Black Friday – snad jediné slovní spojení, které v nás vzbuzuje příjemné pocity nehledě na dvě poměrně morbidní slova, která jej tvoří. Zatímco dnes je černý pátek neodlučitelně spojen s jedinečnou možností pořídit si ve slevách převážnou část vánočních dárků, jeho historie je o poznání temnější. První a skutečný Black Friday proběhl 24. září 1869, kdy došlo k okamžitému propadu na americké burze se zlatem, který měl za následek 50% pokles ceny obilí a zástavu zahraničního obchodu. Černý pátek se poté opakoval roku 1873 ve Vídni a 1929 v New Yorku, až si v šedesátých letech začala tento výraz půjčovat americká policie pro označení vytíženého provozu po Dni díkůvzdání. Postupně se hustý provoz připisoval nákupní horečce v době největších slev, kdy se obchodníci ocitají v černých číslech tak jako kdysi kvůli krachu na burze.

Idiomů s černou barvou je napříč jazyky nespočet a jsou docela vděčné – dají se dobře překládat, protože většinou mají jasný, poměrně univerzální význam. Černý humor, černá komedie, černý pasažér, černý trh, černé myšlenky, černá vdova, vidět něco černě, pracovat načerno… Které výjimky však nefungují paušálně?

 

Trefa do černého, nebo někam jinam?

Oblíbený německý idiom ins Schwarze treffen (trefit se do černého) pochází ze střeleckého umění, kdy se střed terče označoval černou tečkou. Úplně poprvé toto slovní spojení použil římský dramatik Titus Maccius Plautus, žijící ve druhém až třetím století před našim letopočtem, v přeneseném smyslu se však do černého střílí teprve od 19. století. Ruština si mezi černou barvou a tečkou pro vyjádření přesnosti vybrala tečku, a tak ruská obdoba trefy do černého zní попасть в точку (trefit se do tečky). Když chceme pochválit něčí bystrost v angličtině, můžeme říct You hit the bull’s-eye, doslovně přeloženo jako „trefil jsi býčí oko“. Nejde ale o skutečné býčí oko, ale o přenesené pojmenování, středu terče při hraní šipek, které se v angličtině ujalo od třicátých let 19. století. Zajímavé je, že později se do úplného středu terče navíc přibil hřebík, a tak nejlepší střelec už nebyl ten, kdo se trefil do černého, ale dokázal přímo „uhodit hřebíček na hlavičku“. A do čeho se trefují další jazyky?

Černá hodinka – ano, nebo ne?

Českou černou hodinku s oblibou vyhlašují dětské knihovny, a zejména v dnešní době je obecně doporučována pro upevnění rodinných vztahů. Jde totiž o starý český zvyk, který vznikl z čisté nouze o světlo v době, kdy ještě neexistovala elektřina. Protože byly svíce i petrolej drahé, lidé pracovali pouze za denního světla a večer se scházeli ve světnicích, aby si vyprávěli různé (strašidelné) příběhy. Německá schwarze Stunde je však zahalena jednoznačně negativními emocemi. Ačkoliv nejde přímo o zažitý idiom, je toto slovní spojení pro svou obrazotvornost docela oblíbené u tvůrců katastrofických příběhů, historiků a politiků při bilancujících projevech. V angličtině existuje takzvaná The Darkest hour, tedy „nejtemnější hodina“, což je však ryze historický termín označující počáteční fázi druhé světové války mezi léty 1940–1941. Черный час – ruský výraz pro černou hodinu je metaforou k náhlé tragédii.

Jak se vychovává v černém těle?

Держать в черном теле v ruštině doslova znamená „držet (někoho) v černém těle“ a používá se pro obrazné vyjádření velmi tvrdé výchovy. Obrat ale není zcela ruský. Pochází z turkických jazyků, kde byl původně výsadou chovatelů koní. Jak je známo, turkické národy si hojně pochutnávají na koňském mase, které se vyznačuje svou libovostí, je to takzvané „černé maso“. Ale aby bylo maso dobré, musí se kůň udržovat ve formě. V ruštině se držením v černém těle nejprve myslela přísná výchova koní, avšak později tak někteří vášniví chovatelé začali stejně přistupovat i ke svým rodinným příslušníkům. Zvířecí prvek je patrný i v německém idiomu jemanden kurz halten, česky držet někoho zkrátka, který však nejspíš pochází od držení psa na krátkém vodítku tak, aby neměl příliš mnoho svobody. V angličtině existuje podobné keep someone on a tight leash.

Kdo jsou černé krávy?

Přísloví At night all cows are black (v noci jsou všechny krávy černé) se do angličtiny dostalo z hebrejštiny, kde znamená, že stejně jako se ve tmě stírají rozdíly mezi krávami, těžko v některých situacích odlišit hezkou dívku od ošklivé. Německou verzi In der Nacht sind alle Kühe schwarz zpopularizoval Georg Wilhelm Friedrich Hegel, který ji použil k ilustraci absolutna. Stejně jako se v noci krávy stávají nerozeznatelnými, rozplývají se jednotlivosti v absolutnu. Z němčiny se tento obrat pravděpodobně dostal do češtiny jako potmě každá kráva černá a znamená, že v noci je těžké cokoliv rozlišovat či hodnotit podle zevnějšku. V ruštině existuje pouze variace s šedými kočkami, tedy Ночью все кошки серы (v noci jsou všechny kočky šedé), které však znamená, že pravda je velmi subjektivní a závisí na tom, jak se nám jeví v různých situacích. Přísloví o šedých kočkách existuje v němčině i angličtině, kde má však velmi podobný význam jako to o nočních kravách v češtině.