exilu.
6. Gadabout
…je někdo, kdo často cestuje na různá místa jen tak pro radost. Původ slova sahá až do středověké angličtiny, která používala sloveso gadden ve smyslu „toulat se bez jasného cíle“. Podstatné jméno gadabout se v angličtině začalo používat až v 18. století a nejprve označovalo člověka, který se všude toulal zejména proto, aby se dozvěděl nějaké pomluvy kolující mezi lidmi. Vzniklo jako stažený tvar frázového slovesa gadder about, které se ujalo už ve druhé polovině 16. století.
7. Fernweh
Německé slovo, které se často uvádí mezi překladatelskými oříšky. Fern znamená daleko, Weh je bolest. A jejich složenina pak dá dohromady unikátní výraz pro touhu opustit známé prostředí a vydat se prozkoumávat svět. Autorství tohoto slova se připisuje knížeti Pücklerovi-Muskauovi, který jej často používal ve svých cestopisech a sám o sobě prohlašoval, že nikdy netrpěl steskem po domově (Heimweh), ale právě onou „toulavostí“. Ve 20. století se Fernweh stal oblíbeným výrazem v reklamách na rozmáhající se cestovní ruch.
8. Smultronställe
Asi každý má nějaké místo, na které se stále rád vrací. Švédové takovému místu říkají Smultronställe, jehož doslovný překlad zní „místo, na kterém rostou lesní jahody“. Smultron (jahody) + ställe (místo). Díky tomuto obrazu se takové místo stává hmatatelnějším, snadněji představitelným symbolem nostalgie, dětství a všeobecné pohody.
9. Shinrin-yoku (森林浴)
Japonský výraz pro „lesní lázeň“, který v roce 1982 zavedlo japonské ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu jako reakci na stále populárnější přírodní terapii. Koncept „lesní lázně“ byl tehdy zaveden ze dvou hlavních důvodů. Prvním z nich bylo nabídnout ekologický lék proti syndromu vyhoření, kterým tehdy trpělo stále víc Japonců. Druhým důvodem byla motivace k obnovení kontaktu s přírodou.
10. Yoko meshi 横飯
Poslední lingvistický unikát se čtenářů Jazykového koutku určitě netýká, už samotná jeho existence je ale nesmírně zajímavá! Tenhle výraz totiž v japonštině vyjadřuje strach z mluvení cizím jazykem, který se často dostavuje při cestování. A to není všechno! Yoko meshi doslova znamená „jídlo konzumované stranou“, při němž se údajně dostavuje podobný stres jako při používání cizího jazyka.