I letos se Jazykový koutek zapojil do dobročinné Aukce na podporu jídelny v Jemenu. V Jemenu je hladomor a tuhle jídelnu provozuje Češka, která denně nasytí desítky lidí. Tak pokud chcete přispět na dobrou věc, nebo třeba jen něco získat za docela dobrou cenu (včetně knížek z našeho nakladatelství), jste srdečně zváni. No a mezitím… Co by to bylo za Jazykový koutek, kdybychom se nepodívali také na to, jak to v Jemenu vypadá s těmi jazyky!

1. Ačkoliv se Jemen spojuje hlavně s arabskou kulturou, je ve skutečnosti etnicky velice rozmanitou zemí. Kromě dominující arabské populace zde žijí Afroarabové, Jihoasiaté i Evropané, včetně několika českých krajanů! A tahle rozmanitost etnická těsně souvisí s pestrostí kulturní i jazykovou… 

2. Od roku 1991 je v Jemenu jediným oficiálním jazykem standardní arabština. Arabsky z celkového počtu 30 milionů obyvatel hovoří asi 18 milionů. Jakožto oficiální jazyk je arabština zároveň komunikačním prostředkem veřejných služeb, médií a státních škol. Jemen patří v arabském světě k nářečně nejpestřejším zemím. V dialektu hlavního města najdeme i výrazy, které známe z některých evropských jazyků a v Jemenu bychom je možná nečekali: například bašmag „boty“. Osmanská říše totiž zasahovala až do Jemenu a tak si některé turecké výpůjčky našly cestičku nejen do Evropy, ale i do Jemenu. 

3. Obzvlášť zajímavá je varieta arabštiny zvaná judeo-jemenská arabština (Judeo-Yemeni Arabic), kterou dnes v Jemenu mluví už jen pár stovek, možná již dokonce desítek, lidí. Jedná se zejména o potomky jemenských židů, kteří sem přišli během osidlování Jemenu ve 3. století př. n. l. Největší rozkvět prožili mezi 10. a 13. stoletím díky obchodu s Indií, avšak od konce 19. století až do vzniku samostatného Státu Izrael byli téměř všichni deportování do své „rodné země“. Na judeo-jemenské arabštině je zajímavé, že i když se jedná o varietu arabštiny, zapisuje se hebrejským písmem!

4. Na jihovýchodě Jemenu se hovoří tzv. jemenskou arabštinou, která funguje také v jihozápadní části Saúdské Arábie a v oblasti Afrického rohu. Tahle skupina arabských dialektů se vyznačuje konzervativností, a proto v ní dle lingvistů najdeme starobylé rysy, které z jiných arabštin již vymizely. Jemenská arabština se sice používá v každodenní komunikaci, ale je potřeba ji odlišit od standardní arabštiny, která má status úředního jazyka.

5. Kromě různých arabských dialektů se v Jemenu dodnes mluví také dalšími semitskými jazyky, mezi něž patří mehričtina, džibbálština, harsúština nebo soqotričtina, kterou se mluví na ostrově Sokotra. Spadají do východní větve jižních semitských jazyků. 

6. Z evropských jazyků je v Jemenu nejčastěji slyšet angličtina, a to především na jihu země, neboť zdejší přístav měli Britové v hledáčku již od roku počátku 19. století, aby mohli snadno kontrolovat obchodní stezky mezi Rudým mořem a Indickým oceánem. V roce 1937 se přístav stal britskou korunní kolonií a zůstal jí až do roku 1967.

7. Samotný název státu pochází z arabského ymnt, což znamená jih. Podle jiných pramenů je ale Jemen odvozen od slova yamn nebo yumn, což znamená blaženost nebo požehnaný, protože byl kdysi nejúrodnějším regionem z celého Arabského poloostrova. Římané Jemenu dokonce přezdívali Arabia Felix neboli „úrodná Arábie“. Mnohem populárnější je ale špatný překlad „šťastná Arábie“, jejž na svých mapách zpopularizovali Francouzi v 17. století.

8. Jemenská tradiční kuchyně toho má hodně co nabídnout nejen milovníkům dobrého jídla, ale také jazykovým nadšencům! Jedním z tradičních jídel je mandi, stručně řečeno kuře s rýží a kořením, které se připravuje za pomalého vaření v hrnci pod zemí. Pochází z jemenského města Hadramout, odkud se rozšířilo ze většiny zemí arabského světa. Název vznikl z arabského nada, což znamená rosa a odkazuje na orosenou/vlhkou strukturu masa. Od jemenských židů zase pochází pečivo jachnun, které se tradičně podává ráno o šabatu a má velmi zajímavou historii – do Jemenu jej údajně přinesli židé vyhnaní ze Španělska v 15. století a po odchodu z Jemenu jej zase zpopularizovali v Izraeli.

9. Jemenu vděčíme mimo jiného za kávu moka. Italský znějící mochaccino, tedy esperesso smíchané s čokoládovým sirupem a posypané kakaem, nemá s Itálií nic společného. Název kávy je odvozen od jemenského přístavu Al Mokha na východě státu, z nějž odplouvaly lodě s kávou přes Rudé moře do Evropy. Kávová zrna začali jemenští mniši kultivovat už v 15. století a světový monopol na export kávy si drželi dalších 200 let!

10. V Jemenu žila biblická královna ze Sáby, kterou Jemenci nazývají Bilkís. A prvním zdejším psaným jazykem byl právě jazyk Sáby: sabejské písmo je starší než arabské a je doložené už od 9. stol. př. n. l.