Ačkoliv sametová revoluce takřka dokořán otevřela dveře novým anglickým slovům i významům, nadobro neodplavila ani některé rusismy, jejichž původ dnes už mnohdy není na první pohled rozpoznatelný. Vedle národního obrození tvoří období komunistické nadvlády v Československu jednu ze dvou nejplodnějších etap co do přejímání ruských výpůjček. Převážnou většinu rusismů přejatých po druhé světové válce tvořily novotvary úzce související s politickým a společenským životem v SSSR, které po roce 1989 bleskurychle zmizely. Najde se však pár vzácných výjimek, jež se drží dodnes a svůj původ zvládají obstojně maskovat. Které to jsou? Jak vznikly a proč jsou stále v češtině potřeba?

Chuligán: Osud tohoto slova nenechává jazykovědce v klidu podobně jako všechny ostatní znepokojuje jeho význam. Ačkoliv chuligán do češtiny oficiálně přišel z ruštiny, slovansky moc nezní ani nevypadá. Většina teorií tento neotřelý výraz pro výtržníka lokalizuje do Irska, kde prý v devatenáctém století žil jistý Patrick Hooligan, který se „proslavil“ rvačkami na protest proti britské nadvládě. Pokud bychom se rozhodli zabřednout ještě dál, zjistíme, že ve skotské gaelštině slovo chuileag označuje mouchu. Za nejotravnější irský hmyz se pak považuje malá muška meanbh-chuileag. Že by tu také byla jistá souvislost? Jisté už však je, že začátkem dvacátého století si chuligána vypůjčili do Ruska, kde se tak za vlády Mikuláše II. nejprve označovali političtí buřiči, po říjnové revoluci se tento výraz rozšířil i na příživníky.

Rozvědka: Ve srovnání se špionáží, která do češtiny pronikla z německého slovesa spähen, neboli někoho „špehovat“, se rozvědka používá pro označení tajné zpravodajské služby skoro dvakrát častěji. Stejně jako v češtině je i v ruštině jasně viditelná souvislost rozvědky se slovesy zvědět nebo vědět. Jejich základ vychází se staroruského slovesa въдати (vdati), a proto je také rozvědka etymologicky příbuzná s vědmou. I když formálně rozvědka do češtiny přišla z ruštiny, co do významu jde o jedno z nejstarších povolání na světě, o němž některé zmínky najdeme už ve Starém zákoně.

Prověrka: První výskyty tohoto slova v českém prostředí byly zaznamenány již po první světové válce. Jednalo se nicméně o ojedinělé případy u autorů tíhnoucích ve svých dílech k rusismům. Do běžné české slovní zásoby se prověrka dostala až na konci čtyřicátých let minulého století, a to mimo jiného díly Klementu Gotwaldovi, který jako jeden z prvních začal o prověrce hovořit ve svých projevech. Ačkoliv dnes je česká prověrka na rozdíl od všeobecné kontroly spjata spíše s úředním prostředím, v ruštině se prověrkou označuje jakákoliv forma kontroly vědomostí, zavazadel, (telefonního) spojení atd… V češtině i ruštině existuje příbuzné sloveso prověřit – проверить (proveriť), které se i přes svůj téměř protikladný význam zakládá na slovesu věřit – верить (veriť).

Běženec: První doklad této ruské výpůjčky v češtině pochází z roku 1891, frekvence jeho užívání však raketově vzrostla až v první polovině dvacátého století, kdy hodně lidí „běželo“ pryč z bolševického Ruska po říjnové revoluci. V devatenáctém století existoval vizuálně podobný, ryze český výraz běhoun, který však na prvním místě odkazoval k mladým rychlým zvířatům a zběhlou osobu označoval jen zcela výjimečně. Jazykové nadšence zaujme také to, že i přes docela jasnou etymologii je původ běžence v ruštině poměrně nejasný. Některé ruské etymologické slovníky dokonce připouštějí, že slovo do ruštiny přicestovalo naopak z češtiny😊

*Sputnik: Na závěr se nelze nezmínit o aktuálně jednom z nejskloňovanějších ruských slov, které se během posledního roku dostalo snad do všech jazyků. Slovo sputnik původně vzniklo od podstatného jména путь (puť), které v překladu znamenalo cestu, příp. trasu. Prapůvodní význam sputniku byl souputník, tedy ten, kdo jde s námi po stejné cestě. Např. sousloví спутник жизни (sputnik žizni) je poetickým označením manžela/manželky. Sputnik se však česky poprvé skloňoval v souvislosti s jeho druhým významem, který se objevil v polovině dvacátého století a odkazoval ke kosmickému tělesu obíhajícímu kolem planety. A proč byl sputnik vybrán i pro pojmenování jedné z vakcín proti novému typu koronaviru? Pro odpověď si musíme zaletět do roku 1957, kdy byla v tehdejším SSSR do vesmíru úspěšně vypuštěna první družice.